Žraloci před 19 miliony let téměř vyhynuli, od té doby se nikdy nevzpamatovali

V dávné minulosti byly světové oceány plné žraloků. Před 19 miliony let ale z dosud neznámé příčiny tyto paryby téměř vyhynuly. Se zjištěním přišla nová studie, kterou publikoval časopis Science. Vědci navíc varují, že žraločí populace, která se z pravěké rány nikdy zcela nevzpamatovala, se nyní opět nachází v krizi.

Jací živočichové brázdili pravěké oceány, určovali vědci pomocí studia mikroskopických fosilií šupin a zubů, odebraných z hlubinných sedimentů ze dna Pacifiku. „Rozhodli jsme se vytvořit 85 milionů let dlouhý záznam o množství ryb a žraloků,“ uvedla spoluautorka práce Elizabeth Sibertová z Yale University.   

Během analýzy si vědci všimli zásadní změny, která nastala zhruba před devatenácti miliony let. Zatímco vzorky usazenin, které pocházely z dřívější doby, obsahovaly velké množství rybích zubů i žraločích šupin, po tomto milníku žraločích fosilií významně ubylo a na jednu žraločí zkamenělinu připadlo sto rybích, zatímco dříve šlo o poměr jedna ku pěti.

Za pouhých sto tisíc let se tak podle expertů ve světových oceánech zmenšila žraločí populace přibližně o devadesát procent a významně se snížila také její rozmanitost, která klesla o více než sedmdesát procent.

Z této události se pak paryby nikdy nevzpamatovaly. Nenávratně zmizelo zejména mnoho druhů žraloků žijících na otevřeném moři. Ti pobřežní dopadli o něco lépe. Studie navíc naznačila, že od zmíněného přelomu se ve světových vodách objevilo pouze několik nových druhů.

Nejasné příčiny

Co konkrétně žraloky před 19 miliony let přivedlo na pokraj vyhynutí,  zůstává pro odborníky záhadou. V dané době totiž podle současných poznatků nedošlo k žádnému výraznému narušení oceánských ekosystémů. „Toto období není známé žádnými zásadními změnami, přesto zcela změnilo podstatu toho, co to znamená být predátorem na otevřeném oceánu,“ poznamenala Sibertová.

Zmizelé žraloky nahradili například tuňáci, mořští ptáci nebo některé druhy kytovců. Tito živočichové zřejmě v potravinových řetězcích zaplnili vzniklou mezeru, což zřejmě může být jeden z důvodů, proč se populace žraloků nikdy zcela nezotavila.

Podle autorů se jedná o znepokojivé zjištění. Může totiž naznačovat, že paryby, které v oceánských ekosystémech hrají velmi důležitou roli, se po náhlém vyhynutí obecně velmi těžce vzpamatovávají.

Opět v ohrožení

Vědci zároveň upozornili, že nyní se žraloci nacházejí v ohrožení rovněž. Například letos publikovaná mezinárodní studie zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl za posledních padesát let o více než sedmdesát procent. Hlavním důvodem takto enormního úbytku je podle autorů nadměrný rybolov.

Další výzkum zase v tomto ohledu varoval před klimatickou změnou. Rostoucí teploty v oceánech totiž způsobují, že se paryby rodí menší, zranitelnější a vyčerpané. V důsledku toho hrozí, že v budoucnu nebudou schopné přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 12 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 21 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...