Umělá inteligence spotřebuje do roku 2030 stejně elektřiny jako Japonsko

Datová centra budou do roku 2030 potřebovat dvakrát více energie než v současné době. Celková poptávka po elektřině z datových center se zvýší na 945 terawatthodin (TWh), což je o něco více než spotřeba elektřiny v Japonsku. Hlavním pohonem růstu bude umělá inteligence (AI), poptávka po elektřině z datových center pro AI by se měla do roku 2030 zvýšit až čtyřnásobně.

Mezinárodní agentura pro energii (IEA) zveřejnila nový výhled na dalších pět let. Rozvoj AI podle agentury způsobil růst poptávky po elektřině, a to i v bohatých ekonomikách, kde spotřeba v poslední době stagnovala anebo v některých případech i klesala. Na mnoha místech se dokonce stávají datová centra hlavními spotřebiteli elektřiny. Datová centra jsou potřeba nejen kvůli rostoucímu využívání AI, ale také kvůli mobilním sítím páté generace (5G) a cloudovým a streamovacím službám.

Návrat uhlí?

Agentura upozorňuje, že růst datových center bude zvyšovat poptávku po výrobě elektřiny z plynu a uhlí. Kapacita obnovitelných zdrojů energie se sice bude dál zvyšovat, zejména v Evropě, přerušované dodávky zajišťované elektřinou z větru a slunce ale nebudou stačit k uspokojení rostoucí poptávky právě z datových center.

Výroba elektřiny ze zdrojů, jako je plyn, tak bude často nejlépe odpovídat struktuře poptávky datových center. Vzhledem k tomu, že některá z největších plánovaných datových center potřebují stejně energie jako pět milionů domácností, bude to mít obrovské důsledky pro emise skleníkových plynů.

Ve Spojených státech budou do roku 2030 datová centa potřebovat více elektřiny než výroba veškerého energeticky náročného zboží dohromady, včetně hliníku, oceli, cementu a chemikálií. Datová centra se tam na růstu poptávky po elektřině budou podílet téměř polovinou. V zemi v současné době pokrývá plyn 40 procent poptávky datových center po elektřině.

Spojené státy jsou teď největším trhem s datovými centry a je pravděpodobné, že plyn bude zdrojem elektřiny i pro většinu rozšiřovaných kapacit do roku 2030. Začátkem tohoto týdne podepsal prezident Donald Trump řadu nařízení, která mají rozšířit těžbu a využívání uhlí v USA.

Dvojkou na trhu s datovými centry je Čína. Tam energetickému mixu dominuje fosilní palivo, což je varovný signál pro emise, uvádí IEA.

Evropu čekají změny

Násobně rostoucí spotřeba elektřiny v souvislosti s AI čeká také Evropu. Tento týden Evropská komise představila akční plán, jak se stát lídrem v AI, upozornil ředitel České asociace umělé inteligence Lukáš Benzl.

„Mimo jiné chce vybudovat síť pěti AI gigatováren vybavených až sto tisíci špičkovými AI čipy, což je přibližně čtyřnásobek ve srovnání se stávajícími AI továrnami,“ řekl ČTK Benzl. „Tyto gigatovárny spojí masivní výpočetní výkon a datovou infrastrukturu, aby bylo možné trénovat a vyvíjet nejpokročilejší AI modely v dosud nevídaném rozsahu. Doprovodným efektem však bude prudký nárůst spotřeby elektrické energie,“ dodal.

Zpráva ale zdůraznila, že přetrvávají značné nejistoty, které mohou tento výhled ovlivnit. Tyto nejistoty se pohybují od makroekonomického výhledu až po to, jak rychle bude umělá inteligence přijata.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 11 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 13 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 14 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...