Výhrůžky a šikana. Rusko upřelo pozornost na své emigranty v Evropě

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

„Paraziti nemohou v klidu spát...,“ byl jeden ze vzkazů, které loni dostala investigativní novinářka Alesja Marochovská. Výhrůžky doplňovalo jméno pražské ulice, kde žurnalistka žila. „Přestěhovala jsem se, abych jim to ztížila,“ řekla Marochovská pro BBC.

„Mysleli jsme si, že to může být jen nějaký bláznivý Čech, který je proputinovský a poznal mě na ulici,“ vzpomíná. Následně však vzkazy začaly být zlověstnější – nazývaly ji „šmejdem“ a autor jí hrozil, že si ji najde „kdekoliv venčí svého sípajícího psa“. Její pes skutečně při chůzi sípe. Informovala tedy českou policii.

Později měla letět na konferenci do Švédska. Odesílatel poslal ještě konkrétnější výhrůžky: podrobnosti o jejím letu, číslo sedadla a jméno hotelu, který si objednala. „Bylo jasné, že mají přístup k dokumentům na vysoké úrovni. Vypadá to jako chování ruského státu,“ řekla novinářka.

Ruské úřady Marochovskou před lety označily za takzvanou „zahraniční agentku“ kvůli její práci v nezávislém ruském zpravodajském webu Važnyje istorii. „Když jsem opustila Rusko a přijela do Prahy, měla jsem iluzi bezpečí,“ říká žurnalistka. „Teď si uvědomuji, že ruské zpravodajské služby se mohou dostat k lidem téměř kdekoli v Evropě. Nemůžu říct, že se nebojím, protože se bojím.“

Rusko obrací pozornost na emigranty

Analytik Mark Galeotti, který se zabývá ruskými bezpečnostními službami, souhlasí s tím, že kampaň proti „nepřátelům“ Ruska v zahraničí zintenzivňuje. „Myslím, že to odráží rostoucí paranoiu Kremlu, že je zapojen do existenčního politického boje,“ řekl Galeotti.

Vzhledem k tomu, že veškerý odpor doma byl potlačen, Rusko obrací svou pozornost na oponenty, kteří hledají útočiště na Západě. Ruské velvyslanectví v Londýně na žádost o komentář nereagovalo. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady, tyto lidi označil za „zrádce, kteří přešli k nepříteli a chtějí, aby jejich vlast zanikla“.

Ale proč se to děje právě teď? Odborníci naznačují, že ruské tajné služby – po období chaosu – začínají aktivovat operace v zahraničí. Západní země totiž po ruské invazi na Ukrajinu vyhostily stovky ruských diplomatů, o nichž se předpokládá, že jsou agenty působícími pod diplomatickým krytím. 

„Po dění v roce 2022 nastalo období zmatku,“ řekl Andrej Soldatov, ruský novinář píšící o zpravodajských službách. Ty se podle něj v roce 2023 přeskupily a našly nový smysl. „Získaly zdroje a začaly zvyšovat tlak,“ dodal.

Prostředníci na „špinavou práci“

Mark Galeotti uvádí, že ruské úřady se stále častěji obracejí na prostředníky, kteří za ně dělají špinavou práci – zločinecké gangy. „Pokud chcete někoho zbít, nebo dokonce zabít, je mnohem snazší je angažovat,“ dodal Galeotti, který už roky píše o vazbách mezi ruským státem a organizovaným zločinem.

Polská vláda se domnívá, že se tak stalo v případě Leonida Volkova, prominentního aktivisty a spolupracovníka zesnulého Alexeje Navalného. Před čtyřmi měsíci Volkova v Litvě brutálně napadli kladivem, ale přežil. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že dvěma polským fotbalovým chuligánům zaplatil za provedení útoku Bělorus pracující pro ruskou rozvědku. Všichni tři byli zatčeni.

„Záměrem je zastrašování,“ naznačuje Galeotti. „Myšlenka, že je lepší držet se při zemi. Je to způsob, jak zabránit vzniku nějaké soudržné politické opozice vůči Kremlu.“ Ruské úřady se také snaží co nejvíce ztížit běžný život oponentům žijícím v zahraničí.

Rušení ruských dokladů

Jednadvacetiletá aktivistka Olesja Krivcovová utekla z Ruska poté, co ji zatkli a hrozilo jí vězení za protiválečné příspěvky na sociálních sítích. Nyní žije v Norsku, ale nedávno zjistila, že její ruské doklady byly zrušeny, což znamená, že nemůže žádat o cestovní dokumenty. „Myslím, že je to nová (metoda) represe. Pořád přemýšlejí, jak mohou udělat víc, jak mohou více zatlačit,“ uvedla.

Doklady byly zrušeny bez varování také několika dalším aktivistům žijícím v zahraničí. Proti mnohým z nich úřady v Rusku vedou trestní řízení – bez platného dokladu si nemohou najmout právníky ani tam provádět platby.

Jedinou možností, jak problém vyřešit, je návrat do Ruska. Pro Krivcovovou by znamenal zatčení a vězení. Požádala tedy o dočasný norský průkaz totožnosti pro uprchlíky. „V Rusku mám teď jenom jedno právo – právo jít do vězení,“ řekla aktivistka. „Úplně už zničili můj život a život mé rodiny... Nikdy s tím nepřestanou.“

Situace v Británii

V létě 2023 čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. „Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo,“ popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout – chtěla ho varovat.

