Dávky

Vláda na středeční schůzi schválila lednové zvýšení průměrného starobního důchodu o 358 korun měsíčně, zjistila ČT. Kabinet dále rozhodl o způsobu růstu minimální mzdy a rovněž kývl na zavedení takzvané superdávky. Ta slučuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavek na dítě do jedné dávky. Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání vlády také uvedl, že ČEZ naváže strategickou spolupráci s firmou Rolls-Royce pro vývoj malých modulárních reaktorů.

Pro uprchlíky z Ukrajiny v Česku přichází další omezení pomoci. Od neděle bydlení zdarma dostanou už jen ti nově příchozí – a to maximálně na devadesát dnů. Ostatní si budou muset ubytování hradit sami, a to včetně zranitelných skupin, jako jsou matky s dětmi, zdravotně postižení nebo senioři.

Vládu tento týden čeká poslední jednání před letní pauzou. Pak se kabinet sejde až ve druhé polovině srpna. Koalice má přitom ještě do konce roku řadu plánů, chce dokončit projednávání důchodové reformy nebo prosadit změnu systému dávek. Za prioritu považuje také dojednání korespondenční volby. Zatímco o penzijním systému už jedná sněmovna, sjednocení dávek teprve čeká na debatu uvnitř kabinetu. Na řadě změn se vláda neshodne s opozicí, což může jejich prosazování výrazně prodloužit.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce do konce srpna předložit vládě takzvanou flexibilní novelu zákoníku práce a návrh revize dávkového systému. Uvedl to po setkání s prezidentem Petrem Pavlem na Pražském hradě. Změny podle něj zjednoduší systém rozdělování dávek a zároveň víc motivují žadatele.

Když už komunikace mezi vládou a opozicí probíhá, zjišťujeme, že pohledy nejsou zas tak odlišné, řekl v Otázkách Václava Moravce prezident Petr Pavel. Jako příklad uvedl ruskou invazi na Ukrajinu, o které hovořil s premiérem Petrem Fialou (ODS) a šéfem ANO Andrejem Babišem. „Zjišťujeme, že tak daleko od sebe nejsme, jen je třeba si to lépe vysvětlit,“ podotkl. Prezident v diskusním pořadu také upozornil, že dávkový systém v Česku vyžaduje hlubokou revizi. Je podle něj demotivující a nedostatečně adresný.

Vážná nemoc, nehoda i dlouhodobé potíže seniorů stále častěji staví blízké do krizových situací, které neznali a se kterými se musí rychle vyrovnat. Právě rodiny podle průzkumů zastanou více než dvě třetiny péče. I proto vznikají organizace, které je celým systémem provádějí. A těmi potřebnými nejsou vždy jen senioři.

Stát na odvodech z práce ukrajinských uprchlíků inkasuje více, než kolik jim vyplácí. Podle údajů ministerstva práce stát na válečných běžencích, kteří si v Česku našli práci, vydělal jen za první tři měsíce tři miliardy korun – a to i přes to, že pracují pod svou kvalifikaci a za malé ohodnocení. Téma pro pořad 168 hodin zpracoval Jaroslav Hroch.

Zvýšení příspěvků na péči pro lidi se zdravotním postižením v pátek schválila sněmovna podle koaličního návrhu. Úpravy opozičních hnutí ANO a SPD o razantnějším růstu části dávek zamítla. Novelu, která má také zdůraznit podporu poskytování sociálních služeb potřebným lidem v jejich domácím prostředí, nyní dostanou k posouzení senátoři. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) také řekl, že by se měl měnit systém, kterým se posuzuje zdravotní stav žadatelů o příspěvek.

Ministerstvo práce a sociálních věcí dokončilo návrh zákona, který má zreformovat tuzemský systém přidělování dávek. Ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce nahradit čtyři různé podpory jedinou platbou. Nový mechanismus má lidi motivovat k práci nebo k jejímu aktivnímu hledání. Výše dávky by byla právě na tom zčásti závislá.

Celospolečenskou debatu o tom, jestli ukrajinským uprchlíkům po skončení dočasné ochrany udělit trvalý pobyt, považují zástupci neziskového sektoru za největší výzvu následujících měsíců. Řekli to na setkání k druhému výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Celkový počet osob, kterým byla zatím v Česku udělena dočasná ochrana, překročil 382 tisíc. Průměrně každý týden přijde do tuzemska kolem třinácti set ukrajinských uprchlíků.

Jednodušší vyřizování, lepší zacílení podpory a také zastavení zneužívání systému má přinést reforma sociálních dávek, kterou představil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Resort podle něj chystá spojení čtyř dávek do jedné – dvou dávek na bydlení, na živobytí a přídavku na dítě. Podávat by se měla jedna žádost. Kvůli nároku na pomoc od státu by se měl vedle příjmu žadatelů víc posuzovat i jejich majetek. Podmínkou pro získání peněz by měla být práce nebo její hledání. Změny by mohly začít platit od příštího roku.

Ukrajinští uprchlíci v Česku řeší problémy s bydlením. Asociace krajů upozornila na četné nedoplatky, které evidují ubytovny. Takzvané zranitelné skupině běženců, kam spadají senioři nebo matky s malými dětmi, už stát hradí bydlení jen v případě, že čerpají humanitární dávku. O tu ale mnozí po červencovém zpřísnění pravidel přišli.

