Za padesát let zmizela víc než polovina žraloků, varují experti

Žraloci nezvládají souboj se světem, kterému vládne člověk. Studie, kterou vydali experti projektu Global Shark Trends a která ve středu vyšla v časopise Nature, zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl od roku 1970 o více než 70 procent.

Hlavním důvodem takto enormního úbytku paryb je podle autorů nadměrný rybolov. Vědci popsali, že během sledovaného období se osmnáctkrát zvýšil takzvaný „relativní rybářský tlak“, což je měřítko podílu žraloků a rejnoků ulovených rybáři v poměru k jejich globální populaci.

Podle mezinárodního vědeckého týmu příklad žraloků demonstruje, jak se projevuje vymírání druhů po celé planetě a současně je mementem, jak dramatické dopady může mít lidské chování na ekosystémy, na nichž je člověk závislý.

Autoři na této zprávě pracovali přes deset let. Aby mohla vzniknout, museli shromáždit celosvětová data o nejběžnějších a nejrozšířenějších druzích žraloků a rejnoků žijících v oceánech. Jejich cílem bylo zjistit, jak si tyto druhy vedou, a to na základě dvou ukazatelů stanovených Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti. První z nich, Index živé planety, sleduje změny v globální populaci druhů od roku 1970 a druhý, Index červeného seznamu, sleduje riziko vyhynutí druhů na základě zdraví jejich populace a hrozeb, jimž čelí ve volné přírodě.

Kompletní data se podařilo získat jen o 18 druzích, proto vědci zaměřili analýzu právě na ně. Z dat vyplývá, že populace těchto druhů se od sedmdesátých let dvacátého století zmenšily průměrně o 71 procent, přičemž rychlost jejich úbytku byla poměrně pravidelná – kolem 18,2 procenta za desetiletí.

Když pak tato data porovnali s údaji o světovém rybolovu, získali i odpověď na otázku, co je hlavní příčinou – byl to právě rybolov. „Za posledních 50 let se velikost lidské populace i rybolov zdvojnásobily, zatímco úlovky žraloků se ztrojnásobily,“ uvádějí autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Brněnští vědci objevili mezi spermiemi netopýrů neznámého parazita

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita, který napadá netopýry. Patří mezi filárie neboli hlístice. Dosud neznámý druh nese latinský název Litomosa vetuni. Druhové jméno vetuni je zároveň oficiálním zkráceným názvem Veterinární univerzity.
před 1 hhodinou

Nejhorší vzduch je v Pákistánu a Bangladéši. Česko je na tom průměrně

Nejznečištěnější vzduch na světě má podle švýcarské analýzy Pákistán. Koncentrace jemných částic v ovzduší tam překročila doporučené hodnoty Světové zdravotnické organizace (WHO) až třináctkrát. Česko se umístilo přibližně v polovině žebříčku.
před 5 hhodinami

Asi jsme našli kostru d'Artagnana, oznámili francouzští archeologové

Kostra nalezená při opravách kostela v Maastrichtu může patřit slavnému francouzskému mušketýrovi d'Artagnanovi, informovala agentura AFP s odkazem na místní média. Šlechtic, který se stal předobrazem pro titulní postavu románu Tři mušketýři spisovatele Alexandra Dumase staršího, zemřel v nizozemském městě před více než 350 lety.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rusko připravuje vlastní Starlink, využívat ho bude i armáda

Rusko připravuje vlastní satelitní internet. Společnost Bjuro 1440, která má projekt Rassvet na starosti, tento týden oznámila, že na oběžnou dráhu bylo vyneseno prvních šestnáct družic určených pro obdobu komunikačního systému Starlink společnosti SpaceX. Podle médií i expertů bude Moskva systém využívat i pro vojenské účely.
před 18 hhodinami

Brněnská botanická zahrada nasadila proti škůdcům dravá slunéčka

Botanická zahrada v Brně zahájila přechod na biologickou ochranu rostlin. Ve sklenících nově proti červcům nasadila dravá slunéčka, která škůdce aktivně vyhledávají a požírají. Důvodem změny je klesající účinnost chemických postřiků – červci si vůči nim postupně vytvořili odolnost.
před 21 hhodinami

Ultrazpracované potraviny poškozují plodnost, naznačuje výzkum

Čokoládové tyčinky, zmrzlina, slazené nápoje, sladké pečivo, chipsy, uzeniny, salámy, kuřecí nugetky – to všechno jsou takzvané ultrazpracované potraviny (UPF). Ty dnes tvoří v Evropě asi polovinu potravy a podle nové studie mohou mít vliv na početí i těhotenství. Souvisí nejen se sníženou plodností u mužů, ale také se zpomaleným růstem raných embryí a menšími žloutkovými váčky, které jsou pro raný embryonální vývoj nezbytné.
před 21 hhodinami

Vědci poprvé natočili, jak vorvaň dává hlavičku

Dospělý vorvaň může vážit až 52 tun. Když plnou rychlosti narazí do nějakého jiného tvora nebo objektu, může to být hodně bolestivé. O tomto chování vědci zatím slyšeli jen nepotvrzené historky, teď ho ale poprvé nafilmovali ve vysoké kvalitě.
včera v 11:36

Moře u Špicberků může stvořit bakterie vzdorující antibiotikům

Výzkum usazenin na dně u norského souostroví Špicberky odhalil obrovské množství mikroskopického života, včetně organismů s geny, které umožňují vznik i přenos odolnosti proti většině známých antibiotik.
včera v 10:11
Načítání...