Žáci

Již v pátek čekají žáky základních škol jednotné přijímací zkoušky na střední školy. Letos se konají 11. a 14. dubna v případě maturitních oborů a 15. a 16. dubna v případě osmiletých a šestiletých gymnázií. Na co se v posledních dnech soustředit a co očekávat, radí učitel češtiny a bohemista Jarmil Vepřek, který je na Instagramu známý jako Běžící češtinář, a také učitel předmětu didaktika matematiky na Ostravské univerzitě a vítěz ceny Teacher Global Prize CZ Tomáš Chrobák.

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele v Česku získal Lukáš Knaute ze Základní školy v Sezemicích na Pardubicku. Získal i ocenění Dětský Ámos, které uděluje dětská porota. Ceny organizátoři udělili v Kongresovém sále hotelu Olšanka, kde se finálového kola zúčastnilo šest soutěžících. Jednalo se o 32. ročník soutěže.

Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.

Jedna z ostravských základních škol už tři roky poskytuje dětem snídaně zdarma. Využívají je hlavně žáci ze sociálně slabších rodin. Snídaňový klub škola platí díky dotacím z Evropské unie, grant ale v srpnu skončí. Učitelé teď hledají způsob, jak dětem snídaně zajistit i v budoucnu.

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.

Letošní ročník festivalu Jeden svět nabídne více než stovku filmů s lidskoprávní tématikou. Zahájí ho snímek Vzpomínky plné přízraků, který se odehrává ve válkou poznamenané Sýrii. V kategorii Slovenská cesta se Jeden svět věnuje také dění v sousední zemi. Přehlídka, kterou po sedmadvacáté pořádá Člověk v tísni, se uskuteční od 12. března do 27. dubna. Filmy mohou lidé zhlédnout v 57 městech a obcích po celém Česku.

Zastupitelstvo Holešova na Kroměřížsku ve středu neschválilo sloučení 1. a 2. základní školy (ZŠ). Původně to prosazovalo vedení města, změnilo však názor. Důvodem je podle starosty Milana Fritze (ANO) případ pohlavního zneužívání na 2. ZŠ, kterým se zabývá soud. Obě školy stojí ve Smetanových sadech v centru města. Plán na jejich sloučení v minulých dnech kritizovali někteří rodiče, žáci i pedagogové.

Žáci na základních a středních školách ve čtvrtek dostali pololetní vysvědčení. Převzít si ho mělo přes půl druhého milionu dětí. Část z nich si ale výpisy kvůli chřipce vyzvedne až po jednodenních prázdninách. Letos poprvé mohly školy dávat vysvědčení s takzvaným kriteriálním hodnocením podle nových vzorů.

Největší potíže v národním testování 9. tříd dělaly žákům logické úlohy typu zebra. V nich uspěla jen necelá pětina. V matematice měli největší problémy při použití vzorců pro výpočet obsahů a obvodů. V testu z českého jazyka pak byla nejtěžší úloha na trpný rod, která měla průměrnou úspěšnost jen patnáct procent. Výsledky dalšího kola testování 9. tříd poskytla ČT společnost Scio, která projekt realizuje. Na podzim se ho zúčastnilo 22 200 deváťáků z 585 škol.

Sedmiletá dívka zemřela a další nejméně čtyři lidé utrpěli zranění poté, co na základní škole v Záhřebu zaútočil mladík nožem na žáky a jednoho z vyučujících. Informovala o tom chorvatská média. Devatenáctiletého agresora už zadržela policie. Motiv útoku zatím není jasný.

Setkávání důchodců s dětmi je podle pracovníků v domovech pro seniory pro jejich klienty důležitou aktivitou. Žáci se tam vydávají hlavně před Vánocemi. Například školáci z pražských Kbel jsou se seniory v kontaktu pravidelně už od dob covidu, kdy jim na dálku předčítali. Spojil je projekt Obejmi hrou. Do něho se může zapojit jakákoliv škola i domov, které mají o vzájemné propojení zájem.

V základní škole Za Chlumem v Bílině působí terapeutický pes a beránci. Zvířecí terapie pomáhá dětem se zklidněním emocí a stresu. Škola ve vyloučené lokalitě tímto krokem zároveň reaguje na problémy z minulých let, kdy řešila agresivitu u některých žáků. Ve škole pak dočasně působila i dohledová služba.

Voda vzala domov bývalé učitelce krnovského gymnázia Marii Kolářové. Dům její rodiny byl jeden z prvních v obci Zátor, který musel k zemi. Finanční sbírku pro ni uspořádali její bývalí žáci.

Do termínu pro podání přihlášek na střední školy zbývají necelé dva měsíce. Podle ministerstva školství se po letošním zavedení elektronického formuláře žádné významné změny dít nebudou. Úpravy předpokládá až od dalšího roku, kdy by měly školy od Cermatu dostávat i testy z angličtiny.

Až čtvrtina dětí z chudších nebo méně vzdělaných rodin při pandemii covidu-19 uvedla, že je při distanční výuce doma nikdo neučil. Z jiných rodin takto odpovědělo asi sedm procent dětí. Vyplývá to z výsledků průzkumu Jiřího Šafra a Martina Vávry ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Deficit vzdělávání se podle nich projevil i na horších známkách žáků z rodin s horším společenským postavením.

Žáci ze znevýhodněných rodin dosahují stejně dobrých výsledků jako děti z vyšších vrstev, pokud jsou s nimi ve třídě, vyplývá z podrobné analýzy výsledků mezinárodních šetření, kterou zpracovalo ministerstvo školství. Přestože se Česko při posledním testování umístilo v první třetině zemí, v míře nerovností stále patří mezi nejhorší. Celkově se v poslední dekádě rozdíl mezi výsledky dětí z bohatých a chudých rodin zvětšuje.

Do školy se doopravdy těší pouhých devět procent českých dětí ve věku jedenáct až patnáct let. Pocit spokojenosti školáků ovlivňují vztahy s vrstevníky, nízká míra podpory od učitelů či nároky na výuku a související stres, popsali vědci v rozsáhlé studii.

Ředitelé i starostové jsou proti slučování malých škol. Reagují tak na novelu zákona navrhovanou ministerstvem školství, která by zavedla minimální počty žáků. Pokud obec zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně dvě stě žáků. I proto, že teď je každý patnáctý učitel ředitelem. Takový stav šéf resortu Mikuláš Bek (STAN) označil za bizarní.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

V Polsku od pondělí platí povinná školní docházka pro všechny ukrajinské žáky. Dosud se mohli učit doma nebo on-line. Do škol tak míří dalších asi 80 tisíc ukrajinských žáků – už teď jich tam bylo přes čtvrt milionu. V Česku je to kolem padesáti tisíc. Polští ředitelé hlásí první problémy, nejčastěji jim chybí učitelé a prostory pro výuku. Rodičům, kteří potomky do škol nepřepíší, nově hrozí ztráta měsíčního přídavku na děti ve výši v přepočtu 4,5 tisíce korun.

Ministerstvo školství má podle návrhu rozpočtu disponovat v dalším roce částkou asi o patnáct miliard větší než letos. Peníze samy o sobě české školství ale nevyléčí. Sociolog a zakladatel PAQ Research Daniel Prokop v Interview ČT24 řekl, že je zapotřebí přijmout řadu reforem a investicí do modernizace vzdělávání či kooperace mezi školami. Peníze by státu mohla přinést redukce množství odkladů nebo počtu žáků a studentů, kteří nedokončí své vzdělání.

Výbava pro jedno dítě, které půjde v září do první třídy, vyjde podle zjištění České televize zhruba na pět tisíc korun, je to podobně jako loni. S tím, že utratí do pěti tisíc, počítá podle průzkumu bankovní asociace většina rodičů. Asi čtvrtina čeká vyšší výdaje.

Do základních škol už za necelý měsíc zamíří podle odhadů ministerstva na 117 tisíc prvňáků. Je to podobné číslo jako v loňském roce. Jsou to děti narozené převážně v roce 2018, případně v závěru roku 2017. Z demografické křivky je patrné, že jsou to silnější ročníky – podobně jako ty, které v posledních dvou letech nastupovaly na školy střední. Řada obcí tak i během prázdnin pokračuje v navyšování kapacit škol.

Ve druhém kole přijímacích zkoušek se na střední školy v Česku nedostalo 701 žáků devátých tříd. Celkem se jich hlásilo 6293, uspělo tedy 89 procent z nich, uvedl resort školství. Nejvíce nepřijatých, a to 349 bylo z Prahy, ze Středočeského kraje neuspělo 168 deváťáků. Výsledky druhého kola přijímacích zkoušek na střední školy jsou od pátku dostupné na webu systému DiPSy. Na veřejně přístupném místě je mají zveřejnit také školy, které druhé kolo vyhlásily.