Protižraločí drony zachraňují v Austrálii lidské životy. Jsou vybavené vojenskou technologií

Australské úřady začaly u populárních pláží nasazovat bezpilotní letouny vybavené kamerami v kvalitě, jaká se používá pro vojenské účely, aby varovaly plavce před žraloky. Nasazení dronů již vedlo k evakuaci několika ohrožených skupin školáků a surfařů.

Bezpilotní letouny, které hlídají výskyt žraloků u pobřeží, vysílají poplach pobřežním hlídkám i na chytré hodinky plavců. Kamery, jejichž technologie byla vyvinuta k vyhledávání vojenských cílů, jsou schopné zaznamenat žraloka až do hloubky devíti metrů pod hladinou.

„Jsme schopni identifikovat 16 různých objektů, jako jsou žraloci, velryby, delfíni či různé druhy lodí,“ řekl agentuře AFP softwarový expert Nabin Sharma. Bezpilotní letouny jsou rovněž schopné shodit lidem, kteří se ocitnou v ohrožení, záchranné vybavení pouhých pár sekund po odhalení rizika.

Letouny se využívají na pěti plážích v oblasti města Perth ve státě Západní Austrálie, kde žraloci v posledních letech opakovaně zaútočili.

Drony nad mořem u pláží létají dva týdny a již přispěly k bezpečnosti plavců, uvedla asociace členů pobřežní stráže. Při dvou příležitostech zaregistroval bezpilotní letoun žraloka u pláže Secret Harbour na jižním předměstí Perthu, uvedl Chris Peck z asociace. Naposledy to bylo v pondělí, kdy byl spatřen 2,5metrový žralok.

Dron umožňuje bleskovou reakci

„Bylo to asi… 100 metrů od břehu. V té době bylo ve vodě kolem 20 surfařů a dvě skupiny školáků zhruba po 30 dětech. S pomocí dronu můžeme v takových případech okamžitě reagovat,“ prohlásil Peck.

Předtím byl v oblasti zaznamenán třímetrový žralok 6. prosince, kdy byla z jeho blízkosti evakuována jiná školní skupina a surfaři.

Australské úřady se dlouhodobě snaží najít nejlepší způsob, jak chránit pláže před žraloky, a přitom neohrozit mořskou faunu. Státy byly vyzvány, aby přestaly používat ochranné sítě a místo toho volily jiné alternativy jako sonary a bezpilotní letouny.

Podle parlamentní zprávy bylo v posledních 50 letech zaznamenáno 47 smrtelných útoků žraloků. Zpráva podotýká, že je stokrát pravděpodobnější, že se člověk ve vodě utopí, než že se stane obětí žraloka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 6 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...