Trestní zákoník

Experti i politici, kteří ve středu v diskusních pořadech ČT24 komentovali novelu trestního zákoníku, se shodli, že jde o krok vpřed. Někteří z nich však upozorňují, že nedostatečně řeší klíčové problémy trestního systému, jako je recidiva a resocializace vězňů. Jiří Pospíšil (TOP 09) v této souvislosti označil návrh za „reformu na jedné noze“. Novela zavádí mimo jiné alternativní peněžité tresty, s nimiž v zásadě souhlasí i opoziční hnutí ANO, uvedl Radek Vondráček (ANO). Reformě se věnovaly pořady Interview ČT24, 90′ ČT24 a Události, komentáře.

Vláda ve středu schválila rozsáhlou reformu trestního práva, která klade důraz na alternativní tresty včetně peněžitého a částečně dekriminalizuje některé činy. Součástí schválených změn je i částečné uvolnění pravidel pro pěstování a držení konopí. Vláda také schválila návrh dvaceti staveb pro zlepšení dopravy v okolí dostavby Pražského okruhu z Běchovic k dálnici D1 za 1,3 miliardy.

Česko patří v Evropské unii mezi státy s nejvyšším počtem vězňů na sto tisíc obyvatel, hůř jsou na tom jen Maďarsko a Polsko. Podle advokáta, odborníka na trestní právo a vysokoškolského pedagoga Tomáše Gřivny je problém jak v systému trestání, tak ve vysoké recidivě. Pomoci snížit počet vězňů by mohla vládou schválená novela trestního zákoníku. Gřivna ale neočekává, že by výraznějším způsobem přispěla k celkovému snížení počtu vězněných osob.

Vláda dostala od ministerstva spravedlnosti návrh největší reformy trestního práva za posledních patnáct let. Cílem je, aby bylo méně lidí ve vězeních a aby pachatelé častěji platili za své delikty finančně. Ministerstvo ale ustoupilo kritice z jiných resortů a z návrhu vypustilo třeba možnost, aby soud mohl udělit jen peněžitý trest i za nejzávažnější zločiny.

Česká republika patří v přepočtu na obyvatele mezi země s největším počtem lidí za mřížemi. Přeplněným věznicím má ulevit novela trestního zákoníku. Trendem je i podmíněné propuštění, které se vztahuje zhruba na každého čtvrtého, kdo z vězení odchází. Ve čtvrtek se takto po třetině výkonu trestu dostal na svobodu bývalý ředitel Nemocnice Na Homolce Vladimír Dbalý, který byl za mřížemi kvůli korupci.

Největší reforma trestní politiky od roku 2010 nabírá zpoždění. Ministerstvo spravedlnosti ji chtělo původně předložit vládě do prázdnin. Jednání ale podle ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) budou pokračovat celé léto. Resort zatím nestanovil termín, kdy by mohla být úprava trestního zákoníku hotová. Reforma má za cíl snížit počet vězňů. Kvůli tomu by se víc udělovaly peněžité tresty.

Vymezení znásilnění v trestním zákoníku se změní ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Zpřísnění legislativy podle principu „ne znamená ne“ začne platit od ledna. Zákon v pátek podepsal prezident Petr Pavel, o jehož podpisu informoval Hrad. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestné pohlavní zneužití.

Senát ve středu večer schválil změnu vymezení znásilnění v trestním zákoníku ze silou vynuceného na nesouhlasný pohlavní styk. Na úpravě vymezení trestného činu znásilnění se dohodly koalice a opozice. Předloha upravuje také pohled na sexuální praktiky s dětmi do dvanácti let věku. Soudy by je měly vždy pokládat za znásilnění nebo sexuální útok, nikoliv za mírněji trestané pohlavní zneužití.

Možnost peněžitého trestu za jakýkoli zločin odmítají špičky justice i část vlády. Ministerstvo spravedlnosti navrhlo finanční sankci jako univerzální trest. Oběti by mohly snadněji získat odškodnění. A stát by ušetřil díky menšímu počtu vězňů. Kritici návrhu ale varují, že může docházet k „vykupování se“ z trestu, a mluví o morálním hazardu.

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová podepsala zákon o změnách v trestním právu, jehož předlohu podobně jako instituce Evropské unie v minulosti sama kritizovala. Hlava slovenského státu současně řekla, že vládní novelu trestního zákoníku a souvisejících zákonů nechá přezkoumat ústavním soudem a požádá ho o pozastavení jejich platnosti. Postup hlavy státu kritizovala vládní strana Hlas–SD, opozice ho naopak uvítala.

Poslanci ve středu odpoledne ve druhém kole projednávali návrh na uzákonění možnosti uzavírání manželství i pro stejnopohlavní páry, přihlásili se i k několika pozměňovacím návrhům. Norma je tak před schvalováním. Dopoledne podpořili zavedení funkčního sedmiletého období pro nejvyššího státního zástupce. V dolní komoře prošlo prvním čtením také zpřísnění trestů za znásilnění. Nově nemá být chápáno jako pohlavní styk vynucený silou, ale jako styk nesouhlasný.

O umístění a vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu bude podle sněmovny rozhodovat jen vláda. Poslanci v úterý odmítli podmínit realizaci rozhodnutí kabinetu souhlasem obou parlamentních komor, což chtěl v souladu s původním vládním návrhem Senát. Prosadili tak znovu svou loňskou verzi zákona, který nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. K samotnému projednávání návrhu se dolní komora dostala až po více než třech hodinách od začátku řádné schůze. Opozice neúspěšně prosazovala dvě desítky změn jejího programu. Poslanci rovněž schválili novely týkající se pracovní doby dobrovolných hasičů či pokut za přetížené kamiony.

