Výhrůžky a šikana. Rusko upřelo pozornost na své emigranty v Evropě

Zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 vedlo k velkým zásahům proti odpůrcům režimu uvnitř Ruska. Téměř všichni aktivisté a nezávislí novináři uprchli ze země. Nyní řada kritiků Kremlu žijících v Evropě říká, že Rusko stupňuje své úsilí ve snaze umlčovat, zastrašovat a pronásledovat oponenty v zahraničí, napsala stanice BBC na svém webu.

„Paraziti nemohou v klidu spát...,“ byl jeden ze vzkazů, které loni dostala investigativní novinářka Alesja Marochovská. Výhrůžky doplňovalo jméno pražské ulice, kde žurnalistka žila. „Přestěhovala jsem se, abych jim to ztížila,“ řekla Marochovská pro BBC.

„Mysleli jsme si, že to může být jen nějaký bláznivý Čech, který je proputinovský a poznal mě na ulici,“ vzpomíná. Následně však vzkazy začaly být zlověstnější – nazývaly ji „šmejdem“ a autor jí hrozil, že si ji najde „kdekoliv venčí svého sípajícího psa“. Její pes skutečně při chůzi sípe. Informovala tedy českou policii.

Později měla letět na konferenci do Švédska. Odesílatel poslal ještě konkrétnější výhrůžky: podrobnosti o jejím letu, číslo sedadla a jméno hotelu, který si objednala. „Bylo jasné, že mají přístup k dokumentům na vysoké úrovni. Vypadá to jako chování ruského státu,“ řekla novinářka.

Ruské úřady Marochovskou před lety označily za takzvanou „zahraniční agentku“ kvůli její práci v nezávislém ruském zpravodajském webu Važnyje istorii. „Když jsem opustila Rusko a přijela do Prahy, měla jsem iluzi bezpečí,“ říká žurnalistka. „Teď si uvědomuji, že ruské zpravodajské služby se mohou dostat k lidem téměř kdekoli v Evropě. Nemůžu říct, že se nebojím, protože se bojím.“

Rusko obrací pozornost na emigranty

Analytik Mark Galeotti, který se zabývá ruskými bezpečnostními službami, souhlasí s tím, že kampaň proti „nepřátelům“ Ruska v zahraničí zintenzivňuje. „Myslím, že to odráží rostoucí paranoiu Kremlu, že je zapojen do existenčního politického boje,“ řekl Galeotti.

Vzhledem k tomu, že veškerý odpor doma byl potlačen, Rusko obrací svou pozornost na oponenty, kteří hledají útočiště na Západě. Ruské velvyslanectví v Londýně na žádost o komentář nereagovalo. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medvěděv, který je teď místopředsedou ruské bezpečnostní rady, tyto lidi označil za „zrádce, kteří přešli k nepříteli a chtějí, aby jejich vlast zanikla“.

Ale proč se to děje právě teď? Odborníci naznačují, že ruské tajné služby – po období chaosu – začínají aktivovat operace v zahraničí. Západní země totiž po ruské invazi na Ukrajinu vyhostily stovky ruských diplomatů, o nichž se předpokládá, že jsou agenty působícími pod diplomatickým krytím. 

„Po dění v roce 2022 nastalo období zmatku,“ řekl Andrej Soldatov, ruský novinář píšící o zpravodajských službách. Ty se podle něj v roce 2023 přeskupily a našly nový smysl. „Získaly zdroje a začaly zvyšovat tlak,“ dodal.

Prostředníci na „špinavou práci“

Mark Galeotti uvádí, že ruské úřady se stále častěji obracejí na prostředníky, kteří za ně dělají špinavou práci – zločinecké gangy. „Pokud chcete někoho zbít, nebo dokonce zabít, je mnohem snazší je angažovat,“ dodal Galeotti, který už roky píše o vazbách mezi ruským státem a organizovaným zločinem.

Polská vláda se domnívá, že se tak stalo v případě Leonida Volkova, prominentního aktivisty a spolupracovníka zesnulého Alexeje Navalného. Před čtyřmi měsíci Volkova v Litvě brutálně napadli kladivem, ale přežil. Polský premiér Donald Tusk prohlásil, že dvěma polským fotbalovým chuligánům zaplatil za provedení útoku Bělorus pracující pro ruskou rozvědku. Všichni tři byli zatčeni.

