Čím větší jsou, tím hůř dopadnou. Evropské ryby v problémech

Mezinárodní tým vědců vedený ekology z univerzity v Aberdeenu zjistil, že velké evropské ryby a paryby, mezi něž patří například mnoho druhů žraloků a rejnoků, jsou nejvíce ohroženy vymíráním.

Mořské ryby i paryby jsou velmi rozmanitá skupina zvířat, která hraje důležitou roli v mořských ekosystémech. Současně patří mezi hlavní zdroje potravin pro mořské i suchozemské savce, zejména pro člověka. Nová studie, publikovaná dnes v pátek 26. května v odborném časopise Nature Ecology & Evolution, ukázala, že čím větší jsou ryby, tím je pravděpodobnější, že budou ohroženy vyhynutím. Za hlavní příčinu vědci pokládají, že jsou náchylnější k hrozbě, kterou pro ně představuje nadměrný rybolov. Rostou pomaleji, trvá jim tedy déle, než dospívají; většinou mívají také méně potomků. Ohrožuje je ale také sportovní rybolov – na rozdíl od malých ryb jsou velmi lákavou kořistí.

Nahrávám video

Tým, který byl složen ze 44 výzkumníků z celého světa, získal finanční prostředky od Evropské komise a skotské organizace Marine Alliance for Science and Technology for Scotland. Studie byla součástí velkého projektu o posouzení rizik, která hrozí rybám ve světových oceánech; ten provádí Mezinárodní unie pro ochranu přírody za účelem vytvoření evropského červeného seznamu mořských ryb. Vědci díky štědrému financování mohli zmapovat stav asi tisícovky rybích druhů. Autoři práce také analyzovali, zda se výsledky jejich výzkumu shodují s daty získanými od jiných vládních agentur pro rybolov.

Tyto agentury hodnotí, jestli je ryb dostatek pro komerční rybolov a také poskytují rady, kolik ryb lze daný rok vylovit, aby byla zajištěna stabilita rybích populací. Také zavádějí kvóty nebo limitů odlovu ryb.

Atlantik se zlepšuje, Středozemní moře zhoršuje

Při studii našli vědci pozoruhodný kontrast mezi stavem ryb v Atlantiku a ve Středozemním moři. Dr. Paul Fernandes z Aberdeenské univerzity vysvětluje: „V roce 2014 se v severovýchodním Atlantiku ulovilo udržitelným způsobem více než dvakrát tolik druhů ryb než způsobem neudržitelným. Osm populací ryb se dokonce začalo zotavovat – jejich populace se mírně zvyšují, přestože jsou doposud malé. Devatenáct populací ryb se zmenšovalo, ale jejich populace jsou přitom zdravé – jen míra lovu je příliš vysoká. Zato ve Středozemním moři byly téměř všechny populace zkoumané v naší studii loveny nadměrně a lov žádné nebyl udržitelný.“

Nahrávám video

Jak je to možné? Vědci považují za největší problém nedostatečný monitoring rybolovu ve Středozemním moři. „Zatímco v severovýchodním Atlantiku existuje komplexní a také velmi drahý systém sledování a omezování rybolovu, který stanoví kvóty a další předpisy pro udržení zdravých populací ryb, ve Středozemním moři nic takového neexistuje,“ dodává Fernandes.

Příčiny problémů

Proč? Ve Středozemním moři by takové monitorování bylo ještě výrazně dražší: Středozemní moře má mnoho drobných rybářských osad s mnoha rybáři. Sledovat takové množství rozptýlených rybářských podniků je prakticky nemožné. Na rozdíl od Atlantiku je Středozemí mnohem hustěji osídlené lidmi, takže je nutné řešit i mnohem více dalších problémů – od ekologických přes urbanistické až po energetiku.

„Naše studie ukazuje, co je největším problémem evropských ryb – ohrožení těch největších a současně nadměrný rybolov ve Středozemním moři,“ uvádí vědci. Evropa se snaží pracovat v rámci agendy nazvané Blue Growth na dlouhodobém ekologickém využívání moří oceánů pro řadu účelů. Podle autorů studie je však právě megafauna, tedy ty největší ryby, základem ekosystému, jenž může být jejím úbytkem zásadně poškozen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Do vesmíru zamířil teleskop, který má pomoci vytvořit jeho „atlas“

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) do kosmu vyslal teleskop Nancy Grace Romanové, který má napomoci odhalit některé z největších záhad kosmu. Observatoř, pojmenovanou po americké astronomce, vynesl ve 13:26 SELČ z raketodromu Kennedyho vesmírného střediska na Floridě nosič Falcon Heavy soukromé firmy SpaceX. Od zařízení se očekává, že pomůže vytvořit nový „Atlas vesmíru“, poznamenala agentura AFP.
před 6 hhodinami

Jak se dožít 110 let? Japonští vědci vidí klíč v imunitním systému

Japonsko patří mezi země s nejvyšší průměrnou délkou života a také je šampionem v počtu takzvaných superstoletých, tedy lidí, kteří se dožili nejméně 110 let. Zatímco v celých dějinách Česka i Československa se takového věku dožilo prokazatelně jen dvanáct osob, v Japonsku jich nyní žije přibližně 150. Právě tuto skupinu teď tamní vědci detailně prozkoumali, aby zjistili, jak si takovou délku života zasloužili.
před 11 hhodinami

Invazní čalounici našli na Šumavě. O samotářce se toho ví jen málo

Při výzkumu na Šumavě narazili vědci z Jihočeské univerzity na invazní asijskou včelu čalounici jerlínovou. Objev je výjimečný tím, že se poprvé objevila tak vysoko v podhůří.
před 12 hhodinami

Smrt českého krále i další turecká expanze. Bitva u Moháče zásadně ovlivnila dějiny

Na konci srpna 1526 se nedaleko dolnouherského města Moháč odehrála bitva, jejíž výsledek na dlouhá staletí ovlivnil dějiny střední Evropy. Síly osmanského sultána Sulejmana I. Nádherného totiž drtivě porazily oddíly česko-uherského krále Ludvíka Jagellonského, což Turkům mimo jiné otevřelo cestu k ohrožování středoevropského prostoru. Krátce po bitvě navíc zemřel král Ludvík, jehož smrt znamenala vymření česko-uherské větve Jagellonců a následně i mocenský vzestup Habsburků.
včera v 06:00

Německé letiště se potýká s malárií

Dosavadní dopad ohniska malárie, které se objevilo na frankfurtském letišti v Německu, čítá šest nakažených a dva mrtvé. Epidemiologové se pokoušejí přijít na to, jak se nákaza na místě rozšířila.
28. 8. 2026

Ruští vyděrači obelhali agenta AI. Ten pro ně napadl několik firem

Varování expertů na internetovou bezpečnost se vyplnila. Agentura Reuters popsala, jak skupina rusky hovořících zločinců zneužila komerčně dostupný model agentské umělé inteligence (AI) k útoku na řadu zahraničních společností.
28. 8. 2026

Letošní hurikánová sezona je zatím bez hurikánů. Meteorolog vysvětluje proč

Tropický Atlantik je na konci srpna nezvykle klidný. Od začátku letošní hurikánové sezony se v něm vytvořily pouze tři pojmenované tropické bouře – Arthur, Bertha a Cristobal – a ani jedna z nich nedosáhla síly hurikánu. Z hlediska celkové energie tropických cyklon je letošní začátek sezony dokonce nejslabší za téměř čtyři desetiletí. Přitom zrovna přichází období, kdy by měl tropický Atlantik začít naopak naplno ožívat. Co se v Atlantiku letos děje?
28. 8. 2026

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
28. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.