Oceány

Ekosystémy Galapág jsou kvůli poloze tohoto souostroví značně zranitelné rychlými změnami klimatu. Vědci pozorují, co oteplování s tímto prostředím dělá.

Letošní únor byl celosvětově nejteplejší v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které průměrná únorová teplota u zemského povrchu činila 13,54 stupně Celsia, a byla tak o 0,81 stupně Celsia nad průměrem z let 1991 až 2020. Průměrné denní teploty na hladině světových oceánů minulý měsíc také pokořily rekordy.

Členské státy OSN schválily mezinárodní smlouvu o ochraně oceánů. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání. O smlouvě se jednalo patnáct let.

Vyjednavači členských zemí OSN se dohodli na podobě mezinárodní smlouvy o ochraně oceánů, o které se jedná již patnáct let. Smlouva označovaná odborníky i politiky za přelomovou má pomoci zachovat mořskou biodiverzitu a zajistit její udržitelné využívání.

Turisté i fotografové se po covidové pauze vrátili k mořím a oceánům. A fotili tam. Nejlepší snímky všeho, co se odehrává kolem hladiny, nyní vyhlásila mezinárodní soutěž.

Emise oxidu uhličitého na světě stále rostou, ty letošní budou rekordní. Hlavní příčinou je zřejmě oživení ekonomiky a cestovního ruchu související se zvládnutím pandemie covidu.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

V dávné minulosti byly světové oceány plné žraloků. Před 19 miliony let ale z dosud neznámé příčiny tyto paryby téměř vyhynuly. Se zjištěním přišla nová studie, kterou publikoval časopis Science. Vědci navíc varují, že žraločí populace, která se z pravěké rány nikdy zcela nevzpamatovala, se nyní opět nachází v krizi.

Nanoplasty, které v potocích a řekách míří do oceánů, mají tendenci shlukovat se kolem pevných objektů. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil odborný časopis Environmental Science & Technology. Podle vědců to může znamenat, že většina těchto částic tak zůstává zachycená u ústí řek nebo pobřeží.

Ledovce na západě Antarktidy se stále rychleji pohybují do oceánu. Na vině je zřejmě rostoucí teplota okolní vody. Tento proces podle nové studie, kterou publikoval časopis Nature Communications, přispívá k vzestupu mořských hladin.

„Zabránit, zastavit a zvrátit hroucení ekosystémů na každém kontinentu a v každém oceánu.“ OSN vyhlásila ekologickou desetiletou výzvu, snadná ale není, možná v lecčems i nereálná. Na řadě míst planety může být už pozdě, oteplování oceánů nevratně ničí korálové útesy, dramaticky ubývají po celé planetě rozlohy pralesů. Proti se navíc mohou postavit lokální vlády, které nemají životní prostředí jako svoji prioritu. To se hodně vytýká například Brazílii, konkrétně prezidentu Jairu Bolsonarovi. Požáry a systematické kácení amazonského pralesa je ale jen jednou z mnoha ran na solar planety, která je kromě člověka domovem pro více než osm milionů druhů živočichů.

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Rostoucí hladina oceánů způsobená změnami klimatu do roku 2050 ohrozí po celém světě více než trojnásobek lidí, než se dosud myslelo. Tvrdí to nová studie, kterou zveřejnil časopis Nature Communications. Na místech, kterým do 30 let hrozí každoroční záplavy, podle výzkumu žije přes 300 milionů lidí, původní odhady přitom mluvily o 80 milionech.

Kdyby měla Venuše trošku víc štěstí, mohla mít Sluneční soustava v současnosti možná dvě obyvatelné planety, a ne jen jednu. Ukázala to simulace, kterou provedli vědci z NASA.

V druhé polovině července lámala teplotní rekordy v Evropě vlna veder. Poté se přesunula na sever a na konci měsíce zasáhla Grónsko. Způsobila tam další rozsáhlé tání ledu.