Středoškoláci z Česka vymysleli, jak dálkově opravit družice, a uspěli v soutěži NASA

2 minuty
Události: Ocenění pro české studenty v soutěži NASA
Zdroj: ČT24

Pětice českých středoškoláků uspěla ve finále prestižní mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu. Zvítězili s nápadem, jak na dálku opravit nefunkční družice. Studenti díky úspěchu získali stipendia na univerzity v USA.

„Čeští středoškoláci mi předvedli jednu z nejlepších prezentací, jakou jsem na Conrad Challenge kdy viděla,“ uvedla zakladatelka soutěže Nancy Conradová, manželka zesnulého Peta Conrada, který byl třetím člověkem na Měsíci.

„Vážíme si zpětné vazby od všech lidí, ale slova, která jsme slyšeli od Megan McArthurové nebo Nancy Conradové, pro nás byla mnohem důležitější. Určitě si je budeme pamatovat po celý zbytek života,“ podotkla členka týmu Anna Krebsová.

Oprava pomocí laseru

Tým pojmenovaný Lasar s nápadem na opravu nefunkčních družic na dálku zvítězil ve dvou celkem ze tří kategorií. V týmu se sešli studenti z gymnázií v Brně-Bystrci, Ústí nad Orlicí, Plzni a Blansku. Mentorem projektu byl Jan Spratek z Planetária Praha.

„Nedělají to proto, že je to jednoduché. Dělají to právě proto, že je to složité,“ podotkla k českému návrhu astronautka Megan McArthurová. Parafrázovala tak slova bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, která pronesl, když oznamoval, že se lidé vydají na Měsíc.

14 minut
Čeští středoškoláci uspěli v soutěži NASA
Zdroj: ČT24

Řešení, se kterým Češi přišli, umožní vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi. „Laserovým paprskem zasáhneme solární články satelitu. Ty se odpojí od baterií, která se začne vybíjet. Toto nežádoucí chování systémy družice vyhodnotí jako potřebu pro restart, díky němuž může být chyba vyřešena,“ vysvětlil fyzik Viktor Adámek.

„Přemýšleli jsme nad tím, co máme v Česku. Máme tu jedno z nejlepších laserových center na světě, továrny, které vyrábí kapacitory pohánějící rovery na Marsu,“ dodal mechatronik Boris Brovkin, že s kolegy chtěli využít technologie z tuzemska. Studenty navržený projekt by mohl mít využití i při hledání a likvidaci vesmírného odpadu.

Úspěch přinesl stipendia

Do soutěže se podle dalšího ze soutěžících studentů Simona Klingy přihlásilo více než dva tisíce týmů, do finále se dostalo 26 projektů. Češi získali ocenění za nejlepší představení projektu v kategoriích odborné poroty i široké veřejnosti. Svůj nápad prezentovali návštěvníkům kosmického centra, astronautům nebo kosmickým inženýrům z NASA.

„Bylo super se podívat, jak se dělá aerospace za velkou louží,“ podotkl konstruktér laserového ramene Richard Nikel. Podle finanční manažerky projektu Anny Krebsové přinesla akce studentům mnoho nových kontaktů na odborníky i další účastníky finále.

Češi po svém vítězství získali stipendia například na Floridský technologický institut, Menlo College nebo Clarkson University. Lasar byl prvním českým týmem ve finále Conrad Challenge. „Ale rozhodně ne posledním,“ dodává Brovkin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 47 mminutami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 3 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
před 17 hhodinami

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
před 20 hhodinami

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24

Posádka mise Crew-11 se vrátila z ISS kvůli zdraví jednoho z astronautů

V Tichém oceánu dopoledne středoevropského času přistála kosmická loď s čtyřčlennou posádkou NASA. Z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se vrátila o čtyři měsíce dřív, než bylo v plánu, kvůli zdravotnímu stavu jednoho z astronautů.
včeraAktualizovánovčera v 09:52

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
včera v 00:00

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
14. 1. 2026Aktualizováno14. 1. 2026
Načítání...