Evropská komise (EK) v rámci osmnáctého balíku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Oznámila to předsedkyně EK Ursula von der Leyenová společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. Slovenský premiér Robert Fico (Smer) pohrozil, že balík nepodpoří, pokud EK nenabídne řešení ohledně dodávek surovin z Ruska.
Komise navrhla nový balík sankcí proti Rusku, Fico hrozí zablokováním
12 minut
Kaja Kallasová a Ursula von der Leyenová k novému balíku protiruských sankcí
Evropská unie chce krokem podle šéfky unijní exekutivy zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří ve válce, kterou rozpoutalo proti Ukrajině. Kyjev již v květnu po konzultacích se západními partnery nabídl nejméně třicetidenní příměří s tím, že pokud Moskva na věc nepřistoupí, budou západní země koordinovat nové a tvrdé protiruské sankce. Rusko se ke klidu zbraní nevyjádřilo a nabídlo přímé rozhovory mezi oběma stranami v Istanbulu. Jejich výsledkem ale dohoda o příměří nebyla.
Nový balík sankcí nyní projednají členské státy EU, k jeho přijetí je zapotřebí jejich jednomyslný souhlas. Slovensko a Maďarsko již dříve naznačily, že by mohly být proti dalším sankcím, což by mohlo jednání zkomplikovat.
Slovensko klade podmínky
„Slovenská republika nepodpoří připravovaný 18. sankční balík proti Ruské federaci, pokud jí Evropská komise neposkytne reálné řešení krizové situace, do které se Slovensko dostalo po úplném zastavení dodávek plynu, ropy a jaderného paliva z Ruska,“ napsal slovenský premiér Fico na Facebooku.
Slovensko dosud nezablokovalo žádný ze 17. balíků protiruských sankcí, poslední z nich Unie během pokračující plnohodnotné ruské vojenské invaze na Ukrajinu schválila v květnu. Už tehdy Fico uvedl, že pro Slovensko je neakceptovatelná iniciativa Evropské komise zaměřená na ukončení dovozu ruských fosilních paliv do EU.
„Pokud bude sankce, která by nás poškozovala, nikdy pro ni nebudu hlasovat. Mám zájem být konstruktivní hráč v Evropské unii, ale nikoliv na úkor Slovenské republiky,“ sdělil Fico před pár dny v reakci na usnesení slovenské sněmovny, že členové kabinetu nemají podpořit jakékoliv nové restrikce proti Rusku. Fico ale dal najevo, že Bratislava bude blokovat jen ty z případných nových sankcí proti Rusku, které by uškodily Slovensku.
„Je jasné, že Rusko nechce mír, naopak válku na Ukrajině vyostřuje,“ řekla Kallasová. „Náš vzkaz je jasný, tato válka musí skončit, potřebujeme opravdové příměří,“ doplnila ji von der Leyenová. Síla je podle ní jediný jazyk, kterému Rusko rozumí.
Balík zahrnuje další snížení stávajícího cenového stropu na ruskou ropu přepravovanou po moři ze současných 60 dolarů na 45 dolarů za barel. EU spolu se skupinou G7 a Austrálií zavedla cenový strop 60 dolarů za barel ruské ropy přepravované po moři v prosinci 2022 v reakci na plnohodnotnou ruskou invazi na Ukrajinu. V případě překročení tohoto limitu je zakázáno ropu převážet a pojišťovat její přepravu. Cílem systému je omezit Moskvě příjmy k financování války na Ukrajině, ale zároveň zabránit výraznému výpadku v dodávkách ropy na světový trh.
Snížení cenového stropu na ropu chce EU projednat na schůzce zemí G7, která se koná tento týden v Kanadě. „Předpokládám, že to uděláme společně jako G7. Začali jsme s tím jako G7, bylo to úspěšné jako opatření G7 a chci v tomto opatření jako G7 pokračovat,“ uvedla šéfka Evropské komise.
Plynovody Nord Stream
Navrhované sankce se týkají i nyní nefunkčních baltských plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 a jsou rovněž namířené proti takzvané ruské stínové flotile, což jsou zahraniční plavidla, která přepravují ruské ropné produkty a Moskva tak přes ně obchází stávající exportní omezení.
O možných sankcích proti provozovateli plynovodu Nord Stream, který ve dvou větvích vede z Ruska po dně Baltského moře do Německa, již na začátku května informoval americký list The Wall Street Journal. Uvedl tehdy, že Evropa by tak zareagovala na ruské snahy o obnovu provozu tohoto produktovodu. O takové možnosti hovořil ruský vládce Vladimir Putin, když uvedl, že Rusko o tomto tématu mluvilo s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kdy by mohl být osmnáctý balíček schválen, zatím není jasné. Je možné, že by se tak mohlo stát na jednání unijních ministrů zahraničí v pondělí 23. června. Již dříve se ale objevily informace, že by EU chtěla koordinovat své aktivity se Spojenými státy. Samostatné kroky totiž podniká také americký Senát, kde získala širokou nadstranickou podporu iniciativa republikánského senátora Lindseyho Grahama.
Jeho návrh předpokládá až pětisetprocentní dovozní sankce na země, které nakupují ruské ropné a energetické produkty. Graham takový postup považuje za páku na Putina pro případ, že by odmítal pokročit v cestě k míru na Ukrajině. Trump ale podle WSJ údajně tlačí na zmírnění tohoto postupu.
