Práce na černo

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Někteří mladí lidé do osmnácti let mají problém sehnat na léto brigádu. Vyplývá to z vyjádření personálních agentur i samotných zájemců o přivýdělek. Poptávka i nabídka přitom jsou. Jenže zatímco zaměstnavatele odrazují omezení spojená s věkem, kdy nezletilí nemůžou například pracovat s penězi, uchazečům o brigády se zase nelíbí nabízené pozice. Někteří kvůli tomu volí raději práci načerno.

Zaměstnávání bez smlouvy i zdravotního a sociálního pojištění – tak v Česku funguje část pracovních agentur. Často míří na ty nejzranitelnější, tedy na lidi ve finanční tísni. Na to, kdo v šedé zóně podniká a proč se problémy úřadům nedaří řešit, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.

Turecký prezident Recep Erdogan u příležitosti Prvního máje přislíbil pomoc lidem, kteří kvůli koronaviru přišli o práci. Ta se ale netýká běženců, kteří v zemi v drtivé většině pracují načerno. Země jich hostí nejvíc na světě – přes čtyři miliony.