Miroslav Kalousek

Na zprávu o úmrtí papeže Františka, který zemřel v neděli ráno, reagují evropští i čeští politici.

Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu (NS), na jehož základě se musel omluvit bývalému politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Důvodem byl Babišův výrok, že Kalousek ještě jako ministerský náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Z nálezu plyne, že i pro politiky ve sněmovně platí určité limity svobody projevu. Vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů sporu neúčastnil.

Březnový díl pořadu Fokus Václava Moravce na téma Humor a politika se snažil najít odpověď mimo jiné na otázky, co je v politice vtipné a kde už přestává legrace. Kdy se bránit humorem? Jaké jsou například reakce politiků na humor, který je adresován jim? A platí to, že se humoru nejlépe daří v těžkých dobách? Diskutovali herečka a komička Ester Pes Kočičková, bývalý politik Miroslav Kalousek, grafik a satirik Tomáš Břínek, komik František Košarišťa, politická psycholožka Martina Klicperová a divadelní historik a esejista Vladimír Just.

Hosté Událostí, komentářů týdne debatovali o roztržce mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, která se odehrála v pátek v Oválné pracovně. Řeč byla také o kauze Motol, v níž čelí obvinění z korupce, praní špinavých peněz a dotačního podvodu sedmnáct lidí. Diskuse se dotkla i zákazu dlouhodobého uvazování psů. Pozvání přijali ekonom a bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, exministr financí Miroslav Kalousek, komentátor Jindřich Šídlo, sestra boromejka Angelika Pintířová a youtuber Jan Špaček.

Odhad dopadu případného zavedení amerických cel na evropské zboží, který představil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS), je podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly a exministra financí Miroslava Kalouska příliš optimistický. Shodli se na tom v Otázkách Václava Moravce. Stanjura ve čtvrtek odhadl, že kvůli clům by růst české ekonomiky mohl zpomalit zhruba o 0,5 procentního bodu. Premiér Petr Fiala (ODS) nechce zatím předjímat možné dopady a sdělil, že EU má nástroje k vyjednávání.

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) hospodařila loni podle předběžných dat s deficitem pět miliard korun, který však plánovala i v rozpočtu. Pokryje ho ze zůstatků předchozích let. Letos pojišťovna plánuje náklady ve výši 321 miliard korun a schodek 7,8 miliardy korun.

Hosté premiérového dílu diskusního pořadu Události, komentáře týdne v neděli večer hodnotili dění posledních dní, hodně prostoru věnovali výrokům nastupujícího prezidenta USA Donalda Trumpa, který mimo jiné avizuje, že chce ke Spojeným státům připojit Grónsko, a řekl také, že členské státy NATO by měly na obranu vydávat pět procent HDP. Exministr Miroslav Kalousek, bývalý guvernér ČNB Miroslav Singer, spisovatel Pavel Kosatík a novinářky Apolena Rychlíková a Světlana Witowská ale debatovali i o tom, jak by v současné bezpečnostní situaci měla vypadat civilní obrana či branná výchova, která byla běžná za socialismu.

Prezident Petr Pavel tím, že podepsal rozpočet na příští rok, říká, že lhát se může, prohlásil v Událostech, komentářích bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Podle něj finanční plán obsahuje nepravdivé položky. Exministr financí Ivan Pilný poznamenal, že proces sestavování rozpočtu na rok 2025 se vymykal standardu. „To je strašně nebezpečné,“ myslí si.

Bývalý předseda TOP 09 Miroslav Kalousek vystoupil 1. října ze strany, kterou před patnácti lety spoluzakládal. Svůj krok zdůvodnil odlišnými názory, než jaké prosazuje její současné vedení. V Interview ČT24 zároveň opět ostře kritizoval ekonomickou politiku současné vlády. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podle něj při sestavování státního rozpočtu na příští rok profesně selhal.

