Středoškoláci z Česka vymysleli, jak dálkově opravit družice, a uspěli v soutěži NASA

Nahrávám video

Pětice českých středoškoláků uspěla ve finále prestižní mezinárodní soutěže Conrad Challenge v ústředí americké vesmírné agentury NASA v Houstonu. Zvítězili s nápadem, jak na dálku opravit nefunkční družice. Studenti díky úspěchu získali stipendia na univerzity v USA.

„Čeští středoškoláci mi předvedli jednu z nejlepších prezentací, jakou jsem na Conrad Challenge kdy viděla,“ uvedla zakladatelka soutěže Nancy Conradová, manželka zesnulého Peta Conrada, který byl třetím člověkem na Měsíci.

„Vážíme si zpětné vazby od všech lidí, ale slova, která jsme slyšeli od Megan McArthurové nebo Nancy Conradové, pro nás byla mnohem důležitější. Určitě si je budeme pamatovat po celý zbytek života,“ podotkla členka týmu Anna Krebsová.

Oprava pomocí laseru

Tým pojmenovaný Lasar s nápadem na opravu nefunkčních družic na dálku zvítězil ve dvou celkem ze tří kategorií. V týmu se sešli studenti z gymnázií v Brně-Bystrci, Ústí nad Orlicí, Plzni a Blansku. Mentorem projektu byl Jan Spratek z Planetária Praha.

„Nedělají to proto, že je to jednoduché. Dělají to právě proto, že je to složité,“ podotkla k českému návrhu astronautka Megan McArthurová. Parafrázovala tak slova bývalého amerického prezidenta Johna Fitzgeralda Kennedyho, která pronesl, když oznamoval, že se lidé vydají na Měsíc.

Nahrávám video

Řešení, se kterým Češi přišli, umožní vyvolat restart na nekomunikující družici obíhající Zemi. „Laserovým paprskem zasáhneme solární články satelitu. Ty se odpojí od baterií, která se začne vybíjet. Toto nežádoucí chování systémy družice vyhodnotí jako potřebu pro restart, díky němuž může být chyba vyřešena,“ vysvětlil fyzik Viktor Adámek.

„Přemýšleli jsme nad tím, co máme v Česku. Máme tu jedno z nejlepších laserových center na světě, továrny, které vyrábí kapacitory pohánějící rovery na Marsu,“ dodal mechatronik Boris Brovkin, že s kolegy chtěli využít technologie z tuzemska. Studenty navržený projekt by mohl mít využití i při hledání a likvidaci vesmírného odpadu.

Úspěch přinesl stipendia

Do soutěže se podle dalšího ze soutěžících studentů Simona Klingy přihlásilo více než dva tisíce týmů, do finále se dostalo 26 projektů. Češi získali ocenění za nejlepší představení projektu v kategoriích odborné poroty i široké veřejnosti. Svůj nápad prezentovali návštěvníkům kosmického centra, astronautům nebo kosmickým inženýrům z NASA.

„Bylo super se podívat, jak se dělá aerospace za velkou louží,“ podotkl konstruktér laserového ramene Richard Nikel. Podle finanční manažerky projektu Anny Krebsové přinesla akce studentům mnoho nových kontaktů na odborníky i další účastníky finále.

Češi po svém vítězství získali stipendia například na Floridský technologický institut, Menlo College nebo Clarkson University. Lasar byl prvním českým týmem ve finále Conrad Challenge. „Ale rozhodně ne posledním,“ dodává Brovkin.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 17 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.