Mark Galeotti

Ruská Bělgorodská oblast v noci na středu čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Do oblasti na začátku týdne pronikly z Ukrajiny ozbrojené skupiny, Moskva ale tvrdí, že se je podařilo vytlačit. Není jasné, zda se v místech stále bojuje. Vpád z Ukrajiny by podle analytiků mohl donutit Kreml odeslat část vojáků z přední linie před připravovanou protiofenzivou Kyjeva a oslabit ruskou obranu. Moskva navíc ve středu ohlásila, že odrazila útok bezpilotních plavidel na ruskou loď Ivan Churs u Bosporského průlivu. Z akce viní Kyjev.

O blížící se protiofenzivě ukrajinské armády se už několik měsíců na různých úrovních hovoří nejen na Ukrajině, ale i na Západě, a dokonce i v Rusku. Z pohledu úředníků, vojenských expertů a novinářů to vypadá jako natolik nevyhnutelná událost, že se už neřeší, zda vůbec začne, ale probírají se její detaily, cíle či možný výsledek. Největší otazníky visí nad tím, kdy útok Kyjev spustí, a směr, ve kterém se chystá zaútočit. Ukrajinská armáda se tak stává rukojmím situace, kdy se zdá, že se útoku dožaduje i nepřítel, píše ruskojazyčná redakce serveru BBC, která téma rozebírá.

Přestože k sobě chovají osobní averzi, jsou lídři Ruska a Běloruska aktuálně nejbližšími spojenci. Vladimir Putin pomohl Alexandru Lukašenkovi udržet se po masových protestech u moci, on mu za to poskytuje přístup k ukrajinské hranici. Za rok velké ruské invaze na Ukrajinu se ale spekuluje o mezích tohoto spojenectví z rozumu a zda nemůže přerůst v přímé zapojení běloruských jednotek do bojů proti Ukrajině. Už jen samotná hrozba zapojení Běloruska do konfliktu je podle analytiků pro bránící se Ukrajince dostatečnou zátěží.

Dobytý Kyjev měl být trofejí potvrzující ruský návrat do role supervelmoci i postavení Vladimira Putina jako nezpochybnitelného vůdce. Místo toho plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu z 24. února 2022 způsobila pravý opak. Protivníci při pohledu na rozpačitý výkon ruské armády ztratili část obav z její síly a spojenci se začali odvracet. Doma se stát musí uchylovat ke stále tvrdším represím. A režim se dokonce vzdává toho nejcennějšího, co každý stát má: monopolu na kontrolu ozbrojených sil.

Názory vlivných lidí v Moskvě na válku proti Ukrajině se značně liší, píše na webu Meduza ruský nezávislý novinář s kontakty v Kremlu Andrej Percev. Zástupci silových struktur i někteří další chtějí boje stupňovat a doufají v zisk co největší části Ukrajiny. Představitelé bank či technologických podniků píší opatrné články o škodlivosti sankcí a přejí si příměří. Třetí skupina, k níž patří tak vysoce postavení muži jako premiér či moskevský starosta, je zticha a čeká, jak se situace vyvine. Do „strany ticha“ překvapivě patří i ministr obrany, dodává politolog Mark Galeotti.