Vláda podle bývalých ministrů financí Miroslava Kalouska (TOP 09) a Ivana Pilného (dříve ANO) udělala chybu, že už vyčerpala většinu rozpočtové rezervy. Jinak by ji prý mohla použít k rychlejšímu řešení škod po povodních, přestože by rezerva celkové náklady pravděpodobně nepokryla. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Kalousek s Pilným se domnívají, že ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) se při čerpání rezervy dostatečně nebránil tlaku svých vládních kolegů.

Během týdne by se mělo vyjasnit, jak se zvýší části zaměstnanců ve státní sféře platy. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) nadále prosazuje navýšení od září pro část pracovníků o sedm až deset procent, dalším potom od ledna 2025. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středuly je sedm procent neakceptovatelných, podobně situaci vnímá i místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Hrnčíř (SPD). Ekonom Vít Hradil varuje, že kdyby došlo k ještě většímu poklesu reálné výše platů, Česko se dostane do „neprobádaného teritoria“. K platům ve státní sféře se v pondělním Interview ČT24 vyjádřil i bývalý šéf státní kasy Miroslav Kalousek (TOP 09), podle nějž je propouštění v tomto sektoru nezbytné.

Ministerstvo financí rozeslalo první návrh státního rozpočtu na příští rok ostatním resortům, nyní ale jeho podobu zveřejňovat nechce. Ministerstva se k návrhu vyjádří do konce července, finální návrh poté resort financí zveřejní do konce srpna, oznámil šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Ministerstvo financí podle zákona musí první návrh rozpočtových kapitol rozeslat ostatním resortům do konce června, v minulosti ho obvykle i zveřejňovalo. Postup kritizuje opoziční ANO.

V koalici se vede debata o zdanění zisků bank. Mimořádná daň známá jako windfall tax totiž vybrala výrazně míň, než se počítalo. Vládní hnutí STAN chce, aby koalice začala diskutovat o zavedení speciální sektorové daně pro banky. Bývalý premiér Vladimír Špidla (SOCDEM) míní, že by měla být zdaněna aktiva bank, s nimiž se prý dá velmi málo manipulovat. Někdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) tvrdí, že bankovní daň zaplatí lidé a ekonomický růst.

Úterní Fokus Václava Moravce se věnoval společné evropské měně. Tedy tomu, v čem by pro Česko bylo výhodnější euro přijmout, a naopak v čem je pro něj lepší nadále setrvat u české měny.

Společnost Čepro, která je ve stoprocentním vlastnictví státu, koupila síť čerpacích stanic Robin Oil. Ve spojení se stávajícími benzinkami Eurooil tak ovládá třetí největší síť čerpacích stanic v Česku po polském Orlenu (dřívější Benzině) a maďarském MOLu. Transakce ovšem vyvolala kritiku, podle odpůrců stát tolik benzinek nepotřebuje. Čepro i ministerstvo financí však obchod hájí strategickými zájmy ve složité době. Na nákup, který provázelo utajování informací, se zaměřili Reportéři ČT.

Kolik nových jaderných bloků v Česku vznikne, bude jasné teprve, až vláda dostane závaznou nabídku na čtyři bloky, kterou si vyžádala od francouzské EDF a korejské KHNP. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) připadají v úvahu možnosti, že vyroste jen jeden blok, dva nebo všechny čtyři. Bývalý ministr Miroslav Kalousek (TOP 09) ovšem zdůraznil, že financování čtyř nových bloků by bylo velmi náročné, domnívá se, že by například mohly vzrůst daně. Další exministryně financí a nynější předsedkyně poslaneckého klubu opozičního ANO Alena Schillerová podotkla, že vláda není s opozicí ve věci výstavby nových jaderných bloků v zásadním rozporu, chtěla by ale, aby se opoziční politici o situaci dozvěděli víc. Podle Stanjury to ale zatím nejde, protože tendr probíhá. Stanjura, Schillerová a Kalousek diskutovali o výstavbě jaderných bloků v Otázkách Václava Moravce.

