Poslanci ve středu odpoledne v úvodním kole podpořili návrh zrušit nominační zákon. Ten podle předkladatelů z řad koalice neplní účel. Předloha odolala návrhům na zamítnutí i na vrácení k dopracování, které vznesla opozice. Na programu byla také předloha o stanovení předporodního rodičovského příspěvku v pevné částce patnáct tisíc korun měsíčně. Opozice znovu neprosadila debatu o budoucnosti veřejnoprávních médií. Pirátský předseda Zdeněk Hřib neuspěl ani s návrhem, aby poslanci projednali rozdělování zemědělských dotací.
Nominační zákon platí od roku 2020. Upravuje podmínky výběru kandidátů do orgánů státních a polostátních firem. Zrušení navrhli vládní poslanci z klubů ANO, Motoristů i SPD. Podle nich zákon nenaplňuje deklarovaný účel a má nedostatky. Koaliční vláda Andreje Babiše (ANO) tento návrh podpořila.
Zastánci zrušení zákona argumentovali například tím, že doporučení výboru pro personální nominace nejsou závazná. Ačkoli jde o poradní orgán vlády, jeho doporučení směřují k jednotlivým ministerstvům, zněl další argument. Uchazeči o místa v orgánech státních a polostátních firem podle zákona procházejí až na výjimky ministerským výběrovým řízením a všichni hodnocením před vládním výborem. Jeho postavení je ale pouze poradní. Ministrům dává zákon prostor rozhodnout jinak, postoj ale musí v tom případě zdůvodnit. Vládní výbor může zcela odmítnout kandidáty, kteří nesplňují zákonné podmínky, k nimž patří trestní bezúhonnost a v některých případech i bezpečnostní prověrka.
„Zrušení nominačního zákona je součást snah současné vládní koalice, aby úřednici a lidé pracující ve firmách státních nebo polostátních byli co nejohebnějšími loutkami,“ upozornila předsedkyně pirátského klubu Olga Richterová. Jde podle ní o další oslabení protikorupčních opatření. Odmítla tvrzení, že by zákon nefungoval, a poukazovala třeba na to, že negativní doporučení výboru respektovala ministerstva v osmdesáti procentech případů. Piráti obdobnou úpravu již v minulosti navrhovali. Poslankyně vyzývala koaliční poslance, aby s opozicí diskutovali, protože jinak se opoziční poslanci baví jen mezi sebou.
Zástupkyně předkladatelů, poslankyně ANO Zuzana Ožanová, poznamenala, že ona se odpovídat snaží. Protože ale je většina opozičních připomínek stejných, nepovažuje za nutné na ně pokaždé reagovat.
Je to krok zpátky, zní od opozice
Předseda STAN Vít Rakušan vládní koalici připomněl, že to byla vláda vedená hnutím ANO, která zákon v roce 2019 prosadila. „V oblasti transparentnosti je to obrovský krok zpátky, nikoli kupředu,“ podotkl Michal Zuna (TOP 09). Odstranění pravidel bez dalšího řešení není podle něj správné. K přepracování nominačního zákona vyzval i lidovec Bohuslav Niemiec. Je podle něj možné například zjednodušit proces výběru a odstranit chyby.
Jan Bureš (ODS) označil zrušení zákona za naprosto skandální pokus o návrat k systému kořisti. Předložení návrhu cestou poslaneckého návrhu označil za procesní faul, který umožní vyhnout se nepříjemným otázkám odborníků.
Pevný rodičovský příspěvek
Rodičovský příspěvek poskytovaný před porodem bude patrně v pevné částce 15 tisíc korun měsíčně, dolní komora tuto změnu v úvodním kole podpořila. Jde o návrh ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO), norma počítá také s odkladem a následným postupným náběhem digitalizace dávek státní sociální podpory, která má podle platného zákona nastat od letošního července. Opoziční ODS a TOP 09 vetovaly navrhované schválení novely už v úvodním kole. Posoudí ji tak sociální výbor.
Juchelka kvůli vetu varoval před kolapsem výplaty sociálních dávek s právními a finančními důsledky pro stát. Opoziční představitelé mu vyčítali údajnou aroganci a pozdní předložení návrhu kvůli tomu, že se na ministerstvu podle nich přednostně věnoval personálním čistkám. „Děláte jenom škody,“ kritizoval předseda poslanců ODS Marek Benda. Juchelka naopak tvrdil, že už při přijímání zákonů v minulém volebním období se vědělo, že termíny elektronizace nelze stihnout. „Taháme horké kameny z ohně,“ postěžoval si.
