Turecko

Desítky tisíc lidí vyšly v noci na pondělí do ulic po celém Turecku po zatčení, obvinění a uvěznění jednoho z lídrů opozice a starosty Instanbulu Ekrema Imamoglua. Policie proti demonstrantům použila vodní děla, slzný plyn a gumové projektily, píše server BBC. Imamoglu je rivalem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Ten v televizním projevu podle agentury Reuters obvinil opozici z provokace obyvatel a připsal jí odpovědnost za ničení majetku a zranění policistů.

Turecký soud vzal do vazby jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua kvůli obvinění z korupce, byl také zbaven funkce starosty Instanbulu. Imamoglu je pokládán za hlavního soupeře prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, kterého předstihl v některých průzkumech veřejného mínění. Veškerá obvinění odmítá a vyzval své příznivce k masovým demonstracím. Jeho obhájci se chtějí proti vazbě odvolat.

V Istanbulu v pátek už třetí den v řadě lidé vyšli protestovat proti zadržení starosty a jednoho z lídrů turecké opozice Ekrema Imamoglua. Šéf největší opoziční strany CHP Özgur Özel řekl v pátek večer, že před radnicí největšího tureckého města se shromáždilo na 300 tisíc lidí. Úřady protesty v Istanbulu zakázaly.

Stovky lidí protestujících proti zadržení starosty Istanbulu Ekrema Imamoglua se ve středu odpoledne a večer střetly s policisty. Ti k rozehnání demonstrujících studentů použili i pepřové spreje. Opozičního politika a jednoho z hlavních rivalů prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana úřady viní z korupce a podpory teroristické organizace. Opozice mluví o politicky motivovaném kroku.

Turecká policie zatkla desítky lidí, včetně istanbulského starosty Ekrema Imamoglua (CHP), který je předním opozičním politikem a dlouholetým kritikem prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana (AKP). Obvinění se týká korupce, podvodu, napomáhání teroristické organizaci a vedení zločinecké organizace. Úřady omezily přístup k několika sociálním sítím v zemi, uzavřely několik silnic v okolí Istanbulu a do neděle ve městě zakázaly demonstrace. Imamoglu na středu plánoval v Istanbulu velkou demonstraci.

Izraelské údery v Pásmu Gazy jsou bezohledné a je třeba okamžitě obnovit příměří, uvedl Muhannad Hadi, který je koordinátorem Organizace spojených národů (OSN) pro okupovaná palestinská území. Jedinou nadějí pro Gazu je, že tam nebudou vládnout teroristé, míní premiér Petr Fiala (ODS). Jemenští povstalci hútíové noční bombardování odsoudili a pohrozili obnovením útoků na komerční lodě v Rudém moři.

V Sýrii došlo k nejhoršímu krveprolití od svržení bývalého vůdce Bašára Asada v prosinci loňského roku. V důsledku násilností, které od čtvrtka zachvátily pobřežní region, zahynulo více než tisíc lidí. Mezi mrtvými jsou stovky alavitů, kteří byli podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) zabiti při odvetných akcích po útocích na bezpečnostní síly. Prozatímní syrský vůdce Ahmad Šará v pondělí slíbil potrestat všechny zodpovědné za hromadné zabíjení.

Syrská vláda učinila další krok ke sjednocení země. Aliance Syrských demokratických sil (SDF) vedená Kurdy podepsala dohodu s Damaškem o začlenění všech vojenských a civilních institucí do syrského státu, oznámil prezidentský úřad. Dohoda znamená konec bojů a návrat severovýchodu země pod vládu Damašku. Kurdům by měla zajistit jejich práva.

Sezona prodejů takzvaných first minute zájezdů na léto vrcholí. Cestovní kanceláře je nabízí obvykle maximálně do konce března. Pro zájemce to většinou znamená nižší cenu oproti nákupu v sezoně a také větší nabídku služeb. Nejprodávanější destinace se nemění – Řecko, Turecko, Španělsko, Bulharsko nebo Egypt. Díky větší chuti Čechů utrácet a také zvyšujícím se reálným mzdám se ale zvyšuje standard, který na svých dovolených požadují. Jednoznačně třeba vítězí letecká doprava oproti té autobusové. A tuzemští klienti chtějí třeba také lepší pokoje nebo víc služeb přímo v destinacích.

Napětí mezi Ankarou a Teheránem roste poté, co šéf turecké diplomacie Hakan Fidan kritizoval regionální politiku Íránu a komentoval jeho vazby na Kurdy v Sýrii. Obě země si poté „pozvaly“ velvyslance na schůzku. Pád režimu Bašára Asada změnil rovnováhu sil v Sýrii ve prospěch Turecka, které tlačí na nový režim, aby začlenil kurdské síly do svých struktur a vyhostil jejich velitele.

Francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil ochotu otevřít debatu o rozšíření francouzského jaderného deštníku na evropské spojence. Americké stažení jaderných sil ale podle expertů na pořadu dne není. Odborník na problematiku jaderných zbraní Vlastislav Bříza upozorňuje, že výroky Trumpovy administrativy nezpochybňují závazky NATO. Pokud by se vyplnil „nejčernější scénář“, budou dvě evropské jaderné mocnosti – Francie a Velká Británie – vůči Rusku v oslabení „drtivých deset ku jedné“, dodává Bříza. Kapacitu na umístění jaderných hlavic na území jiného státu má přitom pouze Francie. Mnohem efektivnější je tak jaderné sdílení v rámci NATO, upozorňuje expert.

