Psychické problémy

V ukrajinském Lvově otevřeli nové centrum duševního zdraví v rámci kliniky s názvem Nezlomný. Věnuje se léčbě lidí, kteří přežili mučení, zajetí, ale i ztrátu blízkých či domova. Pomoc psychologové nabízejí vojákům i civilistům. Centrum je první svého druhu na Ukrajině. Ukazuje, že se země snaží navzdory pokračující invazi investovat do obnovy, která zahrnuje i péči o veterány. Důležitost psychické pomoci připomněl i páteční Světový den duševního zdraví. V pořadu Horizont ČT24 o problematice promluvil také lékař a psycholog Szergej Cápec.

Psychosociální modul otevřelo za půl roku fungování 3 222 pražských uživatelů aplikace Záchranka. Na možnost 'potřebuji pomoc' kliklo několik stovek z nich. Osm lidí se nechalo přes modul spojit přímo se zdravotnickou záchrannou službou, uvedla pro ČT mluvčí Záchranky Marie Brindzáková. Lidé podle ní nejčastěji využili psychosociální pomoc kvůli vážným duševním obtížím, problémům ve vztazích, extrémnímu strachu nebo sebevražedným myšlenkám. Nyní chce aplikace Záchranka rozšířit službu i do regionů.

Narůstající zájem o kontakt prostřednictvím chatu přesahuje kapacity Linky bezpečí. Služba proto plánuje nabídku rozšiřovat. ČT to řekla vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková. Letos podle ní eviduje linka také vyšší zájem o kontakt přes e-mail, přesto zůstává nejčastějším způsobem spojení telefonát. Polovina klientů se ale nedovolá napoprvé. Podle ředitelky Soni Petráškové fungování služby nejvíce ovlivňuje nízké finanční ohodnocení odborníků v náročné profesi.

Šikanu zažívají děti bezmála na polovině základních a středních škol. Nejde přitom jen o fyzické ubližování, jak ji někteří chápou, ale také o psychické trýznění. V pořadu 90' ČT24 o ní hovořili ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání MŠMT Michal Černý, speciální pedagog Zdeněk Martínek, režisér Filip Špinka a Martina Marková, jejíž bratr ve čtrnácti letech spáchal sebevraždu, protože se stal terčem šikany. Právě na motivy jeho tragického příběhu vznikl Špinkův film Brácha, který o šikaně pojednává. Podle Martínka ji přitom jako normu chování vnímá značná část populace. Nabádá, aby ji učitelé neřešili konfrontací agresora s obětí či jejich rodičů. Podle Markové je důležitým krokem především vnímání okolí.

Na první pohled se život ve velkých ukrajinských městech neliší od života v jiných městech v Evropě, dokud nedoje k úderu, říká zpravodajka ČT Barbora Maxová. Kyjev se vypořádává se čtvrtečním masivním ruským vzdušným útokem, avšak život v ukrajinské metropoli se nezastavil. Ve frontových oblastech je ovšem situace jiná. Lidé podle Maxové popisují, že se bojí usnout, protože nevědí, jestli se ještě probudí.

Zástupci Česka a Ukrajiny v neděli při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podepsali memorandum o spolupráci v péči o duševní zdraví. Ukrajinská strana ho uzavřela s českým Národním ústavem duševního zdraví (NUDZ). Projekt se zaměří na budování kapacit ve výzkumu veřejného duševního zdraví a rozvoje služeb na Ukrajině. Odborníci z NUDZ by měli mimo jiné vyškolit 45 mladých výzkumných pracovníků, kteří se budou této oblasti věnovat, informoval ústav.

Deset let od tragédie, která změnila pravidla leteckých společností. V roce 2015 pilot aerolinek Germanwings, který trpěl psychickými problémy, navedl stroj se 150 lidmi na palubě v plné rychlosti do horského masivu. Od té doby musí posádky pravidelně procházet pečlivými psychologickými testy a v kabině nesmí nikdy být jen jeden z pilotů.

Před pěti lety vláda kvůli epidemii covidu vyhlásila nouzový stav. Ještě o den dřív uzavřela školy. Studenti se pak na dálku vzdělávali zhruba osm měsíců. Výuka se tím posunula v digitalizaci, kvůli přerušeným kontaktům a osamocení ale zároveň přibylo dětí s psychickými problémy.

Už tři roky na Ruskem napadené Ukrajině vyrůstá ztracená generace dětí, jejichž životy jsou nenávratně poznamenány válečnou realitou v podobě pravidelných poplachů a ostřelování. Řada dětí se musí navíc vyrovnat s odchodem otců na frontu i se smrtí blízkých, což si vybírá svou daň. Podle organizace Save the Children 43 procent ukrajinských dětí trpí úzkostmi nebo strachem.

Přes sto tisíc dětí i mladistvých vyhledalo loni pomoc na krizové Lince bezpečí. Podle nových dat až o pětinu přibylo telefonátů klientů v těžkých situacích. Konzultanti řešili asi šest tisíc sebevražedných hovorů a téměř pět tisíc případů sebepoškozování. Jejich práci přibližuje dokument ČT Hovory ze tmy, jehož tvůrci a také odborníci budou příští týden debatovat o duševním zdraví mladých lidí v pražském kině Pilotů.

Přibývá center, která pomáhají lidem se závislostmi, psychickými potížemi i syndromem vyhoření. Nové sanatorium pro dospělé otevřeli ve středočeských Doubravčicích. Privátní zařízení bude alternativou těch státních, ve kterých se ale na místo často čeká dlouho. Jeden den léčby v této instituci včetně jídla a ubytování stojí osm tisíc. Ve státních zařízeních tohoto typu je to podle VZP zhruba tři a půl tisíce.

