Tchaj-pej

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je na čínském vládci Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale šéf Bílého domu naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Trump to uvedl v rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Čínské ministerstvo zahraničí reagovalo, že tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude.

Čína oznámila, že úspěšně dokončila své vojenské manévry kolem Tchaj-wanu, píše agentura AFP. Čína do okolí Tchaj-wanu v rámci svého cvičení v posledních 24 hodinách vyslala 77 vojenských letounů a 25 plavidel námořnictva a pobřežní stráže. Čínský prezident Si Ťin-pching později v novoročním projevu prohlásil, že sjednocení Číny nelze zastavit.

Čína pořádala druhý den po sobě rozsáhlé vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu. Aktivity Pekingu mají simulovat blokádu tchajwanských přístavů, Čína tím chce prý vyslat ostrovu „důrazné varování“. Tchajwanský prezident Laj Čching-te ujistil, že jeho země bude jednat tak, aby nezhoršovala napětí ani nevyvolávala spory. Podle Reuters také ostře odsoudil čínské počínání a vyzval k tomu i další země. Čína považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii.

Čína zahájila vojenské manévry v blízkosti Tchaj-wanu, který považuje za svou vzbouřenou provincii. Podle Pekingu na cvičení v úterý naváže ostrá střelba. Čína varovala spojence Tchaj-wanu před „vměšováním“. Tchajwanská prezidentská kancelář naopak vyzvala Čínu k „racionálnímu jednání, zdrženlivosti a okamžitému ukončení nezodpovědných provokací“. Tchajwanský premiér Čuo Žung-taj cvičení odsoudil a vyzval Peking k jeho ukončení.

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.

Americká vláda pokračuje v prodeji zbraní Tchaj-wanu za 11,1 miliardy dolarů (přes 230,5 miliard korun). S odvoláním na tchajwanské ministerstvo obrany to ve čtvrtek napsala agentura Reuters, podle níž se jedná o největší balíček zbraní, který Spojené státy samosprávnému ostrovu dosud dodaly. Tchaj-wan čelí rostoucímu vojenskému tlaku Číny, která jej považuje za svou součást.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek vyjádřilo rozhořčení nad rozhodnutím Spojených států prodat Tchaj-wanu díly pro stíhačky. Čína podle svého ministerstva zahraničí učiní vše nezbytné k obraně své suverenity, územní celistvosti a bezpečnosti, napsala agentura Reuters. Peking považuje Tchaj-wan za součást svého území a v minulosti pohrozil, že se s ostrovem spojí i silou. Americké ministerstvo obrany ve čtvrtek oznámilo, že díly prodá za 330 milionů dolarů (přes 6,8 miliardy korun).

Čína vylepšuje prostředky pro možný překvapivý útok, tvrdí v novém dokumentu tchajwanské ministerstvo obrany. Peking podle něj nasadil „kybernetickou armádu“ a snaží se podkopat důvěru v demokratickou vládu. Asijská velmoc používá vůči Tchaj-wanu strategii hybridní „války bez obětí“ a snaží se ho ovládnout bez zahájení totální invaze, napsal web Geopolitical Monitor. Peking oficiálně tvrdí, že chce mírové znovusjednocení.

Bezprecedentní hlasování o odvolání desítek údajně pročínských zákonodárců na Tchaj-wanu odhalilo míru polarizace politické scény i celé společnosti. Vládu a opoziční nacionalisty rozděluje hlavně otázka nastavení vztahů s Pekingem, přičemž oba tábory se navzájem označují za zrádce demokracie. Svár ještě umocnil nový seriál o fiktivní čínské invazi.

S nadcházejícím návratem Donalda Trumpa do Bílého domu se Čína chystá na celní válku. Nejtřaskavějším ohniskem mezi dvěma největšími ekonomikami světa ale zůstává Tchaj-wan. Peking ho považuje za odpadlickou provincii a nevylučuje sjednocení silou. V úžině mezi ostrovem a pevninou pořádá stále častěji vojenská cvičení – včetně letošní první bojové hlídky.

