Příspěvek na bydlení

Během prvních dvou týdnů požádalo o takzvanou superdávku více než sto tisíc lidí, tedy přibližně čtvrtina současných příjemců dávek typu příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí či přídavek na dítě. Všichni, kteří tyto dávky nyní pobírají, musí podat novou žádost do konce roku. Podle ministerstva práce a sociálních věcí se to týká až 450 tisíc osob. Slíbenou oficiální kalkulačku, která by umožnila přepočítat výši nové dávky, resort dosud nepředstavil.

Pomoc s bydlením bude moci získat víc lidí, kteří jsou v bytové nouzi. Podpůrná opatření budou pro domácnosti s příjmem pod 1,6násobku životního minima místo 1,43násobku. Navýšení příjmového limitu schválila vláda, oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Předpis reaguje na dodatečnou změnu, kterou do zákona o bydlení prosadili poslanci. Kvůli ní by podle podkladů k nařízení možnost získat podporu ztratila zhruba třetina lidí v bytové nouzi.

Až třicet procent obyvatel Ostravy je ohroženo takzvanou energetickou chudobou. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu Ostravské univerzity. Ta se zabývá vlivem kombinace vysoké energetické náročnosti bydlení a nízkých příjmů. Podle analýzy se vysoce zranitelné domácnosti koncentrují hlavně ve starším nájemním bydlení. Nejvíce jsou ohrožené samoživitelky, nízkopříjmové rodiny a osamocené seniorky.

Už jen do čtvrtka můžou lidé žádat o vyšší příspěvek na bydlení, pokud se jim v druhém čtvrtletí snížily příjmy nebo naopak zvýšily náklady na bydlení. Jak upozorňuje ombudsman, později už se podpora přehodnocovat nebude. Od října ji totiž nahradí nová. Všichni současní příjemci budou dávku čerpat do konce roku.

Žádat o dávky na pobočkách pošty bude zřejmě možné na více místech. Už teď jich existují stovky. Rozhodnout o rozšíření systému má ministerstvo práce a sociálních věcí na podzim, kdy začne fungovat takzvaná superdávka, která spojí několik podpor do jedné. Resort pak vyhodnotí, kolik lidí si žádá on-line a kolik na pobočkách Úřadu práce nebo České pošty. Opozice je však k samotnému zavedení superdávky skeptická, podle jejích zástupců totiž stále není připravená v digitální podobě.

Vojáci mají velkou šanci, že jim vláda od července zvýší příspěvek na bydlení zhruba o tři tisíce korun měsíčně. Za požadavek ministryně obrany Jany Černochové (ODS) se postavily strany koalice SPOLU. Hnutí STAN ale zároveň s tím požaduje, aby kabinet o čtyři tisíce měsíčně zvýšil i výdělky policistů a hasičů. S tím ale zatím ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) nepočítá. Podle opozice by měla vláda přidat srovnatelnou částku vojákům, policistům i hasičům.

Náklady na bydlení loni rostly rychleji než výdělky. Stát vyplatil na příspěvcích přes dvacet miliard, jde o rekordní sumu pro rekordní počet domácností. Dávku na konci minulého roku pobíralo 286 tisíc žadatelů, jejich nárůst ale proti předchozím rokům zpomalil.

Reforma sociálních dávek prošla ve sněmovně druhým čtením. Poslanci podali desítky úprav, týkají se třeba okruhu zranitelných lidí. Sloučení do jedné takzvané superdávky má podle ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) lépe pomoci potřebným a současně zabránit zneužívání systému. V úvodním kole sněmovna také podpořila návrh povinné registrace v elektronickém systému eTurista i vznik národního parku na Křivoklátsku.

Na další čtyřicítce poboček České pošty lze od pondělí podávat žádosti o některé dávky. Celkově je poboček už skoro devadesát a mají se rozšiřovat dál. Část z nich je v místech, kde se ruší úřady práce. Od dubna pak plánuje Úřad práce ČR na poštách umožňovat i registraci žadatelů o zaměstnání a podání žádosti o podporu v nezaměstnanosti.

O peníze přijde nebo nižší podporu oproti současnému stavu bude mít zhruba jedna třetina současných klientů, pokud nezmění své chování, tedy například mohou pracovat a nepracují, uvedl v pořadu Interview ČT24 ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v souvislosti s připravovanou revizí sociálních dávek. Jurečka podotkl, že stále koalice vede diskuze nad některými parametry, ale očekává, že se do konce funkčního období podaří novelu zákona prosadit. Podle něj by 1. července mohla být uvedena do praxe.

Připravovaná reforma dávek by mohla zhoršil situaci lidí s nízkými příjmy, kteří pracují. Dopadnout by mohla na rodiny s malými dětmi, samotné osoby ve velkých městech či samoživitelky s jedním potomkem. Kvůli změně podpory na bydlení by tyto domácnosti mohly mít až o několik tisíc korun na měsíc méně než v současnosti, částka by jim nemusela stačit na přežití, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky SPOT, kterou ve čtvrtek představili její autoři.

Všichni žadatelé a příjemci peněz od státu na bydlení, živobytí a děti budou muset po dávkové revizi od pololetí příštího roku dokládat svůj příjem i majetek. Úřad práce bude pro nárok domácnosti na podporu zohledňovat jejich nemovitosti, automobily i úspory. Chystaný majetkový test představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle něj má opatření zajistit vyšší adresnost pomoci a její vyplácení potřebným. Dosud se majetková situace hodnotila jen u lidí, kteří žádali o pomoc v hmotné nouzi. Dávková reforma má nahradit čtyři dosavadní příspěvky jedním.

Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nestihlo podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) ani po deseti letech dokončit IT projekty na svých podřízených úřadech. Lidé sice mohou komunikovat s úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) v některých případech elektronicky, úředníci ale data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Na provoz a rozvoj informačních systémů vydal resort v letech 2018 až 2023 podle kontrolorů celkem 3,4 miliardy korun. Ministerstvo se závěry NKÚ nesouhlasí.

Už druhým rokem roste počet lidí žádajících o příspěvek na bydlení. Loni jim stát vyplatil téměř osmnáct miliard korun. Praxe ukazuje, že se úřadům daří zkracovat lhůty na vyřízení, z více než šedesáti na současných dvaadvacet dní. V hlavním městě je ale situace komplikovanější, v Příbrami se proto otevře detašované pracoviště pro Prahu.

Spotřeba elektřiny v letošním třetím čtvrtletí v Česku meziročně klesla téměř o čtyři procenta. O více než jedenáct procent se snížila i spotřeba plynu. Pomohlo teplejší počasí, mění se ale i chování zákazníků. Další úspory už jsou podle některých dodavatelů téměř nemožné.

Vybrané pobočky České pošty by od příštího roku měly začít poskytovat některé služby úřadu práce. Půjde o agendy, které bude mít úřad zdigitalizované, tedy žádosti o rodičovský příspěvek, přídavek na dítě nebo příspěvek na bydlení. Na úterní tiskové konferenci to řekl ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

O ústeckém sídlišti Mojžíř se v poslední době často mluví jako o problematickém místě, kam kvůli obavám řidičů o bezpečnost přestaly jezdit trolejbusy a jedna pizzerie tam odmítá vozit objednávky. Méně se již mluví o tom, že je to ukázka toho, jak také může fungovat realitní byznys – nebo spíše byznys s chudobou. Majitelé domů fakticky inkasují nemalé peníze od státu. Nájemné je vzhledem ke stavu bytů vysoké, ale nájemníci často neplatí ze svého – dostávají dávky, což vede k lukrativnímu byznys modelu. O bydlení v Mojžíři natáčeli pro 168 hodin Jaroslav Hroch a Eva Koryntová.

Lidé se čím dále častěji obrací na úřady s žádostí o příspěvek na bydlení. Ministerstvo práce a sociálních věcí v červnu vyplatilo 267 370 příspěvků na bydlení, což je o polovinu více než loni ve stejném období. Vzrostla i výše průměrného příspěvku – ze čtyř tisíc na šest. Nárůst zájmu úřad přisuzuje zhoršené ekonomické situaci způsobené ruskou agresí na Ukrajině a také faktu, že na příspěvek nyní dosáhne více lidí.

Před místy, kde pomáhají uprchlíkům, se opět tvoří fronty. Někde je dávají do souvislosti s novelou zákona, která k začátku července mimo jiné omezila příspěvek na bydlení většině uprchlíků – těm dospělým, kteří v Česku již pobývají déle než pět měsíců a zároveň nepatří do některé ze zranitelných skupin.

Česká pošta zrušila v rámci úspor tři sta svých poboček. Vláda zároveň schválila její transformační plán, který má pomoci státnímu podniku dostat se z letitých ztrát. V něm se například počítá s vyčleněním Balíkovny či s tím, že pobočky budou vyřizovat některé sociální dávky.

V Česku loni oproti předloňsku ubylo lidí v exekuci i exekučních řízení. Minulý rok ji mělo 666 420 lidí, tedy o 31 608 méně než v roce 2021. Exekucí bylo zhruba 4,1 milionu, což představuje meziročně pokles o přibližně 324 tisíc řízení. K příznivému vývoji přispěla zejména legislativní změna, která umožnila zastavování takzvaných bagatelních exekucí, tedy vymáhání menších dlužných částek. Na středeční tiskové konferenci aktuální data představilo vedení Exekutorské komory. Odborníci ve vysílání ČT24 upozorňují, že v Česku je kvůli zákonnému rámci stále těžké se z dluhů dostat.

Identifikační průkazy energetických poradců poskytujících asistenci v Nové zelené úsporám Light (NZÚ Light) a informační příručky s praktickými radami k zateplení jednotlivých konstrukcí domu. To jsou novinky v dotačním programu Nová zelená úsporám Light, které představilo ministerstvo životního prostředí. Informační příručky pomohou ochránit žadatele z nejzranitelnějších skupin obyvatel před zneužitím podvodných firem. Příručky jsou od pondělí dostupné na webu programu. O dotaci si požádalo 20 631 lidí, oznámil šéf resortu Petr Hladík (KDU-ČSL).

Na vyplacení sociálních dávek čekají lidé v Česku mnohdy i několik měsíců. Těch, kteří je potřebují, totiž neustále přibývá, naopak zaměstnanců na úřadech práce je nedostatek. I proto mohou od února zájemci o pomoc volat na bezplatnou linku úřadu práce, kde zjistí, jak daleko je zpracování jejich žádosti, případně kdy mohou dávku očekávat. Podle ombudsmana Stanislava Křečka jsou úřady práce silně podfinancované.

V Česku přibývá lidí závislých na podpoře státu. Například příspěvek na bydlení, který pomáhá i s vysokými cenami energií, pobíralo v lednu už téměř 230 tisíc rodin. To je o šedesát procent více než rok předtím. Vláda odhaduje, že počet vyplácených sociálních dávek bude v následujících měsících ještě stoupat. Podle opozice je pomoc domácnostem pomalá a úřady nestíhají. Pomoc od státu domácnosti potřebují i přesto, že na energiích výrazně šetří. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) vloni omezily spotřebu elektřiny o devět procent.