U východního pobřeží Tchaj-wanu udeřilo v noci na středu silné zemětřesení. Na ostrově se v tu chvíli nacházelo i několik Čechů, s nimiž se České televizi podařilo spojit. Bezprostřední reakce poskytly například zpravodajka ČT Barbora Šámalová, redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová nebo turistky Blanka Šugra Švancerová a Pavla Kudrnová. Mariana Wernerová z odboru komunikace ministerstva zahraničí dále oznámila, že tuzemská diplomacie nemá informace o žádných Češích přímo zasažených otřesy.
Zapřely jsme se a v podstatě modlily, popsala česká turistka otřesy na Tchaj-wanu
6 minut
Studio 6: Rozhovor s turistkou na Tchaj-wanu Blankou Šugra Švancerovou
Otřesy měly podle americké geologické služby USGS sílu 7,4 stupně, zatímco japonští seismologové uvádějí 7,7 stupně a tchajwanští 7,2 stupně. Epicentrum se nacházelo 18 kilometrů jihovýchodně od přístavu Chua-lien na východě ostrova.
„Před osmou hodinou mi vyskočilo na mobilu upozornění v angličtině a v čínštině, že zemětřesení začíná a že by se lidé měli ukrýt do bezpečí. Pak jsem v budově, ve které jsem v tu chvíli byla, cítila, jak se jemně hýbe. Viděla jsem, že se poměrně dost kýve lustr a že popadaly různé krabičky v koupelně. Ale protože jsem se nacházela ve třetím patře, tak to nebylo až tak silné. V následujících dvou hodinách ještě došlo k několika otřesům,“ popsala redaktorka Českého rozhlasu Karasová, která pobývá v tchaj-wanské metropoli Tchaj-peji.
Zároveň doplnila, že se například ve školách děti evakuovaly na volná prostranství. „Viděla jsem záběry metra, které se zastavilo a třáslo. Některé linky nefungovaly zhruba hodinu a zastaveny byly i některé rychlovlaky,“ pokračovala redaktorka, která coby vystudovaná geografka měla představu, jak se při zemětřesení chovat.
„V okolí schodišť bývají většinou pevnější místa, která by v případě, že se budova nějakým způsobem pohne, měla zůstat stabilnější,“ vysvětlila Karasová s tím, že se při zemětřesení nedoporučuje využívání výtahů, kde hrozí, že by lidé mohli kvůli výpadkům elektřiny uváznout.
6 minut
Redaktorka Českého rozhlasu Jana Karasová aktuálně z Tchaj-peje
O možnosti uváznutí ve výtahu hovořila také turistka Šugra Švancerová, kterou zemětřesení zastihlo přímo v epicentru, ve městě Chua-lien. „Naštěstí jsme v něm už nebyly. Došly jsme ze snídaně na pokoj, a když jsme vstoupily, tak to začalo,“ popsala Švancerová s tím, že vzhledem k faktu, že u snídaně neměla mobilní telefon, nedostala na rozdíl od Karasové varovnou zprávu.
„Takový strach jsem nikdy neměla“
„Ale i tak bychom asi reagovaly stejně. Vyšly jsme na úzkou chodbu, kde jsme byly úplně samy, zapřely se a v podstatě jsme se modlily, aby to skončilo co nejdřív, ale hýbalo se to s námi poměrně intenzivně. Přiznám se, že jsem takový strach ještě nikdy neměla,“ přiznala turistka.
Po doznění největších otřesů zamířila s mobilem a pasem v ruce po evakuačním schodišti do přízemí. „Nutno říct, že všichni Tchajwanci ví, co mají při zemětřesení dělat, takže se shromáždili před budovou… dokonce se nás i někteří z nich ujali a ptali se, jestli jsme v pořádku. Byli opravdu starostliví,“ konstatovala Švancerová.
Kvůli zemětřesení musela mimo jiné přehodnotit další program. „Ze severu ostrova se nedá odjet, protože je zasypaný tunel a poničená železnice. Jedeme proto směrem na jih, musely jsme změnit všechny plány. Chtěly jsme jet do hor, ale tam nepojedeme, protože nám stačilo, co jsme viděly. Na cestách jsou popadané obrovské balvany. Na druhou stranu musím říct, že okamžitě vyjely bagry a snažily se označit místa, která jsou nebezpečná,“ dodala.
2 minuty
Tchaj-wan zasáhlo ničivé zemětřesení
Popadané balvany byly důsledkem rozsáhlých sesuvů půdy. Zpravodajka České televize Šámalová potvrdila, že se to dotklo zejména hornaté oblasti zmíněného okresu Chua-lien, v níž uvázla řada lidí, kteří se vydali na výpravy do hor.
„Zemětřesení zasáhlo Tchaj-wan v době jarních svátků. Ve čtvrtek je zde volno, takže řada lidí vyrazila do přírody,“ řekla Šámalová. „Podle hlášení místních úřadů uvázlo zhruba 50 lidí v tunelech, mezi nimi i dva turisté z Německa,“ doplnila.
Turistka Pavla Kudrnová zmínila i hrozbu tsunami. „Po krátkém zemětřesení jsme s manželem dostali zprávu, že zhruba za 45 minut je možné, že přijde tsunami a že se máme někam schovat. Tsunami jsme z pokoje vyhlíželi, ale nakonec žádná neproběhla, protože okolo Tchaj-wanu je velmi hluboké moře až k pobřeží, což tsunami rozmělní. Proto má například Japonsko větší problém s tsunami než Tchaj-wan,“ tvrdí Kudrnová.
České ministerstvo zahraničí prozatím nemá zprávy o zasažených Češích. V cestovatelském systému Drozd je na Tchaj-wanu registrováno 88 českých občanů. Ani v Japonsku podle Wernerové z odboru komunikace resortu nejsou žádní zasažení Češi.
