Jan Bureš

Karlovarský kraj bude jako první v Česku od nového roku provozovat na svém území vlastní ekologické autobusy, které nakoupil za téměř 1,5 miliardy korun. V meziměstské dopravě tak nahradí některé soukromé dopravce, jimž dosud provoz dotoval. Hejtmanství ale musí do ledna sehnat desítky nových řidičů.

Vláda od snahy konsolidovat veřejné finance nemůže navzdory pondělní stávce odborů odstoupit, míní hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Vidí ale určitý manévrovací prostor, v rámci kterého by mohla koalice pomoci například energeticky náročnějším odvětvím. Podobně se vyjádřila hlavní ekonomická analytička Českého rozhlasu Jana Klímová. Podle ní je hlavní problém vlády nedostatečná a někdy arogantní komunikace.

Tržby ve službách ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně klesly o 5,2 procenta. Největší pokles zaznamenala doprava a skladování. Naopak rostly tržby v ubytování a stravování a také ve vědeckých a technických činnostech. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Tržby se snížily třetí čtvrtletí v řadě a zrychlily pokles. V letošním druhém čtvrtletí vykázaly tržby ve službách meziroční snížení podle revidovaných údajů o 3,3 procenta.

Český státní dluh ke konci třetího čtvrtletí činil 3,115 bilionu korun. Od počátku letošního roku se zvýšil o 220,2 miliardy. Míra zadlužení ke konci září dosáhla 43,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP), v letošním roce vzrostla o 0,4 procenta HDP, informovalo v pátek ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadá dluh 286 474 korun. Snížit tempo zadlužování má podle premiéra vládní úsporný balíček.

Ceny většiny výrobců v Česku letos v září dále rostly. U průmyslových výrobců meziročně stouply o 0,8 procenta, ve stavebnictví o 3,7 procenta a ve službách o 5,1 procenta. V zemědělství sice ceny opět klesly, jejich pokles ale zpomalil na 13,4 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Ceny výrobců naznačují budoucí vývoj cen pro spotřebitele.

Armádní letecká záchranná služba by měla v Plzni zůstat jen do poloviny příštího roku, pak se má přesunout do Karlových Varů. Nové místo se pro vrtulníky hledá kvůli možné stavbě gigafactory na letišti v Líních. Podle ministerstva průmyslu a obchodu, které projekt připravuje, to ale neznamená, že by Plzeňský kraj měl o letecké záchranáře přijít úplně.

Letecká záchranná služba by mohla začít fungovat v Karlovarském kraji v příštím roce. Sídlo by měla na karlovarském letišti a provozovat by ji měla zřejmě armáda. Kraj by ji mohl zajistit do půlroku od chvíle, kdy bude znát přesné podmínky, což by mohlo být do dvou týdnů. Na Karlovarsku je i nedostatek dalších zdravotníků, zejména praktických lékařů a pediatrů.

Meziměstské autobusové linky v Karlovarském kraji bude od ledna zajišťovat Dopravní podnik Karlovy Vary (DPKV), jehož vlastníkem je město Karlovy Vary. V pronájmu bude mít 170 autobusů, které zakoupil kraj za více než miliardu korun. Takzvanou vertikální spolupráci, při níž kraj zadá zakázku firmě, vlastněné jinou veřejnou korporací, odsouhlasilo i ministerstvo dopravy, řekl krajský zastupitel zodpovědný za oblast dopravy Jan Bureš (ODS).

Hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu nepatrně vzrostl – o 0,1 procenta. Ve srovnání se začátkem loňského roku byl naopak nižší o 0,2 procenta, uvedl Český statistický úřad v předběžném odhadu. Podle analytiků nicméně mezičtvrtletní výsledek ukazuje, že recese v Česku skončila a hospodářství je robustní, i když existují i varovné signály. Že ekonomika se začátkem roku 2023 mírně zesílila, byla podle statistiků zásluha zahraniční poptávky, která rostla. Naopak spotřeba domácností se dále snižovala.

