Reakcí na hybridní útoky musí být zveřejnění závěrů z vyšetřování, ale také adekvátní odveta, jinak si protivník dovolí podobnou akci uskutečnit znovu. V Interview ČT24 to uvedl končící velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. Ruskou taktikou je zasít v lidech nejistotu, odkud útok přijde a zda je systém dokáže ochránit, upozornil diplomat. Za zdravou reakci na hybridní hrozby považuje snahu zacelit díry v bezpečnostní oblasti.
Rusko chce zasít v našich hlavách nejistotu, říká Landovský
Útoky na francouzskou železnici před a těsně po zahájení letní olympiády jsou podle předběžného vyšetřování cílené i na kapitalismus. Podle Landovského lze očekávat, že podobné incidenty budou pokračovat. „A to do té doby, než najdeme dostatečně účinný systém, kdy budeme odhalovat, řekněme, v reálném čase, kdo za těmi útoky stojí, co tím sleduje. Často u těch věcí ani vyšetřování nedoběhne svého úplného konce. Nevím, jestli se kdy dozvíme, kdo je zodpovědný za výbuch Nord Streamu,“ poznamenal končící velvyslanec.
V případě Francie se zřejmě jednalo o útok příznivců krajní levice. „Každé politické spektrum má své okraje, které berou funkční řád jako něco, proti čemu je třeba bojovat. Extrémní ideologie a násilné prostředky mohou vznikat stejně dobře doma, jako mohou být plánovány ze zahraničí. A měkkých cílů je tolik, že účinná dlouhodobá ochrana ve všech oblastech je v podstatě nemožná,“ obává se diplomat.
Nebezpečný nový normál
Reakce mezinárodní komunity na hybridní útoky typu Vrbětice se liší, stejně jako samotné útoky, upozornil Landovský. „Některé jsou (vedené) přímo ramenem státní moci a některé jsou, řekněme, domluvené po internetu,“ podotkl. „Ale to neznamená, že nejsou nebezpečné. Je smutné, že dnešní svět je stále více a více na skluzavce k tomu, že jak občané, tak státy to berou jako nějaký nový normál,“ konstatoval.
Podle něj je nutné vždy vyvodit mezinárodní odpovědnost a také podniknout odvetu, jinak se bude situace opakovat. Když se totiž zveřejní výsledky šetření, ostatní státy se s nimi mohou ztotožnit a napadené zemi vyjádřit solidaritu, míní Landovský. Jako odvetu si představuje kupříkladu kybernetický útok na infrastrukturu útočníků, jako to bylo u Spojených států a Česka.
Připomněl, že tajné služby dokázaly na den přesně určit, kdy a jak proběhne velká ruská invaze na Ukrajinu, naopak ale zklamaly v případě ovládnutí Afghánistánu Talibanem po stažení amerických sil ze země. „Systém se zhroutil velice rychle a vlastně o Kábul už se vůbec nebojovalo,“ připomněl Landovský, který to považuje za těžko vysvětlitelné selhání.
Podle Landovského tajné služby vždy sledují určité množství indicií, a když pravděpodobnost dosáhne určitého stupně, podají zprávu autoritám. Nikdy ale není nic stoprocentní. „Takže vy vlastně nesete zodpovědnost za informace, ale ne za následné řešení. A pokud jde o teroristické útoky, třeba plánované nějakými malými skupinami, tam možnost sledovat trend je velice malá,“ podotkl velvyslanec. Podobný případ je vlk samotář, kdy lze sledovat maximálně nějaké stopy přes sociální sítě, dodal.
Rostoucí význam tajných služeb
Do budoucna budou tajné služby využívat více zdrojů a budou velmi důležité, předpokládá nicméně Landovský. „Jejich postavení v systému půjde nahoru, protože z toho, jak já vidím mezinárodní řád, tak se nechystá třetí světová válka, ale chystá se právě nějaké zvýšené napětí, hybridní působení, špionáž, kybernetické útoky a tam tajné služby a jejich role je nezastupitelná,“ míní.
Pak přichází otázka, zda tím nedojde k omezení svobod. Podle velvyslance je v tomto případě nutné rozlišovat soukromí, tedy majetek, zdraví a svobody, které je třeba chránit, od státních záležitostí.
„Myslím, že třeba zrovna velké sportovní akce nebo školství a systém nemocnic by měl chránit samozřejmě stát. Velké množství sledovacích systémů, které neustále monitorují náš život, je bohužel za mne spíše věcí, která už se nedá zastavit. A bude velmi těžké vydefinovat roli člověka a jeho soukromí v novém světě, protože pokud jde o bezpečnost, tak lidé jsou schopni, když se cítí ohrožení, obětovat téměř cokoliv,“ říká diplomat.
Ruská taktika nejistoty
Pokud jde o ruské hybridní cíle, těmi je podle Landovského třeba pomoc Západu Ukrajině. „Je to znatelné z toho, jak útočili v Londýně na sklad s drony nebo útoky v baltských zemích, případně v Německu mají nějakou souvislost třeba se zbrojní výrobou. Možná, že je trochu nesprávné tomu říkat hybridní útoky, když se jedná v podstatě o kinetickou sabotáž, žhářské útoky a podobně,“ konstatoval Landovský s tím, že společný znak hybridního působení je, že ten, kdo za útoky stojí, chce zůstat skrytý.
