Kobra 26 má podle Schillerové vrátit miliardy do rozpočtu. „Srovnejte si data,“ říká Jurečka

Nahrávám video

„Už to, že do toho chceme jít a že budou probíhat hromadné kontroly, je určitým preventivním krokem,“ sdělila ministryně financí Alena Schillerová (ANO) o meziresortní spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Jejím cílem je mimo jiné zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet. „Je to potřeba, ale srovnejte si informace a data,“ vyzval Schillerovou exministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Debatovali spolu v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským.

Ministerstva financí, práce a sociálních věcí a vnitra ve středu oznámila, že posílí spolupráci v boji proti nelegálnímu zaměstnávání. Cílem je zastavit zneužívání systému, lépe chránit zaměstnance a zastavit daňové ztráty pro státní rozpočet, řekla ministryně financí. Stát podle ní kvůli nelegálnímu zaměstnávání ročně přichází o desítky miliard korun.

Kolik peněz lze vrátit do státního rozpočtu? „Vycházíme z několika zdrojů. První je zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), která je necelý rok stará. Ta počítá zhruba s výpadkem 23 miliard ročně. Pak vycházíme z čísel Asociace poskytovatelů personálních služeb, která to odhaduje zhruba na čtyřicet miliard (…). A pak NKÚ cituje ve své zprávě Evropskou komisi. Ta hovoří o částce pohybující se kolem devadesáti miliard, což je astronomické číslo,“ popsala Schillerová, podle níž se vláda drží konzervativního odhadu a čerpá spíše z čísel NKÚ.

Ministryně ve středu s šéfy resortů práce Alešem Juchelkou (ANO) a vnitra Lubomírem Metnarem (ANO) podepsala memorandum o vytvoření takzvané Kobry 26. „Jsem přesvědčená, že už to, že jsme podepsali memorandum a že začala práce, je určitý signál, že tady ty stanjurovsko-fialovské devadesátky prostě nebudeme trpět,“ prohlásila s odkazem na bývalého premiéra Petra Fialu (ODS) a exministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS).

Zpráva NKÚ je podle Jurečky vysvědčením Babiše a Schillerové

Jurečka odhaduje, že stát je schopen navíc vybrat a získat částku do dvaceti miliard. Dodal, že ho Schillerová pobavila, když hovořila o zprávě NKÚ. „Ta je de facto vysvědčením práce Aleny Schillerové a (nynějšího premiéra) Andreje Babiše (ANO) v období jejich vlády mezi roky 2017 a 2021,“ uvedl s tím, že zpráva kontrolovala roky 2019 až 2022.

„My jsme od roku 2022 a 2023 udělali několik klíčových změn zákonů – zpřísnili jsme sankce, rozšířili jsme možnosti a kompetence dozorových orgánů, včetně toho, že se zvýšily nejen finanční sankce, ale můžeme ukončit i činnost firem, které tolerují nelegální zaměstnávání,“ vyjmenoval Jurečka, podle něhož se v minulém volebním období scházely pracovní skupiny a k propojování úřadů tak docházelo.

Podle Schillerové ale bývalá vláda při této činnosti na jeden z úřadů zapomněla. „A to je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). To jde za vámi a tam jsou právě největší úniky,“ zdůraznila. Jurečka nicméně oponoval, že ředitel ČSSZ se koordinačních jednání účastnil.

Ministryně financí se vyjádřila i ke zpřísnění sankcí. „Základní sankce za výkon nelegální práce jsou padesát tisíc až deset milionů korun a ty jsou historicky déle v zákoně, než vy jste byl ministrem práce a sociálních věcí, takže ani v tomto směru to nebylo dokonalé,“ řekla směrem k Jurečkovi.

„Sankce byly rozšířeny (…) i na firmu, nejen na agenturu. To je změna, která za nás byla přijata. Pak tam také byla přidána sankce ukončení činnosti, to tam nebývalo. To znamená, že tu firmu můžeme zrušit a zavřít. To je další posun. A od 1. ledna tohoto roku platí v zákoně i to, že to můžete okamžitě zveřejnit,“ oponoval Jurečka, podle něhož i možné zveřejnění firmy od této činnosti odrazuje.

Registrace zahraničních pracovníků

„Chci také doplnit, že jen od podzimu loňského roku platí povinná registrace zahraničních pracovníků před jejich nastoupením do práce a jen během třech měsíců, kdy opatření začalo platit, se nově zaregistrovalo šedesát tisíc osob na českém pracovním trhu,“ dodal exministr, podle něhož navíc bude od 1. července letošního roku povinná i registrace pro české občany. Ohradil se také proti tvrzení Schillerové, že s novinkou, která začne platit v první červencový den, přišla současná vláda.

Podle ministryně financí se v minulém volebním období v rámci resortu práce a sociálních věcí „zaspalo“ a nynější kabinet bude muset připravit potřebnou legislativu. „Je tam několik věcí, které detekoval ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka a zadal konkrétní legislativní práce,“ sdělila. Jurečka ale s kritikou nesouhlasil. „Když se podíváte na zprávu Evropské komise, tak Česká republika je, pokud jde o zaměstnávání osob ve veřejném sektoru načerno, zhruba na nějakých sedmi procentech a Evropa je průměrně na jedenácti procentech,“ poznamenal.

