Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

Nahrávám video
Události, komentáře: Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) a exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) o práci na černo
Zdroj: ČT24

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Ministerstva financí, práce a sociálních věcí a vnitra ve středu oznámila, že posílí spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Cílem je zastavit zneužívání systému, lépe chránit zaměstnance a zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet, řekla ministryně financí. Stát podle ní kvůli nelegálnímu zaměstnávání ročně přichází o desítky miliard korun.

Kolik peněz lze vrátit do státního rozpočtu? „Vycházíme z několika zdrojů. První je zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která je necelý rok stará. Ta počítá zhruba s výpadkem 23 miliard ročně. Pak vycházíme z čísel Asociace poskytovatelů personálních služeb, která to odhaduje zhruba na čtyřicet miliard (…). A pak NKÚ cituje ve své zprávě Evropskou komisi. Ta hovoří o částce pohybující se kolem devadesáti miliard, což je astronomické číslo,“ popsala Schillerová, podle níž se vláda drží konzervativního odhadu a čerpá spíše z čísel NKÚ.

Ministryně ve středu s šéfy resortů práce Alešem Juchelkou (ANO) a vnitra Lubomírem Metnarem (ANO) podepsala memorandum o vytvoření takzvané Kobry 26. „Jsem přesvědčená, že už to, že jsme podepsali memorandum a že začala práce, je určitý signál, že tady ty stanjurovsko-fialovské devadesátky prostě nebudeme trpět,“ prohlásila s odkazem na bývalého premiéra Petra Fialu (ODS) a exministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).

Zpráva NKÚ je podle Jurečky vysvědčením Babiše a Schillerové

Jurečka odhaduje, že stát je schopen navíc vybrat a získat částku do dvaceti miliard. Dodal, že ho Schillerová pobavila, když hovořila o zprávě NKÚ. „Ta je de facto vysvědčením práce Aleny Schillerové a (nynějšího premiéra) Andreje Babiše (ANO) v období jejich vlády mezi roky 2017 a 2021,“ uvedl s tím, že zpráva kontrolovala roky 2019 až 2022.

„My jsme od roku 2022 a 2023 udělali několik klíčových změn zákonů – zpřísnili jsme sankce, rozšířili jsme možnosti a kompetence dozorových orgánů, včetně toho, že se zvýšily nejen finanční sankce, ale můžeme ukončit i činnost firem, které tolerují nelegální zaměstnávání,“ vyjmenoval Jurečka, podle něhož se v minulém volebním období scházely pracovní skupiny a k propojování úřadů tak docházelo.

Podle Schillerové ale bývalá vláda při této činnosti na jeden z úřadů zapomněla. „A to je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). To jde za vámi a tam jsou právě největší úniky,“ zdůraznila. Jurečka nicméně oponoval, že ředitel ČSSZ se koordinačních jednání účastnil.

Ministryně financí se vyjádřila i ke zpřísnění sankcí. „Základní sankce za výkon nelegální práce jsou padesát tisíc až deset milionů korun a ty jsou historicky déle v zákoně, než vy jste byl ministrem práce a sociálních věcí, takže ani v tomto směru to nebylo dokonalé,“ řekla směrem k Jurečkovi.

„Sankce byly rozšířeny (…) i na firmu, nejen na agenturu. To je změna, která za nás byla přijata. Pak tam také byla přidána sankce ukončení činnosti, to tam nebývalo. To znamená, že tu firmu můžeme zrušit a zavřít. To je další posun. A od 1. ledna tohoto roku platí v zákoně i to, že to můžete okamžitě zveřejnit,“ oponoval Jurečka, podle něhož i možné zveřejnění firmy od této činnosti odrazuje.

Registrace zahraničních pracovníků

„Chci také doplnit, že jen od podzimu loňského roku platí povinná registrace zahraničních pracovníků před jejich nastoupením do práce a jen během třech měsíců, kdy opatření začalo platit, se nově zaregistrovalo šedesát tisíc osob na českém pracovním trhu,“ dodal exministr, podle něhož navíc bude od 1. července letošního roku povinná i registrace pro české občany. Ohradil se také proti tvrzení Schillerové, že s novinkou, která začne platit v první červencový den, přišla současná vláda.

Podle ministryně financí se v minulém volebním období v rámci resortu práce a sociálních věcí „zaspalo“ a nynější kabinet bude muset připravit potřebnou legislativu. „Je tam několik věcí, které detekoval ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a zadal konkrétní legislativní práce,“ sdělila. Jurečka ale s kritikou nesouhlasil. „Když se podíváte na zprávu Evropské komise, tak Česká republika je, pokud jde o zaměstnávání osob ve veřejném sektoru načerno, zhruba na nějakých sedmi procentech a Evropa je průměrně na jedenácti procentech,“ poznamenal.

Jurečka ovšem rovněž připustil, že ne vše se podařilo prosadit. Do trestního zákoníku by si přál dát trestný čin umožnění nelegálního zaměstnávání, který by státu pomohl potírat podobné praktiky zaměstnavatelů. „My můžeme dělat sankce a ukončit podnikatelskou činnost firmy, ale nemáme důsledný nástroj pro osoby, které toto páchají,“ míní. Podle Schillerové je to k debatě. „Otázka je, aby skutečně byli postihováni ti, co postihováni být mají,“ zdůraznila.

