Deficit státního rozpočtu se v květnu prohloubil na 170,2 miliardy korun z dubnových 106,1 miliardy, informovalo v pondělí ministerstvo financí. Prohloubení schodku je v květnu obvyklé. Letošní květnový deficit byl nejnižší od roku 2020, ale zároveň šestý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci května byl rozpočet ve schodku 170,5 miliardy korun.
Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o 5,7 procenta na 818,4 miliardy korun. K růstu přispěly vyšší daňové inkaso i vyšší příjmy z Evropské unie. Výdaje se meziročně zvýšily o 4,7 procenta na 988,6 miliardy korun.
„Schodek za prvních pět měsíců roku odráží tradiční květnový výkyv, kdy v rozpočtu chybí kvartální daňové příjmy, a naopak se koncentrují velké výdaje, jako jsou zálohy pro regionální školství,“ přiblížila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Zdůraznila přitom, že se v rozpočtovém saldu projevuje investiční aktivita státu. „Kapitálové výdaje jsme meziročně navýšili o více než patnáct miliard korun, přičemž tyto prostředky směřovaly zejména do dopravní infrastruktury přes Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a do modernizace armády,“ doplnila ministryně.
Z daňových příjmů nejrychleji rostlo inkaso daně z příjmu právnických osob. Meziročně se zvýšilo o 13,1 procenta na 54,9 miliardy korun. Daň z příjmu fyzických osob do rozpočtu přinesla 72,8 miliardy korun, meziročně o 8,5 procenta víc. Za nárůstem jejího inkasa podle ministerstva stojí zejména růst platů a mezd.
Na povinném pojistném stát meziročně vybral o šest a půl procenta více
Zvýšení platů a mezd se projevilo také ve vyšším výběru povinného pojistného, na kterém stát získal 351,3 miliardy korun, meziročně o 6,5 procenta víc. K vyššímu inkasu přispěl i růst minimálního vyměřovacího základu živnostníků ze 35 na 40 procent průměrné mzdy. Sněmovna ale schválila vrácení základu na loňskou úroveň, přeplatky z prvních měsíců roku stát následně živnostníkům vrátí.
Na dani z přidané hodnoty (DPH) stát získal 169,8 miliardy korun, o 4,4 procenta více než loni. Spotřební daně přinesly do rozpočtu 67 miliard korun, meziročně o 3,2 procenta víc.
Nejrychleji rostl výběr spotřební daně z minerálních olejů, který se zvýšil o 7,1 procenta na 33,6 miliardy korun. Prominutí části spotřební daně na naftu, ke kterému vláda přistoupila v reakci na konflikt na Blízkém východě, se podle ministerstva financí v rozpočtovém plnění projeví až v dalších měsících.
Nejvíce stát vyplatil na sociální dávky
Hlavní výdajovou položkou tradičně byly sociální dávky, na kterých stát vyplatil 401 miliard korun, meziročně o 3,8 procenta víc. Z toho 309 miliard korun tvořily výplaty důchodů, jejich objem proti loňsku vzrostl o 3,3 procenta. Z dalších dávek nejrychleji rostla podpora v nezaměstnanosti, na kterou stát vynaložil 8,7 miliardy korun, o 39,6 procenta více než před rokem. Nárůst podle ministerstva souvisí se změnou pravidel pro výši podpory v prvních měsících nezaměstnanosti.
Kapitálové výdaje meziročně vzrostly o 24,8 procenta na 76,7 miliardy korun. Z toho 29 miliard korun byly transfery SFDI, které se proti loňsku zvýšily o 7,5 procenta.
Schválený rozpočet na letošní rok počítá s příjmy 2,118 bilionu a výdaji 2,428 bilionu korun. Naplánovaný schodek činí 310 miliard korun. Loni stát hospodařil se schodkem 290,7 miliardy korun, byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka.
Vláda podle Hrnčíře možné prohloubení schodku letošního rozpočtu neřeší
Poslanec vládního hnutí SPD Jan Hrnčíř číslo květnového schodku v zásadě očekával. „Pozitivní je, že je tam o patnáct miliard větší investiční aktivita ve srovnání s loňským rokem. Samozřejmě téměř celé první čtvrtletí bylo rozpočtové provizorium, takže bylo naprosto jasné, že investice a výdajové položky se odloží na duben a květen,“ sdělil s tím, že je rád, že číslo je obdobné jako vloni. Rozpočet se podle Hrnčíře neplní lineárně a je potřeba si uvědomit, že větší podniky platí daně až koncem června a v červenci.