Jurečka ovšem rovněž připustil, že ne vše se podařilo prosadit. Do trestního zákoníku by si přál dát trestný čin umožnění nelegálního zaměstnávání, který by státu pomohl potírat podobné praktiky zaměstnavatelů. „My můžeme dělat sankce a ukončit podnikatelskou činnost firmy, ale nemáme důsledný nástroj pro osoby, které toto páchají,“ míní. Podle Schillerové je to k debatě. „Otázka je, aby skutečně byli postihováni ti, co postihováni být mají,“ zdůraznila.

Práci nynějšího kabinetu v boji proti nelegálnímu zaměstnávání Jurečka ocenil. Podle něho je dobré, že se v ní pokračuje, a je potřeba. „Ale srovnejte si informace a data,“ řekl směrem k Schillerové. Ta namítla, že se dat drží. „Kdybych se jich nedržela, tak bychom to těžko mohli dělat,“ podotkla a dodala, že v oblasti boje proti nelegálnímu zaměstnávání věří v podporu opozice. „Já si myslím, že bychom se neměli přít o to, jestli bylo dříve vejce, nebo slepice. Tady bychom měli spolupracovat a navazovat na jednotlivé kroky,“ sdělila.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF zhoršil výhled tuzemské ekonomiky, letošní růst odhaduje na 1,8 procenta

Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil výhled české ekonomiky na letošní i příští rok. Hrubý domácí produkt (HDP) se letos podle nové prognózy zvýší o 1,8 procenta, napřesrok by pak měl jeho růst mírně zrychlit na 1,9 procenta. V jarní prognóze přitom MMF předpokládal, že tempo hospodářského růstu bude v obou letech činit 2,2 procenta. Loni dosáhl růst tuzemské ekonomiky 2,6 procenta. U světové ekonomiky pak MMF výhled naopak zlepšil na 3,1 procenta.
04:15Aktualizovánopřed 39 mminutami

Poslanci by měli zahájit jednání o zavedení mimořádné daně na rafinerie

Poslanci by během úterní schůze měli projednat v úvodním kole zavedení mimořádné daně na rafinerie, týkat by se měla letošního a příštího roku. Vláda návrh zdůvodňuje růstem marží rafinerií kvůli situaci na světovém trhu s ropou. Letos by mohla daň přinést podle odhadu kabinetu 5,5 miliardy až devět miliard korun.
před 6 hhodinami

Lucemburský soud zablokoval podíly ČEZ v tamních firmách, přiznala společnost

Lucemburský soud zablokoval kvůli kauze Diag Human podíly české polostátní energetické firmy ČEZ v tamních firmách, přes které ČEZ vlastní distributora plynu GasNet. Firma ČEZ to oznámila na svém webu. Na informaci upozornil server Ekonomický deník. Informaci již v únoru přinesl pořad Reportéři ČT, ČEZ ji nyní potvrdil.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Trumpova dohoda o ruské naftě podle Havlíčka ceny nesníží

Dohoda amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským diktátorem Vladimirem Putinem o dodávkách ruské nafty na americký a světový trh nebude mít podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) vliv na ceny. Havlíček se v pořadu Partie na CNN Prima News shodl s předsedou ODS Martinem Kupkou a místopředsedou STAN Lukášem Vlčkem na tom, že do budoucna je nutné pracovat na soběstačnosti Evropy tak, aby nebyla závislá na jednom zdroji fosilních paliv.
11. 10. 2026‌‌

Irsko chce snížit rozpočet EU na 1,62 bilionu eur, dotknout se to má i bezpečnosti

Irské předsednictví navrhuje snížení příštího sedmiletého rozpočtu EU na 1,622 bilionu eur (asi 39,5 bilionu korun). Evropská komise loni v červenci navrhla rozpočet v objemu 1,763 bilionu eur (asi 42,9 bilionu korun), rovněž v cenách roku 2025. Irský návrh je tak přibližně o osm procent nižší než původní návrh Komise. Největší snížení se týká kapitoly určené na konkurenceschopnost, prosperitu a bezpečnost. Podle irského ministra pro evropské záležitosti Thomase Byrna jde o vyvážený návrh.
10. 10. 2026Aktualizováno10. 10. 2026‌‌

Trump tvrdí, že s Putinem dohodl dodávky nafty

Americký prezident Donald Trump sdělil, že Rusko okamžitě dodá na americký a světový trh přes tři sta tisíc tun nafty, v dalších měsících pak mají následovat ještě vyšší dodávky. Trump uvedl, že dohodu o dodávkách sjednal během telefonického rozhovoru s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, který označil za velmi úspěšný. Rusko přitom na konci září prodloužilo zákaz vývozu nafty. Kyjev upozornil, že dárek Putinovi mír nepřinese.
9. 10. 2026Aktualizováno9. 10. 2026‌‌

Méně čínských aut v EU může přinést nová dohoda Bruselu a Pekingu

Čína a Evropská unie dospěly k dohodě, která by mohla vést k poklesu vývozu čínských hybridních automobilů do EU o více než polovinu. Uvedl to v pátek evropský komisař pro obchod Maroš Šefčovič na tiskové konferenci po rozhovorech s čínským ministrem obchodu Wangem Wen-tchaem v Pekingu. Čínské ministerstvo obchodu již předtím oznámilo, že obě strany dosáhly „porozumění“ ohledně obchodu s hybridními vozy.
9. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.