Tchaj-pej

Dva velké konflikty současnosti, v jejichž středu jsou Ukrajina a Izrael, do značné míry definují také aktuální postavení Tchaj-wanu. Ostrovní země dlouhodobě čelí sílícím vojenským ambicím velkého souseda – Čínské lidové republiky. Relativně malý Tchaj-wan tak své mezinárodní postavení buduje na technologické vyzrálosti a silné ekonomice.

Čínská armáda v okolí Tchaj-wanu zahájila cvičení, do kterého zapojila různé druhy vojsk. Stalo se to jen několik dnů poté, co se úřadu ujal nový tchajwanský prezident Laj Čching-te, kterého Peking označuje za separatistu. Tchajwanské ministerstvo obrany manévry odsoudilo, Laj ujistil, že hodlá dále chránit svobodu a demokracii.

Bývalý tchajwanský výzkumný pracovník Čcheng Jü-čchin byl podle čínského ministerstva státní bezpečnosti odsouzen k sedmi letům vězení za špionáž. Informoval o tom tchajwanský web Taipei Times, který zmiňuje rovněž vazby Čchenga na Česko. V příběhu se objevují četná tvrzení čínské i tchajwanské strany, která nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Bývalý tchajwanský prezident Ma Jing-ťiou se ve středu v Pekingu setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Ten na schůzce prohlásil, že žádné cizí zásahy nemohou zabránit sjednocení ostrova s pevninskou Čínou. Peking tak upevňuje kontakty s tchajwanskou opozicí, exprezident Ma je na návštěvě Číny již podruhé.

U východního pobřeží Tchaj-wanu udeřilo v noci na středu silné zemětřesení. Na ostrově se v tu chvíli nacházelo i několik Čechů, s nimiž se České televizi podařilo spojit. Bezprostřední reakce poskytly například zpravodajka ČT Barbora Šámalová, redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová nebo turistky Blanka Šugra Švancerová a Pavla Kudrnová. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí dále oznámila, že tuzemská diplomacie nemá informace o žádných Češích přímo zasažených otřesy.

Čína násobí přítomnost svých lodí v blízkosti sousedního Tchaj-wanu. Mají prý zajistit bezpečnost jejích rybářů. Peking tak reaguje na incident z poloviny února, kdy po pronásledování tchajwanskou pobřežní hlídkou utonula dvojice čínských rybářů. Podle analytiků však komunistická země vyvíjí nátlak na Tchaj-pej před květnovou inaugurací prezidenta Williama Laje. Ten se netají silnými protičínskými postoji a snahou o spolupráci se Spojenými státy.

Tchaj-wan v sobotu zaznamenal desítky případů narušení své zóny protivzdušné obrany čínskými letadly, jež se účastní čínských manévrů v okolí ostrova. Oznámilo to podle agentury AFP tchajwanské ministerstvo obrany. Cvičení se podle něj kromě letadel účastní rovněž osm lodí.

Vojenská rovnováha mezi Čínou a Tchaj-wanem se rychle vychyluje ve prospěch Pekingu, varovala japonská vláda. Čína usilovně zbrojí a v poslední době stále častěji narušuje tchajwanský prostor. Napětí ještě vzrostlo poté, co navštívil Spojené státy hlavní favorit na tchajwanského prezidenta Lai Ching-te. Do Tchaj-peje zase dorazil bývalý japonský premiér Taro Aso jako nejvýše postavený host z této země za posledních padesát let. Podle expertů se Čína připravuje na blokádu Tchaj-wanu.

Česká policie převezla z Filipín přes Tchaj-pej do pražské věznice uprchlého muže přezdívaného „guru Jára“, vyplývá ze zprávy policejního prezidia. Jméno eskortovaného muže nekonkretizovalo, z popsaných okolností ale vyplývá, že jím je zakladatel esoterické školy Poetrie Jaroslav Dobeš. Muž si má odpykat 5,5 roku za znásilnění. Zda Dobešovi lze či nelze započítat do doby trestu čas strávený ve filipínském detenčním zařízení, bude muset podle ministerstva spravedlnosti vyřešit český soud.

Předseda českého Senátu Miloš Vystrčil (ODS) obdržel jako dar tričko se svým portrétem a nápisem „Já jsem Tchajwanec“ od ministra tchajwanské Národní rozvojové rady Kung Ming-sina. Nápis odráží Vystrčilova slova z jeho návštěvy Tchaj-wanu v roce 2020, kdy parafrázoval výrok amerického prezidenta Johna Kennedyho: „Ich bin ein Berliner,“ a tamním poslancům česky i mandarínsky řekl: „Já jsem Tchajwanec.“

Přímá letecká linka mezi Českem a Tchaj-wanem zahájila svůj provoz. První letadlo dopravce China Airlines přiletělo z Tchaj-wanu ve středu před sedmou hodinou ráno, opačným směrem se vydalo v poledne. První let směrem do Prahy byl téměř vyprodaný. A stejně to vypadá až do října. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) může linka posouvat demokracii jak v Česku, tak na Tchaj-wanu. O zavedení linky se jednalo patnáct let.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že jeho letectvo je ve stavu pohotovosti a Tchaj-pej také monitoruje čínské raketové síly. Čínská armáda zahájila v sobotu v okolí Tchaj-wanu třídenní vojenské manévry, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova. Nejmenovaný zdroj agentury Reuters uvedl, že Čína ve vodách u jihozápadního pobřeží Tchaj-wanu simuluje také útoky „na zahraniční vojenské cíle“.

