Žáci

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6293, uspělo tedy 89 procent z nich, uvedl resort školství. Nejvíce nepřijatých, a to 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků. Výsledky druhého kola přijímacích zkoušek na střední školy jsou od pátku dostupné na webu systému DiPSy. Na veřejně přístupném místě je mají zveřejnit také školy, které druhé kolo vyhlásily.

Čeští žáci si podle výsledků mezinárodního testování PISA nevěří v kreativním myšlení, prokázali třetí nejnižší míru sebedůvěry z 64 zúčastněných zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a Evropské unie. Výsledky českých žáků představil ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Základní úrovně tvůrčího myšlení podle něj nedosáhla asi pětina českých patnáctiletých žáků.

S prarodiči a pamětníky si o nářečích i zapomenutých výrazech povídali žáci základních a středních škol. Vznikly desítky hodin nahrávek a interaktivní zvuková mapa, jak se mluví v různých regionech Česka. Zachycuje také, jak si nejmladší a nejstarší generace rozumějí.

Vláda Donalda Tuska vydala nařízení, které na základních školách v celém Polsku od začátku dubna zásadně omezuje zadávání domácích úkolů. Změna má reformovat systém vzdělávání a jeho příliš velký důraz na plnění povinnosti, a naopak malou kreativitu. Ministryně školství zároveň věří, že to zlepší duševní zdraví školáků. Podle kritiků je ale rozhodnutí příliš radikální a jeho zavedení neprovázela hlubší odborná diskuse.

Zbývá týden do začátku přijímacích zkoušek. Na gymnázia a střední školy se hlásí žáci pátých, sedmých a devátých tříd. Řádné i náhradní termíny je čekají v průběhu zbytku dubna. Ministerstvo školství eviduje sto šedesát tisíc přihlášek.

Francouzští učitelé se bouří kvůli obavám o vlastní bezpečnost. Tamní školy se stále častěji stávají terčem kybernetických útoků. Na desítkách z nich přišly žákům přílohy s uřezanými hlavami i výhrůžkami smrtí.

Na školách v Česku se v pondělí stávkovalo. Zavřeny zůstaly tři čtvrtiny z nich. Protest podpořili i někteří žáci průvodem k ministerstvu školství. Školské odbory vyhlásily jednodenní stávku na protest proti chystaným změnám, které podle nich zhorší kvalitu výuky, jsou také nespokojeny s nízkými platy nepedagogických pracovníků. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že považuje stávku za neodůvodněnou, část argumentů odborů odmítl. Předseda školského odborového svazu František Dobšík označil slova předsedy vlády za manipulaci s čísly. Stávka se koná v den, na který svolaly odbory i další protesty proti vládě.

Jarmila Doležalová je dnes už poslední žijící osobou, která přežila vyhlazení Ležáků v roce 1942. Válka se v současnosti do života mnoha lidí znovu vrátila, a proto se Doležalová rozhodla zajet mezi školáky a mluvit s nimi o tom. A to i v den svých čtyřiaosmdesátých narozenin.

Až 40 procent žáků devátých tříd základních škol vykazuje známky střední až těžké deprese a 30 procent z nich známky úzkosti. Vyplývá to ze studie vědců Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ), kterou letos zpracovali v základních školách. Ve všech oblastech duševního zdraví jsou více zasaženy dívky. Oproti chlapcům jich depresivními i úzkostnými příznaky trpí více než dvojnásobek.

První školní den na Ukrajině obsadila lavice jen necelá polovina z více než 3,6 milionu tamních dětí. Čtvrtina se bude učit kvůli válce na dálku, zbytek pak ve smíšeném systému. Někteří ukrajinští žáci strávili 1. září dokonce v krytech. Na 400 tisíc dětí se učí v rámci ukrajinského vzdělávacího systému v zahraničí, kam uprchly jejich rodiny před ruskou agresí. Dětský fond OSN (UNICEF) upozornil, že ukrajinské děti vykazují ztráty vědomostí v klíčových předmětech.

Členka sněmovního školského výboru Renáta Zajíčková (ODS) míní, že ve školství přetrvávají problémy, které se měly řešit již před deseti lety. To se ale nestalo, obce a kraje podle ní nedostatečně pracovaly s demografickým vývojem. S tím souhlasí analytik PAQ Research Karel Gargulák. Podle něj se také změnilo přemýšlení žáků, rodičů a učitelů o tom, jak má být vzdělávací dráha strukturována. „Aspirace rostou a my nechceme nutit patnáctileté dítě rozhodovat se pro úzce specializovaný obor,“ podotkl s tím, že poptávka po všeobecném vzdělání je tak větší.

Po dvou letech končí testování týmů duševního zdraví na školách. Z jejich výsledků vyplynulo, že se díky nim daří včas odhalovat psychické potíže dětí, šikanu i rodinné problémy. Ministerstvo školství proto chce podobnou službu zavést po celé republice.

Česká republika a Ukrajina uzavřely dohodu o spolupráci ve vzdělávání. Jejím cílem je mimo jiné sjednotit postup ve výchově a výuce. Pro ukrajinské školáky se například omezí on-line výuka z ukrajinských škol. V úterý to uvedli ministr školství Vladimír Balaš (STAN) a jeho ukrajinský protějšek Serhij Škarlet, kteří podepsali bilaterální smlouvu. Týká se všech stupňů vzdělávání. Ukrajina a Česko si budou vzájemně uznávat své vzdělávací programy a obsah výuky.

