Za padesát let zmizela víc než polovina žraloků, varují experti

Žraloci nezvládají souboj se světem, kterému vládne člověk. Studie, kterou vydali experti projektu Global Shark Trends a která ve středu vyšla v časopise Nature, zjistila, že počet žraloků a rejnoků ve světových oceánech klesl od roku 1970 o více než 70 procent.

Hlavním důvodem takto enormního úbytku paryb je podle autorů nadměrný rybolov. Vědci popsali, že během sledovaného období se osmnáctkrát zvýšil takzvaný „relativní rybářský tlak“, což je měřítko podílu žraloků a rejnoků ulovených rybáři v poměru k jejich globální populaci.

Podle mezinárodního vědeckého týmu příklad žraloků demonstruje, jak se projevuje vymírání druhů po celé planetě a současně je mementem, jak dramatické dopady může mít lidské chování na ekosystémy, na nichž je člověk závislý.

Autoři na této zprávě pracovali přes deset let. Aby mohla vzniknout, museli shromáždit celosvětová data o nejběžnějších a nejrozšířenějších druzích žraloků a rejnoků žijících v oceánech. Jejich cílem bylo zjistit, jak si tyto druhy vedou, a to na základě dvou ukazatelů stanovených Úmluvou OSN o biologické rozmanitosti. První z nich, Index živé planety, sleduje změny v globální populaci druhů od roku 1970 a druhý, Index červeného seznamu, sleduje riziko vyhynutí druhů na základě zdraví jejich populace a hrozeb, jimž čelí ve volné přírodě.

Kompletní data se podařilo získat jen o 18 druzích, proto vědci zaměřili analýzu právě na ně. Z dat vyplývá, že populace těchto druhů se od sedmdesátých let dvacátého století zmenšily průměrně o 71 procent, přičemž rychlost jejich úbytku byla poměrně pravidelná – kolem 18,2 procenta za desetiletí.

Když pak tato data porovnali s údaji o světovém rybolovu, získali i odpověď na otázku, co je hlavní příčinou – byl to právě rybolov. „Za posledních 50 let se velikost lidské populace i rybolov zdvojnásobily, zatímco úlovky žraloků se ztrojnásobily,“ uvádějí autoři.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 23 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
včera v 11:44

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24
Načítání...