Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
Z novely vypadl návrat k vyšší valorizaci penzí o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny. Roční výdaje by od roku 2029 do roku 2060 podle ministerstva práce stouply ze dvou miliard korun na 102 miliardy korun.
Ministerstvo financí se postavilo proti. Chce přesnější výpočty. Podle vládních politiků se krok stejně jako strop důchodového věku na 65 letech dostane do další novely.
Od příštího roku by podle nynější vládní novely mohl zásluhový procentní díl penze vzrůst o 500 korun v 80, 85, 90 a 95 letech a o tisícikorunu ve stovce. Zvýšený důchod by lidé měli pobírat od měsíce, v němž budou mít kulaté či půlkulaté narozeniny.
Dosud se přidává tisícikoruna v 85 letech a 2000 korun při stovce. U pětaosmdesátníků a stoletých novela tedy nic nemění, proti nynějšku by si polepšili lidé v 80 a 90 letech o 500 korun a v 95 letech o tisícikorunu. Seniorům a seniorkám, kteří už daného věku dosáhli, by se důchod také příští rok upravil. Juchelka přidání podle věku zdůvodnil nákladnější péčí ve stáří.
V roce 2027 by přidání podle věku mělo stát nominálně 2,6 miliardy korun. Suma by postupně rostla. V roce 2029 by činila tři miliardy korun, v roce 2035 pak 3,8 miliardy korun. Do poloviny století by se zvedla na 4,8 miliardy korun, v roce 2060 na 6,4 miliardy korun.
Pracujícím důchodcům by se měl navýšit důchod vždy od ledna, a to poprvé od roku 2028. Zaměstnancům by sociální správa přidala automaticky, živnostníci by museli požádat. Zásluhová procentní výměra se za rok práce upraví o 1,5 procenta, při kratší době o poměrnou část.
Důchody se už dřív za práci v penzi zvyšovaly, ale méně. Minulá vláda místo toho prosadila odpuštění důchodových odvodů 6,5 procenta z výdělku. I toto opatření má zůstat. Podle Juchelky se mylně předpokládalo, že si lidé peníze z odvodů odloží a neutratí je. Navyšování penzí za práci v důchodu jim má zajistit víc peněz ve stáří.
Pokud by přibyly dva tisíce pracujících důchodců, na navýšení penzí by v roce 2028 bylo potřeba nominálně 0,8 miliardy korun a stát by z daní a odvodů získal 0,3 miliardy korun. Částky by postupně rostly. V roce 2035 by výdaje činily 7,8 miliardy korun a příjmy 0,4 miliardy korun. V roce 2060 by si přidání vyžádalo 54,4 miliardy korun a příjem by byl 1,1 miliardy korun.
V nejvyšším scénáři počítá ministerstvo práce s růstem zaměstnanosti lidí mezi 65 a 75 lety o půl procentního bodu ročně, tedy do roku 2060 celkem o 16,5 procentního bodu. Roční výdaje na navýšení penzí by se tak od roku 2028 do roku 2060 zvedly nominálně z 0,8 miliardy korun na 95 miliard, příjmy státu z 1,5 miliardy korun na 89,2 miliardy korun.
Novela zpřesňuje i pravidla výplaty penzí do zahraničí v cizí měně.
Vláda žádá zamítnutí Pavlovy žaloby a vyloučení soudce Šámala z rozhodování
Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla ohledně účasti na summitu NATO. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO).
Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby soud z dalšího rozhodování ve věci vyloučil soudce zpravodaje Pavla Šámala. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
Šámal při vydání předběžného opatření uvedl, že účast českého prezidenta na summitech NATO je zavedenou praxí. Soud rozhodoval i s ohledem na časovou tíseň.
Babiš na brífinku sdělil, že ze summitu NATO pro něj plyne poučení, že už nikdy nebude v delegaci s prezidentem Petrem Pavlem. Nemá problém s tím, aby Pavel jel na příští summit NATO.
Ohledně situace kolem poslance a vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) premiér uvedl, že do výsledku šetření policie nechodí na vládu a neměl by vykonávat funkci zmocněnce. Pokud se ukáže, že pochybil, měl by skončit, zopakoval.
Mobily ve školách
Jako poslaneckou iniciativu předložil vládě návrh na zákaz používání mobilních telefonů a jiných elektronických komunikačních zařízení při vzdělávání premiér Babiš s ministrem školství Robertem Plagou (za ANO). Vláda návrh podle očekávání podpořila.
Účinnost předkladatelé navrhují od 1. září 2027. Zákaz používání mobilů se má podle předlohy týkat dětí v mateřské škole, základní škole i v nižších ročnících víceletých gymnázií a konzervatoří. Kromě výuky a přestávek by měl podle návrhu zahrnovat také čas, který děti tráví ve školní jídelně, v družině nebo ve školním klubu. Starším žákům a studentům může používání telefonů omezit nebo zakázat školní řád jako dosud.
Výjimka ze zákazu by se vztahovala podle novely na případy, kdy děti telefon potřebují ze zdravotních důvodů nebo kvůli speciálním vzdělávacím potřebám, například pro sledování cukrovky nebo jako kompenzační pomůcku. Škola by mohla povolit používání mobilů nebo například tabletů pro vzdělávací účely a na školních výletech a exkurzích. Zákon by dal školám kvůli vymahatelnosti pravomoc upravit ve školním řádu odkládání telefonů na dobu vyučování i odebírání těchto zařízení jako reakci na porušení zákazu.
Proti zákazu se v připomínkovém řízení postavil dětský ombudsman Martin Beneš. Zákonná regulace je podle něho nadbytečná, protože omezení pro používání mobilních telefonů mohou školy už nyní upravit ve svých řádech. Plaga v pondělí v reakci Benešovi doporučil, aby si přečetl celý materiál a podíval se do škol, které už telefony o přestávkách omezily. „Myslím si, že na základě toho změní svůj názor a bude tento návrh podporovat,“ dodal ministr.
Beneš v pondělí na dotaz ČTK uvedl, že jeho názor trvá. „Nadále pochybuji o tom, že je vhodné upravovat zákaz mobilních telefonů ve školách celostátně. Jednoznačně podporuji snahu omezit negativní dopady digitálních technologií na děti. Domnívám se ale, že je třeba hledat řešení komplexní, ne vydávat se cestou jednotlivých dílčích opatření, jejichž účinnost navíc není jednoznačně prokázána,“ uvedl Beneš.
Babiš s Plagou zdůvodňují plošný zákaz doporučením Národního ústavu duševního zdraví. Poukazují na možný vznik závislosti, na deprese a úzkosti, menší životní spokojenost, ztráty pozornosti dětí ve škole a jejich horší výkony.
Tématem byla také zpráva o extremismu
Na programu měla vláda také výroční zprávy o extremismu a předsudečné nenávisti a o plnění akčních plánů prevence domácího a genderově podmíněného násilí. V souvislosti s první zmíněnou zprávou v sobotu server Seznam Zprávy uvedl, že v ní není zmíněné vládní hnutí SPD, které se v ní předtím objevovalo opakovaně.
Z ministerstva vnitra také odcházejí dva z autorů dokumentu. Důvod neuvedli, podle serveru je jím i finální podoba zprávy. Ministr Lubomír Metnar (ANO) informace o víkendu na síti X označil za lživé a manipulativní.
Podle ministra vnitra Metnara je účelem zprávy o extremismu popisovat rizika, nikoliv hodnotit politickou soutěž. Personální změny v úřadu kvůli SPD ministr odmítl.
