Čím větší jsou, tím hůř dopadnou. Evropské ryby v problémech

Mezinárodní tým vědců vedený ekology z univerzity v Aberdeenu zjistil, že velké evropské ryby a paryby, mezi něž patří například mnoho druhů žraloků a rejnoků, jsou nejvíce ohroženy vymíráním.

Mořské ryby i paryby jsou velmi rozmanitá skupina zvířat, která hraje důležitou roli v mořských ekosystémech. Současně patří mezi hlavní zdroje potravin pro mořské i suchozemské savce, zejména pro člověka. Nová studie, publikovaná dnes v pátek 26. května v odborném časopise Nature Ecology & Evolution, ukázala, že čím větší jsou ryby, tím je pravděpodobnější, že budou ohroženy vyhynutím. Za hlavní příčinu vědci pokládají, že jsou náchylnější k hrozbě, kterou pro ně představuje nadměrný rybolov. Rostou pomaleji, trvá jim tedy déle, než dospívají; většinou mívají také méně potomků. Ohrožuje je ale také sportovní rybolov – na rozdíl od malých ryb jsou velmi lákavou kořistí.

Nahrávám video

Tým, který byl složen ze 44 výzkumníků z celého světa, získal finanční prostředky od Evropské komise a skotské organizace Marine Alliance for Science and Technology for Scotland. Studie byla součástí velkého projektu o posouzení rizik, která hrozí rybám ve světových oceánech; ten provádí Mezinárodní unie pro ochranu přírody za účelem vytvoření evropského červeného seznamu mořských ryb. Vědci díky štědrému financování mohli zmapovat stav asi tisícovky rybích druhů. Autoři práce také analyzovali, zda se výsledky jejich výzkumu shodují s daty získanými od jiných vládních agentur pro rybolov.

Tyto agentury hodnotí, jestli je ryb dostatek pro komerční rybolov a také poskytují rady, kolik ryb lze daný rok vylovit, aby byla zajištěna stabilita rybích populací. Také zavádějí kvóty nebo limitů odlovu ryb.

Atlantik se zlepšuje, Středozemní moře zhoršuje

Při studii našli vědci pozoruhodný kontrast mezi stavem ryb v Atlantiku a ve Středozemním moři. Dr. Paul Fernandes z Aberdeenské univerzity vysvětluje: „V roce 2014 se v severovýchodním Atlantiku ulovilo udržitelným způsobem více než dvakrát tolik druhů ryb než způsobem neudržitelným. Osm populací ryb se dokonce začalo zotavovat – jejich populace se mírně zvyšují, přestože jsou doposud malé. Devatenáct populací ryb se zmenšovalo, ale jejich populace jsou přitom zdravé – jen míra lovu je příliš vysoká. Zato ve Středozemním moři byly téměř všechny populace zkoumané v naší studii loveny nadměrně a lov žádné nebyl udržitelný.“

Nahrávám video

Jak je to možné? Vědci považují za největší problém nedostatečný monitoring rybolovu ve Středozemním moři. „Zatímco v severovýchodním Atlantiku existuje komplexní a také velmi drahý systém sledování a omezování rybolovu, který stanoví kvóty a další předpisy pro udržení zdravých populací ryb, ve Středozemním moři nic takového neexistuje,“ dodává Fernandes.

Příčiny problémů

Proč? Ve Středozemním moři by takové monitorování bylo ještě výrazně dražší: Středozemní moře má mnoho drobných rybářských osad s mnoha rybáři. Sledovat takové množství rozptýlených rybářských podniků je prakticky nemožné. Na rozdíl od Atlantiku je Středozemí mnohem hustěji osídlené lidmi, takže je nutné řešit i mnohem více dalších problémů – od ekologických přes urbanistické až po energetiku.

„Naše studie ukazuje, co je největším problémem evropských ryb – ohrožení těch největších a současně nadměrný rybolov ve Středozemním moři,“ uvádí vědci. Evropa se snaží pracovat v rámci agendy nazvané Blue Growth na dlouhodobém ekologickém využívání moří oceánů pro řadu účelů. Podle autorů studie je však právě megafauna, tedy ty největší ryby, základem ekosystému, jenž může být jejím úbytkem zásadně poškozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.