ČSSZ

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nestihlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po deseti letech dokončit IT projekty na svých podřízených úřadech. Lidé sice mohou komunikovat s úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) v některých případech elektronicky, úředníci ale data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Na provoz a rozvoj informačních systémů vydal resort v letech 2018 až 2023 podle kontrolorů celkem 3,4 miliardy korun. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

Onkologičtí pacienti kromě své nemoci bojují někdy také s úřady. Organizace i lékaři s těmito pacienty musejí stále častěji řešit pobírání invalidních důchodů. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na přítomnost metastáz v posudcích bere ohled, zároveň dodává, že rozhodující není diagnóza, ale pokles pracovní schopnosti. Podle odborníků by se důchody měly snižovat nebo odebírat až ve chvíli, kdy je jisté, že je pacient stabilizovaný.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje návrh, který má zrychlit a zjednodušit žádosti o příspěvek na péči. Proces teď podle vicepremiéra a šéfa resortu Mariana Jurečky (KDU-ČSL) trvá i přes čtyři měsíce. Nově by to mohla být polovina. Příspěvky momentálně vyřizují dva úřady – Úřad práce a Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Podle ministra by to však měl dělat jenom jeden, a to ČSSZ. Novinka by mohla začít platit od začátku příštího roku.

Ministři projednali pomoc ovocnářům, kterým zničily úrodu jarní mrazy. Na konkrétní částce ze státního rozpočtu se ale nedohodli. Naopak schválili zjednodušení povolovacích procesů a požadavků pro stavby nových jaderných bloků v Česku. Kabinet podpořil i novely zákonů o rozpočtovém určení daní či o nemocenském pojištění, podle ní by ošetřovné od příštího roku mohli mít i živnostníci a dohodáři s nemocenským pojištěním.

Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) se naplňují obavy, že plán majitele na záchranu hutní společnosti Liberty Ostrava není realistický. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá pro případ potřeby sociální pomoc. Česko jedná o možných krocích i s Evropskou komisí. Ministři to řekli na tiskové konferenci po jednání vlády. Ministři připomněli, že firma poprvé nezaplatila celé sociální odvody a poprvé také nedodržela splátkový kalendář ke srovnání závazků vůči Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP). Liberty tvrdí, že České správě sociálního zabezpečení nedoplatky na sociálních odvodech uhradila.

Vláda dosud nedostala od hutní společnosti Liberty Ostrava (LO) věrohodný plán restrukturalizace firmy. Splátky Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP) a ostatní závazky vůči státu ale Liberty plní, řekl po středečním jednání na Krajském úřadě Moravskoslezského kraje v Ostravě ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Vláda a kraj zároveň hledají způsob, jak pomoci dodavatelským firmám, které by se kvůli problémům Liberty mohly samy octnout v potížích. Jsou jich stovky.

V Česku roste zájem otců o placené volno po narození dítěte. Od státu ho teď žádá zhruba polovina otců, zatímco v roce 2018, kdy dávka — otcovská – vznikla, to byla asi třetina. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení. Podle ministerstva práce a sociálních věcí souvisí popularita tohoto volna s celkovým přerodem společnosti. Moderní otcové se chtějí víc zapojit do péče o děti. Doma podle ČSSZ zůstávají nejčastěji dva týdny, průměrně pobírají 13 316 korun.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) varuje před podvodnými stránkami, které napodobují její web a nabádá klienty, aby na nich rozhodně nevyplňovali údaje o svých bankovních účtech. Mohli by přijít o peníze. Úřad a také ministerstvo práce o tom informovaly na svých webech a sociálních sítích. ČSSZ zdůraznila, že její oficiální stránky jsou www.cssz.cz a www.eportal.cssz.cz. V úterý také varoval Úřad vlády před SMS, které se jeho jménem snaží získat citlivé údaje.

Někteří důchodci, kteří mají od letoška nárok na takzvané výchovné, tedy příspěvek 500 korun za každé vychované dítě, peníze zatím nedostali. Týká se to minimálně 42 tisíc žen, které v 65 letech přešly z invalidního do starobního důchodu. O částku podle státu nepřijdou, úřady ji plánují vyplatit formou doplatku v následujících týdnech. Výchovné ale buď vůbec nedorazilo, nebo přišlo špatně vypočítané i dalším lidem.

Systém státních příspěvků je pro mnohé záchrannou sítí. Zvláště pak v období inflace a ekonomické krize. O jaké příspěvky mohou lidé s handicapem žádat a jaká pro ně platí pravidla? Na otázky diváků pořadu Drahé Česko odpovídaly Šárka Jelínková, poradkyně ministra práce a sociálních věcí, a Lenka Vlková Šárová, ředitelka sekce zpracování dávek důchodového pojištění ČSSZ.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) vynaložila v letech 2015 až 2018 na správu pojistného 7,6 miliardy korun. Z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ale vyplynulo, že ministerstvo práce a sociálních věcí ani samotná správa tyto výdaje ani postupy výběru pojistného nesledovaly a neupravovaly tak, aby byly co nejefektivnější.

Přiznání k dani z příjmů už odevzdalo asi 90 procent lidí a firem. ČT to potvrdilo Generální finanční ředitelství (GFŘ). Ti, kteří si daňové přiznání zatím nevyřídili, na to mají ještě zhruba dva týdny, vláda v červnu schválila prodloužení termínu do 18. srpna. Na včasné podání a zaplacení daně by si ale měli opozdilci dát pozor. Případné sankce se totiž počítají zpětně od dubna. Přehled pojišťovnám navíc musí podnikatelé podat už do 3. srpna.

Výhrady k elektronickým neschopenkám i spokojenost s jejich spuštěním vyjadřují poslanci sociálního výboru sněmovny, kteří hodnotili první měsíc fungování systému. Ministerstvo práce projekt chválí, někteří praktičtí lékaři ale zůstávají kritičtí.