Sněmovna nakonec zkrátila běžnou dvouměsíční lhůtu pro projednání novely ve výboru. Bude na něj mít deset dnů.
Rodičovskou bude moct stát poskytovat dva kalendářní měsíce před očekávaným dnem porodu od ledna příštího roku. Těhotná žena by si podle platného zákona v žádosti zvolila výši rodičovské, nesměla by přesáhnout patnáct tisíc za měsíc. Novela stanovuje patnáct tisíc korun jako pevnou měsíční částku. „Má zajistit předvídatelný a dostatečný příjem pro těhotnou ženu v období, kdy již často dochází k výraznému omezení jejích pracovních možností,“ napsal Juchelka ve zdůvodnění.
Stanovení pevné částky podle něj také zjednoduší proces přiznání a výplaty příspěvku. Předloha pak výslovně stanoví, že o běžnou rodičovskou bude muset rodič podat novou žádost.
U nově zaváděné podpory studentů s malými dětmi novela uzákoní povinnost vrácení případného přeplatku, jako je tomu u rodičovského příspěvku. Novou dávku v měsíční částce třetiny minimální mzdy, takzvané hlídačkovné, budou moci studenti a studentky vyšších odborných a vysokých škol s malými dětmi dostávat od letošního září.
Digitalizace dávek státní sociální podpory vyžaduje podle důvodové zprávy rozsáhlé zásahy zejména do současných informačních systémů sloužících k jejich vyřizování. Spuštění od letošního července by pravděpodobně nebylo proveditelné, stojí ve zdůvodnění. Juchelka varoval před možnými žalobami klientů, pokud by novela nebyla přijata včas. Nad odkladem digitalizace se pozastavovala Pavla Pivoňka Vaňková (STAN), podle níž rodič nemá obíhat úřady s papíry.
Předporodní rodičovská by se měla zavést podle novely od ledna jako digitalizovaná dávka. Od července příštího roku předloha předpokládá elektronizaci rodičovského příspěvku a podpory studujícího rodiče a od září nově zaváděného příspěvku na studium pro vysokoškoláky z chudších rodin. Jednorázové dávky porodné a pohřebné se podle novely digitalizovat nebudou, nebylo by to podle zdůvodnění účelné.
Lidé se zdravotním postižením, kteří musejí používat energeticky náročné dýchací přístroje, budou dostávat vyšší příspěvek na mobilitu 2900 korun měsíčně patrně i příští rok. Roční prodloužení výplaty této dávky předpokládá novela Juchelky a poslankyně Jany Pastuchové (oba ANO), kterou v úvodním kole ve středu rovněž podpořila dolní komora. Předloha zejména odkládá už dříve schválený převod vyřizování a vyplácení některých příspěvků z úřadu práce na sociální správu.
Další program
Sněmovna ve středu pozdě odpoledne naopak nedokončila první čtení vládní novely, která má zpřísnit podmínky poskytování spotřebitelských úvěrů. V reakci na novou evropskou směrnici zavádí kromě jiného horní hranici ceny úvěru. Poslanci v 19:00 jednání přerušili, sejdou se opět ve čtvrtek ráno. Předloha reaguje na evropskou směrnici z roku 2023 o poskytování spotřebitelského úvěru (CCD2). Podle vlády má zajistit vyšší ochranu zájemců o úvěr.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslancům řekla, že navrhované zastropování ceny úvěru vychází z ustálené judikatury tuzemských soudů. Podotkla také, že zákon přináší moderní a férovou úpravu, která odpovídá nynější realitě trhu i evropským požadavkům. Odmítla, že by novela umožnila poskytovat úvěry klientům, kteří nemají na jejich splácení.
Předloha naopak podle ní přináší pravidla, která ochrání lidi před nepřiměřenými půjčkami, ale zároveň nenaruší fungování trhu. Cílem úpravy není vytlačit zájemce o úvěr do šedé zóny, ale posílit regulované a bezpečné prostředí, ujistila.
Koalice navzdory jejím původním plánům nenechala zařadit na program volební body. Opozice hrozila zablokováním sněmovny kvůli výběru šestice radních České televize s ohledem na některé údajně sporné kandidáty. K dalším volebním bodům patří volba místopředsedy sněmovny, veřejného ochránce práv a naplnění vyšetřovací komise ke korupční kauze Dozimetr.
