Světová moře jsou nejteplejší v měřené historii, uvedla evropská služba pro sledování klimatu Copernicus. V sobotu naměřila průměrnou denní teplotu na povrchu oceánů a moří 21,1 stupně Celsia, čímž padl rekord 21,09 stupně z března 2024. Napsala to v pondělí agentura DPA, která připomíná, že takovéto měření začalo v roce 1979.
„Tento rekord je dalším jasným znamením, že oceány jsou vystaveny stále většímu tlaku,“ uvedla vedoucí pro klima ve službě Copernicus Samantha Burgessová. S pokračujícím růstem teplot oceánů se podle ní zvyšují rizika pro ekosystémy i obyvatele pobřežních oblastí. „Důsledky jsou už nyní patrné: počet dnů s mořskými vlnami veder se celosvětově od počátku devadesátých let více než ztrojnásobil,“ podotkla.
Klimatology načasování rekordu, který se týká oceánů a moří mimo polární oblasti, podle DPA překvapilo. Globální teploty oceánů bývají nejvyšší v březnu a dubnu po létě na jižní polokouli, nejnovější rekord však padl v srpnu. Navazuje na sérii měsíčních rekordů a hodnot těsně pod rekordem v teplotě povrchu oceánů, které byly naměřeny už během letošního roku.
Situace se ale podle služby Copernicus může ještě zhoršit a teploty povrchu oceánu zřejmě ještě porostou. V tropickém Pacifiku se totiž nyní formuje silný jev El Niño, který ještě více zvyšuje teplotu oceánu, jenž se již po mnoho desetiletí otepluje v důsledku klimatických změn způsobených lidskou činností. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se očekává, že jev El Niño v nadcházejících měsících ještě zesílí, zatímco systém sezonních předpovědí služby Copernicus naznačuje, že by tento jev mohl dosáhnout úrovně, jakou lidstvo nezažilo nejméně desítky let, možná dokonce nikdy v moderních dějinách.
Dopady mohou být bolestivé
Dlouhodobý nárůst teplot oceánů má dalekosáhlé důsledky jak pro lidské společenství, tak pro ekosystémy. Teplejší oceán přispívá ke zvyšování hladiny moře v důsledku tepelné roztažnosti, čímž zvyšuje rizika pro pobřežní komunity a nízko položené ostrovní státy. Vyšší teploty také zvyšují pravděpodobnost a intenzitu mořských vln veder, které mohou poškodit klíčové ekosystémy, jako jsou korálové útesy a mořské trávníky.
Vyšší teploty oceánů navíc zvyšují pravděpodobnost výskytu extrémních povětrnostních jevů. Teplejší oceán předává do atmosféry více tepla a vlhkosti, což může zesílit srážky a některé bouřkové systémy. Kromě toho je teplejší oceán méně účinný při pohlcování oxidu uhličitého z atmosféry, což může oslabit jednu z nejdůležitějších přírodních ochranných bariér planety proti změně klimatu.