„Záměrem je zastrašování,“ naznačuje Galeotti. „Myšlenka, že je lepší držet se při zemi. Je to způsob, jak zabránit vzniku nějaké soudržné politické opozice vůči Kremlu.“ Ruské úřady se také snaží co nejvíce ztížit běžný život oponentům žijícím v zahraničí.

Rušení ruských dokladů

Jednadvacetiletá aktivistka Olesja Krivcovová utekla z Ruska poté, co ji zatkli a hrozilo jí vězení za protiválečné příspěvky na sociálních sítích. Nyní žije v Norsku, ale nedávno zjistila, že její ruské doklady byly zrušeny, což znamená, že nemůže žádat o cestovní dokumenty. „Myslím, že je to nová (metoda) represe. Pořád přemýšlejí, jak mohou udělat víc, jak mohou více zatlačit,“ uvedla.

Doklady byly zrušeny bez varování také několika dalším aktivistům žijícím v zahraničí. Proti mnohým z nich úřady v Rusku vedou trestní řízení – bez platného dokladu si nemohou najmout právníky ani tam provádět platby.

Jedinou možností, jak problém vyřešit, je návrat do Ruska. Pro Krivcovovou by znamenal zatčení a vězení. Požádala tedy o dočasný norský průkaz totožnosti pro uprchlíky. „V Rusku mám teď jenom jedno právo – právo jít do vězení,“ řekla aktivistka. „Úplně už zničili můj život a život mé rodiny... Nikdy s tím nepřestanou.“

Situace v Británii

V létě 2023 čekali na Dmitrije Gudkova při jeho příletu na londýnské letiště Luton dva policisté v civilu. Ruský opoziční politik, který žije v exilu v jedné ze zemí Evropské unie, letěl do Británie na narozeniny přítele. „Byli tam, aby mě odchytili hned poté, co jsem vystoupil z letadla. To se mi ještě nestalo,“ popsal Gudkov. Policie ho však nehodlala zatknout – chtěla ho varovat.

„Řekli mi, že jsem na seznamu lidí, kterým hrozí nebezpečí. Ptali se, kde budu a jaký budu používat telefon,“ uvedl Gudkov, jenž je spoluzakladatelem Protiválečného výboru Ruska. To je organizace, která koordinuje úsilí zaměřená proti válce na Ukrajině. V Rusku je hledán za takzvané „šíření nepravdivých zpráv“ o ruské armádě.

Britská policie kontaktovala i další protikremelskou aktivistku. „Říkali, že potřebují projednat bezpečnost mojí a mé rodiny,“ řekla Xenija Maximovová, zakladatelka Ruské demokratické společnosti v Londýně. Policie jí doporučila, aby necestovala do některých zemí, kde ruští agenti operují volněji. 

„Kreml zesiluje kampaň proti ‚nepřátelům‘, to je naprostá pravda. Utahují šrouby,“ dodala. Ona a její kolegové zaznamenali nárůst kybernetických útoků a pokusů o infiltraci skupiny on-line.

„Už nějakou dobu otevřeně hovoříme o rostoucí zátěži v rámci naší práce na případech týkajících se boje proti hrozbám vůči státu... Aktivně navyšujeme zdroje věnované potírání aktivit nepřátelských států,“ řekl BBC mluvčí britské policejní protiteroristické jednotky.

