Kabinet Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání schválil státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Vláda na zákonu pracovala od prosincového jmenování, ve sněmovně předtím odmítla návrh předchozího kabinetu Petra Fialy (ODS) se schodkem 286 miliard. Poslanci by aktuální návrh měli finálně schvalovat 11. března. Opozice výši deficitu kritizuje.
Vláda ANO, SPD a Motoristů sestavila vlastní rozpočet poté, co odmítla původní návrh předchozího kabinetu. Ten počítal se schodkem 286 miliard korun. Zástupci současné koalice uváděli, že v původním návrhu chyběly některé výdajové položky, předchozí vláda to odmítala. Předseda Výboru pro rozpočtové prognózy Michal Skořepa dříve sdělil, že výdaje původně navrženého rozpočtu mohly být podceněny nejvýš o nízké desítky miliard korun.
Národní rozpočtová rada v polovině ledna upozornila, že už návrh Fialova kabinetu byl na hraně pravidel o rozpočtové odpovědnosti, a to ještě využil výjimky z rozpočtových pravidel v rozsahu 49 miliard.
Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí kritiku předchozího kabinetu zopakovala. Podle ní se podařilo předchozí návrh rozpočtu revidovat. „Pryč jsou uměle nadhodnocené příjmy, pryč jsou chybějící mandatorní výdaje. Přidáváme 26 miliard na dopravní infrastrukturu nebo 17 miliard na mandatorní výdaje ministerstva práce a sociálních věcí na pomoc lidem. Šetříme deset procent na provozu,“ uvedla. Na brífinku po jednání vlády sdělila, že je přesvědčena, že kabinet neporušil zákon o rozpočtové odpovědnosti. Ten se totiž podle ní vztahuje jen na projednání rozpočtu v řádném termínu.
Zákon o rozpočtové odpovědnosti stanovuje maximální výši schodku veřejných financí. Pro letošní rok může strukturální saldo, tedy výsledek hospodaření očištěný o hospodářský cyklus a jednorázové vlivy, dosáhnout nanejvýš 1,75 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Podle ministerstva financí umožňuje výdajový rámec při současné ekonomické predikci schodek 293 miliard korun.
Příjmy a výdaje
Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,978 bilionu korun a výdaji 2,288 bilionu bez vlivu projektů Evropské unie. Proti návrhu vlády Petra Fialy klesly příjmy o 5,2 miliardy. Ke snížení přispěl zejména menší očekávaný dopad zavedení jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů, a to o devět miliard korun. Původní odhad příjmů už dříve označoval za nadhodnocený Výbor pro rozpočtové prognózy. Naopak očekávané inkaso daňových titulů se zvýšilo o 15,3 miliardy korun.
Rozpočet také počítá se snížením příjmů z dividend státních a polostátních podniků o 12,3 miliardy korun. Naopak vzrostly očekávané odvody od státních podniků v kapitole ministerstva zemědělství o 1,1 miliardy korun, o miliardu korun se zvýšil také odhad dividendy provozovatele přenosové soustavy ČEPS.
Oproti původnímu návrhu vzrostly výdaje o 18,8 miliardy korun. Konkrétně vzrostly v kapitole ministerstva práce a sociálních věcí o 17 miliard korun. Transfery ministerstva dopravy do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) se zvýšily o 26 miliard korun, podle premiéra Babiše to umožní zachovat tempo výstavby silniční a železniční sítě. Rostou také výdaje na podporované zdroje energie (POZE) o 7,3 miliardy korun, naopak stát letos nebude poskytovat půjčku 18,3 miliardy korun na stavbu nových jaderných bloků elektrárny Dukovany, protože zatím Evropská unie neschválila veřejnou podporu pro tento projekt.
Schillerová v pondělí oznámila, že vláda schválila úpravu pravidel pro sestavování rozpočtu. Výdajové rámce by se nově měly sestavovat na základě střednědobého růstu čistých výdajů a ne podle stanovené výše maximálního strukturálního salda. Změna vychází z evropské směrnice. Předložený návrh zákona také zpřesňuje pravidla pro rozpočtové hospodaření v případě zhoršení bezpečnostní situace.
Česko v současnosti funguje v rozpočtovém provizoriu, které omezuje měsíční výdaje na jednu dvanáctinu celkových výdajů loňského roku. Podle analytiků nepředstavuje provizorium pro ekonomiku problém, pokud potrvá jen několik měsíců. Pokud by se protahovalo, mohlo by zbrzdit některé investice. Naposledy bylo Česko v rozpočtovém provizoriu po předchozí změně vlády v roce 2022, tehdy trvalo do března.
Vloni skončil rozpočet ve schodku 290,7 miliardy korun. Deficit byl čtvrtý nejhlubší v historii Česka a překročil původně plánovaných 241 miliard korun.
