Japonsko

Česko a Německo odmítly žádost o povolení k přeletu letadla tchajwanského prezidenta Laje Čching-tea, napsal portál TaiwanNews. Prezident měl v plánu ve dnech 22. až 26. dubna navštívit Svazijsko a poté, co povolení k přeletu zrušily tři africké země, se Tchaj-pej snažila cestu zachránit zajištěním přeletu nad evropskými státy. Oficiální návštěva ale nakonec byla zrušena, protože se nepodařilo potřebná povolení získat.

Hormuzským průlivem ve středu proplul japonský tanker plavící se pod panamskou vlajkou. Loď přepravující dva miliony barelů ropy dostala povolení od íránských úřadů. Informovala o tom agentura Kjódó s odvoláním na íránská média.

Výpadky dodávek ropy a plynu trápí i Čínu, která proto zahájila diplomatickou ofenzivu. Druhá největší ekonomika světa, životně závislá na energetickém dovozu, hostí v rychlé sledu politické návštěvy z celého světa. Čínský prezident Si Ťin-pching přijal za dva týdny nejméně pět státníků. Od španělského premiéra Pedra Sáncheze po zástupce Blízkého východu.

Kyjev má proti Rusku na bojišti nejsilnější pozici za poslední rok, a to díky dronům, protivzdušné obraně a asymetrickým krokům. Na setkání s novináři to prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, jak informují ukrajinská média včetně agentur Ukrinform či Interfax-Ukrajina. Moskva v současné době okupuje asi devatenáct procent ukrajinského území.

Vláda japonské premiérky Sanae Takaičiové schválila změny usnadňující vývoz zbraní. V úterý o tom informovala agentura Kjódó. Agentura AP to označila za zásadní obrat v dosavadní poválečné pacifistické politice ostrovní země. Kritici naopak tvrdí, že postup vlády porušuje japonskou ústavu, kterou se tento asijský stát zříká války. Čína krok japonské vlády odsoudila.

Severovýchodní pobřeží Japonska v pondělí zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně, uvedly dopoledne SELČ místní úřady. Původně hlásily 7,4 stupně. Zemětřesení dle agentury AFP otřáslo i budovami v Tokiu vzdáleném stovky kilometrů. Japonská meteorologická služba (JMA) vydala varování před až třímetrovou tsunami. První vlny již zasáhly pobřeží země, zatím jsou ale výrazně menší – nejvyšší byla zaznamenána ve městě Kudži a dosahovala asi 80 centimetrů. Úřady očekávají, že přijdou další. Později varovaly před zvýšeným rizikem dalšího velkého zemětřesení v oblasti severního pobřeží země. Nejsou hlášeny žádné oběti.

Severní Korea v noci na neděli odpálila několik balistických střel, oznámily sousední země. Podle agentury AFP se jedná o nejnovější z řady odpalů, které tento jadernými zbraněmi vyzbrojený stát v poslední době provedl. Střely podle jihokorejské armády mířily východním směrem. Japonské ministerstvo obrany později uvedlo, že dopadly do vod u východního pobřeží Severní Koreje.

Tchajwanským průlivem v pátek proplul torpédoborec japonských námořních sil, což vyvolalo ostrý protest Číny, napsala agentura Kjódó. Jde o první takový případ od nástupu japonské premiérky Sanae Takaičiové do úřadu loni v říjnu, který by mohl zhoršit už tak napjaté vztahy mezi oběma zeměmi kvůli výrokům o Tchaj-wanu, na nějž si Peking činí nárok.

Írán požaduje po pěti arabských státech válečné reparace, protože proti němu byly z jejich území vedeny útoky. Požadavek vznesl v úterý íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání, uvedla katarská stanice al-Džazíra. Předběžné odhady škod způsobených americko-izraelskými údery Teherán vyčíslil na 270 miliard dolarů (přibližně 5,6 bilionu korun).

Japonsko snižuje úroveň vzájemných vztahů s Pekingem a připravuje se na vzájemný konflikt. V každoroční zprávě o diplomacii označuje Tokio Čínu nově pouze za důležitého souseda. Argumentuje tím, že Peking zesiluje jednostranný nátlak, například se snaží znepřístupnit klíčové suroviny. Dokument zmiňuje i incidenty s čínskými stíhačkami ve vzdušném prostoru. Japonsko proto na svém území rozmisťuje rakety a další zbraně.

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.

Ruská invaze na Ukrajinu a v současnosti i blízkovýchodní válka oživily v Evropě kvůli prudkému zdražování energií zájem o jádro. Evropská komise chce podpořit investice a budování malých modulárních reaktorů. Jde ale o běh na dlouhou trať. Po cestě navíc hrozí posílení závislosti na ruských zdrojích i protesty veřejnosti. Kvůli zablokovanému Hormuzskému průlivu mění energetickou strategii také některé asijské země.

Na severní polokouli se začala probouzet příroda a květy začaly bujet i ve městech. Ukazují to fotografie z USA, Mexika či Japonska. Ulice se začaly zbarvovat například do růžové, bílé nebo fialové. Jaro nalákalo lidi do ulic, ale také na zahrady a do parků, kde život také po zimní spánku procitl.