Bývalý šéf TOP 09 a exministr financí Miroslav Kalousek vyčítá současné koaliční vládě mimo jiné to, že „neuklízí po vládách předchozích“. Sám by si přál razantněji snižovat státní výdaje, uvedl v Interview ČT24. Kabinet by podle něj měl o problémech v rozpočtu lépe informovat veřejnost. Také vyvracel, že by se chystal v dohledné době zakládat vlastní politickou stranu, neurčitě vidí své angažmá v budoucích volbách.

Se státními poctami se uskutečnilo poslední rozloučení s bývalým ministrem zahraničí, politikem a příslušníkem jednoho z nejstarších evropských šlechtických rodů. Zádušní mše za Karla Schwarzenberga se konala v Chrámu svatého Víta na Pražském hradě. Ceremoniálu se účastnili pozvaní hosté z řad evropské šlechty, diplomatů a politiky. Prezident Petr Pavel ve své smuteční řeči uvedl, že ve Schwarzenbergovi odchází velká osobnost moderních dějin, která bude Česku chybět.

Lidé se v sobotu rozloučili s aristokratem, diplomatem, politikem, poslancem a senátorem, vicepremiérem, ministrem zahraničí, prezidentským kandidátem, lesníkem a hospodským Karlem Schwarzenbergem. Byl veselým a srdečným člověkem i velkým vlastencem se smyslem pro službu, vzpomínali jeho přátelé a blízcí během speciálního vysílání ČT24. Rozloučení se účastnila také řada politiků, mezi nimi i představitelé opozice.

Premiér Petr Fiala (ODS) se se zástupci lékařů domluvil na navýšení objemu peněz na zvýšení platů, oznámil po společném jednání. Nabídl 9,8 miliardy korun z veřejného zdravotního pojištění na nárůst odměňování zdravotníků v nemocnicích. Setkání se uskutečnilo kvůli hrozícím prosincovým protestům. Ty lékaři, kteří vypověděli přesčasy, podle viceprezidenta České lékařské komory (ČLK) Jana Přády odvolají, až se premiérem předložená nabídka potvrdí písemně. Sněmovna navíc večer schválila úpravu novely zákoníku práce, přestane tak platit ustanovení o další dobrovolné přesčasové práci, které protesty lékařů vyvolalo.

Den boje za svobodu a demokracii nebyl jen dnem vzpomínání na roky 1939 a 1989, ale také dnem aktivních protestů. Prahou i Brnem prošly pochody za klima. Uskutečnily se i protivládní protesty – na Staroměstském náměstí v Praze i před Janáčkovým divadlem v Brně. Ve Valašském Meziříčí se sešli lidé k demonstraci za spravedlivé vyšetření otravy Bečvy.

Ve věku 85 let zemřel Karel Schwarzenberg. Poslední dny byl hospitalizován ve Vídni. Mnoho let patřil k nejvýraznějším osobnostem české politické scény, mimo jiné byl ministrem zahraničí, předsedou TOP 09 a senátorem.

Jako na jednoho z nejdůležitějších porevolučních politiků, symbol návratu svobody a demokracie do Česka či morální vzor a moudrého rádce, který pro Česko vykonal mnoho. Tak vzpomínají čeští politici na bývalého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který zemřel v neděli ve věku 85 let.

Sněmovna v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Deficit má podle návrhu vlády klesnout proti letošnímu plánu o 43 miliard korun na 252 miliard korun. Plánované příjmy se zvýší o 12 miliard na 1,94 bilionu korun. Plánované výdaje mají naopak klesnout o 31 miliard na 2,19 bilionu korun. Nyní už poslanci tyto základní údaje měnit nemohou, mohou jen navrhovat přesuny uvnitř rozpočtu. Premiér Petr Fiala (ODS) i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve nevyloučili drobné přesuny. Návrh nyní zamíří k projednání výborům.