Poslanec zmínil také konflikt na Blízkém východě, u něhož není jasné, kdy a jak skončí. „Pořád má potenciál způsobit globální celosvětovou recesi a v tom případě by se to projevilo negativně i do příjmů a potažmo výdajů státního rozpočtu,“ podotkl s tím, že pokud se ale nic nezmění a plán bude dodržen, tak je současný deficit v souladu s plánovaným schodkem na letošní rok. Kabinet podle něho nevede debaty o možném prohloubení deficitu letošního rozpočtu.
Hrnčíř se vyjádřil i ke státnímu rozpočtu na příští rok, který by podle něj neměl mít vyšší schodek než letošní. „Bylo by lepší, kdyby to bylo méně. Ale na druhou stranu si uvědomujeme, jaká situace je a že konflikt na Blízkém východě nebo nějaké další konflikty (…) mohou výrazným způsobem ekonomiku ovlivnit tak, že to nepůjde vyřešit jinak. Ale pokud se situace nějakým způsobem nezhorší, tak za standardních podmínek by měl být deficit nižší,“ uvedl.
Podle Munzara bude reálnější obraz k dispozici až za měsíc
Poslanec Vojtěch Munzar z opoziční ODS sdělil, že reálnější obraz o státním rozpočtu bude k dispozici až za měsíc. „Protože teprve v červnu budou firmy platit zálohy na daních z příjmů, takže teprve po konci června uvidíme trendy, které nabízí státní rozpočet,“ podotkl.
Za varování ovšem považuje, že od konce dubna deficit narostl o více než šedesát miliard korun. „Zatím to vidím jako možná trochu mírně zdvižený prst. Nedělal bych z toho žádnou paniku, ale ten trend se musí sledovat,“ myslí si. Podobně jako Hrnčíř zmínil i Munzar faktor konfliktu na Blízkém východě, který podle něj může určit budoucí vývoj státního rozpočtu.
Munzar rovněž připomněl, že opozice vládu kritizovala za to, že navýšila deficit státního rozpočtu pro tento rok v rozporu s dosud platným zákonem o rozpočtové odpovědnosti. „I za nás se masivně investovalo do dopravní infrastruktury, ale musíme si uvědomit, že se vždy musí vážit na miskách vah. Stát má omezené zdroje, protože hospodaří pouze s tím, co vybere od firem, od lidí, od daňových poplatníků a případně s tím, co si půjčí. A tam má být nějaký limit. Nemůže se stát, že si budeme půjčovat donekonečna,“ zdůraznil opoziční zákonodárce.
Podle expertů není jisté, zda se celoroční schodek podaří dodržet
Analytička Raiffeisenbank Tereza Krček upozornila, že není jisté, zda se podaří dodržet letošní naplánovaný celoroční schodek 310 miliard korun. „Stav státního rozpočtu nezlepší ani snížení spotřební daně na naftu, které od dubna ukrojí každý měsíc z příjmů do státního rozpočtu jednu miliardu korun. Na výdajové straně za odpuštění (plateb občanů za) podporované zdroje energií stát vydá v letošním roce sedmnáct miliard korun. Navýšení platů ve státní sféře vyjde minimálně na patnáct miliard korun,“ podotkla analytička.
Riziko pro dodržení plánovaného schodku vidí i hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko. „Hlavním rizikem plnění je z našeho pohledu kondice tuzemské ekonomiky, zejména pokud by mělo v důsledku blízkovýchodního konfliktu dojít k dalšímu přepisování očekávaného růstu pod dvě procenta,“ uvedl.
Podle redaktora ČT Petra Vaška je květnový schodek očekávatelný. „Myslím, že číslo je v očekávaném koridoru, protože tam ještě jsou znát jakési dozvuky rozpočtového provizoria, kdy hlavně v prvních třech měsících stát utrácel méně. Nicméně celkový schodek státního rozpočtu má být letos 310 miliard korun a vloni to bylo 290 miliard. Takže by ta čísla měla být plus minus podobná jako v loňském roce,“ vysvětlil Vašek. Nemyslí si, že by současná čísla nějak vybočovala z toho, co ministerstvo financí pro letošní rok plánuje.
Očekávatelný je podle něho i nárůst schodku o 64 miliard v porovnání s dubnem. „Ono to vypadá jako obrovská částka, nicméně si musíme uvědomit, že květen patří k vůbec nejhorším měsícům z hlediska státního rozpočtu, protože se téměř neplní příjmy státního rozpočtu,“ přiblížil Vašek, podle něhož je pátý měsíc roku vždy minusový.
Deficit podle něho bude růst i nadále, i když to nebude lineárně. „Protože když si vezmeme, že letos je schodek 310 miliard, tak u 170 jsme více než za polovinou,“ poznamenal Vašek s tím, že nějaký letní měsíc se klidně může stát, že deficit bude na zhruba stejné částce jako teď. „A pak se to zase bude zhoršovat, jako už tradičně, od října, a hlavně v listopadu a prosinci,“ dodal.
