Narůstající zájem o kontakt prostřednictvím chatu přesahuje kapacity Linky bezpečí. Služba proto plánuje nabídku rozšiřovat. ČT to řekla vedoucí odborných služeb Linky bezpečí Kateřina Lišková. Letos podle ní eviduje linka také vyšší zájem o kontakt přes e-mail, přesto zůstává nejčastějším způsobem spojení telefonát. Polovina klientů se ale nedovolá napoprvé. Podle ředitelky Soni Petráškové fungování služby nejvíce ovlivňuje nízké finanční ohodnocení odborníků v náročné profesi.
Jen za prvních deset dní školního roku odbavila Linka bezpečí 2664 kontaktů, loni to bylo ve stejném období 3004. „Dostupnost chatu nemáme aktuálně změřenou, ale poptávka převyšuje naše současné možnosti,“ upozornila Lišková.
Linka proto podle mluvčí Michaely Klofcové plánuje chatovací služby rozšiřovat a nabírat nové zaměstnance. „Vše záleží na tom, kolik bude uvolněných peněz z rozpočtu, hlavně asi ze strany státu, a kolik se nám podaří vyfundraisovat,“ řekla. První obrysy změn by podle Klofcové mohly být jasné zhruba za tři měsíce.
Linka bezpečí nabírá personál průběžně, konkrétně především na služby u telefonu, chatu nebo e-mailu. „Finanční ohodnocení v těchto profesích je ale v Česku brutálně nízké, neodpovídá náročnosti a potřebě této profese ve společnosti,“ upozorňuje Petrášková.
„Práce na Lince bezpečí je práce ‚v první linii‘, klade velkou náročnost na odbornost našich konzultantů, ale zároveň na osobnostní předpoklady. O naše lidi se snažíme pečovat všemi dostupnými prostředky, fluktuace je u nás v běžné normě, ale je,“ přiznává ředitelka. Podle ní i neziskový sektor podléhá konkurenčním tlakům.
Napoprvé se dovolá polovina klientů
Nejvíce klientů Linky bezpečí stále volí telefonický kontakt. Využívá ho podle Liškové přes devadesát procent z nich, ale dostupnost je nyní jen 51 procent. „Pokud to klient zkusí dva a vícekrát, zvyšuje se úspěšnost na 94 procent,“ říká Lišková. Když je linka obsazená, vyzve podle vedoucí odborných služeb volajícího automatická hláška, ať to zkusí znovu, nebo je informován o možnosti chatu, e-mailu či poradenství na webu.
Lepší dostupnost služby má přinést program Bezpečné dětství, který v červnu schválila vláda. Měl by mimo jiné zajistit nonstop fungování Linky bezpečí. „Program obsahuje konkrétní opatření. To znamená větší finanční krytí krizové pomoci, Linky bezpečí tak, aby se dovolalo 24/7 sto procent dětí napoprvé,“ uvedla v červnu zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.
Linku bezpečí mohou bezplatně a anonymně kontaktovat děti a studenti do 26 let, kteří prožívají náročnou životní situaci nebo si neví rady s každodenními starostmi a problémy.
Mohou volat nonstop na číslo 116 111, psát na chat denně v čase od 9 do 13 hodin a od 15 do 19 hodin či využít e-mail pomoc@linkabezpeci.cz, kde dostanou odpověď do tří pracovních dnů.
Rodiče, pedagogové a další dospělí mohou využít poradenskou službu Rodičovská linka, která poskytuje krizovou pomoc a základní sociální poradenství.
Loni se na Linku bezpečí celkem obrátilo 110 174 klientů, z nich 3480 přes chat a 4021 přes e-mail. Průměrný hovor na Linku bezpečí trvá okolo dvaceti minut, přes chat je to až padesát minut. „Stoupá nám četnost kontaktů delších třicet a více minut v souvislosti s náročností témat, která s námi děti a studenti řeší – to bylo meziročně o pět procent,“ popisuje Lišková.
Dotazy na sebepoškozování, deprese i šikanu ve škole
Problémy, s nimiž se děti a mladiství na Linku bezpečí obrací, se podle Liškové příliš nemění. Mezi pět nejčastějších patří sebepoškozování, sebevražedné myšlenky, úzkosti, psychické potíže a poruchy a vztahy s kamarády.
Četnost dalších problémů se ale změnila. „Zatímco loni to byly postupně rozchod partnerů v rámci vztahových problémů dospívajících, šikana ve škole a deprese, letos jsou to deprese, sebevražedné tendence a šikana ve škole,“ říká Lišková.
Mezi prvních dvacet nejčastějších problémů se nově zařadil i strach o blízké. Naopak téma tělesného týrání se podle Liškové propadlo na 23. místo, loni patřilo k prvním patnácti tématům.
Psychické potíže tvoří okolo čtyřiceti procent všech témat na Lince bezpečí. Týkají se spíše teenagerů a dospívajících, kteří probírají také smysl života, svou budoucnost nebo partnerské vztahy. Vztahy dominují i u mladších. „Obecně s námi menší děti častěji řeší vztahy s kamarády, potíže s učivem, vztahy v rodině jako strach z reakce rodičů či vztahy se sourozenci,“ popisuje Lišková.
Potíže související se školou
Za prvních deset dní tohoto školního roku se 44 kontaktů ozvalo kvůli šikaně, šedesát kvůli vztahům s kamarády. V létě se na Linku bezpečí obrátilo 136 dětí a dospívajících kvůli strachu ze školy, přechodu na jinou školu nebo volbě školy. „Během prázdnin a prvních deseti dnů školy jsme zaznamenali celkem 320 kontaktů k tématu školy,“ shrnuje Lišková.
Za celý rok 2024 řešila Linka bezpečí celkem 2319 kontaktů na téma školy. Téměř pětina z nich se týkala strachu ze zkoušky nebo školy. V samostatné kategorii vztahy s kamarády se loni ozvalo 1843 osob. Vlastní kategorii má i problém šikany ve škole. Na Linku bezpečí se kvůli tomu loni obrátilo 1415 dětí.
