Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.
Covidová doba změnila školy. Modernizovala výuku, ale přibylo psychických obtíží
3 minuty
Události: Pět let od nouzového stavu
České školství dopady koronaviru pociťuje stále. Například vzrostl počet žáků, kteří se sebepoškozují, v čemž se někteří z nich podporují na sociálních sítích. K on-line platformám se podle ředitele Základní školy Chmelnice v Praze Václava Havelky připoutali právě během výuky na dálku. Sebepoškozování se podle Havelky týká hlavně dospívajících dívek.
„Musíme se zmobilizovat a situaci se snažit nějak narovnat,“ hodnotí po pěti letech od první vlny onemocnění covid-19 v tuzemsku.
Současný ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se domnívá, že zavření škol byl tehdy špatný krok. „Neměl žádný efekt a nevycházel vůbec z odborných doporučení. Vycházel z politického rozhodnutí,“ tvrdí.
Uzavření vzdělávacích institucí lituje i bývalý ministr školství za ANO Robert Plaga. „Epidemiologové chodili co čtrnáct dní s jinými studiemi. Mrzí mě každý den, který děti do školy nemohly, ale v danou chvíli jsme rozhodovali tak, abychom ochránili společnost.“
Výuka na dálku přinesla i pozitiva
Zákaz prezenčního vyučování však školství zároveň posunul. Modernizovala se technika a začaly se využívat nové přístupy k výuce. Některé školy například v současnosti využívají kombinovaného vzdělávání, které mísí dny vyučování ve škole s tím z domu.
Nový systém má třeba střední průmyslová škola a gymnázium na pražském Smíchově. Do školy tam studenti nemusí poslední všední den. „Přípravu nemusí dělat v pátek, můžou se věnovat jiné věci, ale musí si ji dodělat v jiný den,“ vysvětluje ředitel Radko Sáblík.
Systém si oslovení studenti pochvalují, některým se hodí pro doučení látky vlastním tempem nebo návštěvy učitele formou konzultace. Jiní den bez povinnosti jít do školy využívají pro vlastní zájmy. „Sejdeme se u kamaráda v bytě, a protože podnikáme, děláme na různých firemních věcech. Výuku pak doháním v sobotu a neděli,“ popisuje student druhého ročníku Martin Slezák.
Cílem kombinovaného vzdělávání je pomoci dětem v nalezení způsobu, jak se učit sám. Ministerstvo ho nyní testuje na šedesáti školách a do praxe ho hodlá zavést v září 2026.