„Řekli mi, že jsem na seznamu lidí, kterým hrozí nebezpečí. Ptali se, kde budu a jaký budu používat telefon,“ uvedl Gudkov, jenž je spoluzakladatelem Protiválečného výboru Ruska. To je organizace, která koordinuje úsilí zaměřená proti válce na Ukrajině. V Rusku je hledán za takzvané „šíření nepravdivých zpráv“ o ruské armádě.

Britská policie kontaktovala i další protikremelskou aktivistku. „Říkali, že potřebují projednat bezpečnost mojí a mé rodiny,“ řekla Xenija Maximovová, zakladatelka Ruské demokratické společnosti v Londýně. Policie jí doporučila, aby necestovala do některých zemí, kde ruští agenti operují volněji. 

„Kreml zesiluje kampaň proti ‚nepřátelům‘, to je naprostá pravda. Utahují šrouby,“ dodala. Ona a její kolegové zaznamenali nárůst kybernetických útoků a pokusů o infiltraci skupiny on-line.

„Už nějakou dobu otevřeně hovoříme o rostoucí zátěži v rámci naší práce na případech týkajících se boje proti hrozbám vůči státu... Aktivně navyšujeme zdroje věnované potírání aktivit nepřátelských států,“ řekl BBC mluvčí britské policejní protiteroristické jednotky.

V prosinci 2023 v Británii vstoupily v platnost nové právní předpisy, které policii poskytují větší pravomoci k řešení hrozeb ze strany nepřátelských států, jako je Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Na západě Kanady zabila útočnice devět lidí a sebe

Devět lidí zahynulo a desítky dalších utrpěly zranění poté, co žena začala střílet na střední škole a v její blízkosti v odlehlé podhorské obci v provincii Britská Kolumbie na západě Kanady. Útočnice zřejmě poté zabila i sebe. Informovaly o tom v noci na středu tiskové agentury s odkazem na policii. Kanadský premiér Mark Carney uvedl, že je událostí otřesen, a odložil cestu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci.
03:56Aktualizovánopřed 22 mminutami

Stan v bytě a dvě vrstvy oblečení. V Kyjevě řada lidí topí jen pár hodin denně

Celá domácnost v jediné vytopené místnosti. Takovou denní realitu zažívají tisíce obyvatel Kyjeva. V něm zůstává po masivním ruském útočení na energetickou infrastrukturu dál přes 1400 výškových budov bez tepla. A podle úřadů se situace zřejmě do konce zimní sezony nezmění. Rusové navíc pokračují v ostřelování ukrajinských měst.
před 2 hhodinami

Každý ví, co Epstein dělá, řekl Trump roku 2006 dle dokumentu FBI šéfovi policie

Bývalý policejní šéf na Floridě sdělil Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI), že mu Donald Trump v roce 2006 po telefonu řekl, že o chování Jeffreyho Epsteina všichni vědí. O dokumentu FBI, který je součástí milionů stran nově odtajněných spisů zesnulého sexuálního delikventa, informovaly v noci na středu agentura Reuters či server stanice BBC. Podle nich vyvolá další vážné otázky ohledně tvrzení současného prezidenta USA, že o Epsteinových zločinech tehdy nic nevěděl.
před 5 hhodinami

Šest těl a horská chata. Bulharská policie rozplétá záhadný případ

Podivný případ vyšetřují policisté v Bulharsku. V horách na hranici se Srbskem našli v horské chatě tři mrtvé. Následně objevili v odstavené dodávce další tři mužská těla – mezi nimi i mrtvého patnáctiletého chlapce. Jde o členy jedné skupiny, která měla základnu ve shořelé chatě Petrohan. Vyšetřovatelé prohlásili, že jde o zločin, který nemá v zemi obdoby. Proto se teď případu říká bulharské „Twin Peaks“. Mrtví měli patřit k neziskové organizaci chránící přírodu. Mezi tamními lidmi se ale šíří zvěsti, že nebyli těmi, kým se zdáli být.
před 11 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Šéfové amerických imigračních úřadů vypovídali před sněmovním výborem

Ředitelé amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE), Úřadu celní a hraniční ochrany (CBP) a americké imigrační služby USCIS vypovídali v úterý odpoledne SEČ před výborem pro vnitřní bezpečnost Sněmovny reprezentantů. Šlo o jejich první svědectví od zastřelení dvou Američanů imigračními agenty v Minneapolisu a od částečného stažení federálních agentů z Minnesoty.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Babiš, Fico a Stocker chtějí na summitu EU mluvit o cenách elektřiny

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) v úterý rokoval se slovenským protějškem Robertem Ficem (Smer) a rakouským kancléřem Christianem Stockerem v takzvaném Slavkovském formátu. Podle Fica se trojice státníků shodla, že EU nemůže konkurovat zejména v cenách elektřiny, což chce artikulovat směrem k Evropské komisi i na čtvrtečním neformálním summitu Evropské rady v Belgii. Podle Stockera je posílení konkurenceschopnosti nutné k překonání stávající krize. Babiš opět zkritizoval emisní povolenky.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Patrioti pro Evropu vyloučili Bartůšek kvůli poškození dobrého jména, řekl Knotek

Patrioti pro Evropu (PfE) vyloučili českou europoslankyni Nikolu Bartůšek (Přísaha) z důvodu poškození dobrého jména frakce, sdělil lídr české delegace v této parlamentní skupině a europoslanec za hnutí ANO Ondřej Knotek. Deník N s odkazem na své zdroje ve frakci uvedl, že PfE vyloučili Bartůšek, protože s europoslancem Ondřejem Dostálem (Stačilo!) navzájem pomohli svým partnerům k práci v Evropském parlamentu (EP). Podle Bartůšek na ni ovšem byl vyvíjen tlak, aby vystoupila z hnutí Přísaha.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...