Před místy, kde pomáhají uprchlíkům, se opět tvoří fronty. Někde je dávají do souvislosti s novelou zákona, která k začátku července mimo jiné omezila příspěvek na bydlení většině uprchlíků – těm dospělým, kteří v Česku již pobývají déle než pět měsíců a zároveň nepatří do některé ze zranitelných skupin.

Výší dávek chce ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) odlišit lidi, kteří se pravidelně vracejí po krátké době na Úřad práce, od těch, kteří se bez práce ocitli po dlouhé době. Vládní úsporný balíček podle ministra s takovým rozlišením počítá, zároveň prodlužuje dobu důchodového pojištění nezbytnou pro přiznání nároku na podporu.

Vyplácení dávek se na některých místech stále zpožďuje. Ministerstvo práce a sociálních věcí přitom dřív avizovalo, že problém během prvního čtvrtletí vyřeší. Dodržování lhůt, které nařizuje zákon, teď ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL) slibuje na květen.

Nezaměstnanost v Česku letos v únoru stagnovala, když stejně jako v lednu činila 3,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Úřad práce ČR. Lidí bez práce bylo ke konci února asi 282 500, což bylo zhruba o 550 méně než před měsícem. Počet volných míst oproti lednu stoupl přibližně o dva tisíce na téměř 283 100. Loni v únoru byla nezaměstnanost nižší, a to 3,5 procenta. Bez práce bylo tehdy asi 263 400 lidí a volných míst bylo 363 900.

Vláda na své středeční schůzi aktualizovala programové prohlášení, především v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. O důvěru kabinet sněmovnu ale znovu žádat nebude. Vláda se v aktualizovaném programovém prohlášení mimo jiné zavazuje k úpravě příjmové i výdajové strany rozpočtu kvůli stabilizaci veřejných financí. Také se chce zaměřit na posílení energetické bezpečnosti. Bude rovněž usilovat o vznik tribunálu pro stíhání válečných zločinů na Ukrajině.

Odvolaný šéf úřadu práce Viktor Najmon se proti rozhodnutí o svém odchodu z funkce brání. Prostřednictvím státní tajemnice se odvolal. Své odvolání z postu považuje za svévolné a nezákonné. Najmon své důvody shrnul ve více než třicetistránkovém podkladu. Šéfa Úřadu práce odvolal po nepříznivém služebním hodnocení ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v polovině února. Opakovaně uváděl, že nebyl dlouhodobě spokojen s jeho řízením úřadu.

Lidé žádající pomoc od státu, například příspěvek na bydlení, si mohou počkat i několik měsíců. Vyplácení dávek se totiž v některých případech zpožďuje. Po delší době se tak žadatelé na úřady obracejí znovu a zjišťují stav své žádosti. I proto Úřad práce rozšířil služby svého call centra. Od středy volající budou moci zjistit třeba to, jak daleko je zpracování jejich žádosti o konkrétní dávku. Mohou také zkontrolovat, zda při podání neudělali chybu, která vyřízení protahuje.

Poslanci se mimořádně sešli z podnětu opozičního hnutí ANO kvůli sociálním tématům. Debata v dolní komoře trvala celé dopoledne. Návrh programu schůze sněmovna ale koaliční většinou zamítla. Opozice chtěla jednat o růstu rodičovského příspěvku nebo situaci na úřadech práce.

Elektronická evidence tržeb (EET) patrně bude ke konci letošního roku zrušena bez náhrady. V opačném případě by se od příštího roku rozšířila na další živnostníky. Senát ve středu novelu o zrušení EET podle očekávání schválil hlasy 63 ze 76 přítomných členů. Předlohu nyní dostane k posouzení prezident. Senátoři rovněž schválili zvýšení přídavků na dítě od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně nebo novelu upravující podmínky pro vstup a pro činnosti v Antarktidě včetně povolování. Zákonodárci odsouhlasili také budování nové Digitální a informační agentury a odmítli automatické zřizování datových schránek.

Přídavky na dítě se zřejmě zvýší od ledna o 200 korun na 830 korun až 1580 korun měsíčně. Růst přinese vládní novela, kterou ve čtvrtek schválila sněmovna zrychleně ve stavu legislativní nouze. Poslanci opozičních ANO a SPD své představy o zvýšení přídavků neprosadili. Předlohu, která také například srovnává podmínky příspěvku na bydlení, nyní dostanou k posouzení senátoři.

Stát by měl lidem ještě víc usnadnit čerpání příspěvku na bydlení a zbavit je dlouhodobě budovaného stigmatu, uvedl v Otázkách Václava Moravce dluhový expert z Člověka v tísni Daniel Hůle. Souhlasí s ním i ekonomický poradce premiéra Štěpán Křeček, který zároveň apeluje na vylepšení fungování úřadů práce v souvislosti s cílenou pomocí. Jako efektivní krok k další pomoci by podle Hůleho měla vláda přistoupit k moratoriu na vymáhaní jednorázových nedoplatků na energie.

Úřady práce jsou zahlcené. Některé dávky vyplácejí i s tříměsíčním zpožděním. Část příjemců se tak dostává do finanční nouze, kterou řeší i zadlužováním. Ministerstvo práce problémy připouští a snaží se úřady posílit, když kvůli zdražování výrazně přibylo lidí závislých na státní pomoci.