TÉMA

Strach

Stres přichází většinou až po krizi, vysvětluje psychoterapeut. Někdy i po měsících

Mimořádné situace, jako jsou povodně, působí i na lidskou psychiku. Mnohdy je člověk sice přímo zvládne, ale problémy se mohou dostavit se zpožděním, varoval ve vysílání České televize psychoterapeut Tibor Brečka. Zvláštní pozornost si zaslouží děti a senioři, říká expert z fakulty Biomedicínského inženýrství ČVUT.
15. 9. 2024|

168 hodin: Pachatel znásilnění žádá o propuštění, oběť žije ve strachu

Šárka přežila brutální znásilnění. Muž, který za čin dostal jedenáct let vězení, jí pak z vazby ještě vyhrožoval smrtí. Zatímco pro společnost bývá odsouzení spravedlivým koncem, pro oběť takového zločinu je jen začátkem. Rozsudkem totiž její utrpení nekončí. Jakmile se Šárka z těžkého traumatu víceméně vzpamatovala, násilník začal žádat o podmíněné propuštění. To může činit každý půlrok a Šárka mezitím trne, kdy se agresor dostane „ven“. Odborníci uznávají, že může jít o systémové týrání. Téma pro pořad 168 hodin zpracovala Eva Koryntová.
10. 6. 2024|

„Nemůžeme se kvůli strachu vzdát svobody,“ zdůraznil prezident Pavel v novoročním projevu

Česká společnost se po prosincovém masakru na filozofické fakultě v Praze musí snažit překonat strach, který v ní krutý čin střelce vyvolal, protože není možné na úkor strachu obětovat svobodu. Prezident Petr Pavel to uvedl v novoročním projevu. Lidi vyzval k tomu, aby neignorovali problémy ve svém okolí a sami usilovali o větší bezpečí komunity a celého národa. Pavel dále ocenil stabilitu současné vládní koalice, ale vytknul jí, že neumí své nepopulární, ovšem nutné reformy dostatečně vysvětlit veřejnosti.
1. 1. 2024Aktualizováno1. 1. 2024|

Chystá se novela trestního zákoníku, nová má být třeba definice znásilnění

Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu trestního zákoníku. Změnit by měla třeba definici znásilnění. Úpravy se ale pravděpodobně dočkají i ustanovení o pohlavním zneužití dětí nebo domácím násilí.
20. 4. 2023|

Kampaň Google proti dezinformacím je mělká a chybí jí uvěřitelnost, tvrdí reklamní expert Vilém Rubeš

Společnosti Google se sice podařilo naplnit vytyčený cíl a její reklamní kampaň proti dezinformacím vidělo několik milionů Čechů, ale marketér Vilém Rubeš zpochybňuje řemeslné zpracování jejích video spotů. Podle odhadů oslovených odborníků může kampaň do společnosti přinést dílčí změny. Snaha Google čelit na internetu nepravdivým informacím je součástí jeho dříve deklarovaného směřování, i když politolog Vít Střítecký upozorňuje, že k němu firma přistoupila pod tlakem veřejnosti.
17. 1. 2023|

Rodič má s čertem a Mikulášem dohodnout scénář a seznámit s ním i dítě, radí psycholožka

Do terénu vyrážejí Mikulášové s anděly, ale z pohledu dětí hlavně s čerty. Zatímco na Mikuláše a anděla se děti zpravidla těší, u čerta to bývá naopak. Že se děti trochu bojí, není podle psycholožky Olgy Kučerové na škodu, za důležitou ale považuje i ochranitelskou roli přítomných rodičů. Varuje především před tím, aby přicházeli obzvlášť strašidelní čerti na mikulášské akce do škol. Když se čertovská „nadílka“ přežene, hrozí dlouhobobé následky na psychiku, které se projeví třeba pomočováním. Potom je vhodné vyhledat psychologa.
5. 12. 2022|

Zneklidnit mohou bouřky, déšť, sníh nebo vítr. Počasí vyvolává řadu fobií

Bouřky, blesky, prudký déšť bubnující do střech domů, ale třeba i prudký vítr nebo husté sněžení. Tyto jevy zvýší tep většině meteorologů a osloví i nadšence do počasí. Někteří ale fascinaci nesdílejí – naopak, můžou tyto jevy vnímat vyloženě negativně, případně v nich dokonce vyvolávají strach až fobii.
8. 6. 2022|

Dění na Ukrajině překonalo hrůzy, které jsme viděli na Balkáně, říká generál Opata

Generál Aleš Opata stojí v čele české armády od roku 2018 jako náčelník generálního štábu, letos ve funkci končí. Působil v několika důležitých zahraničních misích a například za záchranu francouzských vojáků ze základny Karin v bývalé Jugoslávii si vysloužil francouzský válečný kříž. V Interview ČT24 Speciál vzpomínal nejen na nasazení v Afghánistánu a v bývalé Jugoslávii, ale okomentoval i současnou válku na Ukrajině.
29. 5. 2022|

