Důchody

Schodek státního rozpočtu se v listopadu prohloubil o 49,3 miliardy korun a dosáhl 232,4 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Je to nejnižší schodek za posledních šest let, zároveň ale šestý nejhlubší od vzniku Česka. Loni byl rozpočtový deficit na konci listopadu 259,2 miliardy korun. Na celý rok je naplánovaný schodek 241 miliard korun, loni skončil rozpočet deficitem 271,4 miliardy korun.

Prezident Petr Pavel v pondělí přijal další tři kandidáty do vlády za hnutí ANO. Jako poslední na Pražský hrad dorazil krátce před polednem kandidát na ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který jednání označil za konstruktivní. S hlavou státu prý debatovali například o vyloučených lokalitách, důchodech či superdávce. Juchelka také sdělil, že Pavel žádné výhrady vůči jeho osobě neměl.

Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) stále neobjasnil, jak vyřeší možný střet zájmů. „Babiš má s prezidentem Petrem Pavlem dohodu, věřím, že ji dodrží,“ řekl v Otázkách Václava Moravce nominant na ministra práce Aleš Juchelka (ANO). Podle předsedkyně pirátských poslanců Olgy Richterové je postup jasný: buď musí Babiš odejít z politiky, nebo prodat Agrofert. S předsedou Motoristů Petrem Macinkou a poslankyní Věrou Kovářovou (STAN) debatovali také o rozpočtu či nominaci Filipa Turka (za Motoristy).

Místopředsedkyně ANO a nominantka na ministryni financí Alena Schillerová v Interview ČT24 hovořila o plánech nastupujícího kabinetu na konsolidaci rozpočtu. Návrh vlády v demisi je podle ní potřeba zpřesnit a k tomu dodala, že reálný návrh se musí sestavit i za cenu zvýšení schodku. Rozhovor vedla moderátorka Tereza Řezníčková.

Místopředsedkyně rozpočtového výboru Věra Kovářová (STAN) v pořadu Interview ČT24 připustila, že rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury má odpovídat státnímu rozpočtu. Poukázala na to, že vláda v demisi připravila na příští rok řadu projektů a bude na budoucí vládě, aby rozhodla, které z nich mají prioritu. Pravděpodobná budoucí ministryně financí Alena Schillerová (ANO) uvedla, že návrh rozpočtu nepokrývá povinné a zákonem předepsané výdaje a také klíčové investiční výdaje v celkovém objemu 95,9 miliardy korun. Kolářová upozornila, že Národní rozpočtová rada propočítala výhrady nastupující vlády a konstatovala, že v některých položkách rozpočtu – jako jsou důchody nebo ministerstvo zemědělství – nevidí, jak nastupující vláda došla ke konkrétním částkám. Rozhovor s Kovářovou vedl moderátor Daniel Takáč.

V Poslanecké sněmovně ve středu poprvé zasedal rozpočtový výbor, aby projednal návrh státního rozpočtu, který předložila končící koaliční vláda Petra Fialy (ODS). Vláda v demisi navrhla schodek 286 miliard korun. Na návrh místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ale výbor projednávání přerušil do pondělí. Podle možné budoucí ministryně financí návrh nepokrývá povinné, zákonem předepsané a investiční výdaje v objemu 95,9 miliardy. Ministr financí v demisi Zbyněk Stanjura (ODS) tvrzení odmítá.

Německá vláda čelí krizi kvůli plánovanému důchodovému balíčku. Postavili se proti němu mladí poslanci konzervativní unie CDU/CSU, kteří hrozí, že návrh ve Spolkovém sněmu nepodpoří. Vláda kancléře Friedricha Merze, kterou kromě CDU/CSU tvoří ještě sociální demokraté (SPD), by tak neměla pro schválení návrhu většinu. Situace je natolik vážná, že kancléř musel v pondělí odmítnout spekulace, že kvůli sporu hrozí rozpad koalice a menšinová vláda konzervativců.

