Žraloci před 19 miliony let téměř vyhynuli, od té doby se nikdy nevzpamatovali

V dávné minulosti byly světové oceány plné žraloků. Před 19 miliony let ale z dosud neznámé příčiny tyto paryby téměř vyhynuly. Se zjištěním přišla nová studie, kterou publikoval časopis Science. Vědci navíc varují, že žraločí populace, která se z pravěké rány nikdy zcela nevzpamatovala, se nyní opět nachází v krizi.

Jací živočichové brázdili pravěké oceány, určovali vědci pomocí studia mikroskopických fosilií šupin a zubů, odebraných z hlubinných sedimentů ze dna Pacifiku. „Rozhodli jsme se vytvořit 85 milionů let dlouhý záznam o množství ryb a žraloků,“ uvedla spoluautorka práce Elizabeth Sibertová z Yale University.   

Během analýzy si vědci všimli zásadní změny, která nastala zhruba před devatenácti miliony let. Zatímco vzorky usazenin, které pocházely z dřívější doby, obsahovaly velké množství rybích zubů i žraločích šupin, po tomto milníku žraločích fosilií významně ubylo a na jednu žraločí zkamenělinu připadlo sto rybích, zatímco dříve šlo o poměr jedna ku pěti.

Za pouhých sto tisíc let se tak podle expertů ve světových oceánech zmenšila žraločí populace přibližně o devadesát procent a významně se snížila také její rozmanitost, která klesla o více než sedmdesát procent.

Z této události se pak paryby nikdy nevzpamatovaly. Nenávratně zmizelo zejména mnoho druhů žraloků žijících na otevřeném moři. Ti pobřežní dopadli o něco lépe. Studie navíc naznačila, že od zmíněného přelomu se ve světových vodách objevilo pouze několik nových druhů.

Nejasné příčiny

Co konkrétně žraloky před 19 miliony let přivedlo na pokraj vyhynutí,  zůstává pro odborníky záhadou. V dané době totiž podle současných poznatků nedošlo k žádnému výraznému narušení oceánských ekosystémů. „Toto období není známé žádnými zásadními změnami, přesto zcela změnilo podstatu toho, co to znamená být predátorem na otevřeném oceánu,“ poznamenala Sibertová.

Zmizelé žraloky nahradili například tuňáci, mořští ptáci nebo některé druhy kytovců. Tito živočichové zřejmě v potravinových řetězcích zaplnili vzniklou mezeru, což zřejmě může být jeden z důvodů, proč se populace žraloků nikdy zcela nezotavila.

Podle autorů se jedná o znepokojivé zjištění. Může totiž naznačovat, že paryby, které v oceánských ekosystémech hrají velmi důležitou roli, se po náhlém vyhynutí obecně velmi těžce vzpamatovávají.

Opět v ohrožení

Vědci zároveň upozornili, že nyní se žraloci nacházejí v ohrožení rovněž. Například letos publikovaná mezinárodní studie zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl za posledních padesát let o více než sedmdesát procent. Hlavním důvodem takto enormního úbytku je podle autorů nadměrný rybolov.

Další výzkum zase v tomto ohledu varoval před klimatickou změnou. Rostoucí teploty v oceánech totiž způsobují, že se paryby rodí menší, zranitelnější a vyčerpané. V důsledku toho hrozí, že v budoucnu nebudou schopné přežít.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
před 4 hhodinami

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vlna veder je bezprecedentní. Před půl stoletím by nebyla možná, vinu nese změna klimatu

Téměř v polovině zkoumaných evropských měst už padly absolutní teplotní rekordy, anebo se tam očekává, že padnou. Podle nové analýzy má hlavní roli při současné vlně veder změna klimatu, další možné faktory vědci z Imperial College v Londýně vyloučili.
včera v 13:05

Zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka Encyklopedie dějin Brna

V 91 letech ve čtvrtek zemřela historička Milena Flodrová, spoluzakladatelka internetové Encyklopedie dějin Brna. Patřila k nejvýznamnějším znalkyním historie moravské metropole. O jejím místopisu, osobnostech a památkách publikovala desítky knih i odborných článků.
včera v 12:18

Dusno jako v prádelně je stále častější

Klimatické změny způsobené člověkem jsou v současnosti hlavním faktorem nebezpečného vlhkého horka po celém světě, což zvyšuje zdravotní rizika pro stovky milionů lidí.
včera v 11:29

Nakažená základna přivedla americké letectvo zpět k očkování proti chřipce

V dubnu přestali američtí vojáci mít povinnost nechat se očkovat proti sezonní chřipce. Stačily dva měsíce a jedna základna letectva, kde virus vyřadil přes dvě stovky vojáků, aby letectvo tuto povinnost částečně vrátilo zpět.
včera v 11:01

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
včera v 08:00

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
25. 6. 2026
Načítání...