Žraloci před 19 miliony let téměř vyhynuli, od té doby se nikdy nevzpamatovali

V dávné minulosti byly světové oceány plné žraloků. Před 19 miliony let ale z dosud neznámé příčiny tyto paryby téměř vyhynuly. Se zjištěním přišla nová studie, kterou publikoval časopis Science. Vědci navíc varují, že žraločí populace, která se z pravěké rány nikdy zcela nevzpamatovala, se nyní opět nachází v krizi.

Jací živočichové brázdili pravěké oceány, určovali vědci pomocí studia mikroskopických fosilií šupin a zubů, odebraných z hlubinných sedimentů ze dna Pacifiku. „Rozhodli jsme se vytvořit 85 milionů let dlouhý záznam o množství ryb a žraloků,“ uvedla spoluautorka práce Elizabeth Sibertová z Yale University.   

Během analýzy si vědci všimli zásadní změny, která nastala zhruba před devatenácti miliony let. Zatímco vzorky usazenin, které pocházely z dřívější doby, obsahovaly velké množství rybích zubů i žraločích šupin, po tomto milníku žraločích fosilií významně ubylo a na jednu žraločí zkamenělinu připadlo sto rybích, zatímco dříve šlo o poměr jedna ku pěti.

Za pouhých sto tisíc let se tak podle expertů ve světových oceánech zmenšila žraločí populace přibližně o devadesát procent a významně se snížila také její rozmanitost, která klesla o více než sedmdesát procent.

Z této události se pak paryby nikdy nevzpamatovaly. Nenávratně zmizelo zejména mnoho druhů žraloků žijících na otevřeném moři. Ti pobřežní dopadli o něco lépe. Studie navíc naznačila, že od zmíněného přelomu se ve světových vodách objevilo pouze několik nových druhů.

Nejasné příčiny

Co konkrétně žraloky před 19 miliony let přivedlo na pokraj vyhynutí,  zůstává pro odborníky záhadou. V dané době totiž podle současných poznatků nedošlo k žádnému výraznému narušení oceánských ekosystémů. „Toto období není známé žádnými zásadními změnami, přesto zcela změnilo podstatu toho, co to znamená být predátorem na otevřeném oceánu,“ poznamenala Sibertová.

Zmizelé žraloky nahradili například tuňáci, mořští ptáci nebo některé druhy kytovců. Tito živočichové zřejmě v potravinových řetězcích zaplnili vzniklou mezeru, což zřejmě může být jeden z důvodů, proč se populace žraloků nikdy zcela nezotavila.

Podle autorů se jedná o znepokojivé zjištění. Může totiž naznačovat, že paryby, které v oceánských ekosystémech hrají velmi důležitou roli, se po náhlém vyhynutí obecně velmi těžce vzpamatovávají.

Opět v ohrožení

Vědci zároveň upozornili, že nyní se žraloci nacházejí v ohrožení rovněž. Například letos publikovaná mezinárodní studie zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl za posledních padesát let o více než sedmdesát procent. Hlavním důvodem takto enormního úbytku je podle autorů nadměrný rybolov.

Další výzkum zase v tomto ohledu varoval před klimatickou změnou. Rostoucí teploty v oceánech totiž způsobují, že se paryby rodí menší, zranitelnější a vyčerpané. V důsledku toho hrozí, že v budoucnu nebudou schopné přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skalpovali asi i Slované. Nová studie nabízí historii lidských trofejí

Snad žádný dobrý western se neobejde bez skalpování nepřátel. Pro Čechy exotická praktika, kterou znají zřejmě především z knih a filmů o Divokém západě má přitom své kořeny i v Evropě a mnohem hlouběji než v době bojů původních Američanů s bílými kolonizátory. Zároveň se kolem skalpování dlouhodobě šíří řada mýtů. I ty chce vyvracet nová obsáhlá kniha věnovaná právě těmto vlasovým trofejím.
před 2 hhodinami

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025
Načítání...