Několik zemí naznačilo, že chtějí být součástí evropského plánu pro Ukrajinu, řekl po skončení londýnského summitu o Ukrajině britský premiér Keir Starmer. Již není čas na další řeči, je čas jednat, uvedl premiér a oznámil novou dohodu s Kyjevem ve výši 1,6 miliardy liber (téměř 50 miliard korun). Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropa naléhavě potřebuje zbrojit. Generální tajemník NATO Mark Rutte rozhovory označil za „velmi pozitivní“. Přítomni byli zástupci více než desítky zemí, Česko na jednání zastupoval premiér Petr Fiala (ODS).

Strana kurdských pracujících (PKK) vyhlásila s okamžitou platností příměří, informuje v sobotu ráno agentura AFP. Pokud nebudou napadeny, nebudou naše síly podnikat žádné ozbrojené akce, oznámila PKK, která přes čtyřicet let vedla ozbrojený boj proti tureckému režimu za práva Kurdů. Vězněný lídr PKK Abdullah Öcalan vyzval organizaci ke složení zbraní ve čtvrtek.

Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině. Pozval na něj více než deset vrcholných evropských politiků včetně představitelů Česka, Německa, Francie či Itálie. Česko bude reprezentovat premiér Petr Fiala (ODS).

Vězněný vůdce Strany kurdských pracujících (PKK) Abdullah Öcalan vyzval svou organizaci ke složení zbraní, řekli podle agentury Reuters prokurdští zákonodárci, kteří ho navštívili ve vězení, kde si Öcalan odpykává doživotní trest. PKK, která od osmdesátých let minulého století vedla ozbrojený boj proti tureckému státu za samostatnost a autonomii Kurdů, by měla podle Öcalana svolat sjezd a rozhodnout o svém rozpuštění.

Úterní konference národního dialogu naznačuje směr, kterým chce prozatímní prezident Ahmad Šará vést Sýrii. Jejím hlavním výstupem je snaha o sjednocení státu a armády a příprava na vypracování nové ústavy. Situaci ovšem znesnadňuje konflikt kurdské skupiny, která kontroluje rozsáhlé území na severovýchodě Sýrie, s Tureckem; její zástupci na konferenci navíc nebyli pozvaní. Šarovu pozici komplikuje i jeho minulost a izraelský premiér Benjamin Netanjahu, který vyzývá k demilitarizaci jihu země.

Vědci z univerzity v italské Ferraře zkoumali, jak se vyvíjela pigmentace kůže, očí a vlasů Evropanů v průběhu posledních 45 tisíc let. Světlejší pigment se podle výzkumu objevoval postupně a nelineárně. Tmavá pleť přitom přetrvávala u mnoha populací až do doby měděné a železné.

Prahu navštívil turecký spisovatel a laureát Nobelovy ceny Orhan Pamuk a uvedl překlad zatím svého posledního románu Morové noci. Představil se i jako výtvarník – v Centru současného umění DOX právě probíhá výstava jeho děl s názvem Útěcha věcí. Rozhovor s nobelistou vedla Tereza Willoughby.

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.

Ovce jsou pro lidský život nepostradatelné už víc než 11 tisíc let. Poskytují lidem maso, mléko a také vlnu. A přitom jsou nenáročné, samy toho moc nepotřebují a od člověka vyžadují jen ochranu před predátory. Nový genetický výzkum teď vystopoval původ jejich domestikace – a to do Turecka.

Dva měsíce po pádu režimu Bašára Asada jsou vyhlídky Kurdů v Sýrii nejisté. Na severovýchodě země stále bojují s protureckými milicemi, přičemž prozatímní syrský prezident Ahmad Šará upevňuje vztahy s Ankarou, která za posledních devět let vpadla kvůli Kurdům do sousední země celkem čtyřikrát. Damašek Kurdy vyzývá, aby složili zbraně a stali se součástí syrských sil, menšina však žádá větší míru nezávislosti.

Návrat Syřanů do vlasti je téma, které po pádu režimu Bašára Asada zajímá Turecko. To se ujalo vůbec největší skupiny uprchlíků ze sousední země, a to tří milionů lidí. Po kolapsu diktátorského režimu oznámilo zvýšení kapacity hraničních přechodů na dvacet tisíc lidí denně. V lednu nebyla využita ani z desetiny. Za poslední dva měsíce se vydalo domů osmdesát tisíc Syřanů, nyní ale tempo zpomaluje. Nadšení z pádu diktátora vystřídal pohled na válkou zničenou zemi, navrátilci se navíc nepotýkají jen s ekonomickou krizí.

Svět s údivem pozoruje změnu ve vedení Sýrie. Jsou to dva měsíce, co krvavého diktátora Bašára Asada nahradil islamistický lídr Abú Muhammad al-Džulání. Nyní si už ale říká svým civilním jménem – Ahmad Šará. Uniformu vyměnil za elegantní oblek a na tvář nasadil vstřícný úsměv. V Damašku si začali podávat dveře zahraniční představitelé, přicházejí také pozvánky do klíčových zemí. Poprvé i do Evropy.

Turecko se ohlíží za nejhroznějšími zemětřeseními ve své moderní historii. Před dvěma lety dosáhly bezmála osmi stupňů Richterovy škály a zničily území asi čtyřikrát větší než Česko. Zahynulo přes 53 tisíc lidí – dalších minimálně šest tisíc pak v sousední Sýrii. Statisíce přeživších stále existují v provizoriu.