Přírodovědné, čtenářské a matematické dovednosti patnáctiletých žáků v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) loni dál klesly, vyplývá z výsledků srovnávacích testů PISA, které OECD organizuje. V celosvětovém srovnání se dařilo hlavně asijským zemím. Česko sice zůstalo nad průměrem OECD, v celosvětovém žebříčku si však oproti roku 2022 pohoršilo.
„Po bezprecedentním poklesu výkonnosti zaznamenaném ve studii PISA 2022 výsledky vzdělávání v mnoha zemích stagnovaly nebo pokračovaly v poklesu,“ shrnula OECD nejnovější hodnocení.
Za posledních deset let se znalosti studentů v zemích OECD snížily zejména ve čtení a v matematice. Čtenářská a matematická gramotnost loni dosáhla nejnižší úrovně v historii měření PISA. Představení výsledků PISA 2025 OECD zorganizovala také v Bratislavě.
„Pokud neumíte dobře číst, nemůžete se dobře učit. Země s největším poklesem čtenářské gramotnosti rovněž zaznamenaly největší pokles v matematice a v přírodních vědách. V zemích OECD má každý pátý student slabé výsledky v těchto třech předmětech, v roce 2022 to byl každý šestý,“ řekl generální tajemník OECD Mathias Cormann.
Podle něj horší hodnocení v přírodních vědách mají žáci, kteří si při vypracování úloh pomáhají umělou inteligencí. Výsledky zhoršuje také nadměrné využívání digitálních zařízení žáky, včetně sledování sociálních sítí. V přírodovědných znalostech si opět značně hůře vedli žáci ze sociálně slabších rodin.
Do loňského hodnocení, které bylo zaměřeno na přírodní vědy, se zapojilo více než 760 tisíc žáků z 91 zemí a regionů. Nejlepších výsledků dosáhli školáci zejména v Číně, Singapuru a v Japonsku. Z evropských zemí se dařilo hlavně žákům v Estonsku, Británii a ve Finsku.
Čeští žáci se zhoršují
Čeští žáci se oproti roku 2022 zhoršili v matematice i čtení. Zhoršení v přírodních vědách nebylo statisticky významné. Při řešení problémů v interaktivním digitálním prostředí dosáhli nadprůměrných výsledků v porovnání se zeměmi OECD. Šlo v nich o schopnost řešit úlohy zaměřené na programování a modelování, v nichž pracovali s algoritmy, daty a zpětnou vazbou.
Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) je dobrou zprávou, že čeští žáci zůstávají v matematice, čtení i přírodních vědách nad průměrem. „Česká republika, přestože máme řadu problémů a máme podfinancované regionální i vysoké školství, tak dokážeme díky našim učitelům, našim školám v tom mezinárodním srovnání dosahovat nadprůměrných výsledků,“ zhodnotil. Investice do vzdělání se podle něj v budoucnu vrátí.
Základní, druhé dovednostní úrovně nedosahuje 21 procent českých žáků v přírodních vědách, 27 procent ve čtení a 29 procent v matematice. Od roku 2015 se tento podíl zvýšil o sedm procentních bodů v matematice a o pět procentních bodů ve čtení. Žáci, kteří jsou pod druhou dovednostní úrovní, jsou ohroženi aktuální i budoucí školní neúspěšností, varoval ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Podle Plagy souvisí zhoršení výsledků dětí ve čtení s tím, že se proměnily čtenářské návyky. Dnešní děti mají zároveň oslabenou pozornost. Výsledky českých žáků se postupně snižují od prvních testování PISA. Nejvýraznější je dlouhodobý pokles v matematice, kde se průměrný výsledek žáků od roku 2003 snížil o přibližně 40 bodů.
Nejlepších výsledků dosáhli žáci víceletých a čtyřletých gymnázií, nejhůře se dařilo žákům nematuritních středoškolských oborů. Rodinné zázemí má v Česku na výsledky dětí nadprůměrně silný vliv. V přírodních vědách lze rozdíly v domácím prostředí spojit s asi patnácti procenty rozdílů ve výsledcích, což je sedmá nejvyšší hodnota mezi zeměmi OECD a EU.
Čeští žáci jsou podprůměrně zvídaví a vytrvalí. Podíl těch, kteří se rádi učí nové věci, dokončují započatou práci nebo při náročnějším úkolu vynaloží větší úsilí, se od roku 2022 snížil. Dvě pětiny českých žáků si nikdy nevytváří plán učení, což je přibližně dvojnásobek průměru OECD.
