Teploty

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.

Během prvních měsíců roku 2026 shořelo po celém světě více než 150 milionů hektarů rostlin. Je to zhruba dvojnásobek nedávného průměru pro toto období. Tento nárůst je součástí širšího trendu oteplování Země, v jehož rámci teploty mořské hladiny dosahují téměř rekordních maxim, arktický mořský led se nachází na historických minimech a dochází k rekordním vlnám veder a suchům. „Vzhledem k vysoké pravděpodobnosti vzniku jevu El Niño by druhá polovina roku mohla být ještě horší,“ uvedli zástupci vědecké organizace World Weather Attribution (WWA) v nové zprávě.

Bouřky, které zasáhly Česko, zeslábly. Do úterní šesté hodiny ranní platila výstraha ve Zlínském a Moravskoslezském kraji. Nejsilněji bouřky udeřily na Hodonínsku, hasiči tam vyjížděli kvůli počasí k 52 událostem. V regionu řešili hlavně popadané stromy a zaplavené sklepy. Bouřky se objevily ale i v okolí Bruntálu či Plzně. Na pomezí Vysočiny a Jihomoravského kraje i na dalších místech na Moravě se vyskytlo krupobití.

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.

Nadcházející prodloužený víkend bude v Česku slunečný, pršet bude jen výjimečně. Pátek, na kdy připadá státní svátek, bude ještě poměrně chladný. Teploty se s výjimkou jihu Moravy nedostanou přes dvacet stupňů. Během soboty se začne oteplovat a v neděli bude místy i přes 25 stupňů.

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.

Po velmi horkém a suchém víkendu očekávají meteorologové tento týden změnu počasí. Od úterý se začne ochlazovat a přijít by měly přeháňky a lokálně i bouřky. Nejvíc srážek spadne ve čtvrtek, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Zatím dál platí výstraha před vznikem požárů. Více než třetina Česka trpí nejhorším stupněm půdního sucha v hloubce do jednoho metru. Dalších třicet procent území je zasaženo druhým a třetím nejhorším stupněm.

Za letošní březen a duben spadlo dohromady v tuzemsku nejméně srážek za celé sledované období od roku 1961, oznámil v pátek Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na síti X. Za oba měsíce napršelo v průměru celkem jen 32 milimetrů vody, tedy 32 litrů na metr čtvereční. Nedostatek vláhy se dle meteorologů projevuje jak ve svrchní vrstvě půdy, tak i na hladinách podzemních vod.

Česko má před sebou slunečný víkend s letními teplotami. V neděli mohou maxima vystoupat až na osmadvacet stupňů Celsia. Mrznout by už nemělo ani po ránu. Ve čtvrtek ale ještě teploty pod nulu klesly na většině území. Vyplývá to z předpovědi a informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Mrazy, které Česko zasáhly v noci na čtvrtek, způsobily ovocnářům podle odhadu rozsáhlé škody.

Týden bude v Česku slunečný, srážky meteorologové nečekají. Ráno může při zemi mrznout, teploty přes den budou stoupat ke 20 stupňům Celsia. Mírně chladněji bude v polovině týdne. Na víkend se naopak oteplí a teploměr může ukázat i 25 stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V pátek a sobotu vystoupají denní teploty v Česku ke dvaceti stupňům Celsia, poté se mírně ochladí. V noci na pondělí teploty mohou klesnout pod nulu. Srážek bude v nejbližších dnech jen minimálně. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Během prodlouženého velikonočního víkendu se v Česku postupně oteplí, v neděli až na víc než dvacet stupňů Celsia, místy se objeví přeháňky. V noci ještě může na některých místech slabě mrznout a na vrcholcích hor sněžit. Na Velikonoční pondělí s tradičním koledováním se mírně ochladí a častěji než v předchozích dnech bude pršet, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).

Během víkendu se v Česku mírně ochladí a bude pršet. V noci může i mrznout a ve vyšších polohách by mohlo sněžit. Zatímco předchozí víkend se nejvyšší denní teploty v Česku pohybovaly až kolem 18 stupňů Celsia, nyní bude v sobotu většinou maximálně deset stupňů. Jen na jihu Moravy by mohlo být až 12 stupňů. V neděli se pak teploty dostanou nejvýše na 13 stupňů. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Letošní časný nástup jara se velmi podobá rekordnímu, který vědci zaznamenali před dvěma lety po historicky nejteplejším únoru. Oznámili to vědci z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Mendelovy univerzity v Brně. Podle nich to prokazuje fakt, že habry obecné u Lanžhota na Břeclavsku vyrašily v pondělí 9. března, což je vyrovnání rekordního termínu z předloňska.

Teplotní rekordy v pátek padly na víc než pětině míst, zapsalo je 38 ze 172 dlouhodobě měřících meteorologických stanic. Nejvyšší hodnotu teploměr ukázal v Českých Budějovicích, bylo tam 20,7 stupně Celsia. Byla to jediná a první letos naměřená teplota nad dvacet stupňů. Devatenáct stupňů Celsia nebo víc meteorologové zaznamenali ještě na dalších osmi místech, shrnul Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

V neděli se v části Česka, především v Olomouckém kraji, objeví ledovka. Poté hrozí v některých regionech, hlavně v Čechách, vzedmutí toků kvůli dešti a tání sněhu po oteplení. Vyplývá to z výstrahy, kterou zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Únor před sedmdesáti lety přinesl výjimečně chladné teploty. Tehdy sevřel sibiřský mráz většinu Evropy, včetně tuzemska. Chlad, který přišel z ruské části Arktidy, způsobil kontinentu spoustu problémů.

Obloha v tomto týdnu zůstane v Česku převážně zatažená, bude často mrholit nebo pršet, ve vyšších polohách sněžit. Teploty postupně porostou, ve čtvrtek mohou místy dosáhnout až jedenácti stupňů Celsia, na víkend se ale poměrně citelně ochladí.

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Do neděle bude v Česku převážně zataženo, občas zaprší, na horách může i sněžit, srážek bude více o víkendu. Teploty přes den budou stoupat většinou k šesti stupňům Celsia, v noci bude kolem nuly. Po víkendu se mírně ochladí a mraky na obloze by se mohly alespoň částečně protrhat, vyplývá z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

V tuzemsku má být v nadcházejícím týdnu většinou zataženo, od středy v nižších polohách s deštěm. Jen ve vyšších polohách může přetrvávat sněžení. V noci má dál většinou mrznout, ale nejvyšší denní teploty se už od čtvrtka nejspíš budou držet nad nulou. Postupně mohou vystoupat až na plus sedm stupňů Celsia. Vyplývá to z předpovědi na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Srážky mohou téměř po celý týden namrzat. V noci na úterý a v úterý se také objeví silný vítr.

V Moravskoslezském kraji a na Jesenicku v Olomouckém kraji se při mrznoucím mrholení může místy tvořit slabá ledovka. Vyplývá to z aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování s nízkým stupněm nebezpečí platí až do sobotní desáté hodiny ranní.

Nová studie Oxfordské univerzity zjistila, že lidí, kteří budou čelit extrémním teplotám, bude do roku 2050 už 41 procent, pokud globální oteplení dosáhne dvou stupňů. A to je scénář, který klimatologové považují za stále pravděpodobnější.