Je složité si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech či většiny okupovaných území, míní britský historik, spisovatel a profesor na University College London Mark Galeotti. Podle něj se zároveň nebude jednat o evropské vojáky, kteří v případě příměří Ukrajinu zabezpečí. Na přednášce na Ústavu mezinárodních vztahů v Praze hovořil i o tom, že sankce proti Rusku nedokáží srazit tamní ekonomiku v rámci několika měsíců a je potřeba je obnovovat.
Sankce, které srazí Putina na kolena, jsou v nedohlednu, říká historik Galeotti
V Istanbulu se v pátek očekávají jednání o příměří mezi Ruskem a napadenou Ukrajinou, britský historik Galeotti se však nedomnívá, že v nich dojde k zásadnímu průlomu. Rusko-ukrajinská válka by podle něj jednáním skončit mohla, nicméně takovým, k němuž dojde po vyčerpání a zamrznutí či vychladnutí konfliktu.
„Je velmi těžké si představit scénář, který by umožnil Ukrajincům vyhnat Rusy ze všech nebo z většiny okupovaných území. Pravděpodobně tedy hovoříme o nějakém druhu patové situace, která je ze své podstaty nestabilní a neuspokojivá pro všechny zúčastněné,“ řekl o možném konci války Galeotti.
Britský historik míní, že Ukrajinci budou možná muset „dočasně a zcela neformálně přijmout, že nezískají svá území zpět“. Podle Galeottiho však mají mít pocit, že část země, která by jim po ukončení války zůstala, je bezpečná, suverénní, a tedy plně schopna pokračovat ve svém směřování na Západ.
„Je samozřejmě jasné, že to nebudou evropští vojáci, kdo Ukrajinu zabezpečí,“ poznamenal historik. „Jakékoliv politické záruky, které (jako Evropa) poskytneme, jsou nakonec založeny na naší ochotě jít za Ukrajinu do války. A v tomto směru si myslím, že není dostatečná. Takže se Ukrajina bude muset bránit sama,“ vysvětlil Galeotti.
Podle něj bude muset přijmout strategii spočívající v dostatečné obranyschopnosti, aby žádný agresor, tedy Rusko, nebyl „v pokušení pokusit se jí znovu zmocnit“.
Ruský vůdce Vladimir Putin v únoru 2022 napadl sousední stát, aniž by předpokládal, že rozpoutá velkou válku, míní Galeotti. „Putin a lidi kolem něj byli přesvědčeni, že Ukrajina, která (podle nich) není skutečnou zemí, a Ukrajinci, kteří nejsou skutečným národem, bojovat nebudou,“ řekl historik.
„Nezapomeňte, že pro Putina je dění na Ukrajině jen zástupnou válkou v rámci širšího konfliktu se Západem. Pokud jste Rus a nazýváte dění na Ukrajině válkou, můžete jít do vězení. Je to speciální vojenská operace. Sám Putin však používá slovo válka, když mluví o vztahu Ruska se Západem,“ zmínil Galeotti.
Ruské sabotáže jako sondážní operace
Jedním z nástrojů, kterým se Kreml snaží Západ oslabit, jsou dezinformace. Jejich cílem je zasít chaos a zmatek a zároveň šířit strach, prohlásil na konci dubna bulharský investigativní novinář Christo Grozev.
Galeotti poznamenal, že „Rusové nedokáží z někoho, kdo je spokojený se současným stavem, udělat člověka, který spokojený není“. Zaměřují se podle něj na nespokojené lidi, které poté zradikalizují. „Využívají existence komunit, které se cítí být politickou scénou odstrčeny a marginalizovány,“ uvedl historik.
Rusové stojí také za mnoha sabotážemi na evropském kontinentu. „Sabotáž může být jen sondážní operace, při níž zjišťují, jakou odezvu vyvolá u vlády a společnosti. Poté dolaďují, jak budou postupovat v budoucnu,“ popsal Galeotti.
„Sankce proti Rusku je potřeba stále obnovovat“
Západ proti Rusku uplatňuje sankce a klíčové evropské země v poslední době hrozí dalšími sankčními balíky v případě, že agresor nepřistoupí na jednání o příměří. Galeotti však upozornil, že sankce nefungují tím způsobem, že by mohly „srazit ruskou ekonomiku na kolena během několika týdnů či měsíců“.
„Mysleli jsme si, že jako Západ můžeme globální ekonomiku ovlivňovat mnohem více, než se ukázalo. A zejména na globálním Jihu je mnoho zemí, které nechtějí být součástí naší ekonomické války proti Rusku. Chtějí mít možnost kupovat levnou ruskou ropu nebo cokoli jiného, z čeho mají prospěch,“ myslí si britský historik.
Sankce podle Galeottiho fungují tak, aby zvýšily náklady. „Ovlivňují vojensko-průmyslový komplex. Ruské továrny si mikročipy západní výroby, které potřebují pro své rakety a bezpilotní letouny, dokážou opatřit i nyní. Ale protože je musí získávat přes prostředníky a zprostředkovatele z třetích stran (…), platí za ně zhruba trojnásobek tržní ceny,“ vysvětlil.
Podle historika je Evropa nyní, co se týče sankcí, na hranici toho, co může udělat, aniž by to postihlo i ji samotnou. „Můžeme udělat mnohem více, než děláme nyní. Ale nejsem přesvědčen, že jsme ochotni k tomu přistoupit,“ míní.
Galeotti poznamenal, že výroky politiků o „zničujících sankčních balících“ nejsou přesné. Podle něj je především důležité sankce neustále obnovovat, jelikož Rusové si najdou další způsoby, jak je obcházet, a Evropa tomu musí zabránit.
„Nepředstírejme, že je v dohlednu nějaké sankční opatření, které Putina zázračně srazí na kolena,“ uzavřel Galeotti.
Načítání...