Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže, z toho 35 letounů překročilo střední linii dělící Tchajwanský průliv, kterou Tchaj-pej považuje za neoficiální hranici mezi oběma zeměmi, uvedl dle agentury Reuters tchajwanský resort obrany.
Tchajwanská pobřežní stráž ve středu dopoledne uvedla, že se čínské lodě začaly z okolí Tchaj-wanu stahovat, a Peking později oznámil, že cvičení dokončil.
Čína pořádala od pondělí rozsáhlé vojenské cvičení v okolí ostrova, které mělo simulovat blokádu tchajwanských přístavů a poprvé nacvičovat, jak odradit zásah jiných zemí, které by přišly v případě čínského napadení Tchaj-wanu na pomoc.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te cvičení odsoudil s tím, že porušuje mírová očekávání mezinárodního společenství a je vojenskou zastrašovací taktikou, jež podrývá stabilitu v regionu. Manévry odsoudila i Evropská komise, Německo a Francie.
Za 48 hodin do středečního rána kolem Tchaj-wanu podle tchajwanského ministerstva obrany kroužilo 207 čínských vojenských letounů a 125 z nich překročilo středovou linii. Čína podle téhož zdroje také ve dvou vlnách do vod severně a jihozápadně od Tchaj-wanu odpálila 27 raket.
Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za vzbouřeneckou provincii a za legitimní součást svého území, se kterým se znovu spojí, i kdyby to mělo být podle jejích slov silou. Na ostrov vyvíjí vojenský tlak tím, že do jeho blízkosti pravidelně vysílá válečné lodě i letadla. Podle oficiální politiky jedné Číny, kterou Peking uplatňuje, na ostrově neexistuje samostatná politická entita. Tchaj-wan přitom od roku 1949 funguje de facto nezávisle, má vlastní vládu a pořádá volby.
