WSJ: Trump tlačí na zmírnění návrhu „zdrcujících“ protiruských sankcí

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa tlačí na republikánského senátora Lindseyho Grahama, aby výrazně zmírnil svůj návrh zákona o protiruských sankcích. Píše to web listu The Wall Street Journal (WSJ). Graham o své předloze, jejíž součástí jsou pětisetprocentní cla, mluví jako o „zdrcující“. Bílý dům se snaží napravit vztahy s Moskvou, místo aby ji trestal za pokračující invazi na Ukrajinu, píše WSJ.

Legislativní návrh, který podpořilo více než osmdesát senátorů, předpokládá uvalení sankcí na důležité ruské představitele a odvětví a také postihy pro země, které s Moskvou obchodují. Zákon navrhuje uvalit pětisetprocentní cla na zboží z jakékoli země, která nakupuje ruskou ropu, plyn, uran a další produkty.

Trump se obává, že by to mohlo poškodit jeho cíl oživit vztahy mezi USA a Ruskem. Americký prezident se zároveň snaží ukončit ruskou válku na Ukrajině, odmítá ale na Moskvu vyvíjet tlak. Sama Moskva přitom nejeví úmysl svou nevyprovokovanou agresi vůči sousední zemi v dohledné době zastavit.

„Může“ místo „musí“

Bílý dům a další představitelé Trumpovy administrativy v posledních týdnech tiše kontaktovali Grahamovu kancelář a na senátora naléhali, aby svůj návrh zmírnil vložením výjimek, které by Trumpovi umožnily vybrat si, kdo nebo co bude sankcionováno, uvedli podle WSJ asistenti působící v Kongresu.

Bílý dům podle nich také požaduje změnit slovo „musí“ na „může“ všude, kde se v textu zákona objeví, čímž by ustanovení pozbyla závaznosti. Zrušení závazné povahy sankcí by však Grahamův návrh učinilo bezvýznamným, dodaly zdroje z Kongresu.

Demokratický senátor Richard Blumenthal, který je spolupředkladatelem Grahamova návrhu, potvrdil, že jednání s Bílým domem probíhají, ale odmítl se k jejich obsahu vyjádřit. „Posouváme se dál a Bílý dům je do našich rozhovorů zapojen,“ citoval ho WSJ.

Představitel Bílého domu uvedl, že ústava „dává prezidentovi pravomoc vést diplomacii se zahraničními národy“. „Jakýkoli balíček sankcí musí prezidentovi poskytovat naprostou flexibilitu, aby mohl pokračovat v prosazování jím požadované zahraniční politiky,“ dodal.

Graham připravuje změny

Graham prohlásil, že některé změny v návrhu plánuje, mezi nimi výjimku pro země poskytující Ukrajině vojenskou nebo ekonomickou pomoc. Toto opatření by tak chránilo spojence Ukrajiny před pětisetprocentními cly.

Graham ale veřejně nepodpořil ty úpravy, k nimž ho Trumpova administrativa potichu tlačí. „Mám z toho dobrý pocit. Spolupracujeme s Bílým domem, našimi demokratickými kolegy a Sněmovnou reprezentantů,“ řekl Graham minulý čtvrtek a dodal, že zákon „se stále posouvá kupředu“. Dále se k tomu ale vyjádřit odmítl.

Trump ve čtvrtek řekl, že Grahamův návrh by neměl být projednáván bez jeho výslovného souhlasu. „Budou se řídit mnou. Tak to má být,“ prohlásil Trump. „Čekají, až se rozhodnu, co dělat,“ pokračoval a označil Grahamův návrh zákona za „tvrdý“.

Podpora předlohy

Nový zákon o sankcích proti Rusku má v Senátu nyní 82 podporovatelů z obou stran, což je více než dostatečná podpora k překonání prezidentského veta. Doprovodný návrh má ve Sněmovně reprezentantů šedesát podporovatelů, rovnoměrně rozdělených mezi republikány a demokraty.

Graham již dříve vyjádřil přesvědčení, že návrh zákona má dostatečně širokou podporu pro krok nazvaný discharge petition – parlamentní manévr, který umožňuje řadovým členům obejít vedení sněmovny a vynutit si hlasování v plénu shromážděním prosté většiny 218 podpisů.

Tento krok ale nemusí být nutný. „Mnoho členů Kongresu chce, abychom vůči Rusku uvalili co nejpřísnější sankce,“ řekl podle WSJ republikánský předseda sněmovny Mike Johnson. „A já jsem toho zastáncem.“ I předseda republikánské senátní většiny John Thune, který je spoluautorem Grahamova návrhu, uvedl, že v komoře je na obou stranách „velký zájem“ o posun v otázce sankcí.

