Trestní zákoník

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek v pondělním Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Kručinskou opět kritizoval návrh podpořený před pár dny sněmovním ústavně-právním výborem – i když úprava i po zákazu zveřejňování totožnosti podezřelých a stíhaných lidí počítá s vyjmutím jmen politiků a dalších veřejně známých osob z tohoto pravidla. Podle Michálka jde o snahu novinářům nasadit náhubek a omezit právo veřejnosti znát informace ze závažných kauz. Pirátský poslanec se obává, že se tyto kauzy budou v budoucnu zametat pod koberec. Předkladatel návrhu Radek Vondráček (ANO) interpretaci, že jde o nový náhubkový zákon, už dříve odmítl.

Schválení největší reformy trestní politiky za posledních patnáct let je nejisté. Vládní priorita prošla prvním čtením v prosinci, od té doby se ve sněmovně neposunula. Ústavně-právní výbor se k trestnímu zákoníku vrátí ve středu. Pokud jednání tentokrát dokončí, na plénum by se novela mohla dostat v dubnu. Změny budou poslanci podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) schvalovat nejdřív v květnu. Zkomplikovat by to mohla opozice.

Trojice mužů omilostněných prezidentem Petrem Pavlem je z vězení doma. Za trestné činy spojené s pěstováním konopí jim soud vyměřil mezi pěti a šesti lety. Podle odhadů odborníků jsou v Česku podobných případů stovky.

Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) ve sněmovně nestihne prosadit všechny své priority. Už teď je podle vyjádření předsedů koaličních klubů pro ČT téměř jisté, že se nepodaří změnit rozpočtové určení daní. Dolní komorou nejspíš neprojde ani myslivecký zákon. Stihnout se má naopak trestní zákoník nebo školský zákon.

Největší reforma trestní politiky za posledních patnáct let dozná změn. Resort spravedlnosti teď připravuje asi desítku úprav. Novinkou má být třeba povinnost pro policii, která by kvůli nahlížení do mobilního telefonu potřebovala speciální soudní příkaz. Novela zmírňuje postihy u méně závažných trestných činů. Má tak zefektivnit systém a ulevit přeplněným věznicím. O úpravách jednal ministr Pavel Blažek (ODS) s opozicí, která s potřebou reformy souhlasí.

Policie kvůli srážce nákladního auta a vlaku na přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku obvinila dva lidi a jednu firmu z obecného ohrožení z nedbalosti, uvedl pro ČT žalobce Jiří Margieta. Obviněným podle něj hrozí až deset let vězení. Srážku loni v lednu nepřežil strojvedoucí, záchranáři ošetřili dvacet zraněných. Policie podle dřívějších informací podezírala řidiče vozu.

Prezident Petr Pavel udělil pět milostí, svoji ústavní pravomoc využil podruhé za dva roky ve funkci. Zbytek trestu prominul muži, který jako řidič při snížené viditelnosti zavinil srážku s vlakem, při níž zemřeli dva spolujezdci, dále třem mužům za trestnou činnost týkající se pěstování marihuany a muži odsouzenému za napomáhání při její distribuci. Poprvé Pavel udělil čtyři milosti loni v červenci.

Skupina institucí zabývající se historií usiluje o změnu v trestním zákoníku. Chtějí důslednější postihy za propagaci komunistického hnutí. Obrátili se proto na poslance a senátory.

Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž se vzdal funkce, skončí 31. března. V pondělí předal rezignaci ministru spravedlnosti Pavlu Blažkovi (ODS). Stříž uvedl, že nemá jiné než osobní a rodinné důvody pro odchod z čela Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ). Dohodu s Blažkem měl jen na načasování kroku. Média v minulosti spekulovala, že Stříže nahradí pražská vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Omezit odklady zahájení povinné školní docházky, zrušit přípravné třídy základní školy nebo zavést slovní hodnocení výsledků vzdělávání žáků v první a druhé třídě místo známkování má novela, kterou sněmovna v prvním kole schvalování podpořila. Piráti se ve sněmovně střetli s lidovci kvůli česko-vatikánské smlouvě, koalice po téměř dvouhodinovém projevu poslance Jakuba Michálka (Piráti) omezila řečnickou dobu. Dolní komora jednala i po 23:30.

Poslanci v rámci mimořádné schůze v úvodním kole po více než šestihodinové debatě podpořili novelu trestního práva. Novela by měla přispět k omezení počtu vězňů, snížení recidivy i k úsporám ve státním rozpočtu. Předlohu v prodloužené tříměsíční lhůtě posoudí ústavně-právní výbor. Sněmovna v úvodním kole podpořila také novelu o vyšší peněžité pomoci obětem trestných činů.

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Vláda ve středu schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Vláda také schválila návrh dvaceti staveb pro zlepšení dopravy v okolí dostavby Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 za 1,3 miliardy.

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Největší reforma trestní politiky od roku 2010 nabírá zpoždění. Ministerstvo spravedlnosti ji chtělo původně předložit vládě do prázdnin. Jednání ale podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) budou pokračovat celé léto. Resort zatím nestanovil termín, kdy by mohla být úprava trestního zákoníku hotová. Reforma má za cíl snížit počet vězňů. Kvůli tomu by se víc udělovaly peněžité tresty.

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Zpřísnění legislativy podle principu „ne znamená ne“ začne platit od ledna. Zákon v pátek podepsal prezident Petr Pavel, o jehož podpisu informoval Hrad. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.

Senát ve středu večer schválil změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Na úpravě vymezení trestného činu znásilnění se dohodly koalice a opozice. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Postup hlavy státu kritizovala vládní strana Hlas–SD, opozice ho naopak uvítala.

Poslanci ve středu odpoledne ve druhém kole projednávali návrh na uzákonění možnosti uzavírání manželství i pro stejnopohlavní páry, přihlásili se i k několika pozměňovacím návrhům. Norma je tak před schvalováním. Dopoledne podpořili zavedení funkčního sedmiletého období pro nejvyššího státního zástupce. V dolní komoře prošlo prvním čtením také zpřísnění trestů za znásilnění. Nově nemá být chápáno jako pohlavní styk vynucený silou, ale jako styk nesouhlasný.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

Pro české právo jako by sexuální násilníci byli menší zlo než pěstitelé marihuany, vyplývá ze zjištění pořadu 168 hodin. Zatímco za znásilnění mohou pachatelé odejít od soudu i jen s podmínkou, jak se stalo nedávno v případu otčíma, který dva a půl roku znásilňoval nevlastní dceru, za pěstování konopí se běžně dává vězení na pět, osm nebo dokonce dvanáct let. Končí pak na celách ve společnosti vrahů a těžkých zločinců. Na nepoměr výše trestů upozornil reportér Jaroslav Hroch.