Obranné výdaje dosáhnou asi 2,07 procenta HDP
Celkové obranné výdaje v rozpočtu na letošní rok dosáhnou zhruba 185 miliard korun. Podle predikce z ledna je to 2,07 procenta HDP, oznámil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Podle Babiše by celkové obranné výdaje měly dosáhnout 2,11 procenta HDP. Původní návrh rozpočtu předchozí vlády Petra Fialy (ODS) počítal s obrannými výdaji v celkové výši 2,35 procenta HDP, což tehdy odpovídalo zhruba 206 miliardám korun. Loni Česko vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta HDP.
Všechny stávající projekty ministerstva obrany budou pokračovat, avizoval Zůna. Snížení obranného rozpočtu o 21 miliard korun dopadne podle něj na nové, ještě nevyhlášené projekty. Ty se neruší, ale posouvají na rok 2027, dodal ministr.
Předseda Poslanecké sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura dopoledne po jednání koaliční rady zdůraznil, že vláda nebude v rozpočtu navyšovat výdaje na obranu. Dvě procenta HDP označil za „plus minus dostačující“. „Upřednostnili jsme peníze českým občanům, peníze pro české občany, ne na zbrojení,“ dodal. Předchozí Fialova vláda se zavázala postupně zvyšovat obranné výdaje do roku 2030 na tři procenta HDP. Spojenci z NATO se loni zavázali dávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné výdaje a výdaje s obranou související.
Finální hlasování o rozpočtu by ve sněmovně mělo být 11. března
Okamura po jednání koaliční rady hovořil i o tom, kdy by mělo dojít ke schválení návrhu rozpočtu v dolní komoře. „První čtení bychom udělali 11. února, druhé čtení by bylo 4. března a třetí čtení by bylo 11. března,“ avizoval. Původně předpokládal konečné hlasování o rozpočtu už 4. března, nyní se ale koalice dohodla termín posunout. „Původní plánované druhé čtení zasahuje do poslaneckého týdne a ukázalo se, že řada poslanců už má pracovní povinnosti v regionech,“ vysvětlil Okamura. Podle něj se to týká vládních i opozičních poslanců.
V prvním čtení státního rozpočtu sněmovna schvaluje jeho základní parametry, tedy příjmy, výdaje a saldo. Ve druhém čtení je možné navrhovat přesuny peněz mezi jednotlivými rozpočtovými kapitolami, ve třetím se schvaluje konečná podoba rozpočtu. Senát se ke státnímu rozpočtu nevyjadřuje.
Okamura zároveň vyjádřil přání, aby prezident Petr Pavel podepsal zákon o státním rozpočtu obratem po schválení, aby skončilo rozpočtové provizorium.
Rozpočet je nezodpovědný, kritizuje opozice
Opozice navrhovanou výši schodku kritizuje. „Překvapivé to není ani trochu. Bylo jasné, že vláda hnutí ANO spolu se svými partnery přijde se schodkem, který bude odporovat zákonu,“ sdělil člen sněmovního rozpočtového výboru Jiří Havránek (ODS), který se znovu ohradil proti tvrzení Schillerové, že předešlý návrh vlády Petra Fialy vycházel z nereálných příjmů. „Je to jen nastartovaná helikoptéra s penězi, kterými bude chtít hnutí ANO kropit Českou republiku,“ dodal s tím, že to je „nezodpovědné“ k budoucnosti Česka. Za „nezodpovědný“ rozpočet označil i Havránkův spolustraník a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Skopeček. „Právě začíná rozhazování peněz ve velkém,“ napsal na sociálních sítích předseda ODS Martin Kupka.
Podle hnutí STAN jde návrh rozpočtu proti zásadám zodpovědného hospodaření. „Vláda rezignovala na zdravé finance. Mít vyrovnaný rozpočet a jasná pravidla není jen teorie – je to pojistka, aby se naše země nezadlužila až po uši. Jenže vláda teď dělá pravý opak,“ uvedli Starostové. „Já osobně jsem odhadoval, že to číslo bude někde mezi 300 až 350 miliardami korun. To znamená, že je to nepříjemné překvapení pro Českou republiku, ale zároveň je to bohužel něco, co jsme od Aleny Schillerové mohli čekat,“ míní člen sněmovního rozpočtového výboru Jan Papajanovský (STAN).
Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob označil návrh za „rozpočtové harakiri“. „Vláda porušuje platný zákon České republiky o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a schodek 310 miliard tak působí spíš jako pohádka (Hanse Christiana) Andersena než realita,“ napsal. Předseda lidovců Marek Výborný se domnívá, že vláda slibuje všechno všem a zaplatí to budoucí generace. „KDU-ČSL tento nezodpovědný rozpočtový mejdan nepodpoří,“ zdůraznil.
