Připravovaná reforma dávek by mohla zhoršil situaci lidí s nízkými příjmy, kteří pracují. Dopadnout by mohla na rodiny s malými dětmi, samotné osoby ve velkých městech či samoživitelky s jedním potomkem. Kvůli změně podpory na bydlení by tyto domácnosti mohly mít až o několik tisíc korun na měsíc méně než v současnosti, částka by jim nemusela stačit na přežití, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky SPOT, kterou ve čtvrtek představili její autoři.
Analýza: Reforma dávek zhorší situaci nízkopříjmových
Zákon s dávkovou reformou je ve sněmovně. Podle návrhu má čtyři dosavadní dávky – příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě – nahradit jediná podpora. Zástupci organizací na pomoc potřebným navrženou podobu kritizují, obávají se zhoršení situace velké části domácností. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem řekl, že koalice jedná o úpravách a zmírnění pravidel. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu zopakoval, že prosazení a zavedení reformy patří mezi vládní priority do voleb.
„V současném stavu doporučujeme reformu zamítnout, pokud nebudou klíčové problémy opraveny,“ sdělil Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení. Podle autorů analýzy ministerstvo práce při přípravě vycházelo z nízkých a neodpovídajících hodnot a s experty nastavení nekonzultovalo. „Rozumíme tomu, že je to vládní priorita. Koaliční partneři si ale nemusí být dopadů vědomi. Snažíme se přidat apel na základě nových dat,“ dodal Opletal.
Podle analýzy jsou hlavní problémy a rizika reformy v nastavení podpory na bydlení a malých uznatelných nákladech. Snížení v době nedostupného bydlení v Česku může vést ke zhoršení situace lidí se špatně placenou prací, rozšíření chudoby a chudinských oblastí i dalšímu poklesu porodnosti, varují autoři.
Podle Jurečky nejsou cílem reformy úspory
Podle propočtů by samoživitelé z Prahy s jedním dítětem nad sedm let, mzdou kolem 21 tisíc korun a alimenty 2500 korun, kteří za nájem, poplatky a energie vydávají asi 21 tisíc, přišli po reformě o 1800 korun od státu. Na měsíc by jim po úhradě bydlení zůstalo místo nynějších 12 400 asi 10 600 korun. Pokud by vydělávali 26 400 hrubého, dávka by se jim seškrtala oproti současnosti o 2700 korun. Místo 15 200 korun by jim tak zbylo 12 500 korun na měsíc.
Rodina se dvěma malými dětmi ve Frýdku-Místku s výdělkem kolem 24 200 korun, rodičovskou 9300 a výdaji za byt a energie zhruba 18 300 korun by měla nově o dva tisíce méně. Na měsíc by to bylo 22 400 místo 24 400 korun. Při mzdě 27 700 by propad činil téměř 4300 korun, zbylo by 23 100 místo 27 300 korun na měsíc. Analýza popisuje dopady i na samotné lidi s nízkým výdělkem v nájmu z Prahy a Zlína, domácnosti v exekuci či seniorky. U některých osob může podle dokumentu pokles činit až 6700 korun. Autoři zdůrazňují, že sledovaným tak zbylé peníze nestačí na živobytí.
Ministr Jurečka už dřív řekl, že cílem reformy nejsou úspory. Podle něj se podpora lépe zacílí na potřebné a měla by motivovat k práci.
