Turecko

Při přestřelce před izraelským konzulátem v Istanbulu zemřel jeden z útočníků, další dva byli zraněni a zadrženi. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury s odvoláním na turecké úřady. Dva policisté utrpěli lehká zranění. Turecké i izraelské úřady potvrdily, že se v době útoku v konzulátu nenacházel žádný izraelský personál. Útok odsoudil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Srbská armáda a policie našly dva batohy s výbušninami a rozbuškami poblíž plynovodu, který vede do Maďarska. Informoval o tom podle agentury AFP srbský prezident Aleksandar Vučić. Maďarský premiér Viktor Orbán podle agentury MTI na jednání obranné rady nařídil, aby potrubí začala střežit armáda. Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó naznačil, že za incidentem stojí Kyjev, ten naopak viní Moskvu. Šéf maďarské opozice Péter Magyar vyjádřil přesvědčení, že jde o akci „pod falešnou vlajkou“, která má vyvolat paniku a zabránit volbám příští týden. Podle ředitele srbské tajné služby má ale akci na svědomí osoba z řad migrantů.

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí v sobotu popřel, že by Írán odmítal jednat v Islámábádu o zastavení bojů. V pátek přitom deník The Wall Street Journal napsal, že snahy zorganizovat rokování mezi Íránem a USA v pákistánské metropoli se dostaly na mrtvý bod. Arakčí prohlásil, že Íránu záleží na dojednání definitivního konce války, která začala americkými a izraelskými údery na jeho území. Írán má již jen 48 hodin na uzavření dohody nebo uvolnění Hormuzského průlivu, jinak se na něj snese peklo, uvedl později v sobotu prezident USA Donald Trump.

V Maďarsku panuje před parlamentními volbami toxická atmosféra. V prohlášení to uvedla delegace Parlamentního shromáždění Rady Evropy, která v pondělí a úterý uskutečnila pozorovatelskou návštěvu Budapešti. Maďaři 12. dubna rozhodnou, zda u moci zůstane premiér Viktor Orbán a jeho nacionalisticko-konzervativní strana Fidesz, nebo se vlády ujme opoziční Tisza pod vedením Pétera Magyara. Průzkumy veřejného mínění za favorita označují opozici.

Turecká policie v úterý zadržela pět desítek lidí včetně opozičního starosty Bursy, čtvrtého největšího města země. Prokuratura je viní z korupce či praní špinavých peněz. Starosta Mustafa Bozbey je navíc obviněn z vedení zločinecké organizace, informoval server Turkish Minute. Podle něj jde o další krok režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana proti největší opoziční formaci Lidová republikánská strana (CHP).

Pákistán bude brzy hostit jednání mezi Spojenými státy a Íránem. V neděli to oznámil pákistánský ministr zahraničí Išak Dar, napsala v noci na pondělí agentura AP. Ta poznamenala, že Teherán s Washingtonem to zatím nekomentovaly a že není jasné, zda rozhovory budou přímé, nebo nepřímé. Válka v blízkovýchodním regionu začala na konci února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán.

Íránské revoluční gardy v neděli pohrozily, že se zaměří na americké univerzity na Blízkém východě, pokud USA do pondělního poledne (10:30 SELČ) neodsoudí ostřelování univerzit. Americko-izraelské údery totiž podle gard zničily dvě íránské univerzity, napsala agentura AFP. Agentura Reuters naopak uvedla, že gardy pohrozily útokem na dvě izraelské nebo americké vysoké školy kvůli útoku na jednu íránskou univerzitu. Izrael a USA útočí od konce února na Írán, který provádí odvetné údery v regionu.

Americký prezident Donald Trump oznámil, že na „žádost íránské vlády“ odkládá útoky na íránské elektrárny o dalších deset dní do pondělí 6. dubna do 20:00 (úterý 7. dubna 2:00 SELČ). Jednání s Teheránem podle něj pokračují a vyvíjejí se velmi dobře navzdory zprávám v médiích, které označil za nepravdivé.

Pes je nejlepším přítelem člověka už nejméně šestnáct tisíc let, prokázala dvojice studií, které vyšly tento týden v odborném žurnálu Nature. Vědci tak výrazně posunuli datum doby, kdy se psi prokazatelně vyskytovali s lidmi v Eurasii – a to přibližně o pět tisíc let směrem do minulosti.

Spojené státy předaly Íránu patnáctibodový plán k ukončení války. V úterý to s odvoláním na své zdroje napsal deník The New York Times s tím, že se tak stalo prostřednictvím Pákistánu. O mírovém plánu informovala i izraelská stanice Channel 12, podle níž USA a skupina prostředníků v čele s Pákistánem diskutují o možnosti uspořádat s Teheránem ve čtvrtek mírová jednání na vysoké úrovni. Teherán považuje americký návrh za přehnaný a plánuje se dále bránit. Mluvčí íránské armády rovněž prohlásil, že USA jednají jen samy se sebou.

Prezident USA Donald Trump nařídil po dobu pěti dnů podmínečně odložit jakékoliv útoky na íránské elektrárny a energetickou infrastrukturu. Uvedl, že Spojené státy vedly v posledních dvou dnech velmi dobré a produktivní rozhovory s Íránem o úplném ukončení války na Blízkém východě. Teherán taková jednání podle agentur popřel. Zpravodaj serveru Axios informoval o separátních jednáních diplomatů Turecka, Egypta a Pákistánu s americkým vyjednavačem Stevem Witkoffem a íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím.

Izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily ráno nové údery na „infrastrukturu“ úřadů v hlavním městě Teheránu, později také na severu Íránu. Agentura AFP píše, že nad Jeruzalémem byly v noci slyšet exploze poté, co izraelská armáda potvrdila útok balistickými raketami z Íránu. Dalším střelám čelil židovský stát i během pátku. IDF také zabily mluvčího íránských revolučních gard. Izrael zaútočil v noci na pátek poprvé během současné války na vojenské objekty na jihu Sýrie.

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.

Premiér Andrej Babiš (ANO) České televizi sdělil, že na summit NATO, který se koná od 7. do 8. července v turecké Ankaře, chce zamířit společně s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Prezident Petr Pavel by tak na summit neletěl. Zástupci opozice Babišův záměr kritizují. Otazníky ohledně účasti na letošním summitu Severoatlantické aliance vyvstaly na přelomu ledna a února po sporu šéfa diplomacie s hlavou státu, kdy Macinka zmínil, že by Česko neměl reprezentovat Pavel.

Pákistánský ministr informací Attáulláh Tarár ve středu oznámil, že Pákistán kvůli muslimskému svátku íd al-fitr a s ohledem na prosbu Turecka a Saúdské Arábie pozastaví vojenské údery na cíle v Afghánistánu. Dočasný klid zbraní začne podle Tarára platit od středeční půlnoci a potrvá do půlnoci na 24. března. Příměří potvrdil později také mluvčí vlády afghánského Talibanu Zabiulláh Mudžáhid.

Turecko oznámilo, že NATO v jeho vzdušném prostoru zničilo balistickou raketu vypálenou z Íránu. USA uzavřely kvůli bezpečnostním rizikům svůj konzulát v turecké Adaně. Írán také vypálil na Izrael svou první salvu střel po zvolení nového nejvyššího duchovního vůdce. Zdravotníci v Izraeli nejprve informovali o jedné lehce zraněné ženě, později byl zabit jeden člověk a další dvě osoby zraněny. Při útoku íránského dronu na bahrajnský ostrov Sitra utrpělo zranění 32 civilistů. Další dron zaútočil na rafinerii bahrajnské společnosti Bapco.

Francie chystá čistě obrannou námořní misi, která by měla působit v Hormuzském průlivu, oznámil podle agentur francouzský prezident Emmanuel Macron na návštěvě Kypru. Cílem bude chránit tankery v oblasti. Podle francouzské hlavy státu by se mise mohly účastnit evropské i mimoevropské státy.

Kurdské opoziční strany v severním Iráku popřely zprávy o tom, že jejich síly překročily hranici s Íránem. Píše to server BBC News. Několik amerických médií včetně Fox News tvrdilo, že kurdsko-íránské milice zahájily pozemní operaci v severozápadním Íránu. Stanice CNN už ve středu s odkazem na své zdroje informovala, že americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) pracuje na vyzbrojení kurdských sil s cílem vyvolat lidové povstání v islámské republice.

Systémy protivzdušné obrany Severoatlantické aliance ve východním Středozemním moři zničily balistickou střelu odpálenou z Íránu, která mířila do vzdušného prostoru Turecka, informovalo ve středu turecké ministerstvo obrany s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn. Je to první takový případ v nynější válce mezi Izraelem a USA na straně jedné a Íránem na straně druhé, kdy hrozil zásah území členské země NATO.

Zrušené zájezdy a dovolené do Spojených arabských emirátů (SAE) kvůli konfliktu na Blízkém východě se týkají čtyř až pěti tisíc cestujících z Česka. Informoval o tom místopředseda Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jan Papež. Zároveň ujistil, že lidé, kteří uvázli v SAE a cestovali s cestovními kancelářemi (CK), jsou zabezpečení, mají kde bydlet i co jíst. Pobyty se většinou prodloužily.

Pákistán podnikl v noci na neděli údery u hranic s Afghánistánem. Jejich cílem byly podle něj tábory a skrýše ozbrojenců, které viní z nedávných útoků na svém území. Zdroj z pákistánských bezpečnostních složek později agentuře AFP sdělil, že zahynulo přes 80 ozbrojenců. Afghánská vláda naopak obvinila Pákistán z bombardování civilistů na území Afghánistánu, při kterém podle ní zemřely a byly zraněny desítky lidí včetně žen a dětí. Podle afghánského Červeného půlměsíce při útocích zahynulo 18 lidí a další byli zraněni, napsala agentura AP.

Evropa byla v pravěku kontinentem lovců. Ti ovládali světadíl desítky tisíc let, než sem přišli zemědělci z území dnešního Turecka. A ti narazili na původní obyvatele. Jak přesně tento střet vypadal, se téměř neví, známý je ale vítěz – byli jím zemědělci. Nový výzkum ukazuje na slavném artefaktu, jak mohl vypadat kontakt mezi oběma skupinami.

Osm zemí včetně Turecka, Egypta, Saúdské Arábie, Kataru a Spojených arabských emirátů ostře odsoudilo nová pozemková opatření, která schválila izraelská vláda a která mají upevnit izraelskou kontrolu nad okupovaným Západním břehem Jordánu. S odvoláním na společné prohlášení, které v úterý zveřejnilo turecké ministerstvo zahraničí, o tom informovala agentura Reuters.

Turecko, které se před lety zdráhalo vojensky udeřit na režim Muammara Kaddáfího v Libyi, nyní nebývale posiluje moc v této severoafrické zemi. Z Turecka se stal klíčový vojenský aktér i ekonomický partner obou libyjských vlád a významně ovlivňuje politiku v rozpadlém státě. Turecký parlament navíc odsouhlasil legislativu, která de facto umožňuje nasadit v Libyi neomezený počet vojáků bez časových limitů.