Středoškoláci z Česka vymysleli, jak dálkově opravit družice, a uspěli v soutěži NASA

Nahrávám video

Pětice českých středoškoláků uspěla ve finále prestižní mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu. Zvítězili s nápadem, jak na dálku opravit nefunkční družice. Studenti díky úspěchu získali stipendia na univerzity v USA.

„Čeští středoškoláci mi předvedli jednu z nejlepších prezentací, jakou jsem na Conrad Challenge kdy viděla,“ uvedla zakladatelka soutěže Nancy Conradová, manželka zesnulého Peta Conrada, který byl třetím člověkem na Měsíci.

„Vážíme si zpětné vazby od všech lidí, ale slova, která jsme slyšeli od Megan McArthurové nebo Nancy Conradové, pro nás byla mnohem důležitější. Určitě si je budeme pamatovat po celý zbytek života,“ podotkla členka týmu Anna Krebsová.

Oprava pomocí laseru

Tým pojmenovaný Lasar s nápadem na opravu nefunkčních družic na dálku zvítězil ve dvou celkem ze tří kategorií. V týmu se sešli studenti z gymnázií v Brně-Bystrci, Ústí nad Orlicí, Plzni a Blansku. Mentorem projektu byl Jan Spratek z Planetária Praha.

„Nedělají to proto, že je to jednoduché. Dělají to právě proto, že je to složité,“ podotkla k českému návrhu astronautka Megan McArthurová. Parafrázovala tak slova bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, která pronesl, když oznamoval, že se lidé vydají na Měsíc.

Nahrávám video

Řešení, se kterým Češi přišli, umožní vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi. „Laserovým paprskem zasáhneme solární články satelitu. Ty se odpojí od baterií, která se začne vybíjet. Toto nežádoucí chování systémy družice vyhodnotí jako potřebu pro restart, díky němuž může být chyba vyřešena,“ vysvětlil fyzik Viktor Adámek.

„Přemýšleli jsme nad tím, co máme v Česku. Máme tu jedno z nejlepších laserových center na světě, továrny, které vyrábí kapacitory pohánějící rovery na Marsu,“ dodal mechatronik Boris Brovkin, že s kolegy chtěli využít technologie z tuzemska. Studenty navržený projekt by mohl mít využití i při hledání a likvidaci vesmírného odpadu.

Úspěch přinesl stipendia

Do soutěže se podle dalšího ze soutěžících studentů Simona Klingy přihlásilo více než dva tisíce týmů, do finále se dostalo 26 projektů. Češi získali ocenění za nejlepší představení projektu v kategoriích odborné poroty i široké veřejnosti. Svůj nápad prezentovali návštěvníkům kosmického centra, astronautům nebo kosmickým inženýrům z NASA.

„Bylo super se podívat, jak se dělá aerospace za velkou louží,“ podotkl konstruktér laserového ramene Richard Nikel. Podle finanční manažerky projektu Anny Krebsové přinesla akce studentům mnoho nových kontaktů na odborníky i další účastníky finále.

Češi po svém vítězství získali stipendia například na Floridský technologický institut, Menlo College nebo Clarkson University. Lasar byl prvním českým týmem ve finále Conrad Challenge. „Ale rozhodně ne posledním,“ dodává Brovkin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 2 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 4 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 5 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 6 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 9 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 12 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...