Demokraté podporující návrh podle svého senátora Tima Kainea chtějí přísný zákon o sankcích, ale chápou, že by mohlo být nutné ho trochu upravit. „Dokážu si představit scénář, kdy by to bylo tak zředěné, že by se nám to nelíbilo, ale nemyslím si, že s tím Lindsey (Graham) bude souhlasit,“ řekl Kaine. „Lindsey je v tomto ohledu tvrdý a pokud si myslí, že by nějaké drobné úpravy mohly fungovat, budu (návrhu) i tak nakloněn.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Polský influencer při charitativním streamu vybral 1,4 miliardy korun

Za rekordní označují polská média počin influencera Piotra Garkowského, známého jako Latwogang, který během nepřetržitého devítidenního streamu na YouTube vybral přes čtvrt miliardy zlotých (více než 1,4 miliardy korun) na podporu dětí nemocných rakovinou. Akce, jejímž cílem původně bylo vybrat půl milionu zlotých (zhruba 2,9 milionu korun) pro nadaci Cancer Fighters (Bojovníci s rakovinou), začala 17. dubna a rychle získala neočekávaný ohlas, píše internetový web deníku Rzeczpospolita.
před 27 mminutami

Ruské údery v Oděse zranily několik lidí

Jedenáct lidí utrpělo zranění v noci na pondělí při náletu ruských dronů na jihoukrajinskou Oděsu, oznámili ráno záchranáři a úřady. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak na telegramu dříve hovořil o třinácti obětech. Mezi zraněnými jsou dvě děti. Ruskem dosazená správa Záporožské jaderné elektrárny podle agentury Reuters informovala, že ukrajinský dronový útok zabil jednoho zaměstnance.
09:01Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Slovensko podalo žalobu proti rozhodnutí EU ukončit dovoz ruského plynu

Slovensko minulý týden podalo dříve ohlášenou žalobu proti rozhodnutí Evropské unie postupně ukončit dovoz ruského plynu do evropského bloku, uvedlo tiskové oddělení slovenského ministerstva spravedlnosti. Žalobu v uvedené záležitosti dříve podalo k soudu EU také Maďarsko.
před 2 hhodinami

Globální vojenské výdaje vloni vzrostly o tři procenta

Celosvětové vojenské výdaje se v loňském roce zvýšily o 2,9 procenta na 2,89 bilionu dolarů (zhruba 60 bilionů korun), a to navzdory poklesu ve Spojených státech, který byl důsledkem rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit financování vojenské pomoci Ukrajině. Ve své pondělní zprávě o tom informoval Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI).
09:31Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Jak odjet ze země.“ V Rusku roste počet lidí, kteří chtějí emigrovat

Blokování internetu a VPN služeb přimělo některé Rusy zajímat se o možnosti emigrace ze země. Tamní společnost začíná být podle politologa Ilji Graščenkova unavená z pocitu množících se omezení. Poslední velkou vlnu emigrace zažila země v roce 2022, kdy Moskva zahájila plnohodnotnou invazi na Ukrajinu. Rusista René Andrejs uvedl, že většina Rusů emigraci stále vnímá jako provizorium, z čehož pramení také jejich neochota učit se jazyky a integrovat se v hostitelských zemích.
před 4 hhodinami

Trump byl evakuován z galavečeře s novináři poté, co se v budově střílelo

Tajná služba USA v noci na neděli SELČ evakuovala amerického prezidenta Donalda Trumpa z galavečeře s korespondenty Bílého domu ve Washingtonu poté, co střelec začal střílet v hotelu, kde se událost konala, píše agentura AP. Trump po incidentu uvedl, že on, první dáma Melania Trumpová, viceprezident JD Vance a všichni členové kabinetu, kteří se události účastnili, jsou v pořádku a v bezpečí. Podezřelý střelec byl zadržen, oznámila podle agentury Reuters tajná služba. Útočník podle Trumpa napadl bezpečnostní kontrolní stanoviště tajné služby a zranil jejího agenta.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Při střetu komunit kvůli studni bylo na východě Čadu zabito nejméně 42 lidí

Při střetu mezi komunitami na východě afrického Čadu bylo v sobotu zabito nejméně 42 osob. V neděli to napsala agentura AFP s odvoláním na zástupce vlády, podle nějž se lidé pohádali kvůli studni. Střety mezi zemědělci a pastevci si v zemi v letech 2021 až 2024 podle nevládní organizace ICG vyžádaly více než tisíc mrtvých a dva tisíce zraněných.
před 15 hhodinami

Izraelské údery na jihu Libanonu si podle ministerstva vyžádaly 14 mrtvých

Izraelské údery na jihu Libanonu si za neděli vyžádaly 14 mrtvých a 37 zraněných, a to navzdory vyjednanému příměří. S odvoláním na libanonské ministerstvo zdravotnictví to napsala agentura AFP. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu nařídil provést razantní útoky proti libanonskému teroristickému hnutí Hizballáh, které podle něj porušilo klid zbraní dojednaný minulý týden.
před 15 hhodinami
Načítání...