Pro české právo jako by sexuální násilníci byli menší zlo než pěstitelé marihuany, vyplývá ze zjištění pořadu 168 hodin. Zatímco za znásilnění mohou pachatelé odejít od soudu i jen s podmínkou, jak se stalo nedávno v případu otčíma, který dva a půl roku znásilňoval nevlastní dceru, za pěstování konopí se běžně dává vězení na pět, osm nebo dokonce dvanáct let. Končí pak na celách ve společnosti vrahů a těžkých zločinců. Na nepoměr výše trestů upozornil reportér Jaroslav Hroch.

Vláda ve středu schválila změnu definice znásilnění. Trestní předpisy by měly opustit koncept znásilnění jako silou vynuceného pohlavního styku a nahradit ho konceptem pohlavního styku nesouhlasného. O schválení novely připravené ministerstvem spravedlnosti informovali Piráti v tiskové zprávě.

V České republice se zvyšuje počet urážek a fyzických útoků vůči handicapovaným. Lepší ochranu by jim podle některých organizací měla zajistit úprava trestního zákoníku. Ministerstvo spravedlnosti v současnosti posuzuje, jestli je změna potřeba.

Útoků na lidi z LGBT+ komunity v Česku přibývá. Vyplývá to z údajů organizace In IUSTITIA, která se tématem násilí pramenícího z předsudků a nenávisti zabývá. V loňském roce organizace evidovala 90 případů napadení LGBT+ osob, což byl dvojnásobek oproti roku předchozímu a vůbec nejvyšší počet případů za celou dobu sledování od roku 2011. Letos organizace zatím zaznamenala 60 incidentů. Petici za větší legislativní ochranu LGBT+ komunity nazvanou Společně proti nenávisti zatím podepsalo přes 23 tisíc lidí.

Zhruba šedesát procent vězňů má podle odhadů odborníků nějakou formu závislosti a dvanáct procent vězňů pyká za trestné činy souvisejícími s drogami. Dlouhé tresty v nápravě přitom nepomáhají a častá je recidiva, tvrdí experti a doporučují proto spíše kratší či alternativní tresty a odbornou pomoc. Informace ve středu zazněly na tiskové konferenci ke zprávě Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva o potřebě ukončit válku proti drogám.

Vrchní soud v Olomouci chyboval, když zabral hotovost tehdy už zemřelého muže, nepravomocně odsouzeného za krácení daně. Podle ústavních soudců aplikoval nesprávné ustanovení trestního zákoníku a porušil práva dědiček, které nemohly účinně hájit své zájmy. Ve sporu jde zhruba o tři čtvrtě milionu korun, Vrchní soud bude rozhodovat znovu. Nález vyhlásila soudkyně zpravodajka Veronika Křesťanová, šlo o její první nález ve funkci ústavní soudkyně.

Z dosavadní diskuse o nové právní definici znásilnění vyplynulo, že je nutná změna navrhovaného textu o ukládání peněžitých trestů. Uvedl to v neděli na Twitteru ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který bude v úterý o právní úpravě znásilnění jednat s představiteli všech poslaneckých klubů. Ministerstvo spravedlnosti v obou připravených variantách novely trestního zákoníku počítá s tím, že za znásilnění i další sexuální trestné činy budou soudy moci v širší míře ukládat peněžité tresty. A to i u závažnějších případů, například za znásilnění dítěte.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zvažuje dvě varianty nové definice trestného činu znásilnění. Buď zůstane stejná jako stávající – tedy bude i nadále vyžadovat prvek násilí – a vznikne trestný čin nesouhlasný styk. Nebo se definice znásilnění změní tak, že namísto projevu násilí bude ke spáchání znásilnění stačit nesouhlas oběti. O tom, že by byl k pohlavnímu styku zapotřebí aktivní souhlas, ministerstvo neuvažuje. O variantách chce Blažek 27. června debatovat ve sněmovně se všemi parlamentními stranami.

Česko má čtvrtý nejvyšší podíl vězňů na počet obyvatel v Evropské unii a věznice by se od příštího roku mohly dostat na hranu svých kapacit. Ministerstvo spravedlnosti proto chce přistoupit k revizi trestních sazeb. Jeden odsouzený totiž denně stojí stát v průměru 1900 korun, celý systém pak ročně třináct miliard korun.

Ministerstvo spravedlnosti chystá novelu trestního zákoníku. Změnit by měla třeba definici znásilnění. Úpravy se ale pravděpodobně dočkají i ustanovení o pohlavním zneužití dětí nebo domácím násilí.

Krajské státní zastupitelství v Hradci Králové podalo obžalobu na osm dozorců věznice Valdice kvůli fyzickému napadení dvou vězňů. ČT to sdělil dozorující státní zástupce Lukáš Vodička. Případem se zabývala i Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), podle které k násilí mělo dojít v celách odsouzených v roce 2020 a 2021. Za zneužití pravomoci úřední osoby hrozí šesti dozorcům až pětiletý trest odnětí svobody, dvěma pak ještě přísnější trest deset let vězení.

Tomáš Čermák dostal u soudu v Plzni za podporu terorismu pět a půl roku vězení. Člen ústavně-právního výboru sněmovny Ondřej Kolář (TOP 09) doufá, že to bude sloužit k nápravě či sebezpytování, místopředseda poslaneckého klubu ANO Patrik Nacher si však myslí, že soudci přistupují k verbálním trestným činům mnohem přísněji než k těm násilným. Místopředsedkyně České advokátní komory Monika Novotná poznamenala, že sociální sítě poskytují falešný pocit anonymity. Ona i dva politici byli hosty pořadu 90' ČT24.