Ruská družice je schopná ničit jiné satelity, tvrdí USA. Moskva z vesmírného zbrojení viní Washington

Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států. Rusko naopak viní z plánů na militarizaci vesmírného prostoru Spojené státy.

Ruská raketa Sojuz odstartovala 16. května z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti na severu země a vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země nejméně devět družic. Mezi nimi byla družice Kosmos 2576, což je podle Reuters typ ruského vojenského vesmírného plavidla.

„Dospěli jsme k závěru, že se pravděpodobně jedná o zbraň proti vesmírným cílům, která je zřejmě schopná zaútočit na jiné družice na nízké oběžné dráze Země,“ řekla Reuters mluvčí vesmírného velitelství.

„Rusko umístilo tuto novou zbraň proti vesmírným cílům na stejnou oběžnou dráhu, jako je satelit provozovaný americkou vládou,“ konstatovalo velitelství.

Družice Kosmos 2576 se podobá dříve vypuštěným satelitům z let 2019 a 2022, dodalo velitelství s odkazem na dřívější ruskou taktiku umísťování družic do blízkosti amerických špionážních satelitů.

Rada bezpečnosti OSN

Rusko ve stejný den obvinilo Spojené státy, že plánují vyslat zbraně do vesmíru. Stalo se tak den poté, co Rada bezpečnosti OSN sedmi hlasy zamítla ruský návrh rezoluce proti vesmírným závodům ve zbrojení, informovala agentura AFP.

„Spojené státy se svými spojenci promarnily novou příležitost zabránit závodům ve zbrojení ve vesmíru,“ prohlásila mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zástupce amerického velvyslance v OSN Robert Wood ruskou iniciativu označil za pokryteckou s tím, že Rusko se snaží odvést pozornost od svých snah umístit na oběžnou dráhu jadernou zbraň. Bílý dům v únoru upozornil, že Moskva chce zřejmě do vesmíru umístit protisatelitní zbraňový systém.

Ruský návrh rezoluce vyzýval všechny členské státy, aby přijaly „naléhavá opatření, která navždy zabrání umisťování zbraní ve vesmíru“, píše AFP. Pro návrh hlasovalo sedm členů Rady bezpečnosti včetně Ruska, Číny a Alžírska, proti bylo spolu s USA sedm států. Švýcarsko se hlasování zdrželo.

Dubnový návrh Spojených států a Japonska zdůrazňoval, že je třeba dodržovat takzvanou kosmickou dohodu, podle níž nesmí být na oběžnou dráhu země dopravovány „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA jsou dostupná lidská embrya na zakázku. Vědci varují před eugenikou

Američtí rodiče se stále víc obracejí na soukromé firmy, které jim slibují dodat geneticky ideální embrya. Tyto děti by měly mít vyšší IQ, měly by se dožívat vyššího věku a měly by tedy mít v životě lepší šance než zbytek populace. Experti na etiku to považují za znepokojivé.
před 20 hhodinami

Před čtyřiceti lety došlo ke katastrofě v Černobylu

Katastrofa v jaderné elektrárně Černobyl v dubnu 1986 zničila rozsáhlé území v Sovětském svazu, vyvolala na desítky let strach z atomu a měla i mnoho dalších negativních dopadů na celou Evropu.
před 21 hhodinami

Fotbalové mistrovství vyprodukuje obří emise. Samo se potýká s nepřízní klimatu

Mistrovství světa ve fotbale (MS) v roce 2026 bude v mnoha ohledech přelomové. Poprvé se odehraje ve třech zemích současně – Spojených státech, Kanadě a Mexiku. Poprvé se ho zúčastní 48 týmů, které se utkají ve 104 zápasech, místo 32 týmů a 64 utkání. Tento „největší šampionát historie“ může být zároveň i klimaticky nejproblematičtější. Odhady naznačují, že celková uhlíková stopa turnaje přesáhne devět milionů tun emisí odpovídajících ekvivalentu oxidu uhličitého. To je výrazně více než u předchozích šampionátů, a to téměř o dvojnásobek.
25. 4. 2026

„Krakeni“ z vrcholu potravní pyramidy mění představy o pravěkých mořích

Japonští vědci díky kombinaci několika moderních technologií popsali druh druhohorní chobotnice, která mohla svými rozměry přinejmenším soupeřit s největšími obratlovci své doby. Tento agresivní predátor navíc disponoval nečekaně vysokou inteligencí.
24. 4. 2026

Makakové žerou na Gibraltaru kvůli jídlu od turistů hlínu, zjistila nová studie

Zatímco ve volné přírodě jedí makakové téměř výhradně rostliny a občas si přilepší třeba drobným hmyzem, na Gibraltaru konzumují sušenky s čokoládou, zmrzlinové kornouty či brambůrky. A aby pomohli svému trávicímu traktu vypořádat se s cukry a tuky z lidských svačin, pojídají gibraltarští makakové hlínu. Zjistila to studie vědců převážně z Cambridgeské univerzity publikovaná v časopise Nature, o níž informoval španělský deník El País.
24. 4. 2026

Vědci studují, jak komunikují děti s kochleárním implantátem

Podpořit vývoj řeči u dětí s kochleárním implantátem. To je cíl českého výzkumu, který se zaměřil na předškoláky se sluchovou vadou. Právě tento věk je klíčový pro rozvoj komunikace kvůli nástupu do školy.
24. 4. 2026

V Číně odhalili naleziště bizarních tvorů z hlubin času

Čínsko-britský výzkum v jihozápadní Číně objevil rozlehlé naleziště fosilií, které pomáhá mnohem lépe pochopit, jak vypadal život na Zemi v době před více než půl miliardou let. Objev podle autorů posunuje do vzdálenější minulosti vznik složitějších forem života.
23. 4. 2026

Postižený papoušek se stal vládcem. Vymyslel totiž neporazitelný styl boje

Novozélandský papoušek, kterému dali vědci jméno Bruce, je takovou papouščí kombinací Stephena Hawkinga a Chucka Norrise. Přes vážné tělesné postižení dokáže díky své inteligenci v soubojích porazit jakéhokoliv nepřítele. Stal se tak dominantním samcem ve svém hejnu.
23. 4. 2026
Načítání...