Zprávy z Ukrajiny mohou podle psycholožky děti děsit jako dřív covid-19. Měly by omezit sledování zpráv

Záplava informací o útoku Ruska na Ukrajinu může podle psycholožky Gabriely Dymešové z Katedry psychologie Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy vyvolávat v dětech strach. Z psychologického hlediska je podle ní situace podobná jako při vypuknutí covidové epidemie. Doporučovala by, aby rodiče děti zprávami nezahlcovali, vše by měli vysvětlovat tak, aby dětem dodali pocit bezpečí.
24. 2. 2022|

Před Vánoci preventivně protestujme celou populaci, navrhuje epidemiolog Maďar

Nejnovější vládní opatření podle epidemiologa Rastislava Maďara nejsou dostatečná, celonárodní lockdown by ale nezaváděl. Šel by spíše cestou celostátního PCR testování, které navrhuje provést před Vánoci. Praktický lékař Petr Šonka kritizuje novou očkovací kampaň ministerstva zdravotnictví, motivovat by se nemělo formou strachu. O životě s covidem debatovali v pořadu Otázky Václava Moravce.
14. 11. 2021|

Afghánci mažou ze strachu z Talibanu své účty na sociálních sítích, upozornila BBC

Vlivní afghánští uživatelé sociálních sítí, kteří byli v minulosti kritičtí k Talibanu, mažou z internetu své fotografie i tweety či celé účty na sociálních platformách. Činí tak ze strachu, že by se na ně mohlo zaměřit islamistické hnutí, které v polovině srpna uchvátilo moc v zemi, informovala zpravodajská stanice BBC.
30. 9. 2021|

Vzpomínky na 11. září vyvolávají noční můry i po dvou desetiletích. Ale také pomáhají poznat minulost

Vzpomínky na 11. září 2001 patří k těm nejživějším, které pamětníci mají. Pro orální historii, psychologii a další vědy představují unikátní zdroj informací nejen o minulosti, ale také o lidské paměti, traumatech i o tom, jak se s nimi mysl vypořádává.
10. 9. 2021|

V Česku má ALS téměř 800 lidí, odborníci začali hledat příčiny nemoci

Až dvě stě lidí ročně si vyslechne mimořádně závažnou diagnózu známou pod zkratkou ALS. V Česku se rozjel první výzkum, který zjišťuje nejčastější spouštěče onemocnění. Příčiny amyotrofické laterální sklerózy zatím nejsou dostatečně známé a nenašel se ani účinný lék.
18. 6. 2021|

Traumata mají dlouhý podpis. Matky jimi mohou ovlivnit své potomky, naznačuje výzkum

Pokud je žena v dětství emočně zanedbávaná, může to v budoucnu ovlivnit vývoj jejích potomků. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimaging. U dětí takových matek totiž vědci zjistili změny v oblastech mozku, které zpracovávají strach a úzkost.
20. 1. 2021|

Očkování zvládneme, problém ale může být logistika, říká šéf Sdružení praktických lékařů Šonka

Od pátku se mohou lidé v Česku začít na internetu registrovat k očkování proti koronaviru, zatím ale jenom ti od 80 let věku. Seniorům, kteří počítač neovládají, může pomoci kdokoliv z rodiny či známých. Informace k očkování by měli dostat i na lince 1221 nebo od praktických lékařů. Ti by se postupně měli zapojit i do samtoného očkování a aplikovat až 50 tisíc dávek denně. Jak jsou na to lékaři připraveni a jak zvládají současnou situaci, popsal v Interview ČT24 předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
15. 1. 2021|

Jak pandemie změnila bohoslužby? Teď stihnete i oškrábat brambory, směje se kněz

Letošní rok přinesl řadu změn, nečekanou revoluci zažila také profese kněžích. I ti se museli přizpůsobit – lidé nemohli chodit do kostelů, a tak se rozmohly on-line přenosy. Jedním z progresivních farářů je Jan Lukeš z farnosti Dolní Čermná na Orlickoústecku, který se nebál přinést do tradičně konzervativních chrámů moderní technologii.
31. 12. 2020|

K čemu má člověk noční můry a zlé sny? Podle vědců je to účinný trénink pro mozek

Zlé sny jsou podle nové švýcarské studie skvělým cvičením pro mozek, jak se v reálném životě naučit zvládat strach. Tato práce analyzuje, co se děje v mozku, když člověka pronásledují zlé sny. Pokud v nich není překročen určitý práh hrůzy, může z toho mít člověk i užitek.
23. 11. 2020|

Lidé s nedostatkem spánku mohou častěji trpět úzkostmi, tvrdí vědci

Nová studie naznačuje, že pokud člověk prospí jen polovinu noci, ztrácí jeho mozek schopnost vypořádat se se vzpomínkami, které souvisejí se strachem. To pak může vést k větší náchylnosti k úzkostem nebo posttraumatickým stresovým poruchám. Výzkum publikoval časopis Biological Psychiatry: Cognitive Neuroscience and Neuroimagining.
11. 11. 2020|