Protižraločí drony zachraňují v Austrálii lidské životy. Jsou vybavené vojenskou technologií

Australské úřady začaly u populárních pláží nasazovat bezpilotní letouny vybavené kamerami v kvalitě, jaká se používá pro vojenské účely, aby varovaly plavce před žraloky. Nasazení dronů již vedlo k evakuaci několika ohrožených skupin školáků a surfařů.

Bezpilotní letouny, které hlídají výskyt žraloků u pobřeží, vysílají poplach pobřežním hlídkám i na chytré hodinky plavců. Kamery, jejichž technologie byla vyvinuta k vyhledávání vojenských cílů, jsou schopné zaznamenat žraloka až do hloubky devíti metrů pod hladinou.

„Jsme schopni identifikovat 16 různých objektů, jako jsou žraloci, velryby, delfíni či různé druhy lodí,“ řekl agentuře AFP softwarový expert Nabin Sharma. Bezpilotní letouny jsou rovněž schopné shodit lidem, kteří se ocitnou v ohrožení, záchranné vybavení pouhých pár sekund po odhalení rizika.

Letouny se využívají na pěti plážích v oblasti města Perth ve státě Západní Austrálie, kde žraloci v posledních letech opakovaně zaútočili.

Drony nad mořem u pláží létají dva týdny a již přispěly k bezpečnosti plavců, uvedla asociace členů pobřežní stráže. Při dvou příležitostech zaregistroval bezpilotní letoun žraloka u pláže Secret Harbour na jižním předměstí Perthu, uvedl Chris Peck z asociace. Naposledy to bylo v pondělí, kdy byl spatřen 2,5metrový žralok.

Dron umožňuje bleskovou reakci

„Bylo to asi… 100 metrů od břehu. V té době bylo ve vodě kolem 20 surfařů a dvě skupiny školáků zhruba po 30 dětech. S pomocí dronu můžeme v takových případech okamžitě reagovat,“ prohlásil Peck.

Předtím byl v oblasti zaznamenán třímetrový žralok 6. prosince, kdy byla z jeho blízkosti evakuována jiná školní skupina a surfaři.

Australské úřady se dlouhodobě snaží najít nejlepší způsob, jak chránit pláže před žraloky, a přitom neohrozit mořskou faunu. Státy byly vyzvány, aby přestaly používat ochranné sítě a místo toho volily jiné alternativy jako sonary a bezpilotní letouny.

Podle parlamentní zprávy bylo v posledních 50 letech zaznamenáno 47 smrtelných útoků žraloků. Zpráva podotýká, že je stokrát pravděpodobnější, že se člověk ve vodě utopí, než že se stane obětí žraloka.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 5 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 14 hhodinami

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánopřed 18 hhodinami

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026

Kosmická loď Orion využila gravitační prak. Manévr sebral energii Zemi

Při popisu letu mise Artemis II k Měsíci a jejího návratu k Zemi se často píše o manévru takzvaného gravitačního praku, kterým si kosmická loď Orion pomohla k vyšší rychlosti a správné dráze. Jak ale tento manévr funguje a proč ho kosmické agentury tak často využívají?
9. 4. 2026

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
9. 4. 2026
Načítání...