WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.

Legislativní návrh, který podpořilo více než osmdesát senátorů, předpokládá uvalení sankcí na důležité ruské představitele a odvětví a také postihy pro země, které s Moskvou obchodují. Zákon navrhuje uvalit pětisetprocentní cla na zboží z jakékoli země, která nakupuje ruskou ropu, plyn, uran a další produkty.

Trump se obává, že by to mohlo poškodit jeho cíl oživit vztahy mezi USA a Ruskem. Americký prezident se zároveň snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině, odmítá ale na Moskvu vyvíjet tlak. Sama Moskva přitom nejeví úmysl svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední zemi v dohledné době zastavit.

„Může“ místo „musí“

Bílý dům a další představitelé Trumpovy administrativy v posledních týdnech tiše kontaktovali Grahamovu kancelář a na senátora naléhali, aby svůj návrh zmírnil vložením výjimek, které by Trumpovi umožnily vybrat si, kdo nebo co bude sankcionováno, uvedli podle WSJ asistenti působící v Kongresu.

Bílý dům podle nich také požaduje změnit slovo „musí“ na „může“ všude, kde se v textu zákona objeví, čímž by ustanovení pozbyla závaznosti. Zrušení závazné povahy sankcí by však Grahamův návrh učinilo bezvýznamným, dodaly zdroje z Kongresu.

Demokratický senátor Richard Blumenthal, který je spolupředkladatelem Grahamova návrhu, potvrdil, že jednání s Bílým domem probíhají, ale odmítl se k jejich obsahu vyjádřit. „Posouváme se dál a Bílý dům je do našich rozhovorů zapojen,“ citoval ho WSJ.

Představitel Bílého domu uvedl, že ústava „dává prezidentovi pravomoc vést diplomacii se zahraničními národy“. „Jakýkoli balíček sankcí musí prezidentovi poskytovat naprostou flexibilitu, aby mohl pokračovat v prosazování jím požadované zahraniční politiky,“ dodal.

Graham připravuje změny

Graham prohlásil, že některé změny v návrhu plánuje, mezi nimi výjimku pro země poskytující Ukrajině vojenskou nebo ekonomickou pomoc. Toto opatření by tak chránilo spojence Ukrajiny před pětisetprocentními cly.

Graham ale veřejně nepodpořil ty úpravy, k nimž ho Trumpova administrativa potichu tlačí. „Mám z toho dobrý pocit. Spolupracujeme s Bílým domem, našimi demokratickými kolegy a Sněmovnou reprezentantů,“ řekl Graham minulý čtvrtek a dodal, že zákon „se stále posouvá kupředu“. Dále se k tomu ale vyjádřit odmítl.

Trump ve čtvrtek řekl, že Grahamův návrh by neměl být projednáván bez jeho výslovného souhlasu. „Budou se řídit mnou. Tak to má být,“ prohlásil Trump. „Čekají, až se rozhodnu, co dělat,“ pokračoval a označil Grahamův návrh zákona za „tvrdý“.

Podpora předlohy

Nový zákon o sankcích proti Rusku má v Senátu nyní 82 podporovatelů z obou stran, což je více než dostatečná podpora k překonání prezidentského veta. Doprovodný návrh má ve Sněmovně reprezentantů šedesát podporovatelů, rovnoměrně rozdělených mezi republikány a demokraty.

Graham již dříve vyjádřil přesvědčení, že návrh zákona má dostatečně širokou podporu pro krok nazvaný discharge petition – parlamentní manévr, který umožňuje řadovým členům obejít vedení sněmovny a vynutit si hlasování v plénu shromážděním prosté většiny 218 podpisů.

Tento krok ale nemusí být nutný. „Mnoho členů Kongresu chce, abychom vůči Rusku uvalili co nejpřísnější sankce,“ řekl podle WSJ republikánský předseda sněmovny Mike Johnson. „A já jsem toho zastáncem.“ I předseda republikánské senátní většiny John Thune, který je spoluautorem Grahamova návrhu, uvedl, že v komoře je na obou stranách „velký zájem“ o posun v otázce sankcí.

Demokraté podporující návrh podle svého senátora Tima Kainea chtějí přísný zákon o sankcích, ale chápou, že by mohlo být nutné ho trochu upravit. „Dokážu si představit scénář, kdy by to bylo tak zředěné, že by se nám to nelíbilo, ale nemyslím si, že s tím Lindsey (Graham) bude souhlasit,“ řekl Kaine. „Lindsey je v tomto ohledu tvrdý a pokud si myslí, že by nějaké drobné úpravy mohly fungovat, budu (návrhu) i tak nakloněn.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Děti v Hrušivce vyrůstají za zvuku ruských dronů. Mnozí obyvatelé ale nechtějí odejít