Kočár se spřežením starokladrubských koní vezl nové žáky z Kladrub nad Labem do základní školy v Řečanech nad Labem. Tamní tradiční cestu žáků za jejich prvním školním rokem pořádá národní hřebčín každý rok.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) přijal pozvání ukrajinského ministerstva vzdělávání a vědy navštívit Ukrajinu. V průběhu dne zde bude jednat o pomoci, kterou Česko poskytuje ukrajinským žákům a studentům v oblasti vzdělávání, a také o možnostech další spolupráce. Podrobnosti ministr sdělí ve čtvrtečním brífinku.

Získat informace o tělesné zdatnosti žáků a poskytnout školám zpětnou vazbu i doporučení bude mít za cíl testování, které pro nadcházející školní rok s dalšími institucemi připravila Česká školní inspekce. Pohybové dovednosti dětí jsou dlouhodobě špatné a ještě je zhoršila omezení při epidemii covidu. Průzkum se bude konat na základních a středních školách po celém Česku. Výsledky plánuje inspekce zveřejnit na začátku příštího roku.

Praha k 15. červnu uzavře Krajské asistenční centrum pro ukrajinské uprchlíky ve Vysočanech. Po jednání krizového štábu hlavního města to řekl primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Vzhledem k nedostatku ubytovacích kapacit podle něj nemá smysl, aby se v metropoli registrovali další běženci. Hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) varoval, že pokud Praha k ohlášenému kroku skutečně přistoupí, své centrum zavře i Pardubický kraj. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu večer řekl, že je ochotný s Hřibem o situaci uprchlíků v hlavním městě jednat za přítomnosti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN).

Nedostali se na školu první volby a neúspěch zažívají i na dalších školách – s takovou situací se potýkají někteří z uchazečů o čtyřleté maturitní studium v Praze. Zájemců je totiž o třicet procent více než v předpandemickém roce 2019. Vyplývá to z dat oddělení analýz Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání. Praha proto pro velký zájem navyšuje kapacity gymnázií. Pražský náměstek pro školství Vít Šimral (Piráti) České televizi sdělil, že přijímací řízení ještě neskončila, a data tak nejsou úplná. Je podle něj řada míst i na dalších školách, ze kterých je možné vybírat. Průběžná čísla Cermatu a škol ukazují na problém s nedostatkem míst i na dalších čtyřletých oborech.

Vláda Petra Fialy (ODS) rozhodla o zvýšení životního a existenčního minima o deset procent od 1. dubna, chce tak pomoci domácnostem s rostoucími cenami. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) po skončení zasedání řekl, že dopad na letošní rozpočet odhaduje na 1,8 až dvě miliardy korun. Částky hrají roli při posuzování nároku na pomoc od státu i při stanovení výše některých dávek. Kabinet rovněž podle informací ČTK schválil prodloužení nouzového stavu do 31. května tak, jak to úterním hlasováním umožnila sněmovna.

Milion a 400 tisíc žáků a studentů základních a středních škol mělo dostat pololetní vysvědčení. Desítky tisíc si pro něj ale přijít nemohly – buď kvůli covidu, nebo karanténě. Poslanci Zdeněk Kettner z SPD a Bohuslav Svoboda z ODS a exministryně Kateřina Valchová (ČSSD) se shodují, že hybridní výuka, kdy půlka třídy se učí doma a půlka ve škole, je problém. Zvýšení pravomocí ředitelům podporují. O nařízeních ve školách diskutovali v Událostech, komentářích.

Některé školy v Česku fungují kvůli omikronu v nouzovém režimu a podle prezidenta Asociace ředitelů základních škol Luboše Zajíce je na části z nich situace kritická. České televizi to potvrdily i oslovené velké základní a střední školy. Stávajících pět dnů ředitelského volna má mnoho ředitelů podle Zajíce už vyčerpaných. Poslanci schválili vládní návrh zákona, který umožňuje ředitelům vyhlásit výuku na dálku nebo mimořádné ředitelské volno.

Laboratoře v Česku ve středu zachytily bezmála 26 tisíc nových případů koronaviru. V mezitýdenním srovnání je to o 14,5 tisíce více. Naopak oproti středě je nově nakažených téměř o 2,5 tisíce méně. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) ale může být skutečný počet i několikanásobný. Přibývají také případy reinfekcí. Jde o lidi, kteří už covid v minulosti prodělali a teď ho mají znovu. Ve středu jich testy odhalily 4689. Od začátku týdne zaměstnavatelé nahlásili přes 11 tisíc pozitivních na koronavirus.

Neočkovaní učitelé budou muset ve výuce nosit respirátory. Pro žáky tato povinnost platit nebude. V okresech, kde bude týdenní výskyt nákazy vyšší než tři sta případů na sto tisíc obyvatel, se neočkovaní žáci budou po podzimních prázdninách na koronavirus testovat. Na čtvrtečním jednání se na tom shodli ministr školství Robert Plaga a ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (oba za ANO).

Konec proplácení preventivních testů na covid-19 je podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) jasnou výzvou lidem, kteří zatím na testování spoléhají, aby se nechali očkovat. Místopředseda ODS a člen AntiCovid týmu koalice SPOLU Martin Baxa to však považuje za velkou chybu. Domnívá se, že kvůli tomu, že si nově většina lidí bude muset testy platit sama, se bude nákaza ještě více nekontrolovaně šířit. Zvýšit počet očkovaných by podle něj vláda měla lepší kampaní. Vojtěch s Baxou diskutovali o nových vládních opatřeních v Událostech, komentářích.