WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.

Legislativní návrh, který podpořilo více než osmdesát senátorů, předpokládá uvalení sankcí na důležité ruské představitele a odvětví a také postihy pro země, které s Moskvou obchodují. Zákon navrhuje uvalit pětisetprocentní cla na zboží z jakékoli země, která nakupuje ruskou ropu, plyn, uran a další produkty.

Trump se obává, že by to mohlo poškodit jeho cíl oživit vztahy mezi USA a Ruskem. Americký prezident se zároveň snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině, odmítá ale na Moskvu vyvíjet tlak. Sama Moskva přitom nejeví úmysl svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední zemi v dohledné době zastavit.

„Může“ místo „musí“

Bílý dům a další představitelé Trumpovy administrativy v posledních týdnech tiše kontaktovali Grahamovu kancelář a na senátora naléhali, aby svůj návrh zmírnil vložením výjimek, které by Trumpovi umožnily vybrat si, kdo nebo co bude sankcionováno, uvedli podle WSJ asistenti působící v Kongresu.

Bílý dům podle nich také požaduje změnit slovo „musí“ na „může“ všude, kde se v textu zákona objeví, čímž by ustanovení pozbyla závaznosti. Zrušení závazné povahy sankcí by však Grahamův návrh učinilo bezvýznamným, dodaly zdroje z Kongresu.

Demokratický senátor Richard Blumenthal, který je spolupředkladatelem Grahamova návrhu, potvrdil, že jednání s Bílým domem probíhají, ale odmítl se k jejich obsahu vyjádřit. „Posouváme se dál a Bílý dům je do našich rozhovorů zapojen,“ citoval ho WSJ.

Představitel Bílého domu uvedl, že ústava „dává prezidentovi pravomoc vést diplomacii se zahraničními národy“. „Jakýkoli balíček sankcí musí prezidentovi poskytovat naprostou flexibilitu, aby mohl pokračovat v prosazování jím požadované zahraniční politiky,“ dodal.

Graham připravuje změny

Graham prohlásil, že některé změny v návrhu plánuje, mezi nimi výjimku pro země poskytující Ukrajině vojenskou nebo ekonomickou pomoc. Toto opatření by tak chránilo spojence Ukrajiny před pětisetprocentními cly.

Graham ale veřejně nepodpořil ty úpravy, k nimž ho Trumpova administrativa potichu tlačí. „Mám z toho dobrý pocit. Spolupracujeme s Bílým domem, našimi demokratickými kolegy a Sněmovnou reprezentantů,“ řekl Graham minulý čtvrtek a dodal, že zákon „se stále posouvá kupředu“. Dále se k tomu ale vyjádřit odmítl.

Trump ve čtvrtek řekl, že Grahamův návrh by neměl být projednáván bez jeho výslovného souhlasu. „Budou se řídit mnou. Tak to má být,“ prohlásil Trump. „Čekají, až se rozhodnu, co dělat,“ pokračoval a označil Grahamův návrh zákona za „tvrdý“.

Podpora předlohy

Nový zákon o sankcích proti Rusku má v Senátu nyní 82 podporovatelů z obou stran, což je více než dostatečná podpora k překonání prezidentského veta. Doprovodný návrh má ve Sněmovně reprezentantů šedesát podporovatelů, rovnoměrně rozdělených mezi republikány a demokraty.

Graham již dříve vyjádřil přesvědčení, že návrh zákona má dostatečně širokou podporu pro krok nazvaný discharge petition – parlamentní manévr, který umožňuje řadovým členům obejít vedení sněmovny a vynutit si hlasování v plénu shromážděním prosté většiny 218 podpisů.

Tento krok ale nemusí být nutný. „Mnoho členů Kongresu chce, abychom vůči Rusku uvalili co nejpřísnější sankce,“ řekl podle WSJ republikánský předseda sněmovny Mike Johnson. „A já jsem toho zastáncem.“ I předseda republikánské senátní většiny John Thune, který je spoluautorem Grahamova návrhu, uvedl, že v komoře je na obou stranách „velký zájem“ o posun v otázce sankcí.

