Čím větší jsou, tím hůř dopadnou. Evropské ryby v problémech

Mezinárodní tým vědců vedený ekology z univerzity v Aberdeenu zjistil, že velké evropské ryby a paryby, mezi něž patří například mnoho druhů žraloků a rejnoků, jsou nejvíce ohroženy vymíráním.

Mořské ryby i paryby jsou velmi rozmanitá skupina zvířat, která hraje důležitou roli v mořských ekosystémech. Současně patří mezi hlavní zdroje potravin pro mořské i suchozemské savce, zejména pro člověka. Nová studie, publikovaná dnes v pátek 26. května v odborném časopise Nature Ecology & Evolution, ukázala, že čím větší jsou ryby, tím je pravděpodobnější, že budou ohroženy vyhynutím. Za hlavní příčinu vědci pokládají, že jsou náchylnější k hrozbě, kterou pro ně představuje nadměrný rybolov. Rostou pomaleji, trvá jim tedy déle, než dospívají; většinou mívají také méně potomků. Ohrožuje je ale také sportovní rybolov – na rozdíl od malých ryb jsou velmi lákavou kořistí.

1 minuta
Ryby jsou kvůli teplu příliš aktivní
Zdroj: ČT24

Tým, který byl složen ze 44 výzkumníků z celého světa, získal finanční prostředky od Evropské komise a skotské organizace Marine Alliance for Science and Technology for Scotland. Studie byla součástí velkého projektu o posouzení rizik, která hrozí rybám ve světových oceánech; ten provádí Mezinárodní unie pro ochranu přírody za účelem vytvoření evropského červeného seznamu mořských ryb. Vědci díky štědrému financování mohli zmapovat stav asi tisícovky rybích druhů. Autoři práce také analyzovali, zda se výsledky jejich výzkumu shodují s daty získanými od jiných vládních agentur pro rybolov.

Tyto agentury hodnotí, jestli je ryb dostatek pro komerční rybolov a také poskytují rady, kolik ryb lze daný rok vylovit, aby byla zajištěna stabilita rybích populací. Také zavádějí kvóty nebo limitů odlovu ryb.

Atlantik se zlepšuje, Středozemní moře zhoršuje

Při studii našli vědci pozoruhodný kontrast mezi stavem ryb v Atlantiku a ve Středozemním moři. Dr. Paul Fernandes z Aberdeenské univerzity vysvětluje: „V roce 2014 se v severovýchodním Atlantiku ulovilo udržitelným způsobem více než dvakrát tolik druhů ryb než způsobem neudržitelným. Osm populací ryb se dokonce začalo zotavovat – jejich populace se mírně zvyšují, přestože jsou doposud malé. Devatenáct populací ryb se zmenšovalo, ale jejich populace jsou přitom zdravé – jen míra lovu je příliš vysoká. Zato ve Středozemním moři byly téměř všechny populace zkoumané v naší studii loveny nadměrně a lov žádné nebyl udržitelný.“

3 minuty
V Rusku si může ryby dovolit čím dál tím méně lidí
Zdroj: ČT24

Jak je to možné? Vědci považují za největší problém nedostatečný monitoring rybolovu ve Středozemním moři. „Zatímco v severovýchodním Atlantiku existuje komplexní a také velmi drahý systém sledování a omezování rybolovu, který stanoví kvóty a další předpisy pro udržení zdravých populací ryb, ve Středozemním moři nic takového neexistuje,“ dodává Fernandes.

Příčiny problémů

Proč? Ve Středozemním moři by takové monitorování bylo ještě výrazně dražší: Středozemní moře má mnoho drobných rybářských osad s mnoha rybáři. Sledovat takové množství rozptýlených rybářských podniků je prakticky nemožné. Na rozdíl od Atlantiku je Středozemí mnohem hustěji osídlené lidmi, takže je nutné řešit i mnohem více dalších problémů – od ekologických přes urbanistické až po energetiku.

„Naše studie ukazuje, co je největším problémem evropských ryb – ohrožení těch největších a současně nadměrný rybolov ve Středozemním moři,“ uvádí vědci. Evropa se snaží pracovat v rámci agendy nazvané Blue Growth na dlouhodobém ekologickém využívání moří oceánů pro řadu účelů. Podle autorů studie je však právě megafauna, tedy ty největší ryby, základem ekosystému, jenž může být jejím úbytkem zásadně poškozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 5 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 7 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
před 11 hhodinami

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
08:18Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 22 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
včera v 14:48

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
včera v 12:35
Načítání...