Vedení Karlovarského kraje usiluje o propojení německé dálnice s českou D6. Německé ministerstvo dopravy ale rozšíření své strany dálnice neplánuje, protože komunikace není dostatečně vytížená. Stejný názor zastává i Ředitelství silnici a dálnic. To nyní přišlo s kompromisní variantou – postavit dálnici pouze k mostu přes přehradu Skalka, odkud je to k německým hranicím už jen kilometr a půl.

Moravskoslezský kraj letos investuje do oprav silnic II. a III. tříd jednu a čtvrt miliardy korun. Jen hejtmanství na ně dá ze svého rozpočtu skoro půl miliardy, zbytek zaplatí Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a Evropská unie. Víc peněz na komunikace má jít i v Karlovarském kraji, ten letos dostane od státu o 106 milionů korun vyšší částku. Peníze zamíří na šestnáct silnic II. a III. třídy. Kraj ale upozorňuje, že je třeba dát víc peněz i na opravu výtluků, kterých je letos mnohem více než v uplynulých letech.

O změnách v červnové valorizaci důchodů budou poslanci jednat zrychleně ve stavu legislativní nouze. Jeho vyhlášení potvrdili v hlasování ve středu odpoledne. Pevnému ukotvení hlasování předcházel ostrý spor, když předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) odmítla přijmout část protinávrhů. Po potvrzení stavu legislativní nouze jednali poslanci o programu. U mimořádné schůze sice nelze navrhovat jeho změny, ale mohou se k nim vyjádřit poslanci s přednostním právem. Toto právo má i předseda SPD Tomio Okamura, který po úterním sedmihodinovém obstrukčním projevu přednesl další, dvouhodinový. Sněmovna program schůze nakonec po asi 37 hodinách schválila. Jednání dolní komory skončilo v jednu hodinu ráno.

Česká bankovní asociace (ČBA) v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky pro letošní rok na 2,4 procenta. V předchozí květnové prognóze počítala letos s růstem hrubého domácího produktu o 1,8 procenta. Důvodem je zejména příznivější vývoj v první polovině roku, zatímco pro druhou polovinu roku bankéři čekají přechod do mírné recese. Asociace o tom ve čtvrtek informovala na on-line tiskové konferenci. Loni česká ekonomika stoupla o 3,3 procenta.

Sněmovna schválila vyslání vojáků na Slovensko, kde mají posílit východní křídlo Severoatlantické aliance kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Na Slovensku mají působit v rámci mnohonárodní jednotky NATO. Dolní komora také dala souhlas k vystoupení Česka ze dvou postsovětských bank. Poslanci se také věnovali kauze kolem europoslance Stanislava Polčáka (STAN), opozici se znovu nepodařilo bod prosadit na program. Večer se sněmovna zabývala opozičními návrhy, které zamítla. V úterý se pak poslanci mimořádně sejdou kvůli prodloužení nouzového stavu.

Ceny letos porostou a české platy je nedoženou. Uprchlíci ale mohou ekonomice pomoci, zvlášť na kvalifikovaných pozicích. Stěhovat by se mohli i na venkov a tím ho oživit. Celkově krize Česku neublíží. To předpovídají dva odborníci, kteří byli hosty speciálního vysílání ČT24 k ekonomickým dopadům ruské invaze, profesor ekonomie z Princetonské univerzity Orley Ashenfelter a ekonom Jan Bureš z Patria Finance.

V Údolí u Lokte začala stabilizace svahu, který se sesunul v červnu 2020 po přívalových deštích. Zborcená kamenná zeď zablokovala silnici II/209 do Horního Slavkova a dál na Plzeň. Téměř dva roky zde musely dopravu řídit semafory. Oprava bude stát 6,7 milionu korun a hotová má být do začátku letošního června.

