Analýza: Reforma dávek zhorší situaci nízkopříjmových

Připravovaná reforma dávek by mohla zhoršil situaci lidí s nízkými příjmy, kteří pracují. Dopadnout by mohla na rodiny s malými dětmi, samotné osoby ve velkých městech či samoživitelky s jedním potomkem. Kvůli změně podpory na bydlení by tyto domácnosti mohly mít až o několik tisíc korun na měsíc méně než v současnosti, částka by jim nemusela stačit na přežití, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a Centra pro společenské otázky SPOT, kterou ve čtvrtek představili její autoři.

Zákon s dávkovou reformou je ve sněmovně. Podle návrhu má čtyři dosavadní dávky – příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě – nahradit jediná podpora. Zástupci organizací na pomoc potřebným navrženou podobu kritizují, obávají se zhoršení situace velké části domácností. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) před nedávnem řekl, že koalice jedná o úpravách a zmírnění pravidel. Premiér Petr Fiala (ODS) ve středu zopakoval, že prosazení a zavedení reformy patří mezi vládní priority do voleb.

„V současném stavu doporučujeme reformu zamítnout, pokud nebudou klíčové problémy opraveny,“ sdělil Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení. Podle autorů analýzy ministerstvo práce při přípravě vycházelo z nízkých a neodpovídajících hodnot a s experty nastavení nekonzultovalo. „Rozumíme tomu, že je to vládní priorita. Koaliční partneři si ale nemusí být dopadů vědomi. Snažíme se přidat apel na základě nových dat,“ dodal Opletal.

Podle analýzy jsou hlavní problémy a rizika reformy v nastavení podpory na bydlení a malých uznatelných nákladech. Snížení v době nedostupného bydlení v Česku může vést ke zhoršení situace lidí se špatně placenou prací, rozšíření chudoby a chudinských oblastí i dalšímu poklesu porodnosti, varují autoři.

Podle Jurečky nejsou cílem reformy úspory

Podle propočtů by samoživitelé z Prahy s jedním dítětem nad sedm let, mzdou kolem 21 tisíc korun a alimenty 2500 korun, kteří za nájem, poplatky a energie vydávají asi 21 tisíc, přišli po reformě o 1800 korun od státu. Na měsíc by jim po úhradě bydlení zůstalo místo nynějších 12 400 asi 10 600 korun. Pokud by vydělávali 26 400 hrubého, dávka by se jim seškrtala oproti současnosti o 2700 korun. Místo 15 200 korun by jim tak zbylo 12 500 korun na měsíc.

Rodina se dvěma malými dětmi ve Frýdku-Místku s výdělkem kolem 24 200 korun, rodičovskou 9300 a výdaji za byt a energie zhruba 18 300 korun by měla nově o dva tisíce méně. Na měsíc by to bylo 22 400 místo 24 400 korun. Při mzdě 27 700 by propad činil téměř 4300 korun, zbylo by 23 100 místo 27 300 korun na měsíc. Analýza popisuje dopady i na samotné lidi s nízkým výdělkem v nájmu z Prahy a Zlína, domácnosti v exekuci či seniorky. U některých osob může podle dokumentu pokles činit až 6700 korun. Autoři zdůrazňují, že sledovaným tak zbylé peníze nestačí na živobytí.

Ministr Jurečka už dřív řekl, že cílem reformy nejsou úspory. Podle něj se podpora lépe zacílí na potřebné a měla by motivovat k práci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Nevystavil jsem se nebezpečí, řekl Macinka k rozhovoru s přestrojenými aktivisty

Nemám pocit, že bych se vystavil nebezpečí, řekl v Interview ČT24 ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v souvislosti s poskytnutím rozhovoru aktivistické skupině Detektivní parta. Ta se před ministrem vydávala za publicistu vystupujícího pod pseudonymem Thomas Paukner a maskovaného kuklou. Podle skupiny i opozice ministr podcenil bezpečnost. Ministr se vyjádřil i k návrhu státního rozpočtu. Pořad moderoval Daniel Takáč.
před 4 hhodinami

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 13 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 14 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.