Evropská komise vyšetřuje Google kvůli využívání obsahu pro účely AI

Evropská komise (EK) začala vyšetřovat americkou společnost Google. Firmu podezírá, že při používání online obsahu pro účely umělé inteligence (AI) porušuje pravidla hospodářské soutěže. Případná pokuta může dosáhnout až deseti procent celosvětových ročních příjmů firmy. Google se k vyšetřování bezprostředně nevyjádřil.

„Vyšetřování se bude zejména zabývat tím, zda Google nenarušuje hospodářskou soutěž tím, že vydavatelům a tvůrcům obsahu ukládá nespravedlivé podmínky nebo zda si sám nezjednává zvýhodněný přístup k takovému obsahu, čímž znevýhodňuje vývojáře konkurenčních modelů umělé inteligence,“ uvedla Evropská komise.

Komise se obává, že Google může využívat obsah od webových vydavatelů k vytváření služeb založených na AI na svých stránkách, které zobrazují výsledky vyhledávání. A to aniž by vydavatelům poskytl odpovídající kompenzaci a aniž by jim nabídl možnost takovéto použití jejich obsahu odmítnout.

Mateřská společnost Alphabet za loňský rok na tržbách získala přes 350 miliard dolarů (7,3 bilionu korun), meziročně o čtrnáct procent více. Tržby divize Google Services pak činily téměř 305 miliard dolarů.

Bloomberg: Maximální pokuta je málo pravděpodobná

Přestože Googlu hrozí pokuta až deset procent z celosvětových ročních příjmů, tak vysoká sankce je málo pravděpodobná. Zejména pokud je případné pochybení krátkodobé, uvedla agentura Bloomberg. Americký podnik bude teď nucen předložit řešení, které uklidní obavy regulačních orgánů.

Nejnovější vyšetřování Googlu navazuje na zářijovou pokutu v objemu skoro tří miliard eur (bezmála 73 miliard korun), kterou EK podniku vyměřila za zvýhodňování jeho vlastních nástrojů pro reklamní služby před konkurencí. Tento krok vyvolal hněv amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pokutu označil za diskriminační.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny komodit kvůli útoku na Írán rostou, akcie oslabují

Ceny ropy se v pondělí prudce zvyšují kvůli obavám, že americko-izraelské útoky na Írán povedou k omezení dodávek suroviny na trh. Severomořský Brent se dostal nad 82 dolarů (zhruba 1684 korun) za barel, než růst mírně polevil. Íránské odvetné útoky totiž narušily lodní dopravu Hormuzským průlivem, který je klíčový pro vývoz ropy z Blízkého východu. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) vykazovala nárůst skoro o devět procent a nacházela se nedaleko 73 dolarů (1500 korun) za barel. Výrazně roste také cena zlata či plynu, naopak akcie padají, reaguje i bitcoin.
07:59Aktualizovánopřed 26 mminutami

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
včera v 06:00

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
28. 2. 2026

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
28. 2. 2026

Argentinský parlament souhlasil s reformou trhu práce

Argentinský parlament schválil reformu trhu práce. Jde o jeden z klíčových bodů programu libertariánského prezidenta Javiera Mileie, jehož návrh posilující pozici zaměstnavatelů vyvolával masové protesty i stávky. Senátoři v závěrečném hlasování nová pravidla podpořili potřebnou většinou hlasů. Agentura Reuters to označila za jeden z dosud největších Mileiových trimfů.
28. 2. 2026

Fico tvrdí, že Zelenskyj odmítl kontrolu Družby

Slovenský premiér Robert Fico (Smer) řekl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl návrh na kontrolu stavu ropovodu Družba, kterým po lednových ruských útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu neproudí ropa na Slovensko a do Maďarska. Tyto země přišly s návrhem na vytvoření komise složené ze zástupců obou zemí a Evropské komise, která by prověřila schopnost ropovodu přepravovat surovinu. Podle Bratislavy přepravě ropy potrubím nic nebrání.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...