Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nestihlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po deseti letech dokončit IT projekty na svých podřízených úřadech. Lidé sice mohou komunikovat s úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) v některých případech elektronicky, úředníci ale data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Na provoz a rozvoj informačních systémů vydal resort v letech 2018 až 2023 podle kontrolorů celkem 3,4 miliardy korun. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.
„Vydaná tisková zpráva je v klíčových částech v rozporu s vlastními závěry NKÚ uvedenými v kontrolním protokolu,“ reagovalo MPSV. Podle resortu navíc od konce kontrolního období let 2018 až 2023 došlo k zásadnímu posunu, valná většina výsledků práce současného vedení ministerstva tedy ani nebyla předmětem této kontrolní akce.
„Přestože občané mohou podat žádost o příspěvek na bydlení či rodičovský příspěvek on-line a dokumenty k žádosti přiložit digitálně, musí úředník u příspěvku na bydlení ručně zkopírovat přiložené dokumenty do jiné aplikace. Při vyřizování žádostí o rodičovský příspěvek zase musí přejít do jiného informačního systému a v něm ručně vyhledat, zkontrolovat a případně opravit osobní údaje žadatelů,“ popisuje mluvčí NKÚ Hana Kadečková. Důvodem podle NKÚ je, že informační systémy nejsou propojeny.
Procesy příspěvku na bydlení, přídavku na dítě a rodičovského příspěvku byly podle ministerstva „kompletně redesignovány“. „U těchto dávek při zpracování k tištění a přepisování dokumentů nedochází, vyjma okrajových situací,“ ohradil se resort. Těchto případů jsou asi dvě procenta, náklady na automatizaci úlohy by podle MPSV převýšily přínosy.
Vyřízení důchodu trvá dlouho
Kontrolní úřad také uvádí, že i zpracování důchodové agendy v České správě sociálního zabezpečení je složité, roztříštěné a personálně velmi náročné. Je také závislé na papírových podkladech a lidské práci. Poukazuje i na pomalé vyřizování žádostí o starobní důchod. Zatímco zákonná lhůta pro vyřízení žádosti je 90 dní, ČSSZ tuto lhůtu překročila v loňském prvním až třetím čtvrtletí u 79 procent žádostí. „Celou situaci z krizových let, kdy došlo k extrémnímu nárůstu počtu žádostí o některé typy důchodů, se již podařilo stabilizovat a důchody jsou vyřizovány v zákonných lhůtách,“ informovalo MPSV.
NKÚ navíc míní, že při budování webové aplikace Jenda porušilo MPSV zákon o veřejných zakázkách. Aplikace umožňuje on-line podání a správu žádostí o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě a příspěvek na bydlení. Ministerstvo podle kontrolorů nechalo aplikaci vytvořit bez zadávacího řízení v rámci smlouvy na podporu provozu a rozvoje existujících aplikací. Předmětem této smlouvy ale není tvorba nových aplikací. Kontroloři proto tento postup vyhodnotili jako porušení rozpočtové kázně v objemu 93,5 milionu korun.
Ministerstvo oponuje, že údajné porušení zákona o veřejných zakázkách v případě budování klientské zóny Jenda bylo již v minulosti vyvráceno. „Jenda vznikl jako soubor digitálních kanálů ke stávajícím systémům pro výplatu nepojistných sociálních dávek. Toto rozšíření bylo zcela nezbytné zejména z důvodu energetické, inflační a humanitární krize, které způsobily extrémní nárůst počtu žádostí o dávky, a v důsledku i enormní tlak na pobočkovou síť úřadů práce,“ upozornilo MPSV.
Resort spravuje podle NKÚ nákladné informační systémy pro agendu dávek státní politiky zaměstnanosti a agendu nepojistných sociálních dávek. Tyto systémy používá již od roku 1993. „Nové projekty, které měly vést ke snížení provozních nákladů z 33 milionů na tři miliony korun měsíčně, MPSV ani po deseti letech nedokončilo. V důsledku toho uhradilo za provoz stávajících informačních systémů až o 650 milionů více v porovnání s očekávanými nižšími provozními náklady nově pořizovaných systémů,“ stojí v tiskové zprávě kontrolního úřadu.
