Za padesát let zmizela víc než polovina žraloků, varují experti

Žraloci nezvládají souboj se světem, kterému vládne člověk. Studie, kterou vydali experti projektu Global Shark Trends a která ve středu vyšla v časopise Nature, zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl od roku 1970 o více než 70 procent.

Hlavním důvodem takto enormního úbytku paryb je podle autorů nadměrný rybolov. Vědci popsali, že během sledovaného období se osmnáctkrát zvýšil takzvaný „relativní rybářský tlak“, což je měřítko podílu žraloků a rejnoků ulovených rybáři v poměru k jejich globální populaci.

Podle mezinárodního vědeckého týmu příklad žraloků demonstruje, jak se projevuje vymírání druhů po celé planetě a současně je mementem, jak dramatické dopady může mít lidské chování na ekosystémy, na nichž je člověk závislý.

Autoři na této zprávě pracovali přes deset let. Aby mohla vzniknout, museli shromáždit celosvětová data o nejběžnějších a nejrozšířenějších druzích žraloků a rejnoků žijících v oceánech. Jejich cílem bylo zjistit, jak si tyto druhy vedou, a to na základě dvou ukazatelů stanovených Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti. První z nich, Index živé planety, sleduje změny v globální populaci druhů od roku 1970 a druhý, Index červeného seznamu, sleduje riziko vyhynutí druhů na základě zdraví jejich populace a hrozeb, jimž čelí ve volné přírodě.

Kompletní data se podařilo získat jen o 18 druzích, proto vědci zaměřili analýzu právě na ně. Z dat vyplývá, že populace těchto druhů se od sedmdesátých let dvacátého století zmenšily průměrně o 71 procent, přičemž rychlost jejich úbytku byla poměrně pravidelná – kolem 18,2 procenta za desetiletí.

Když pak tato data porovnali s údaji o světovém rybolovu, získali i odpověď na otázku, co je hlavní příčinou – byl to právě rybolov. „Za posledních 50 let se velikost lidské populace i rybolov zdvojnásobily, zatímco úlovky žraloků se ztrojnásobily,“ uvádějí autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 14 hhodinami

Americké úřady odmítly posoudit mRNA vakcínu proti chřipce

Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) odmítl posoudit žádost farmaceutické společnosti Moderna o schválení její nové vakcíny proti chřipce. Píší o tom agentury s odvoláním na úterní oznámení společnosti.
včera v 13:03

Meta a Google úmyslně fungují jako drogy nebo kasina, tvrdí žaloba

Společnosti Meta a Google v přelomovém soudním procesu v Los Angeles čelí obvinění, že své sociální sítě a platformy záměrně navrhly tak, aby si na nich děti vypěstovaly závislost. Žalující strana chce, aby Meta, která vlastní sítě Instagram, Facebook a WhatsApp a Google, vlastník videoplatformy YouTube, převzaly odpovědnost za újmu způsobenou dětem v důsledku používání těchto sítí.
včera v 11:19

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
10. 2. 2026
Načítání...