Turecko strana 4 z 5

Nová šance pro Syřany po autokracii, která trvala více než padesát let, nebo nástup jiné autoritářské vlády? Sýrie se po pádu režimu Bašára Asada zmítá v nejistotě, jaká bude její dlouhodobá politická budoucnost. O rozšíření vlivu v zemi usilují opoziční frakce, teroristické skupiny či světové mocnosti. V přední linii jsou zatím povstalci ze Syrské vlády spásy z provincie Idlib, předsedou přechodné vlády se má totiž stát jejich šéf Mohamed Bašír.

Americký prezident Joe Biden mluví v souvislosti s pádem režimu syrského vládce Bašára Asada o historické příležitosti pro obyvatele Sýrie vybudovat si lepší budoucnost. Příští prezident USA Donald Trump míní, že Asad utekl, protože Rusko nemělo zájem ho dále chránit. Před cestami do Sýrie už varovala česká diplomacie a situaci komentují i tuzemští politici.

Rychlost, jakou syrští rebelové obsadili velkou část země a svrhli režim Bašára Asada, nečekal nikdo, shodují se experti. „Všechny mocnosti – Rusko, USA, EU – teď jenom říkají, že to sledují. Ale nikdo to dopředu nepredikoval,“ řekl orientalista Petr Pelikán. „Asi neznám nikoho, kdo nebyl překvapen, že ten postup byl tak rychlý,“ doplnil expert Vlastislav Bříza. Podle odborníků syrské armádě chyběla morálka a hlavními poraženými jsou Rusko a Írán.

Syrští islamističtí povstalci oznámili, že mají pod kontrolou klíčové město Homs. Vojáci věrní režimu syrského prezidenta Bašára Asada z něj podle Reuters ustupují. Vládní síly se podle AFP zároveň stahují z míst vzdálených jen asi deset kilometrů jihozápadně od Damašku. Exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR) tvrdí, že povstalci hlavní město země obkličují.

Protivládní povstalci tvrdí, že po dohodě s armádou ovládli jihosyrské město Dará, píše agentura Reuters. Islamisté vedení uskupením Haját Tahrír aš-Šám (HTS) mezitím pokračují v ofenzivě u města Homs, které podle Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) provládní síly opustily. Damašek to ale popřel. Údery ruské a syrské armády poblíž Homsu v pátek zabily nejméně dvacet lidí včetně pěti dětí, uvedla večer AFP. Režim vládce Bašára Asada ztratil dle AP kontrolu nad dvěma důležitými hraničními přechody do Iráku a Jordánska, které obsadila různá protirežimní uskupení.

Dvě místa, která jsou spojena se svatým Mikulášem, procházejí dramatickými klimatickými změnami. Oběma to působí značné problémy.

Syrská armáda oznámila, že ztratila kontrolu nad strategickým městem Hamá, kam pronikli povstalci pod vedením džihádistické skupiny Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Vojáci poté ustoupili, píše AFP. Džihádisté oznámili, že osvobodili stovky vězňů. Rebelové postupují, přestože síly syrského vládce Bašára Asada zahájily protiofenzivu. Podle ukrajinské rozvědky Rusko posílá do Sýrie na pomoc režimu v Damašku žoldáky, nejspíš z Afrického sboru.

Moskva zřejmě začala přesouvat lodě ze syrského přístavu Tartús, kde sídlí klíčová ruská námořní základna v regionu. Informoval o tom server Naval News a další média. Rusy ohrožuje ofenziva syrské opozice vedená džihádisty z milice Haját Tahrír aš-Šám (HTS). Kreml patří spolu s Íránem mezi nejdůležitější spojence režimu Bašára Asada. Podle Guardianu může obsazení části Sýrie islamisty uštědřit ránu pozici Ruska jako globálního hráče a významně ovlivnit geopolitiku v regionu.

Režim Bašára Asada v Sýrii od minulé středy čelí útoku povstalců vedených radikální islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Do bojů se zapojily i další ozbrojené skupiny, například Syrská národní armáda, a rychle ovládly rozsáhlé oblasti v provinciích Aleppo a Idlib. Útok radikálních džihádistů světová média označují za nejvážnější problém pro syrský režim za poslední roky.

Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám postupují ve své ofenzivě proti syrským vládním vojskům Bašára Asada dál směrem na jih od již obsazeného Aleppa. Bývalá velvyslankyně ČR v Libanonu, Turecku a Sýrii a bývalá chargé d'affaires ČR v Iráku Eva Filipi si nemyslí, že by ofenziva režim syrského autoritáře ohrozila. Podle bývalého velvyslance Česka při NATO Jakuba Landovského se v Sýrii střetávají zájmy mnoha dalších aktérů.

Z Iráku do Sýrie v noci na pondělí dorazily milice podporované Íránem a míří na sever, aby pomohly armádě prezidenta Bašára Asada v boji s povstalci. S odvoláním na dva syrské vojenské zdroje o tom informovala agentura Reuters. Islamistická opozice zahájila ve středu překvapivou ofenzivu z oblasti Idlib a rychle ovládla rozsáhlé území na severozápadě země včetně velkoměsta Aleppa. Bojovníci islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS), kteří ofenzivu vedou, postupují dál směrem na jih od města. Ostřelují město Hamá a drony zaútočili na město Homs, uvedla agentura Reuters.

Režim Bašára Asada v Sýrii dál čelí útoku povstalců vedených islamistickou skupinou Haját Tahrír aš-Šám (HTS) blízkou al-Káidě. Objevily se zprávy o pokusu o převrat v metropoli Damašku, vláda je označila za lživé. Syrská armáda ale potvrdila stažení jednotek z Aleppa. Státní armáda za pomoci ruských sil bombardovala vedle Aleppa také povstalci ovládané město Idlib. Při úderech zemřelo nejméně osm civilistů a přes 50 utrpělo zranění, tvrdí podle agentury AFP exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí vyjádřil Damašku podporu.

