Za padesát let zmizela víc než polovina žraloků, varují experti

Žraloci nezvládají souboj se světem, kterému vládne člověk. Studie, kterou vydali experti projektu Global Shark Trends a která ve středu vyšla v časopise Nature, zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl od roku 1970 o více než 70 procent.

Hlavním důvodem takto enormního úbytku paryb je podle autorů nadměrný rybolov. Vědci popsali, že během sledovaného období se osmnáctkrát zvýšil takzvaný „relativní rybářský tlak“, což je měřítko podílu žraloků a rejnoků ulovených rybáři v poměru k jejich globální populaci.

Podle mezinárodního vědeckého týmu příklad žraloků demonstruje, jak se projevuje vymírání druhů po celé planetě a současně je mementem, jak dramatické dopady může mít lidské chování na ekosystémy, na nichž je člověk závislý.

Autoři na této zprávě pracovali přes deset let. Aby mohla vzniknout, museli shromáždit celosvětová data o nejběžnějších a nejrozšířenějších druzích žraloků a rejnoků žijících v oceánech. Jejich cílem bylo zjistit, jak si tyto druhy vedou, a to na základě dvou ukazatelů stanovených Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti. První z nich, Index živé planety, sleduje změny v globální populaci druhů od roku 1970 a druhý, Index červeného seznamu, sleduje riziko vyhynutí druhů na základě zdraví jejich populace a hrozeb, jimž čelí ve volné přírodě.

Kompletní data se podařilo získat jen o 18 druzích, proto vědci zaměřili analýzu právě na ně. Z dat vyplývá, že populace těchto druhů se od sedmdesátých let dvacátého století zmenšily průměrně o 71 procent, přičemž rychlost jejich úbytku byla poměrně pravidelná – kolem 18,2 procenta za desetiletí.

Když pak tato data porovnali s údaji o světovém rybolovu, získali i odpověď na otázku, co je hlavní příčinou – byl to právě rybolov. „Za posledních 50 let se velikost lidské populace i rybolov zdvojnásobily, zatímco úlovky žraloků se ztrojnásobily,“ uvádějí autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI může představovat existenční hrozbu, varoval komisař OSN

Umělá inteligence (AI) může pro lidstvo představovat existenční hrozbu, varoval podle tiskových agentur vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk v Ženevě a vyzval k okamžitému přijetí kroků ke snížení rizik.
před 12 hhodinami

Téměř dvacet kilo stříbra. V Dánsku našli největší vikinský poklad

Malé Thorovo kladivo Mjolnir, desítky mincí, náramky i stříbrné pruty. Přes sedm set stříbrných předmětů o váze 18,5 kilogramu obsahuje nově objevený poklad, který byl uložen do hliněné nádoby někdy v 9. století. Našel ho náhodou muž z městečka Rebild, když začal stavět novou terasu. Je téměř třikrát větší než dosud největší podobný nález v zemi.
před 13 hhodinami

Plzeňští archeologové poprvé zkoumají gulag v Kazachstánu. Trpěli tam i Češi

Plzeňští archeologové zahájili první archeologický výzkum bývalého gulagu, nápravného pracovního tábora, na území dnešního Kazachstánu. Navázali na prvotní průzkum pozůstatků táborů pro politické vězně ze 30. až 50. let 20. století, který tam provedli loni v říjnu. Takový výzkum dosud nebyl v žádné z postsovětských zemí možný. Vědci z filozofické fakulty práce provádějí ve spolupráci s organizací Gulag.cz, která se dokumentaci sovětských pracovních táborů věnuje už 15 let. Výzkum, který Kazachstán podporuje, navazuje na expedici z roku 2021.
před 16 hhodinami

VideoPlicní embolii je možné léčit efektivněji, ukázala česká studie

Odstraňování krevní sraženiny z plicních tepen katetry je v porovnání s klasickými léky proti srážení krve devětkrát efektivnější, ukázala průlomová studie českých lékařů, které se účastnilo jedenáct kardiocenter a zapojilo se přes 550 pacientů. Dávka léku je asi pětinová oproti běžnému podání, což snižuje riziko krvácení a zkracuje pobyt pacienta v nemocnici. Metoda bude součástí nových evropských doporučení pro léčbu plicní embolie, která vyjdou příští rok. Podle autorů studie to otevírá cestu ke změně léčby rizikovějších pacientů. Jen v Česku jsou to ročně až čtyři tisíce lidí.
před 17 hhodinami

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
6. 9. 2026

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
5. 9. 2026

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.