Den po návratu tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen z cesty po Americe zahájila Čína námořní manévry nedaleko ostrova. Jejich cílem je podle státní televize CCTV nacvičit jeho obklíčení. Peking označil cvičení za varování tchajwanským separatistům. Cvičení začalo těsně poté, co skončila návštěva francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a dalších evropských politiků. Čína uvedla, že považuje manévry za nezbytné pro „ochranu národní suverenity a územní celistvosti“. Washington vyzval Peking k zdrženlivosti.

Peking ohlásil sankce na dvě americké organizace. Jednou z nich je knihovna Ronalda Reagana, v jejíchž prostorách se ve středu setkal předseda Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta se v pátek vrátila z cesty po Spojených státech a Jižní Americe domů. Podle Cchaj cesta ukázala, že Tchaj-wan se nenechá zastavit v mezinárodních vztazích a nepodlehne nátlaku.

Čína přijme „rozhodná a efektivní“ opatření na ochranu národní suverenity a územní celistvosti, uvedl ve čtvrtek Peking v reakci na středeční setkání tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v Kalifornii. O prohlášení čínského ministerstva zahraničí informovala agentura Reuters. Tchaj-wan nedlouho poté uvedl, že se k ostrovu na dvě stě námořních mil (370 kilometrů) přiblížila čínská letadlová loď.

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se v pondělí v Tchaj-peji setkala s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta podle agentury Reuters ocenila, že Pekarová Adamová na Tchaj-wan přicestovala navzdory „velkému tlaku“. Poukázala tak na kritiku návštěvy ze strany Číny, která Tchaj-wan považuje za své území. Pekarová Adamová uvedla, že nikdo nemůže Českou republiku a Tchaj-wan odradit od toho, aby ctily svobodu, demokracii a ochranu lidských práv.

Podpora demokratické vlády proti stále agresivnější politice Pekingu je hlavním cílem cesty předsedkyně české Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) na Tchaj-wan. Jen během neděle narušily tchajwanský prostor čtyři čínské válečné lodě a jeden vrtulník. Vyostřená je také diplomatická fronta.

Z Prahy do Tchaj-peje by se mohli cestující dostat přímým leteckým spojením. Pravidelnou linku plánuje tchajwanský dopravce China Airlines, první letadla by mohla na trasu vyrazit v druhé polovině července. V provozu by měly být dvakrát týdně. Stát novou linku povolil, informovalo ministerstvo dopravy.

Čína spolupracuje s Ruskem v dezinformační válce, konstatovala německá analýza Marshall Fund's Alliance for Securing Democracy. Podle výsledků roční studie čínská média přebírají moskevskou propagandu a dávají ve zpravodajství velký prostor ruským politikům. Stát, který drží kontrolu nad většinou tamních médií, přebral i moskevský narativ a o válce informuje jako o „speciální vojenské operaci“.

Tchajwanská armáda oznámila, že našla trosky zřejmě spadlého meteorologického balonu, jenž pocházel pravděpodobně z Číny. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž se zbytky balonu našly na odlehlém a strategickém ostrově poblíž čínského pobřeží. Americká armáda pak v pátek dokončila vytahování většiny zbytků jiného – už dříve sestřeleného – čínského balonu, považovaného za špionážní, z Atlantského oceánu. Převezla je pak do laboratoře Federálního úřadu pro vyšetřování ve Virginii k analýze.

Zvolený český prezident Petr Pavel se domnívá, že jediným omezením zbrojních dodávek Ukrajině by mělo být, že se Kyjevu nebudou posílat jaderné zbraně. Zároveň vyjádřil přesvědčení, že ukrajinská armáda může ruské invazní síly porazit. Pavel to v pátek řekl v rozhovoru s Bloomberg TV v Praze.

Nově zvolený prezident Petr Pavel v pondělí v telefonátu ujistil tchajwanskou prezidentku Cchaj Jing-wen, že Tchaj-wan a Česko sdílí hodnoty svobody, demokracie a lidských práv a že budou dále posilovat partnerství. Čínské ministerstvo zahraničí dříve kvůli hovoru kontaktovalo českou ambasádu v Pekingu.

Do tchajwanské identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ) proniklo za posledních čtyřiadvacet hodin 71 čínských vojenských letounů a dronů. Informovala o tom v pondělí podle agentury Reuters tchajwanská vláda. Jde o dosud nejrozsáhlejší hlášené proniknutí čínských strojů do zóny, uvedla tchajwanská agentura CNA. Spojené státy to označily za provokativní a destabilizační.

Čínská armáda za posledních 24 hodin vyslala do blízkosti Tchaj-wanu 39 letadel a tři plavidla. Tchaj-pej na ohrožení vzdušného prostoru ostrova reagovala vysláním vlastních stíhacích letounů. Podle agentur Reuters a AP o tom ve čtvrtek informovalo tchajwanské ministerstvo obrany.