Ukrajinská obec Hrušivka v Dněpropetrovské oblasti, ležící podle mapy projektu DeepState šestnáct kilometrů od frontové linie, čelí ruskému dělostřeleckému ostřelování a útokům dronů. Při jednom z posledních útoků v jejím okolí podle místních zahynul dospívající chlapec a jeho dva kamarádi utrpěli zranění. Ruské síly útočí také na centrum obce, kde lidé nakupují a děti si hrají. Úřady přesto dosud nenařídily povinnou evakuaci rodin s dětmi. Jak se místní před útoky chrání a proč nechtějí odejít?
před 1 hhodinou

VideoZ fronty do Bruselu: Barbora Maxová o proměnách války i unijní politice

Od válečného zpravodajství v krytech a pod protidronovými sítěmi v Chersonu až po diplomacii v unijních kuloárech. Dlouholetá reportérka České televize Barbora Maxová v podcastu Za Horizont reflektuje svých devět náročných turnusů na Ukrajině, proměnu válečné reality i únavu tamní společnosti. Proč po čtyřech letech opouští frontovou linii a jaké výzvy ji čekají v nové roli stálé zpravodajky ČT v Bruselu? O geopolitice, tlaku na veřejnoprávní média i o tom, zda má klasická novinařina v době AI ještě šanci. Moderuje Tomáš Šponar.
před 1 hhodinou

Sever Chile se potýká s dešti a sesuvy půdy

Severní Chile zasáhly mimořádně silné deště, které v oblasti vyvolaly záplavy a sesuvy půdy. Nejhůře postižená je provincie Tocopilla v regionu Antofagasta, kde voda a bahno zaplavily části města Tocopilla a narušily silniční spojení. Chilské úřady kvůli rozsahu škod vyhlásily v provincii stav katastrofy a nařídily preventivní evakuace v některých ohrožených oblastech. Déšť zasáhl i další části severu země a úřady varují před pokračujícím rizikem rychle tekoucí vody a dalších sesuvů.
před 1 hhodinou

Vojenské cvičení Jižní Koreje a USA skončí téměř o týden dříve. KLDR to „nezajímá“

Každoroční společná vojenská cvičení Jižní Koreje s USA skončí dříve, než se plánovalo, uvedla jihokorejská armáda. Cvičení s názvem Ulchi Freedom Shield (UFS) začala v pondělí a skončí v pátek. Původně měla trvat jedenáct dní, tedy do 27. srpna, informovaly světové agentury. Prohlášení armády přišlo poté, co v neděli americký prezident Donald Trump oznámil omezení americké účasti na cvičení, protože podle něj vysílala Pchjongjangu „naprosto nevhodný a nepřátelský signál“. KLDR však ve středu vzkázala, že zemi rozhodnutí USA nezajímá.
04:35Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izraelská armáda vyšetřuje možné válečné zločiny v Gaze

Izraelská armáda zahájila první vyšetřování možných zločinů připisovaných izraelským silám od začátku války v Pásmu Gazy, napsal server The Jerusalem Post. Týká se mimo jiné zabití pětileté palestinské dívky Hind Radžab, její rodiny a patnácti palestinských záchranářů. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na sdělení armády, která se nyní rozhodla vyšetřovat pět z celkem 150 oznámených incidentů.
před 2 hhodinami

Ukrajinský parlament schválil jmenování Chmary ministrem obrany

Ukrajinský parlament schválil návrh prezidenta Volodymyra Zelenského na jmenování Jevhena Chmary ministrem obrany, informuje web RBK-Ukrajina. O něco dříve poslanci odhlasovali opětovné jmenování Andrije Sybihy ministrem zahraničí. Podle serveru pro Sybihu hlasovalo 266 poslanců a pro Chmaru 312. Konec vládní služby předchozího ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolal v zemi pouliční protesty.
12:47Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruský dron zasáhl mikrobus v Chersonu, Ukrajina opět mířila na ruský průmysl

Čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal útok ruského FPV dronu na mikrobus v jihoukrajinském Chersonu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V Záporožské oblasti zase po ruských úderech zemřeli dva lidé. Ukrajinské drony v noci na středu útočily na průmyslovou oblast ve městě Ufa v Baškortostánu a zřejmě také na závod na výrobu výbušnin v Dzeržinsku v Nižegorodské oblasti, tvrdí média a někteří regionální činitelé.
09:02Aktualizovánopřed 4 hhodinami

V Chorvatsku zatkli Ukrajince podezřelého z útoku na Nord Stream

V Chorvatsku byl zatčen ukrajinský státní příslušník podezřelý z útoku na baltské plynovody Nord Stream v roce 2022. Informovalo o tom spolkové státní zastupitelství v Karlsruhe. Úřad v prohlášení identifikoval zatčeného jako ukrajinského občana Vladimira Z. Dodal, že byl zadržen v chorvatské Pule místními policejními složkami, které jednaly na základě evropského zatykače.
před 5 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.