Ceny byly v září o 4,9 procenta vyšší než loni, oznámil Český statistický úřad. Meziroční inflace tedy zrychlila, v srpnu ještě byla na 4,1 procenta. Podle statistiků měly na růst inflace vliv zejména ceny za bydlení a dopravu. Ceny zboží vzrostly o 4,4 procenta a ceny služeb o 5,7 procenta. Podle expertů je inflace vyšší než se čekalo a poroste i v dalších měsících.

Třetím tématem pondělní předvolební debaty lídrů za Karlovarský kraj byl cestovní ruch. Ten byl poměrně zásadně zasažen epidemií koronaviru. I proto se volební lídři shodují na nutnosti podpory ze strany státu. Do kraje a do lázní by také chtěli přilákat další hosty ze zahraničí, kteří by nahradili klientelu z Ruska. Ta před epidemií tvořila velký podíl hostů.

Lídři stran, hnutí a koaličních uskupení, které kandidují do Poslanecké sněmovny v Karlovarském kraji, hovořili v předvolební debatě ČT24 o fungování státní správy. Všichni se shodli na tom, že by měla být efektivnější. To by měla zajistit například její digitalizace, podle některých by dokonce pomohlo i snížení počtu státních zaměstnanců na úřadech.

V první části předvolební debaty s lídry za Karlovarský kraj se mluvilo o covidu-19. Řeč se točila kolem situace v kraji, ale i o krocích vlády, na jejíž reakci na pandemii se názory různily. Lídři představili také konkrétní plány, jak proti nákaze bojovat dál. Hosty debaty byli Jan Bureš (SPOLU), Miroslav Haindl (PŘÍSAHA), Pavel Hojda (KSČM), Karla Maříková (SPD), Jana Mračková Vildumetzová (ANO), Tomáš Svoboda (ČSSD) a Petr Třešňák (PirátiSTAN).

Testy ve čtvrtek zjistily 1218 případů nákazy covidu-19 v Česku. Zdravotníci pak tento den aplikovali druhý nejvyšší počet dávek vakcín za jeden den, bylo jich přes 85 tisíc. Celkový počet vyočkovaných dávek se blíží čtyřem milionům.

Vláda deklaruje, že vzhledem k vrbětické kauze nepustí do tendru na rozšíření Jaderné elektrárny Dukovany zájemce z Ruska. To by podle velvyslance pro energetickou bezpečnost Václava Bartušky nemělo tendr ohrozit. Obávat se podle něj nemusíme ani případného „utažení kohoutků“ s ropou a plynem, Kreml je totiž na prodeji závislý a Evropa už ukázala, že se bez dodávek dokáže obejít. Hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš upozornil, že Rusko se stále více izoluje, což vede k jeho zaostávání za srovnatelnými ekonomikami Asie i Latinské Ameriky.

Americké dluhopisové výnosy šly v posledních týdnech prudce vzhůru, což je známka mohutného ekonomického pokoronavirového zotavování a stejnou situaci vyvolávají i jinde po celém světě, včetně Česka, kde je ve srovnání se zeměmi regionu růst ještě rychlejší. Pokud bude toto tempo dále svižně pokračovat, mohlo by to však také vést ke zhoršení dostupnosti hypoték, značně navýšit náklady spojené s obsluhou státního dluhu nebo způsobit problémy s financováním firem.

Česká ekonomika se loni propadla nejvýrazněji za dobu samostatné České republiky. Hrubý domácí produkt (HDP) klesl o 5,6 procenta, zatímco předtím šest let v řadě rostl. Vyplývá to z předběžného odhadu HDP, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Za samotné čtvrté čtvrtletí loňského roku se HDP snížil o pět procent, mezičtvrtletně stoupl o 0,3 procenta. Ekonomika Evropské unie pak loni klesla o 6,4 procenta, vyplývá z rychlého odhadu Eurostatu. Za propadem jsou všude hlavně opatření proti šíření nového koronaviru.