Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu trestního zákoníku. Změnit by měla třeba definici znásilnění. Úpravy se ale pravděpodobně dočkají i ustanovení o pohlavním zneužití dětí nebo domácím násilí.
„Byl jsem příčetný, věděl jsem, co dělám,“ vypověděl Jan R., kterého soud zatím nepravomocně odsoudil za zneužití sedmi dětí. Pro ty pořádal kroužky a letní tábory. Volnočasový spolek pro nezletilé si mohl založit i přesto, že už dřív byl za sexuální násilí ve vězení. „V tom já spatřuji selhání systému,“ má jasno ústecká žalobkyně Iva Plšková.
Podobný názor mají i někteří poslanci. S ministrem spravedlnosti se proto v úterý večer sešli kvůli novelizaci trestního zákoníku. „Abychom upravili legislativu tak, aby ti, kteří byli v minulosti odsouzeni za sexuální trestné činy na dětech, už s nimi nikdy nemohli pracovat,“ vysvětluje poslankyně a členka podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí Taťána Malá (ANO).
Změnit by se měla taky definice znásilnění. Podle té je teď k odsouzení útočníka nutné, aby při páchání trestného činu použil násilí nebo jím vyhrožoval, případně zneužil toho, že je oběť bezbranná, tedy třeba silně opilá nebo trpící duševní poruchou.
„Někteří pachatelé se dokáží z té trestné činnosti v uvozovkách vymluvit, což není správné,“ říká ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).
Expertka: Oběti jsou často paralyzované
Nově by měl zákon pracovat buď s tím, že k sexuálnímu kontaktu došlo přes odpor oběti, nebo naopak bez jejího jasného souhlasu – ať už slovního, nebo třeba neverbálního. Většina odborníků i neziskových organizací se kloní k druhé variantě.
„Až sedmdesát procent obětí znásilnění v tu chvíli, kdy se jim to děje, je natolik paralyzovaných strachem, že se vlastně nedokážou žádným způsobem bránit,“ upozorňuje ředitelka organizace Konsent Johana Nejedlová.
Obě verze nových definic znásilnění by měl ministr spravedlnosti poslancům předložit v červnu. Do konce měsíce by pak měli zákonodárci jednu z variant vybrat.