Tchaj-wan vyzval Čínu, aby ukončila svoji vojenskou aktivitu v jeho okolních vodách. Svými manévry podle něj jednostranně podkopává mír a stabilitu v Tchajwanském průlivu a narušuje mezinárodní dopravu a obchod. Podle Tchaj-peje jsou manévry největší za téměř tři dekády, napsal web deníku The New York Times (NYT).

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.

Bývalý tchajwanský výzkumný pracovník Čcheng Jü-čchin byl podle čínského ministerstva státní bezpečnosti odsouzen k sedmi letům vězení za špionáž. Informoval o tom tchajwanský web Taipei Times, který zmiňuje rovněž vazby Čchenga na Česko. V příběhu se objevují četná tvrzení čínské i tchajwanské strany, která nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou se ve středu v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ten na schůzce prohlásil, že žádné cizí zásahy nemohou zabránit sjednocení ostrova s pevninskou Čínou. Peking tak upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí, exprezident Ma je na návštěvě Číny již podruhé.

U východního pobřeží Tchaj-wanu udeřilo v noci na středu silné zemětřesení. Na ostrově se v tu chvíli nacházelo i několik Čechů, s nimiž se České televizi podařilo spojit. Bezprostřední reakce poskytly například zpravodajka ČT Barbora Šámalová, redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová nebo turistky Blanka Šugra Švancerová a Pavla Kudrnová. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí dále oznámila, že tuzemská diplomacie nemá informace o žádných Češích přímo zasažených otřesy.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Tchaj-wan v sobotu zaznamenal desítky případů narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly, jež se účastní čínských manévrů v okolí ostrova. Oznámilo to podle agentury AFP tchajwanské ministerstvo obrany. Cvičení se podle něj kromě letadel účastní rovněž osm lodí.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.

Česká policie převezla z Filipín přes Tchaj-pej do pražské věznice uprchlého muže přezdívaného „guru Jára“, vyplývá ze zprávy policejního prezidia. Jméno eskortovaného muže nekonkretizovalo, z popsaných okolností ale vyplývá, že jím je zakladatel esoterické školy Poetrie Jaroslav Dobeš. Muž si má odpykat 5,5 roku za znásilnění. Zda Dobešovi lze či nelze započítat do doby trestu čas strávený ve filipínském detenčním zařízení, bude muset podle ministerstva spravedlnosti vyřešit český soud.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel jako dar tričko se svým portrétem a nápisem „Já jsem Tchajwanec“ od ministra tchajwanské Národní rozvojové rady Kung Ming-sina. Nápis odráží Vystrčilova slova z jeho návštěvy Tchaj-wanu v roce 2020, kdy parafrázoval výrok amerického prezidenta Johna Kennedyho: „Ich bin ein Berliner,“ a tamním poslancům česky i mandarínsky řekl: „Já jsem Tchajwanec.“

Přímá letecká linka mezi Českem a Tchaj-wanem zahájila svůj provoz. První letadlo dopravce China Airlines přiletělo z Tchaj-wanu ve středu před sedmou hodinou ráno, opačným směrem se vydalo v poledne. První let směrem do Prahy byl téměř vyprodaný. A stejně to vypadá až do října. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) může linka posouvat demokracii jak v Česku, tak na Tchaj-wanu. O zavedení linky se jednalo patnáct let.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho letectvo je ve stavu pohotovosti a Tchaj-pej také monitoruje čínské raketové síly. Čínská armáda zahájila v sobotu v okolí Tchaj-wanu třídenní vojenské manévry, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Nejmenovaný zdroj agentury Reuters uvedl, že Čína ve vodách u jihozápadního pobřeží Tchaj-wanu simuluje také útoky „na zahraniční vojenské cíle“.

Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.