V prosinci 2023 v Británii vstoupily v platnost nové právní předpisy, které policii poskytují větší pravomoci k řešení hrozeb ze strany nepřátelských států, jako je Rusko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ruské útoky si vyžádaly oběti v Záporoží a Kryvém Rihu

Rusko v noci na sobotu opět útočilo na ukrajinská města. Dva mrtvé a jednu zraněnou ženu si vyžádal úder na Záporoží, jeden člověk byl zabit při útoku na Kryvyj Rih, v Oděse je šestnáct zraněných, informují ukrajinské úřady. Krizový štáb ruské Bělgorodské oblasti tvrdí, že ukrajinský dron v regionu zaútočil na auto a na místě zahynula žena, další tři lidé, včetně dítěte, měli vyváznout se zraněním.
před 15 mminutami

KLDR vypálila balistické rakety do moře východně od Korejského poloostrova

Severní Korea v sobotu odpálila několik balistických raket krátkého doletu do moře východně od Korejského poloostrova. Oznámil to podle agentury AP jihokorejský Společný sbor náčelníků štábů (JCS). Agentura Reuters poznamenala, že KLDR tento krok učinila den poté, co skončilo společné vojenské cvičení Jižní Koreje, USA a Japonska.
04:34Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Místopředsedkyně sněmovny Urbanová navštívila Kyjev

Místopředsedkyně české Poslanecké sněmovny Barbora Urbanová (STAN) navštívila Kyjev, kde se setkala s místopředsedkyní ukrajinského parlamentu Olenou Kondraťukovou. V pátek večer o tom na svém webu informoval ukrajinský parlament. Urbanová původně žádala český sněmovní organizační výbor o schválení cesty, který to ale zamítl. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura (SPD) tehdy odmítl, že by nesouhlas byl politicky motivovaný. Ukrajina od února 2022 vzdoruje ruské invazi.
před 6 hhodinami

Jemenští hútíové ovládli ostrov v klíčovém průlivu

Jemenští povstalci hútíové převzali kontrolu nad pobřežním městem Zúbáb a ostrovem Perim, které leží přímo u strategického průlivu Báb al-Mandab. Jde o klíčové body k získání kontroly nad touto úžinou, kterou se vstupuje do Rudého moře a která je zásadní pro lodní dopravu směřující z Evropy do Asie. Hutíjská televize al-Masíra později oznámila, že Saúdská Arábie zasáhla letiště ve městě Muchá, kterého se islamisté zmocnili ve čtvrtek. Zatím nejsou hlášeny žádné škody.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Američané si připomněli oběti útoků z 11. září

Lidé ve Spojených státech amerických si při příležitosti 25. výročí teroristických útoků z 11. září 2001 připomněli památku jejich obětí. Americký prezident Donald Trump se zúčastnil pietní akce ve Washingtonu. USA podle něj na 11. září nikdy nezapomenou, a proto dnes bojují. V New Yorku se lidé sešli u takzvaného Ground Zero, kde dříve stál komplex Světového obchodního centra (WTC). Sebevražední útočníci před 25 lety unesli čtyři letadla a s nimi zaútočili na klíčové a symbolicky významné budovy.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zelenskyj vyzval Trumpa k zavedení tvrdých protiruských sankcí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek vyzval svůj americký protějšek Donalda Trumpa k okamžitému zavedení tvrdých protiruských sankcí, které by omezily schopnost Moskvy vyrábět rakety. Ukrajinská hlava státu to podle agentury AFP řekla v Kyjevě na fóru Jaltské evropské strategie. Zelenskyj se pozastavil nad tím, proč nelze rozhodnutí přijímat rychleji.
před 11 hhodinami

Putin a Módí se dohodli na dalším posílení vztahů

Indický premiér Naréndra Módí a ruský vládce Vladimir Putin se při pátečních jednáních, která se týkala mimo jiné energetiky a obrany, dohodli na dalším posílení zvláštních vztahů mezi oběma zeměmi. S odvoláním na indické ministerstvo zahraničí to uvedla agentura Reuters.
před 14 hhodinami

Za vzpomínkové akce na masakr na náměstí Nebeského klidu dostali aktivisté trest vězení

Čínský soud v Hongkongu v pátek vynesl tresty v rozpětí pět až sedm let vězení pro tři aktivisty, kteří řadu let organizovali vzpomínkové akce připomínající masakr na pekingském náměstí Nebeského klidu v roce 1989. Případ proti trojici organizátorů je všeobecně považován za barometr svobod v Hongkongu v době, kdy Peking, pod jehož správu toto poloautonomní území spadá, tvrdě potlačuje jakoukoli opozici. Verdikt odsoudila OSN i EU, která jej také označila za politicky motivovaný.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.