Práci nynějšího kabinetu v boji proti nelegálnímu zaměstnávání Jurečka ocenil. Podle něho je dobré, že se v ní pokračuje, a je potřeba. „Ale srovnejte si informace a data,“ řekl směrem k Schillerové. Ta namítla, že se dat drží. „Kdybych se jich nedržela, tak bychom to těžko mohli dělat,“ podotkla a dodala, že v oblasti boje proti nelegálnímu zaměstnávání věří v podporu opozice. „Já si myslím, že bychom se neměli přít o to, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice. Tady bychom měli spolupracovat a navazovat na jednotlivé kroky,“ sdělila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ministerstvo průmyslu oznámí kroky k dalšímu provozu stávajících bloků v Dukovanech

Ministerstvo průmyslu a obchodu představí informace k dalšímu provozu stávajících jaderných bloků v Dukovanech. Bloky zprovozněné v 80. letech minulého století mají nyní povolení k provozu do roku 2035, podle úřadu je však možné je provozovat mnohem déle. Měly by se stát doplňkem nových bloků.
před 2 hhodinami

Průměrná sazba hypoték je podle Hypoindexu nejvýše od roku 2024

Průměrná sazba hypoték počátkem dubna výrazně meziměsíčně stoupla o 0,29 bodu na 5,18 procenta, reagovala na dopady konfliktu na Blízkém východě. Je tak nejvýše od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který se zpracovává na základě nabídkových sazeb na začátku každého měsíce. Metodika odráží aktuální průměrnou nabídkovou sazbu hypotečního úvěru pro osmdesát procent hodnoty nemovitosti.
před 8 hhodinami

Ministerstvo financí pro čtvrtek mírně snížilo maximální ceny paliv

Maximální ceny paliv ve čtvrtek oproti středě mírně klesnou, rozhodlo ministerstvo financí. Litr nafty bude nejvýše za 49,40 koruny, benzinu za 43,05 koruny. Současný limit je 49,59 koruny za litr nafty a 43,15 koruny za litr benzinu. To je o více než korunu výše, než činily průměrné ceny paliv na začátku tohoto týdne. Čerpací stanice se zavedení stropu přizpůsobují. Platí rovněž limit na marže obchodníků s palivy.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vládní opatření proti cenám paliv jsou drahá a neefektivní, myslí si Kalousek

Nárůst cen kvůli konfliktu na Blízkém východě teprve začíná, domnívá se bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Víc než energie a paliva ho však trápí cena hnojiv, která podle něj ovlivní začínající jarní práce. Proto očekává, že kvůli aktuální krizi budou potraviny za rok dražší. Kalousek byl hostem pořadu Interview ČT24, moderovaném Jiřím Václavkem, kde se vyjádřil také k možné konsolidaci státního rozpočtu a sporu prezidenta s vládou ohledně zastupování na summitu NATO.
před 11 hhodinami

Ceny ropy a plynu v reakci na příměří klesají

Ceny ropy a plynu se snižují v reakci na oznámení dvoutýdenního příměří mezi Spojenými státy a Íránem, které přináší naději na obnovení přepravy obou komodit Hormuzským průlivem. Cena ropy Brent ztratila třináct procent a propadla se pod 95 dolarů za barel, cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesla o více než patnáct procent pod 95 dolarů za barel. Plyn zlevnil zhruba o sedmnáct procent a pohybuje se kolem 44 eur za megawatthodinu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Systém důchodového pojištění by letos podle ministerstva měl skončit v plusu

Systém penzí ke konci února vykázal schodek necelých šesti miliard korun, což je nejnižší deficit za posledních pět let. Ministerstvo práce a sociálních věcí po mnoha ztrátových letech očekává, že na konci letošního roku by měl systém skončit v plusu. Na příčinách příznivého trendu se ale zástupci nové a minulé vlády neshodnou.
7. 4. 2026

Ministerstvo určilo maximální ceny paliv

Ministerstvo financí v úterý poprvé zveřejnilo maximální ceny pohonných hmot na následující den, tedy na středu. Lidé za benzin zaplatí maximálně 43,15 koruny za litr s DPH, v případě nafty určil resort maximální cenu 49,59 koruny za litr s DPH. Jde o součást balíčku opatření, o kterých minulý týden rozhodla vláda kvůli vysokým cenám paliv. Unie nezávislých petrolejářů ovšem tvrdí, že cenový strop byl vypočítán špatně.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026

Ceny ropy se s blížícím se Trumpovým ultimátem pro Írán během dne zvyšovaly

Ceny ropy v úterý pokračovaly v růstu. Trh sleduje, jak se blíží termín stanovený prezidentem USA Donaldem Trumpem, aby Írán znovu otevřel Hormuzský průliv. Washington varoval, že pokud Teherán do stanovené lhůty nepřistoupí na dohodu, může čelit útokům na důležitou infrastrukturu včetně mostů a elektráren. Hormuzským průlivem běžně prochází zhruba pětina světových dodávek ropy.
7. 4. 2026Aktualizováno7. 4. 2026
Načítání...