Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.

Společnost Google nese plnou zodpovědnost za (ne)pravdivost tvrzení její umělé inteligence, kterou využívá ve vyhledávačích pro automatizovaná shrnutí – takzvaná AI Overviews. Rozhodl o tom na konci května zemský soud v Bavorsku, když vydal předběžné opatření, kterým zakázal Googlu, aby nadále nepravdivě informoval o dvou německých společnostech.

Upozornil na to tento týden jako první německý novinář Matthias Bastian na webu The Decoder. V této kauze si dva němečtí vydavatelé odborné literatury stěžovali, že když zadají do vyhledávače své názvy, tak je AI od Googlu označí za podezřelé a „známé pro pochybné obchodné praktiky a spojené s podvody“. Protože pro taková tvrzení neexistoval dle firem žádný důkaz, obrátily se obě na začátku roku přímo na Google s výzvou, aby v takovém jednání dál nepokračoval. Společnost to ale ignorovala. A tak vydavatelé Google zažalovali u Mnichovského zemského soudu – a podle webu Ars Technica uspěli.

Soud totiž v předběžném opatření z 28. května rozhodl, že Google nesmí nadále tato tvrzení o nakladatelstvích šířit, jinak mu za každé jedno porušení hrozí pokuta až 250 tisíc eur (pět milionů korun) a v případě opakovaného porušení případně i vazba pro členy vedení až na 6 měsíců. Současně musí americká korporace zaplatit 80 procent nákladů na soudní řízení.

Argumentace Google neuspěla

Provozovatel vyhledávače se bránil argumenty, které ho měly zbavit odpovědnosti za obsah AI shrnutí. Zejména tím, že většina uživatelů chápe nedostatky v komunikaci AI botů, jež jsou za tato shrnutí zodpovědné a uvědomují si, že je údaje ještě třeba ověřit. Soud ale tuto argumentaci neuznal – naopak zdůraznil, že vnímá jako zásadní rozdíl v tom, když vyhledávač jen sdílí odkazy na výsledky vyhledávání a konkrétní stránky, a když naopak sám pomocí AI vytváří nějaká tvrzení, jež vydává za nezávislá a v podstatě zpravodajská.

V tom případě je už zodpovědnost za tento nový obsah – podle německého soudu – plně na Googlu, který musí nést také následky za případná chybná tvrzení v AI souhrnu obsažená. Soud navíc upozornil, že obhajoba Googlu neobstojí i z toho důvodu, že „v tomto případě AI souhrn obsahoval i prohlášení, která ve výsledcích vyhledávání vůbec nejsou přítomná,“ píše Ars Technica.

Soud také uvedl, že shrnutí ve vyhledávačích vytvářená AI jsou pouze „dodatečnou funkcí, bez níž je použití vyhledávače stále možné“ a bez níž uživatelé stále bez jakýchkoli problémů najdou „v záplavě dat“ příslušné výsledky.

Podle portálu by tak mohl mít tento německý případ a jeho rozuzlení globální dopady. Zatím totiž velcí AI hráči spoléhali dle Ars Technicy na to, že je před podobnými žalobami ohledně nedůvěryhodných nebo nepravdivých výstupů ochrání zobrazení varování před možnými dezinformacemi. Očekává se, že se společnost Google proti tomuto rozhodnutí soudu odvolá.

Proč mohou být výsledky nepravdivé

Podle loňského průzkumu využívá a AI souhrnům věří stále více lidí – a Google je také stále více upřednostňuje před klasickým vyhledáváním z doby před AI, na které byli uživatelé zvyklí více než dvě desítky let. Letos v květnu se společnost rozhodla změnit svůj systém vyhledávání tak, že AI shrnutí jsou už jednoznačně primárním výstupem.

A to v situaci, kdy tyto modely dělají stále ještě obrovské množství chyb. Obsáhlá analýza deníku New York Times z letošního dubna ukázala, že nepravdivých je asi deset procent výstupů těchto vyhledávání – to nemusí vypadat jako moc, ale při počtu požadavků to znamená denně miliony špatně zodpovězených otázek, což může mnohdy poškodit konkrétní osoby nebo firmy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 7 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 9 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled