Žáci

Ministerstvo školství doposud nemělo žádný přehled o tom, jak školy upravují používání mobilů během vyučování. Rozeslalo proto dotazníky do základních a středních škol i na konzervatoře. Předběžná data říkají, že většina zařízení už k nějaké formě omezení přistoupila. Březnový průzkum naznačuje, že pro jsou zhruba čtyři pětiny rodičů.

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.

Elektronický systém DiPSy, ve kterém se zobrazují od půlnoci výsledky přijímacích zkoušek na střední školy, měl od rána výpadky. Podle ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové šlo o krátkodobé omezení. V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni.

U státních maturit letos na jaře neuspělo 9,5 procenta zhruba z 80 600 studentů, kteří zkoušku konali poprvé. Loni neuspělo 12,3 procenta takzvaných prvomaturantů.

Na středních školách v pátek začínají jednotné přijímací zkoušky, druhý termín pro uchazeče o čtyřleté maturitní obory a nástavby je v pondělí. Meziročně se k jednotné přijímací zkoušce na čtyřleté obory podle dat Cermatu přihlásilo o zhruba 1640 uchazečů méně, letos jich je kolem 96 450. Uchazeči o víceletá gymnázia budou jednotnou přijímací zkoušku konat příští týden v úterý a ve středu. Celkem bude letos jednotnou přijímací zkoušku podle dat Cermatu skládat zhruba 122 400 žáků, o 2200 méně než loni.

Termín přijímacích zkoušek na střední školy se blíží. V pátek a v pondělí čekají studenty zkoušky na čtyřleté obory a nástavby, příští týden v úterý a ve středu na víceletá gymnázia. Co dělat v posledních dnech před zkouškou a jak postupovat při testu, radí učitel matematiky Marek Valášek, učitel češtiny a angličtiny Tomáš Ficza a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií ČR a ředitelka Gymnázia Nad Štolou v Praze Renata Schejbalová.

Titul Zlatý Ámos pro nejoblíbenějšího učitele či učitelku v Česku získala Adéla Langerová ze Základní školy Mikoláše Alše ve Zlíně. Dětský Ámos, kterého uděluje dětská porota, putuje k Miroslavu Holubovi ze Střední průmyslové školy chemické v Ostravě. Ceny v pátek organizátoři udělili v Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka. Cenu Ámos sympaťák z internetového hlasování na webu ČT :D získal Václav Úbl ze Základní školy Blatnice na Plzeňsku.

S účinným řešením šikany nebo agresivity dětí pomáhají školám preventivní programy, ne vždy jsou ale dostupné. Zlepšit to má nový projekt PREVSTART odborníků z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Pilotní školení začala v Praze i Jihomoravském kraji. Projekt je složený ze šesti základních programů a zaměřuje se na všechny věkové skupiny od první do deváté třídy.

Zákaz mobilních telefonů ve školách nevede přímočaře ke zlepšení studijních výsledků. Žáci sice nejsou tak rozptylováni, ale na druhou stranu roste neklid a nekázeň ve třídách. Vyplývá to z dat z 21 zemí včetně Česka, která analyzovali vědci výzkumného týmu IRTIS Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Podle tohoto výzkumu plošné zákazy nefungují a nejsou tedy ani univerzálním řešením. Vhodnější je přizpůsobit pravidla místním podmínkám.

Umělá inteligence pomáhá nejen studentům, ale i učitelům. Přípravy si s její pomocí dělá asi polovina z nich. Na její využití na školách se zaměřil nový výzkum odborníků z ČVUT. „Určitě to může výuku jednou za čas ozvláštnit. Největší sílu těchto nástrojů vidím v tom, že s nimi pak mohou žáci pracovat sami,“ přiblížila učitelka angličtiny Jitka Pokorná ze ZŠ Mohylová. Starším studentům může umělá inteligence přiblížit výuku prostřednictvím jejich oblíbeného seriálu. Dokáže například vygenerovat cvičení se známými postavami. „Je to o lidech, které znají, materiál je autentický a motivace je výrazně vyšší, než když mechanicky vyplňují cvičení v učebnici,“ sdělila Petra Juna Jennings z ČVUT.

Za první týden podalo přihlášky na střední školy dvacet pět tisíc dětí. Většina se ještě rozhoduje. Přihlášku si mohou podat až do 20. února. Přijímačky budou psát v první polovině dubna. Už minulý týden ale žáci mohli posoudit své znalosti zdarma na zkoušce nanečisto od Cermatu. Komerční organizátoři po ní zaznamenávají větší zájem o volné termíny. V Praze je letos přes jedenáct tisíc deváťáků, tedy o pár stovek méně než loni. Zhruba třetina přihlášek na zdejší střední školy ale chodí ze Středočeského kraje. Celkově je pro více než sto tisíc deváťáků na veřejných školách sto sedmnáct tisíc míst. Nabídka vzhledem k demografii mírně klesla. Některé obory ale posilují, reagují například na poptávku na pracovním trhu.

Termín podávání přihlášek na střední školy je tu. Žáci 9. tříd a část žáků 5. a 7. tříd by již v tuto chvíli měli mít rozhodnuto, kam se chtějí vydat. Podmínky přijímacího řízení i počty přijímaných žáků byly školy podle zákona povinny zveřejnit do 31. ledna. S výběrem může pomoci i ČT24. Nabízí mapu středních škol v Česku, díky níž se dá odhadem posoudit, jaké jsou kde šance.

Chrudimští zastupitelé budou v pondělí 8. prosince rozhodovat o zrušení čtyř spádových obvodů základních škol. Zavést chtějí jen jeden pro celé město. Podle starosty Františka Pilného (ANO) je hlavním cílem zamezit spádové turistice. Podle něj některé rodiny účelově měnily trvalé bydliště tak, aby se jejich dítě dostalo na preferovanou základní školu. Novinka má platit pro zápisy v roce 2026, které začnou už v lednu. Proti změně se ale ohrazují někteří rodiče. Obávají se losování o místa na školách a nejistoty před zápisy. Své argumenty chtějí vyjádřit i na zastupitelstvu.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Školáci a studenti na řadě míst Německa proti zákonu protestují.

Reálné zkušenosti s diskriminací, rasismem i sociálním vyloučením. To ukazuje nová vzdělávací počítačová hra o postavení Romů ve společnosti. V Brně ji teď začínají testovat základní školy a zapojení romští studenti i dospělí. Finální verzi hry plánuje tým autorů z Masarykovy univerzity a Vysokého učení technického v Brně zveřejnit v říjnu 2026. Využít ji budou moct školy i veřejnost. Hra cílí hlavně na žáky osmých a devátých tříd.

Dánsko se rozhodlo zakázat používání mobilů dětmi ve školách, od příštího školního roku platí toto omezení na základních a nižších středních státních školách. Dánská vláda už vyjednala tomuto návrhu podporu v parlamentu. Země tak navazuje na předchozí dobrovolná omezení. Učitelé si od tohoto radikálního kroku slibují lepší soustředění žáků.

Učitelé získají informace o projevech epilepsie i návod, co dělat, když žák dostane záchvat. Zajistit by to měl nový soubor doporučení, kterými se experti snaží podpořit vzdělávání dětí s epilepsií a zapojit je do různých aktivit.

Desítky škol ověřují nové vzdělávací programy. Žáci podle nich mají získávat nejen znalosti, ale také dovednosti nebo kompetence. Ministerstvo si od nich slibuje i menší nerovnosti mezi žáky. Povinné budou pro všechny ročníky až v roce 2031.

Na Pražském hradě si lidé od čtvrtka mohou prohlédnout české korunovační klenoty. Ve Vladislavském sále je od 09:00 do 17:00 otevřená výstava s názvem Poklad v temnotě, a to do pondělí 29. září. Návštěvníkům představí osud královských insignií za druhé světové války, od jejíhož konce letos uplynulo osmdesát let. Vstup na výstavu je zdarma a není možné si rezervovat vstupenky. Fronta lidí z Česka i zahraničí se ráno táhla od Jižních zahrad přes Býčí schody až ke vstupu do Vladislavského sálu.

Ministerstvo školství v létě dokončilo audit zkoušek připravovaných organizací Cermat. Ten čelil kritice kvůli nejasnému zadání, nízké časové dotaci či odlišné každoroční úrovni testů. Nejvíc stížností letos mířilo na maturitní test z matematiky, ve kterém byla dokonce chyba. Poslední úloha měla více než jedno řešení, přitom u ní bylo uvedeno, že existuje jedna správná odpověď. Bez problémů ale nebyl ani test z češtiny. A ukázalo se, že kritici měli pravdu. Tématu se pro Reportéry ČT věnovala Barbora Loudová.

Bezmála půl druhého milionu žáků a středoškoláků usedne v pondělí do školních lavic. Z toho necelých 118 tisíc dětí nastupuje do prvních tříd. Oproti minulému školnímu roku je prvňáčků méně asi o dva tisíce. První stupně celkově posílí zhruba o pět tisíc žáků, na druhých jich o šest tisíc ubude. Řady středoškoláků se naopak rozšíří: nově přijatých do prvních ročníků je sice podobně jako loni, v součtu s ostatními ročníky je ale studentů o deset tisíc víc.

Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začne školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství usedne zhruba 117 900 prvňáků. Přinese i několik legislativních změn: začíná platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů školní docházky. Účinnosti nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek, školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.

Do začátku školního roku zbývá pár dní a pro děti, které jdou nyní do první třídy, to může znamenat náročné období. „Klíčové je, že je rodič je schopen o škole mluvit pozitivně,“ říká psycholožka Olga Kučerová. Rodiče by se naopak měli podle ní například vyhnout určitému typu humoru. Podle pedagožky Veroniky Laufkové je pro děti důležité postupné osamostatňování. „Často je to pro rodiče náročnější než pro děti,“ míní.

Některým základním školám komplikují začátek školního roku probíhající rekonstrukce. Například v Litomyšli na Svitavsku kvůli tomu někteří žáci dostali v prvním týdnu ředitelské volno, řekla ČT ředitelka školy Miroslava Jirečková. Stavební práce ovlivní provoz škol také v Rokycanech, Kravařích nebo Brumově-Bylnici. V Šumperku se kvůli horšímu stavu školy opravy prodloužily až do října, vyučování ale začne v běžném termínu.