Ústavní soud (ÚS) zamítl stížnost předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše proti rozsudku Nejvyššího soudu (NS), na jehož základě se musel omluvit bývalému politikovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi. Důvodem byl Babišův výrok, že Kalousek ještě jako ministerský náměstek rozkrádal ministerstvo obrany a „zabil lidi cez padáky“. Z nálezu plyne, že i pro politiky ve sněmovně platí určité limity svobody projevu. Vyhlášení nálezu se nikdo z aktérů sporu neúčastnil.
„V minulosti v té věci soud rozhodl dvakrát v můj prospěch, dvakrát vyhrála protistrana. Pan Kalousek pro mě osobně vždy bude symbolem korupce a já bych všem doporučil, aby si přečetli knížku Nadačního fondu proti korupci Miroslav Kalousek a 20 let jeho úřednických a politických her, ze které jsem tenkrát vycházel. On byl jeden z důvodů, proč jsem šel do politiky,“ prohlásil Babiš.
„Už jsem omluvu dostal, písemnou i ústní, a tím to pro mne skončilo. Proč tím Andrej Babiš obtěžoval Ústavní soud, to jsem nepochopil,“ nechal se slyšet Kalousek. V komentáři na síti X dodal, že jsou lidé, kteří člověka ošklivě a lživě pomluví, pak je to mrzí a omluví se, pak jsou ti, které musí k omluvě donutit obecný soud. „A pak je Andrej Babiš, kterého k tomu donutil obecný soud, ale on si to musel ještě nechat potvrdit Ústavním soudem.“
ÚS připustil, že není úkolem justice, aby kultivovala charakter a úroveň politických debat v parlamentu, a že při posuzování konkrétních výroků musí postupovat zdrženlivě. „Současně to však neznamená, že svoboda projevu v parlamentu představuje absolutní hodnotu a ‚vše je dovoleno‘. I pro poslance a senátory je podstatné si uvědomovat, že určité limity existují a zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany,“ řekla soudkyně zpravodajka Kateřina Ronovská.
Babiš slova pronesl v roce 2018 na schůzi sněmovny před hlasováním o důvěře vládě ANO a ČSSD. Kalousek předtím Babiše kritizoval za to, že při vysvětlování kauzy Čapí hnízdo přísahal na zdraví svých dětí. Vyhrocenou diskusi přenášela televize.
Kalousek se bránil žalobou na ochranu osobnosti. U Okresního soudu pro Prahu-západ se původně domohl toho, že se mu má Babiš omluvit jak písemně, tak i na schůzi sněmovny. Šéf ANO ale svým odvoláním dosáhl zrušení verdiktu a soudy žalobu zamítly s tím, že parlamentní prostředí zaručuje maximální míru svobody projevu. Uvedly také, že Babišovy výroky vůbec nebyly způsobilé zasáhnout do Kalouskových osobnostních práv.
Nejvyšší soud ale s takovým závěrem nesouhlasil. Zdůraznil, že sporný výrok neměl žádnou obsahovou souvislost s jednáním o důvěře vládě a že jím Babiš sledoval své osobní zájmy, když emotivně reagoval na Kalouskova slova. Výrok podle NS nelze pokládat za formu politického boje a Kalouskovi za něj náleží omluva, což nyní potvrdil i Ústavní soud, podle kterého Babiš „vystoupil z role“.
ÚS: Svoboda projevu je spojena s povinnostmi
ÚS také dospěl k závěru, že Babiš pro svůj výrok neměl dostatečný skutkový základ. Poukazoval jen na to, že existovaly pochybnosti o veřejných zakázkách na ministerstvu obrany v době Kalouskova působení. Pro natolik silné tvrzení, jímž Kalouska spojil s rozkrádáním a se smrtí jiných lidí, to ale nestačí. Nelze to obhájit ani nadsázkou či zveličením.
Babišovi sice ve sněmovně náležela vysoká míra ochrany svobody projevu, ta je však neoddělitelně spojena také s povinnostmi a odpovědností, zdůraznil ÚS. „Pronesl-li proto stěžovatel svůj výrok, jehož difamační potenciál mu musel být zřejmý, na schůzi Poslanecké sněmovny, která na sebe navíc poutala značnou pozornost veřejnosti, bylo od něj možné očekávat určitou péči o to, že jeho výroky budou mít dostatečný skutkový základ,“ stojí v nálezu.
Předseda ANO se na sněmovním plénu omluvil v říjnu 2023. Kalousek tehdy uvedl, že Babiš promarnil pět let, kdy se mohl omluvit z vlastní vůle. Takovou omluvu by prý s radostí přijal. Nakonec prý jen bere na vědomí, že Babiš splnil soudem uloženou povinnost.