Na překročení pravidel pro rozpočtové výdaje upozornil i exministr financí Miroslav Kalousek. Připomněl, že odmítnutý návrh kabinetu Petra Fialy se schodkem 286 miliard korun využíval výjimku z pravidel na výdaje v rozsahu 49 miliard korun, která se týkala obranných výdajů a půjčky na stavbu jaderných bloků v Dukovanech. „Vláda tedy navrhuje utratit 73 miliard korun nelegálních výdajů v době růstu a nízké nezaměstnanosti, kdy dobrý hospodář deficity snižuje, rozhodně nezvyšuje,“ napsal Kalousek.
Podle opozice ohrožuje stagnace obranných výdajů bezpečnost Česka
Předseda hnutí STAN Vít Rakušan okomentoval i rozhodnutí koalice, že náklady na obranu budou stagnovat. To podle bývalého ministra vnitra ohrožuje bezpečnost Česka. „Je to přímý důsledek vydíratelnosti slabého premiéra Andreje Babiše ze strany xenofobního a národoveckého SPD,“ napsal. STAN bude při jednání o rozpočtu navrhovat navýšení životně důležitých investic do obrany, dodal.
Česko se nenavyšováním výdajů staví do role černého pasažéra kolektivní obrany v NATO, míní šéf KDU-ČSL Výborný. „To je špatná zpráva především pro bezpečnost našich občanů a pro naše spojence, ke kterým se tímto stavíme zády. A za to Andreje Babiše (americký) prezident (Donald) Trump opravdu chválit určitě nebude,“ doplnil.
Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel uvedl, že Babišovým plánem je slabé Česko. „Dnes (v pondělí) se s SPD postarali o to, že se výdaje na obranu nebudou navyšovat. Slabý premiér, silní vyděrači. Výsledek? Ohrožená bezpečnost země,“ napsal.
Jde o vysoký schodek, říká o návrhu ekonom
„Já si myslím, že je to vysoký schodek na to, v jaké fázi hospodářského cyklu se Česká republika nachází,“ podotkl hlavní ekonom skupiny ČSOB Jan Bureš, podle něhož jde o další plánovanou expanzi rozpočtové politiky v době, kdy se tuzemské ekonomice daří velmi dobře.
„Bezprostředně to může mít ten dopad, že pokud vidíme nevhodně načasovanou rozpočtou expanzi, tak to může mít dopad na cenu peněz, kdy je vyšší, než by jinak asi mohla být. Například to potom můžeme vidět na dražších hypotékách,“ vysvětlil Bureš, podle něhož jsou základními stavebními kameny kvalitního finančního systému rozumná rozpočtová politika a rozumná měnová politika. „Tohle běžný občan nemusí okamžitě poznat, ale vidí velmi dobře, když ty věci potom nefungují,“ doplnil ekonom.
České veřejné finance podle Bureše nejsou v tak špatném stavu, jako je tomu v případě některých jiných členských zemí Evropské unie. Jako příklad uvedl Francii. Stát podle něho potřebuje, aby v delším období dluhy relativně nenarůstaly přes rozumnou míru. „A tady naštěstí naše výchozí pozice není špatná, nicméně se může časem zhoršit, pokud nebudeme v nejbližších letech hospodařit dobře,“ poznamenal.
Růst platů ve veřejné sféře
Vláda v pondělí také schválila nařízení, podle něhož se platy zaměstnanců veřejného sektoru a státu, kteří nedostali přidáno od ledna, od dubna zvýší. Platové tarify se zvednou o devět, pět, nebo dvě procenta podle jednotlivých profesí. Podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) dostane od dubna přidáno 580 tisíc lidí.
Na růstu výdělků se minulý týden dohodli zástupci kabinetu s odborovými předáky. Z rozpočtů státu, samospráv a zdravotních pojišťoven je na přidání včetně odvodů podle podkladů k předpisu potřeba 16,9 miliardy korun.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. V ní se částky upraví o devět procent. Druhou stupnicí s pěti procenty navíc se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách. Třetí tabulka se používá pro lékaře a zubaře, nárůst bude tedy o dvě procenta. Čtvrtá tabulka je pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba, upraví se jí také o devět procent.
Trumpova Rada pro mír a zrušení vyslání velvyslanců
Koaliční rada se dopoledne zabývala také stanoviskem ministerstva zahraničí ohledně pozvánky Česka do Rady pro mír, kterou ustavil americký prezident Donald Trump. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala před jednáním koaliční rady řekl, že Česko by podle něj v Trumpově radě být mělo. Nemělo by za to ale podle Fialy platit „horentní“ částky. Podle návrhu charty by měl být za stálé členství vybírán poplatek ve výši jedné miliardy dolarů (skoro 21 miliard korun), jako bezplatné je nabízeno členství na tři roky.