V návrhu rozpočtu na příští rok může chybět až čtrnáct miliard na sociální výdaje, připustil pro ČT ministr práce a sociálních věcí v demisi Marian Jurečka (KDU–ČSL). Ujistil však, že na důchody nebo dávky stát peníze prostě najít musí. Odmítl také kritiku hnutí ANO, že v resortu může scházet skoro 32 miliard korun. Pravděpodobná budoucí vládní koalice tvrdí, že v rozpočtu chybí celkem desítky miliard korun.

Sliby pro přítomnost na úkor budoucnosti, označil znovuzvolený poslanec Vojtěch Munzar (ODS) programové prohlášení ANO, SPD a Motoristů v Duelu ČT24 moderovaném Janou Peroutkovou. Také zkritizoval, že plánované kroky hnutí ANO oddálí Česko od udržitelných důchodů. To znovuzvolený poslanec Aleš Juchelka (ANO) odmítl a sdělil, že je spokojený s tím, že celé programové prohlášení je protkané „prorodinnou politikou“. Dodal, že díky tomu, že se stranám povedlo domluvit i na pragmatickém programu, bylo jednání rychlé. Juchelka také připustil, že dostal nabídku na ministerský post.

Programové prohlášení vznikající vlády ANO, SPD a Motoristů obsahuje mnoho nákladných opatření a jen velmi málo zdrojů k jejich pokrytí, tvrdí někteří analytici. Vznikne tak podle nich tlak na větší deficit státního rozpočtu krátkodobě o vyšší desítky, dlouhodobě o stovky miliard korun ročně. Program vlády je podle dalších hlasů bez překvapení, odráží hlavně priority hnutí ANO.

Vznikající vláda ANO, SPD a Motoristů ve vládním programu navrhuje zastropování důchodového věku na 65 letech a změnu valorizace penzí. Vojákům, hasičům, policistům a některým pedagogům také slibuje nástupní plat 50 tisíc korun. Strany se zavazují i zvýšení rodičovského příspěvku, školkovného či slevy na dani pro pečující. Zmiňují i nový zákon o sociálních službách a zohlednění jejich financování podle počtu klientů.

Lednová valorizace penzí vyjde stát podle odhadů na více než dvaadvacet miliard korun. Vyplývá to z dat, která má ČT k dispozici. Podle zástupců vznikající vládní koalice ANO, SPD a Motoristů půjde o poslední navýšení dle současných pravidel, kdy se započítává inflace a třetina růstu reálných mezd. Příště to má být jako v minulosti polovina růstu reálných mezd. Vláda chce také upravit věk odchodu do penze i předčasné důchody u náročných profesí.

Končící vláda nebude znovu předkládat sněmovně návrh rozpočtu na rok 2026 a nechá budoucí novou vládní koalici vypracovat si vlastní, řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v první části Otázek Václava Moravce. Podle ekonoma Jana Švejnara, který byl hostem další části pořadu, bude výzvou pro novou vládu především to, jak nastartovat ekonomický růst. Za klíčové považuje také investice s vysokou návratností. Bývalý premiér a ministr financí Jiří Rusnok by se zabýval i snahou o vyrovnání státního dluhu. Oba ekonomové se shodují na tom, že politici obecně málo řeší příjmovou stránku rozpočtu a hledí si zejména výdajů na spotřebu.

Vyšší platy ve veřejném sektoru, změny v důchodech, levnější energie či dotace na bydlení. Předvolební kampaně jsou plné ekonomických slibů. Emeritní rektor VŠE v Praze Richard Hindls v pořadu 90' ČT24 upozornil, že ekonomika je především o důvěře, a neustálé změny, například v důchodovém systému, důvěru v instituce snižují. Za pravdu mu dává také hlavní ekonomka Raiffeisenbank, členka NERV a poradkyně premiéra Helena Horská, podle které je základem ekonomiky předvídatelnost. Ekonomka Jana Matesová uvedla, že českému hospodářství se ve srovnání s jinými státy daří velmi dobře.

