Protižraločí drony zachraňují v Austrálii lidské životy. Jsou vybavené vojenskou technologií

Australské úřady začaly u populárních pláží nasazovat bezpilotní letouny vybavené kamerami v kvalitě, jaká se používá pro vojenské účely, aby varovaly plavce před žraloky. Nasazení dronů již vedlo k evakuaci několika ohrožených skupin školáků a surfařů.

Bezpilotní letouny, které hlídají výskyt žraloků u pobřeží, vysílají poplach pobřežním hlídkám i na chytré hodinky plavců. Kamery, jejichž technologie byla vyvinuta k vyhledávání vojenských cílů, jsou schopné zaznamenat žraloka až do hloubky devíti metrů pod hladinou.

„Jsme schopni identifikovat 16 různých objektů, jako jsou žraloci, velryby, delfíni či různé druhy lodí,“ řekl agentuře AFP softwarový expert Nabin Sharma. Bezpilotní letouny jsou rovněž schopné shodit lidem, kteří se ocitnou v ohrožení, záchranné vybavení pouhých pár sekund po odhalení rizika.

Letouny se využívají na pěti plážích v oblasti města Perth ve státě Západní Austrálie, kde žraloci v posledních letech opakovaně zaútočili.

Drony nad mořem u pláží létají dva týdny a již přispěly k bezpečnosti plavců, uvedla asociace členů pobřežní stráže. Při dvou příležitostech zaregistroval bezpilotní letoun žraloka u pláže Secret Harbour na jižním předměstí Perthu, uvedl Chris Peck z asociace. Naposledy to bylo v pondělí, kdy byl spatřen 2,5metrový žralok.

Dron umožňuje bleskovou reakci

„Bylo to asi… 100 metrů od břehu. V té době bylo ve vodě kolem 20 surfařů a dvě skupiny školáků zhruba po 30 dětech. S pomocí dronu můžeme v takových případech okamžitě reagovat,“ prohlásil Peck.

Předtím byl v oblasti zaznamenán třímetrový žralok 6. prosince, kdy byla z jeho blízkosti evakuována jiná školní skupina a surfaři.

Australské úřady se dlouhodobě snaží najít nejlepší způsob, jak chránit pláže před žraloky, a přitom neohrozit mořskou faunu. Státy byly vyzvány, aby přestaly používat ochranné sítě a místo toho volily jiné alternativy jako sonary a bezpilotní letouny.

Podle parlamentní zprávy bylo v posledních 50 letech zaznamenáno 47 smrtelných útoků žraloků. Zpráva podotýká, že je stokrát pravděpodobnější, že se člověk ve vodě utopí, než že se stane obětí žraloka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 18 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...