Válka v Íránu dostává asijské státy do první linie energetické krize. Až devadesát procent ropy z Perského zálivu míří právě do Asie, přičemž největším odběratelem je Čína, která přijímá skoro čtyřicet procent. I tam rostou maloobchodní ceny, přestože země si v posledních letech vytvářela rozsáhlé strategické rezervy.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio řekl resortním kolegům zemí G7, že válka v Íránu potrvá ještě týdny, nikoli měsíce. Ti žádají okamžité zastavení útoků na civilní infrastrukturu a obyvatele. Šéf německé diplomacie Johann Wadephul prohlásil, že íránská válka nesmí ovlivnit podporu Ukrajiny. Rubio přiletěl do Francie s obtížným cílem vysvětlit spojencům americkou strategii v Íránu, proti níž má většina zemí námitky, napsala agentura AP.

Spojenci z NATO jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa zbabělci, protože nechtějí pomoci Americe se znovuotevřením Hormuzského průlivu. Jednalo by se přitom o jednoduchý vojenský manévr, který by pro ně představoval jen malé riziko, míní Trump. Alianci bez USA označil za papírového tygra. NATO je obranná aliance. K uzavření Hormuzského průlivu vedl útok USA a Izraele na Írán.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně uvedl, že íránské vedení bylo zničeno a tamní vojáci dezertují. Před novináři také řekl, že neplánuje vyslat americké jednotky do země, na kterou americké a izraelské síly ze vzduchu útočí od 28. února.

Velká Británie se spojenci pracuje na plánu otevření Hormuzského průlivu, sdělil její premiér Keir Starmer s tím, že tato snaha ale nebude misí NATO. Roli Aliance ve věci nevidí ani německý kancléř Friedrich Merz, který odmítl, že by se Německo zapojovalo vojensky. To vyloučily i Španělsko nebo Itálie. Státníci reagují na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že NATO čeká „velmi špatná budoucnost“, pokud se spojenci USA nebudou podílet na zajištění plavby v průlivu. Později v pondělí se šéf Bílého domu vyjádřil, že by s jeho otevřením mohla pomoci Francie.

Spojené státy přesouvají části systému protiraketového systému THAAD umístěného v Jižní Koreji na Blízký východ. Uvedli to američtí činitelé citovaní listem The Washington Post a jihokorejskými agenturami. Podle místních médií se přesun týká i systému Patriot. Oslabené kapacity v regionu vítá Čína. Severní Korea v sobotu odpálila více než deset balistických střel, jež dopadly do moře.

Moskva odmítá jednat s Tokiem o mírové dohodě, která by formálně zakončila druhou světovou válku. Ta nebyla nikdy uzavřena kvůli územnímu sporu o japonská Severní teritoria – v Rusku známá jako Jižní Kurily, která obsadil Sovětský svaz v závěru války v roce 1945. Moskvě vadí japonská podpora Kyjeva.

Země, které dovážejí ropu přes Hormuzský průliv, se musí postarat o otevření této vodní cesty, USA jim pomohou, uvedl americký prezident Donald Trump na své síti Truth Social. Zdůraznil potřebu týmové práce. Teherán se pokouší zablokovat průliv poté, co USA spolu s Izraelem zahájily útoky na Írán.

Čína rychle navyšuje svůj jaderný arzenál. Podle amerických zpravodajských služeb vyvíjí novou generaci nukleárních zbraní a v posledních letech provedla nejméně jeden tajný test. Aktivity v této oblasti vyvíjejí také USA, Rusko či Francie, která mění strategii a počítá s rozšířením svých nukleárních kapacit. Svět tak v době rostoucího napětí vstupuje do nové jaderné éry.

Před patnácti lety došlo na japonském pobřeží k havárii v elektrárně Fukušima – jednalo se o druhou největší jadernou nehodu po Černobylu. Havárii způsobilo silné zemětřesení a především následné vlny tsunami, na které nebylo zařízení připravené. „Došlo k narušení důvěry obyvatelstva Japonska v jadernou energetiku, které se nyní projevuje tím, že se (země) snaží jít velmi konzervativním přístupem – snaží se kontrolovat vše nad rámec nutnosti, aby si získala důvěru obyvatelstva zpět,“ uvedla jaderná fyzička z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT Lenka Frýbortová. Nehoda ale ovlivnila jaderné elektrárny ve všech státech. „Ve všech elektrárnách po celém světě probíhaly kontroly, dodatečné analýzy i s ohledem na vnější ohrožení a posilovaly se bezpečnostní systémy pro případ těchto těžkých havárií,“ dodala.

Před patnácti lety postihlo severovýchod Japonska zemětřesení o síle 9,0 stupně Richterovy škály. Šlo o největší zaznamenané otřesy v historii země. Místy vyvolaly několikametrovou vlnu tsunami, která zničila stovky kilometrů východního pobřeží na největším japonském ostrově Honšú. Následkem byla i havárie jaderné elektrárny Fukušima.