Ruská družice je schopná ničit jiné satelity, tvrdí USA. Moskva z vesmírného zbrojení viní Washington

Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států. Rusko naopak viní z plánů na militarizaci vesmírného prostoru Spojené státy.

Ruská raketa Sojuz odstartovala 16. května z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti na severu země a vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země nejméně devět družic. Mezi nimi byla družice Kosmos 2576, což je podle Reuters typ ruského vojenského vesmírného plavidla.

„Dospěli jsme k závěru, že se pravděpodobně jedná o zbraň proti vesmírným cílům, která je zřejmě schopná zaútočit na jiné družice na nízké oběžné dráze Země,“ řekla Reuters mluvčí vesmírného velitelství.

„Rusko umístilo tuto novou zbraň proti vesmírným cílům na stejnou oběžnou dráhu, jako je satelit provozovaný americkou vládou,“ konstatovalo velitelství.

Družice Kosmos 2576 se podobá dříve vypuštěným satelitům z let 2019 a 2022, dodalo velitelství s odkazem na dřívější ruskou taktiku umísťování družic do blízkosti amerických špionážních satelitů.

Rada bezpečnosti OSN

Rusko ve stejný den obvinilo Spojené státy, že plánují vyslat zbraně do vesmíru. Stalo se tak den poté, co Rada bezpečnosti OSN sedmi hlasy zamítla ruský návrh rezoluce proti vesmírným závodům ve zbrojení, informovala agentura AFP.

„Spojené státy se svými spojenci promarnily novou příležitost zabránit závodům ve zbrojení ve vesmíru,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zástupce amerického velvyslance v OSN Robert Wood ruskou iniciativu označil za pokryteckou s tím, že Rusko se snaží odvést pozornost od svých snah umístit na oběžnou dráhu jadernou zbraň. Bílý dům v únoru upozornil, že Moskva chce zřejmě do vesmíru umístit protisatelitní zbraňový systém.

Ruský návrh rezoluce vyzýval všechny členské státy, aby přijaly „naléhavá opatření, která navždy zabrání umisťování zbraní ve vesmíru“, píše AFP. Pro návrh hlasovalo sedm členů Rady bezpečnosti včetně Ruska, Číny a Alžírska, proti bylo spolu s USA sedm států. Švýcarsko se hlasování zdrželo.

Dubnový návrh Spojených států a Japonska zdůrazňoval, že je třeba dodržovat takzvanou kosmickou dohodu, podle níž nesmí být na oběžnou dráhu země dopravovány „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kvůli vzácným motýlům chtějí ochranáři vykoupit lokalitu v Českém středohoří

Ochránci přírody chtějí vykoupit více než tři hektary pozemků v Českém středohoří. Jde o lokalitu nad obcí Chouč nedaleko Bíliny. Důvodem je ochrana vzácných druhů denních i nočních motýlů a rostlin, které jsou na zdejší prostředí vázané. Podle ochránců je území cenné především tím, že zde přežívají druhy motýlů, které z jiných částí Čech a Moravy postupně mizí.
před 2 hhodinami

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 18 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 20 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 22 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 23 hhodinami

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 23 hhodinami

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
včera v 09:22

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
24. 6. 2026
Načítání...