Hosté pořadu Události, komentáře z ekonomiky debatovali o posilování zbrojařů v nejisté válečné době. Zažívají zlatou dobu, nebo jim hrozí strmý pád? Přemítali o tom Kristýna Helm z Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu, bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský nebo generální ředitel PBS Group Petr Kádner. Pořad se zabýval také důchody. Čím dál víc lidí si uvědomuje, že jen s penzí od státu nevystačí. O tom mluvili ekonom Jiří Rusnok a Jana Brodani, výkonná ředitelka Asociace pro kapitálový trh.

Většina stran a hnutí, které mají podle průzkumu agentury Kantar reálnou šanci na zvolení do sněmovny, chce změnit současnou automatickou valorizaci důchodů, a to ANO, SPD, Stačilo! a Motoristé. Proti změně nynějšího vzorce je SPOLU, STAN a Piráti. Penze se podle zákona už druhý rok pravidelně zvedají o inflaci, která vychází ze speciálního spotřebního koše pro seniory, a o třetinu růstu reálných mezd. Důchodový účet je dlouhodobě v minusu. Letos je deficit menší než před rokem. Dál ho snižovat považuje za prioritu většina politických subjektů. Piráti a Stačilo! ale odmítli vybrat odpověď ano, nebo ne.

Důchodový účet se vrátí do plusových hodnot poprvé od roku 2019. Stát podle prvního návrhu státního rozpočtu na příští rok vybere na penze o deset miliard víc, než za ně vyplatí, spočítala Česká televize. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvádí několik důvodů: mzdy porostou rychleji než důchody, platí přísnější podmínky pro předčasné penze a nezaměstnanost zůstává nízká.

Průměrný starobní důchod se od ledna 2026 zvýší o 668 korun. Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní penze se zvýší o 240 korun a k tomu se zvedne jejich zásluhový díl ještě o 2,6 procenta, oznámil ve čtvrtek ráno ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dodal, že při pohledu na vývoj za posledních deset let stoupnou penze o více než 18 procent nad růst cen.

Důchodový účet byl koncem letošního července v minusu přes deset miliard korun, přitom loni touto dobou vykázal zhruba čtyřiatřicetimiliardový schodek. Vedle rostoucích výdělků a nízké nezaměstnanosti stojí podle vládních politiků za lepším výsledkem také změny v penzijním systému, které koalice prosadila. Opozice s nimi dlouhodobě nesouhlasí a chtěla by část úprav zrušit.

Končící poslanci strávili v jednacím sále přes 2200 hodin. To je výrazně víc než v předchozích volebních obdobích. Do konce svých mandátů se sejdou ještě minimálně jednou. V září mají projednat předlohy, které do Poslanecké sněmovny vrátil Senát.

Stát v příštím roce po sedmi letech vybere na důchody víc peněz, než na nich vyplatí penzistům. Přebytek na důchodovém účtu by měl včetně výdajů na správu dosáhnout osmi až deseti miliard korun. Pro ČT to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V letošním roce přitom bude penzijní účet zhruba ve třináctimiliardovém minusu.

Systém důchodového pojištění skončil za první pololetí ve schodku 9,2 miliardy korun. Ve srovnání se stejným obdobím loňska je deficit třetinový, proti předloňsku čtvrtinový. Letošní pololetní výsledek je od roku 2013 čtvrtý nejlepší.

Vládní většina uhájila před Ústavním soudem novelu, která zpřísnila podmínky předčasných důchodů. Návrh ANO na zrušení novely soudci zamítli. Napadený předpis také zpomalil valorizace. Cílem bylo zbrzdit zadlužování a růst výdajů. Soud se vyjádřil také k údajnému omezení diskuze ve sněmovně při projednávání předlohy. Podle instituce vládní většina porušila jednací řád odůvodněně, měla by tak však činit jen v krajních situacích, kdy čelí obstrukcím menšiny. Soud zároveň vyzval k jeho reformě.

Ve své dřívější podobě by penzijní systém vytvářel kolem roku 2060 deficity ve výši čtyř procent hrubého domácího produktu, schválená důchodová reforma by to měla snížit jen na 1,6 procenta, uvedla ve své studii Národní rozpočtová rada. I proto vládní strany své dílo hájí. Opozice ho chce výrazně změnit.