Japonský pokus o přistání na Měsíci opět selhal

Japonský modul Resilience, který měl ve čtvrtek večer dosednout na Měsíci, se při pokusu o přistání pravděpodobně zřítil na měsíční povrch, uvedla japonská společnost ispace. Tento neúspěch přišel dva roky po selhání první mise.

Modul Resilience s mikrovozítkem Tenacious měl přistát v oblasti Mare Frigoris, planině vzdálené asi devět set kilometrů od severního pólu Měsíce. Modul zahájil hodinový sestup z oběžné dráhy Měsíce, se Zemí ale záhy ztratil kontakt, který se poté řídícímu středisku mise už nepodařilo obnovit.

Zařízení mělo podle ispace problémy s měřením vzdálenosti od měsíčního povrchu a nepodařilo se mu při sestupu dostatečně zpomalit. „Ve hře jsou různé možnosti, včetně potíží s pohonným systémem, softwarem či hardwarem, zvláště se senzory,“ uvedl jeden z představitelů firmy.

Záhada měsíčního povrchu zůstává bez odpovědí

Resilience neslo čtyřkolové vozítko postavené lucemburskou dceřinou společností ispace společně s nákladem, jehož hodnota se odhaduje na 16 milionů dolarů (bezmála 347 milionů korun). Japonská společnost plánovala, že 2,3 metru vysoký přistávací modul a vozítko o velikosti mikrovlnné trouby provede 14denní průzkum a pořídí snímky regolitu, jemnozrnného materiálu na povrchu Měsíce.

Pro tokijskou firmu je to už druhý nezdařený pokus o přistání na Měsíci. První přistávací modul ispace před dvěma lety narazil do povrchu Měsíce kvůli nepřesnému rozpoznání jeho výšky. Společnost tentokrát změnila softwarové nastavení, zatímco vybavení zůstalo povětšinou stejné.

Přistát na Měsíci se doposud podařilo jen pěti zemím světa, a to bývalému Sovětskému svazu, Spojeným státům, Číně, Indii a Japonsku. Loni svůj modul na přirozenou oběžnici země jako první soukromá společnost dopravila texaská firma Intuitive Machines.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 23 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.