Rusko podle něj stupňuje svoji aktivitu, zároveň ale zatím nechce překročit práh otevřeného a zbrojeného konfliktu. „Rusko kromě těchto hybridních útoků pod úrovní otevřené války nás ještě děsí třeba ve vesmírném prostoru tou slavnou zbraní, kterou ve vesmíru umístili, aby dokázali světu, že mohou páchat zlo i někde jako na oběžné dráze,“ podotkl diplomat.
„Moskva se snaží zasévat v našich hlavách nejistotu. A to je hlavní efekt těchto útoků, že se máte bát a že se máte demoralizovat a potom snadno poslouchat narativ, který se vám ta cizí moc, ať už to je Rusko nebo někdo jiný, snaží vnutit. Je to vlastně útok na vaši psychiku, na vaši morálku a na váš systém. Vy se máte cítit znejistěn, že nevíte vůbec, odkud útok přijde, a ztrácíte důvěru v to, že váš systém dobře funguje,“ říká velvyslanec.
Hledání nedostatků v bezpečnostním systému pak považuje za zdravou reakci na hybridní hrozby. „Když si to představíte jako třeba reakci těla, imunitního systému na nějaké hrozby, tak je to zdravá věc, že ona vás postupně zlepšuje v tom, co děláte, a vy jste potom připraven na nějaké intenzivnější útoky a na základě toho provedete velkou revizi svého bezpečnostního systému a zacelíte všechny díry,“ uvedl velvyslanec s tím, že protivník poté nemůže stejnou věc zopakovat.
Nová strategie Aliance vůči Moskvě
Odhalit útočníky přitom není jednoduché, jelikož incidenty probíhají na různých místech a jsou zdánlivě nespojité, upozornil dále Landovský. Aliance nemá podle něj kromě několika málo nástrojů, jako jsou hybridní týmy v oblasti kybernetiky a poradenství, konkrétní schopnosti. „Je to o tom se navzájem informovat, přijímat společně akci v politické rovině a případně se podporovat mezi spojenci, co spojenci mají dělat, abychom následkům hybridních útoků čelili,“ popisuje proces.
Posun v názorech na Rusko je ale podle něj u východních zemí Evropy v posledních letech „obrovský“. „Mít novou strategii vůči Ruské federaci jako největší hrozbě evropské bezpečnosti – řekněme, druhá hrozba je terorismus, první je Rusko – je věc, která už na summitu v Haagu bude mít nějakou jasnou podobu. A byla to jedna z těch nejtěžších diplomatických bitev, protože ne všichni spojenci měli chuť se do nové strategie vůči Rusku teď během probíhajícího konfliktu na Ukrajině pouštět,“ poznamenal diplomat.
Maďarsko například nově spustilo program Národní karta, která usnadňuje ruským, běloruským a dalším občanům přístup na pracovní trh, ale především do schengenského prostoru, včetně volného pohybu. Landovský to považuje za „nesmírně citlivý a nebezpečný krok“.
„Maďarsko by mělo více než jiné země chápat, že špatně kontrolovatelný pohyb nebezpečných lidí po Evropě je věc, kterou nechceme, když během migrační krize vystupovalo, jak vystupovalo. Asi není jediná země, odkud ruská hrozba může přijít. Jsou to neutrální země, jako je Rakousko, jsou země s velmi zvláštním statusem, jako je San Marino, jsou země, kde Rusko hodně investuje, jako je třeba Kypr,“ podotkl Landovský.
Budapešť velvyslanec považuje za složitého spojence. „Často postupuje i proti vlastnímu zájmu. Třeba roztržka s Polskem, které vždycky na Maďarsko, jak se říká lidově, drželo už od druhé světové války, je vlastně ukázkou, že se sami vhánějí do určité izolace,“ míní Landovský.
Rusko-čínské spojenectví bez limitů
Čínu pak Aliance vnímá jako rozhodujícího aktéra, který pomáhá udržovat ruskou agresi na Ukrajině v chodu. Rusko-čínské partnerství bez limitů je nebezpečné a mění podobu světa nejen v oblasti jaderných zbraní, soudí velvyslanec.
„Čína tiše a ve skrytu zbrojí tempem, které je naprosto nevídané. Čínský obranný rozpočet, ten skutečný, se pohybuje více nad hladinou 700 miliard amerických dolarů ročně,“ prohlásil Landovský. „Rusko investuje dnes třicet procent svého HDP do obrany a na Ukrajině si osvojuje mnoho dovedností, zlepšuje se v hybridním působení a sabotáži,“ dodal.
Riziko globálního konfliktu tu podle něj je a zvyšuje se, tudíž je třeba myslet na investice do vlastní obrany a bezpečnosti, která podpoří mocenskou rovnováhu. „Bezpečnost je dialog, bezpečnost jsou samozřejmě jednání o míru, bezpečnost jsou kanály komunikace, které brání eskalaci bez důvodu. A o tom musíme také mluvit současně s tím, jak navyšujeme svoji, nebo dorovnáváme mocenskou rovnováhu,“ dodává Landovský.