Babiš v pátek řekl, že Česko ohledně členství vyčká i na postoje spojenců v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) měl v pondělí na koaliční radu přinést k tématu připravené materiály. „Pan ministr zahraničí má za úkol předložit nám analýzu, stanovisko, co to všechno obnáší, jaké jsou náklady, jaké jsou přínosy a případné výnosy,“ přiblížil před koaliční radou Okamura. Po jednání šéf SPD dodal, že konkrétní závěr ohledně možného členství Česka v Trumpově Radě pro mír z jednání nevzešel. Tuzemsko podle něj bude situaci sledovat.
Babiš po jednání vlády sdělil, že chce pozici k Trumpově radě koordinovat s ostatními státy Evropské unie, zejména s Itálií. Macinka zase upozornil, že pro vstup je třeba souhlas Poslanecké sněmovny a Senátu.
Tématem byli i noví velvyslanci. Kabinet zrušil vyslání velvyslanců, které schválila Fialova vláda. Podle Macinky bylo dané usnesení schváleno v rozporu se zavedenou praxí a je podle něj v rozporu s českými zájmy. Nový kabinet chce podle ministra velvyslance vybrat znovu v souladu s prioritami nové vlády.
Další témata
Kabinet se na svém pondělním zasedání zabýval i dalšími tématy. Mimo jiné schválil rozpočet SFDI, který by měl letos hospodařit s výdaji 169,3 miliardy korun, což je o devět miliard více proti rozpočtu na rok 2025. Fond dopravy je mimorozpočtovým fondem a funguje od roku 2001. Financovat může také třeba opatření ke zvýšení bezpečnosti nebo plynulosti dopravy.
Macinka, který kromě ministerstva zahraničí stojí také v čele resortu životního prostředí, po zasedání kabinetu řekl, že vláda Petra Fialy nadhodnotila příjmy emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na dvanáct miliard korun. Současná vláda v rozpočtu pracuje nyní s částkou 5,5 miliardy korun. „Musí dojít k určité úpravě programů, jako je Nová zelená úsporám,“ uvedl Macinka. Dodal, že se pracuje s variantou částečného financování pomocí externích zdrojů.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) v reakci řekl, že nechápe, jak Macinka dospěl k nižší částce za povolenky. Částka dvanáct miliard podle něho vycházela z oficiální predikce ministerstva životního prostředí a ceny povolenek pak ještě rostly.
Vláda v pondělí také jmenovala Karla Kováře novým předsedou Národní sportovní agentury. Kovář působil od roku 2017 na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy mimo jiné jako náměstek pro řízení sekce sportu a mládeže. Dosud byl náměstkem ústředního školního inspektora. Podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) bude úkolem nového vedení agentury kontrola dotací. Ministr rovněž oznámil, že za zlatou medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo vláda v individuálních sportech slíbila odměnu 2,4 milionu korun, za stříbro 1,8 milionu korun a za bronz 1,2 milionu korun.
Kabinet rovněž rozhodl, že vládní zmocněnkyní pro zavádění stavebního zákona bude Hana Landová z Hospodářské komory. Na starosti bude mít koordinaci implementace zákona mezi jednotlivými resorty.
Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pak oznámil, že novými členy Rady pro výzkum, vývoj a inovace jsou ministr školství Robert Plaga (za ANO), předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek, předseda Asociace výzkumných organizací Libor Kraus a předseda vědecké rady Akademie věd ČR Pavel Beran. Havlíček radě předsedá.
Šéf resortu průmyslu a obchodu rovněž sdělil, že kabinet pověřil společnost ČEZ, aby se zapojila do aukce o prodloužení kapacit pro Česko v terminálu na LNG (zkapalněný zemní plyn) v nizozemském Eemshavenu. Stávající kontrakt, který zajišťuje až třetinu tuzemské roční spotřeby plynu, skončí na konci příštího roku. Bez těchto kapacit by Česku hrozil v roce 2028 nedostatek zásob plynu. ČEZ má od roku 2027 zajištěny kapacity také v terminálu v Německu, jeho stavba ale podle Havlíčka nabírá zpoždění.
Odpoledne měla Babiše, Macinku, Okamuru, šéfa Senátu Miloše Vystrčila (ODS) a prezidenta Petra Pavla čekat také debata na Pražském hradě, která se měla týkat zahraniční politiky. Hlava státu nicméně odpolední schůzku zrušila. „Vzhledem k tomu, že i přes posun původně avizovaného začátku jednání nebyli schopni někteří z účastníků dodržet stanovený čas, bude prezident hledat náhradní termín,“ uvedl Hrad. Setkání bylo původně plánováno na 15:00. Hrad jej poté o hodinu posunul, v tu dobu stále zároveň jednala vláda. Krátce po 16:00 prezident schůzku zrušil. Babiš se na brífinku po jednání vlády, který začal až krátce před 16:30, prezidentovi omluvil. Kabinet podle něj měl nejnáročnější zasedání.