Demokraté podporující návrh podle svého senátora Tima Kainea chtějí přísný zákon o sankcích, ale chápou, že by mohlo být nutné ho trochu upravit. „Dokážu si představit scénář, kdy by to bylo tak zředěné, že by se nám to nelíbilo, ale nemyslím si, že s tím Lindsey (Graham) bude souhlasit,“ řekl Kaine. „Lindsey je v tomto ohledu tvrdý a pokud si myslí, že by nějaké drobné úpravy mohly fungovat, budu (návrhu) i tak nakloněn.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Moskva před volbami zvýšila ekonomický tlak na Arménii

Arméni budou v nedělních parlamentních volbách rozhodovat o proevropském směřování země nebo o zachování těsného spojenectví s Moskvou. Podle zákona z roku 2007 nesmí volit v cizině – oficiálně kvůli regulérnosti hlasování. Do voleb tak nemůže zasáhnout ani největší arménská diaspora v zahraničí, která žije v Ruské federaci. I přesto na ni cílí nátlaková kampaň, kterou se Moskva snaží udržet Arménii ve své sféře vlivu.
před 56 mminutami

Izraelská armáda při střelbě na Západním břehu zabila kojence

Izraelští vojáci v sobotu zahájili palbu na osobní automobil v Hebronu na okupovaném Západním břehu Jordánu a zabili při tom sedmiměsíční dítě a způsobili lehká zranění jeho rodičům. Oznámilo to palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle serveru The Times of Israel incident potvrdila a vyjádřila nad ním „hlubokou lítost“. Úřady v Gaze, které ovládá teroristické hnutí Hamás, tvrdí, že izraelské údery tam zabily sedm Palestinců. Terčem úderů podle Izraele byli teroristé.
08:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Hegseth v Normandii kritizoval evropskou obranu

Ve francouzské Normandii se konal ceremoniál na připomínku vylodění spojeneckých sil v roce 1944. Zúčastnil se například slovenský premiér Robert Fico (Smer) nebo americký ministr obrany Pete Hegseth, který varoval před imigrací a vyzval Evropu k větší angažovanosti v oblasti obrany, napsaly agentury Reuters a AFP.
před 3 hhodinami

Při izraelském útoku zemřeli libanonští důstojníci

Tři libanonští vojáci, včetně jednoho generála, zahynuli při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu. Podle agentury Reuters to oznámila libanonská armáda. Izrael to později potvrdil s tím, že incident vyšetřuje. Libanonská armáda se historicky nezapojuje do střetů mezi židovským státem a teroristickým hnutím Hizballáh.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Ukrajina udeřila v Petrohradu a ničila ropné sklady

Kyjev udeřil na ropné sklady a další cíle v Ruské federaci. Drony zasáhly i město Kronštadt u Petrohradu. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského stroje udeřily na tamní základnu. V Petrohradu se mohl stát terčem útoku výzkumný ústav, který se zabývá vývojem podvodních zbraní, píše server Ukrinform s odkazem na ruský telegramový kanál Astra. Moskva poslala na Ukrajinu 272 bezpilotních letounů, zemřel jeden člověk.
před 7 hhodinami

Justice poslala kandidáta na prezidenta Peru těsně před druhým kolem k soudu

Peruánská justice nařídila postavit před soud levicového prezidentského kandidáta Roberta Sáncheze. Čelí obvinění, že volební komisi poskytl nepravdivé informace o finančních příspěvcích své strany v letech 2018 až 2020, informuje agentura AFP.
před 9 hhodinami

Armáda USA sestřelila íránské drony a udeřila na radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na radarová stanoviště v Íránu. Oznámilo to v noci na sobotu velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).
01:46Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Do Kodaně, Bruselu i k Jadranu. Přímých vlakových spojů přibývá

Zájem o mezinárodní železniční dopravu z Česka do zahraničí roste. Přibývá spoluprací mezi jednotlivými dopravci napříč Evropou a novinky přímých spojů rozšiřují dosavadní nabídku. Zájemci se z tuzemska přímými vlaky dostanou třeba do všech sousedních států, Dánska, Belgie, Nizozemska nebo Chorvatska.
před 12 hhodinami
Načítání...