Až pět set hovorů denně přijímá Linka bezpečí. Podle operátorů čím dál častěji volají mladí mezi čtrnácti a sedmnácti lety s psychickými problémy, které mnohdy ústí i v sebevražedné myšlenky. A obávají se svěřit. I proto ve středu Linka pod hlavičkou osvěty představila další video, které v takovém rozpoložení může pomoci.

Snažíme se zprostředkovat to, že vztek je přirozená věc, která je v pořádku, řekla v rozhovoru pro ČT24 Anna Stodolová, vedoucí terapeutického týmu, který poskytuje „Teen terapie“ v rámci programu Stop násilí pod záštitou Diakonie Českobratrské církve evangelické. Podle ní je potřeba ve škole i doma vytvořit pro děti prostředí, ve kterém se nebojí své problémy sdílet. Školy také začínají více vyhledávat pomoc týmů duševního zdraví, zatím fungují hlavně na Kutnohorsku. Resort školství projednává návrh financování těchto týmů po celé republice.

Mezigenerační nerovnost, neregulované sociální sítě, neúměrně nízké mzdy, nejistá zaměstnání a klimatická krize. To jsou jen některé z faktorů, které způsobují nebezpečný a alarmující celosvětový nárůst špatného duševního zdraví mezi mladými lidmi, varovalo konsorcium odborníků.

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Epidemiology and Psychiatric Sciences, ukázala, že až u 52 procent gayů a leseb se vyskytuje alespoň jedna duševní porucha. Až čtvrtina pak hlásí sebevražedné myšlenky nebo chování, což je pětinásobek ve srovnání s heterosexuální populací. Předchozí výzkumy doložily, že tyto rozdíly v duševním zdraví nejsou zapříčiněny sexuální orientací, ale jsou z velké části způsobeny společenskou stigmatizací, diskriminací a nedostatečným přijetím, které neheterosexuální lidé zažívají.

Muž, který v sobotu v nákupním centru Westfield Bondi Junction v Sydney ubodal šest lidí a kterého policie zastřelila, měl v minulosti psychické obtíže. Nic nenasvědčuje tomu, že by jeho útok byl ideologicky motivovaný, uvedla v neděli podle agentury Reuters australská policie.

Případů předávkování běžnými léky u dětí a dospívajících v posledních dvou letech v Česku přibylo. Otravu si nejčastěji přivodí v kombinaci s jinými návykovými látkami nebo alkoholem. Ve většině případů jde o pokus o demonstrativní sebevraždu. V jiných případech jsou mladiství ovlivněni výzvami vrstevníků na sociálních sítích. Častěji se předávkují dívky než chlapci, uvedli na čtvrteční tiskové konferenci zástupci Všeobecné fakultní nemocnice v Praze (VFN).

Přibývá adiktologických center i organizací, které pomáhají lidem se závislostmi a psychickými potížemi. Podle odborníků je ale podobných služeb stále málo. Jak funguje jedno z center, které poskytuje anonymní léčbu závislostí nebo depresí, vyzkoušela redaktorka České televize Lea Surovcová.

Tři lidé utrpěli zranění – jeden z nich vážné – poté, co je na Lyonském nádraží v Paříži (Gare de Lyon) napadl muž ozbrojený nožem a také kladivem. Podezřelého policisté krátce po činu zadrželi, později ho ale z vazby kvůli jeho duševnímu stavu propustili a předali ho do péče psychiatrů. Čin přidělává starosti pařížským bezpečnostním složkám před začátkem olympijských her, které město uspořádá za šest měsíců.

Rodinní příslušníci a známí muže, který minulý týden v americkém státě Maine postřílel 18 lidí, v posledních měsících nejméně třikrát nahlásili obavy o jeho duševní zdraví a podezření, že by mohl spáchat násilný čin. Ukazují to zjištění amerických médií a vyjádření úřadů. Policie ve městě Lewiston navíc minulý měsíc obdržela i výpověď pachatelova kamaráda, který varoval před scénářem „masové střelby“.

Probíhající válka se výrazně podepisuje i na duševním stavu Ukrajinců. S vážnými psychickými problémy se může potýkat až deset procent těch, kteří prodělali trauma v souvislosti s ruskou invazí. Často o něm navíc odmítají mluvit. S děsivým příběhem se České televizi svěřila Anna, již okupanti opakovaně znásilnili.

Mrtvá žena, šest zraněných lidí a tři hořící domy zůstaly po útoku střelce v chorvatském městě Sisak. Policie v noci zadržela muže, kterého z činu podezírá. Podle chorvatských médií útočník bydlel v jednom z domů, které zapálil, a střílel na své sousedy. Sisak má historické městské jádro, není ale přímořským letoviskem, leží jihovýchodně od Záhřebu.

Soud nepřiznal bývalé ministryni obrany Vlastě Parkanové (TOP 09) další odškodnění za stíhání v kauze armádních letounů CASA. Ministerstvo jí za nezákonné dlouholeté trestní stíhání dosud zaplatilo 1,6 milionu korun, politička ale požadovala dalších 8,5 milionu korun.

V Česku chybějí psychiatři a zároveň narůstá počet dětí s duševními problémy, které potřebují pomoc. Rodiče obvolávají ordinace, ale nedostanou termín návštěvy, mnozí psychiatři často dětské pacienty neberou ani na čekací listiny. Spolehnout se rodiče musejí na známosti či placení vysokých sum za privátní praxe. Tématu se věnoval pořad 168 hodin.