Žraloci před 19 miliony let téměř vyhynuli, od té doby se nikdy nevzpamatovali

V dávné minulosti byly světové oceány plné žraloků. Před 19 miliony let ale z dosud neznámé příčiny tyto paryby téměř vyhynuly. Se zjištěním přišla nová studie, kterou publikoval časopis Science. Vědci navíc varují, že žraločí populace, která se z pravěké rány nikdy zcela nevzpamatovala, se nyní opět nachází v krizi.

Jací živočichové brázdili pravěké oceány, určovali vědci pomocí studia mikroskopických fosilií šupin a zubů, odebraných z hlubinných sedimentů ze dna Pacifiku. „Rozhodli jsme se vytvořit 85 milionů let dlouhý záznam o množství ryb a žraloků,“ uvedla spoluautorka práce Elizabeth Sibertová z Yale University.   

Během analýzy si vědci všimli zásadní změny, která nastala zhruba před devatenácti miliony let. Zatímco vzorky usazenin, které pocházely z dřívější doby, obsahovaly velké množství rybích zubů i žraločích šupin, po tomto milníku žraločích fosilií významně ubylo a na jednu žraločí zkamenělinu připadlo sto rybích, zatímco dříve šlo o poměr jedna ku pěti.

Za pouhých sto tisíc let se tak podle expertů ve světových oceánech zmenšila žraločí populace přibližně o devadesát procent a významně se snížila také její rozmanitost, která klesla o více než sedmdesát procent.

Z této události se pak paryby nikdy nevzpamatovaly. Nenávratně zmizelo zejména mnoho druhů žraloků žijících na otevřeném moři. Ti pobřežní dopadli o něco lépe. Studie navíc naznačila, že od zmíněného přelomu se ve světových vodách objevilo pouze několik nových druhů.

Nejasné příčiny

Co konkrétně žraloky před 19 miliony let přivedlo na pokraj vyhynutí,  zůstává pro odborníky záhadou. V dané době totiž podle současných poznatků nedošlo k žádnému výraznému narušení oceánských ekosystémů. „Toto období není známé žádnými zásadními změnami, přesto zcela změnilo podstatu toho, co to znamená být predátorem na otevřeném oceánu,“ poznamenala Sibertová.

Zmizelé žraloky nahradili například tuňáci, mořští ptáci nebo některé druhy kytovců. Tito živočichové zřejmě v potravinových řetězcích zaplnili vzniklou mezeru, což zřejmě může být jeden z důvodů, proč se populace žraloků nikdy zcela nezotavila.

Podle autorů se jedná o znepokojivé zjištění. Může totiž naznačovat, že paryby, které v oceánských ekosystémech hrají velmi důležitou roli, se po náhlém vyhynutí obecně velmi těžce vzpamatovávají.

Opět v ohrožení

Vědci zároveň upozornili, že nyní se žraloci nacházejí v ohrožení rovněž. Například letos publikovaná mezinárodní studie zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl za posledních padesát let o více než sedmdesát procent. Hlavním důvodem takto enormního úbytku je podle autorů nadměrný rybolov.

Další výzkum zase v tomto ohledu varoval před klimatickou změnou. Rostoucí teploty v oceánech totiž způsobují, že se paryby rodí menší, zranitelnější a vyčerpané. V důsledku toho hrozí, že v budoucnu nebudou schopné přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
před 9 hhodinami

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
včera v 09:00

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025

Za americkou včelí apokalypsu může roztoč odolávající pesticidům

Během letošní zimy došlo v Severní Americe k částečnému kolapsu včelstev. Ztráty překonaly šedesát procent populace. Teď vědci konečně oznámili příčinu.
6. 6. 2025

Napadené servery vyhoďte, Čína se dostane kamkoliv, říká „bílý hacker“

Útok čínských hackerů na české severy je podle amerického experta Williama Hagestada signálem, že by se česká vláda měla zbavit pro důležitou komunikaci svých serverů a vše důležité odříznout od internetu. Bývalý příslušník amerického námořnictva to řekl v rozhovoru pro ČT s Danielem Stachem.
6. 6. 2025

Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.
6. 6. 2025

Začíná sezona oblačných pavučinek

Pozoruhodná oblaka, jež jsou nyní občas vidět na soumračné obloze, nejsou obyčejné mraky. Jedná se o astronomicko-meteorologický fenomén, který vzniká vysoko v atmosféře za extrémních podmínek.
6. 6. 2025

Pražské planetárium se pochlubí největší promítací kopulí na světě

Po dvou letech se pro veřejnost 14. června znovu otevře pražské planetárium. Výsledkem rekonstrukce je první plně digitální LED planetárium v Evropě, a to s největší promítací kopulí na světě. Její rekonstrukce stála dvě stě milionů korun, dalších bezmála sto milionů město investovalo i do vylepšení zbývajících částí planetária. Díky tomu využijí i odpadní teplo, které diody vyzařují. Nově se navíc do kopule vejde o skoro sto diváků víc – dohromady 290.
6. 6. 2025
Načítání...