Syrští povstalci tvrdí, že se jim podařilo dobýt město Maarat an-Numán a dostat pod kontrolu celou provincii Idlib, která se nachází na severozápadě a sousedí s Tureckem. Uvádějí to zdroje, které má mezi povstalci agentura Reuters. Syrská a ruská letadla už dopoledne bombardovala pozice povstalců v Aleppu. Rusové tam ze vzduchu útočili poprvé od roku 2016. Syrští povstalci bojující proti režimu Bašára Asada předtím oznámili, že dosáhli centra města. Syrská armáda následně informaci potvrdila. Asad večer prohlásil, že země brání svou stabilitu před teroristy a spolu se spojenci je dokáže zneškodnit.

Syrští islamističtí povstalci vstoupili v pátek do Aleppa na severu země pouhé tři dny po zahájení překvapivé ofenzivy a poprvé od roku 2016, kdy město dobyly vládní síly, píše americká CNN. V zemi pokračují intenzivní boje mezi vzbouřenci z uskupení Haját Tahrír al-Šám (HTS) a vládními vojsky nejen u Aleppa, ale i v provincii Idlib. Celkový počet obětí aktuálních střetů vzrostl k pátečnímu večeru na nejméně 277. S odvoláním na informace exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) o tom informovala agentura AFP. Islamisté a jejich spojenci v pátek také podle SOHR dobyli klíčové město Sarakíb. Ruské a syrské letectvo proti nim využívá údery ze vzduchu.

Kypr by po modernizaci armády mohl podat přihlášku do Severoatlantické aliance. Podle agentur to oznámil kyperský prezident Nikos Christodúlídés, který o věci jedná se Spojenými státy. Velkou překážku na cestě ostrovního státu do Aliance však představuje Turecko, které od invaze před půl stoletím okupuje sever Kypru.

Na více než dvě stě vzrostl počet obětí bojů, které ve středu propukly mezi syrskými vládními vojsky a bojovníky islamistického uskupení Haját Tahrír aš-Šám (HTS) v oblasti města Aleppo. Uvedla to agentura AFP. Je to nárůst o zhruba šedesát mrtvých oproti předchozím údajům ze čtvrtečního odpoledne. Podle exilové Syrské organizace pro lidská práva (SOHR) na severu země zemřelo i devatenáct civilistů při ruských náletech.

Izrael od začátku příměří s teroristickým hnutím Hizballáh ze středečního rána ohlásil z jihu Libanonu několik incidentů s civilisty a také se členy hnutí. Hizballáh prohlásil, že chce pokračovat v boji proti židovskému státu a nadále podporovat Palestince. Izraelská armáda také informovala, že žádné její jednotky se zatím z jihu země nestáhly. Dohoda o příměří vstoupila v platnost více než po roce přeshraničního ostřelování a dvou měsících otevřené války mezi Izraelem a Hizballáhem.

Evropští lídři, Čína i země regionu vítají příměří mezi Izraelem a libanonským hnutím Hizballáh, které ve středu vstoupilo v platnost. Někteří, například francouzský prezident Emmanuel Macron, vyjádřili také naději, že toto příměří otevře cestu k dohodě o klidu zbraní i v Pásmu Gazy. Německý kancléř Olaf Scholz vyzval k dodržování podmínek, ministryně zahraničí Annalena Baerbocková označila příměří za „paprsek“ naděje pro celý region.

Několik stovek klientů týdně vyšlou tuto zimu české cestovní kanceláře na lyže do Bulharska nebo Turecka. Prodeje těchto leteckých zájezdů podle oslovených kanceláří pozvolna rostou. Tamní horské areály jsou totiž podle nich cenově dostupnější alternativou k tradičním lyžařským destinacím. Cestovní kanceláře klienty lákají právě na rychlé letecké spojení a srovnatelnou úroveň služeb. Hlavním cílem českých lyžařů ale zůstávají tuzemská a alpská horská střediska.

V Turecku začal soud s téměř padesátkou lidí obviněných z falšování diagnóz a zanedbání péče o novorozence. Podle prokuratury tím zpronevěřili peníze ze systému státního pojištění a způsobili smrt nejméně deseti nemluvňat. Mezi obžalovanými v největším skandálu svého druhu za poslední dekády jsou lékaři, zdravotní sestry či řidič ambulance. Některým z nich hrozí doživotí.

České úřady se zabývají desítkami firem, u kterých je podezření z obcházení protiruských sankcí. Podle analýzy České národní banky z letošního června se do Ruska z Česka stále dostávají i vojensky a ekonomicky strategické výrobky. Sankce mají přitom především zkomplikovat posílení zbrojní výroby. Omezují zahraniční obchod, ze kterého může Rusko získávat peníze právě na zbrojení i vyspělé technologie. Firmy ale sankce obchází tím, že obchodují přes třetí země. Tak podle odhalení ČT postupuje i firma Ferrit, která svou důlní techniku přes Turecko a Kazachstán posílá do Ruska. Zboží ale putuje i opačným směrem a české firmy tak přispívají do ruského válečného rozpočtu. Pro Reportéry ČT téma zpracovala Jevhenija Vachničenko.

Kypr je ochotný obnovit jednání o budoucím uspořádání ostrova. Prezident Níkos Christodúlídés to řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi na okraj neformálního summitu EU v Budapešti. Turecko už padesát let okupuje sever ostrova a jako jediná země světa jej uznává za samostatný stát. Jedním ze symbolů rozděleného Kypru je i město Varoša, kde dříve žilo na 40 tisíc lidí, teď se ale pomalu drolí na prach.

Politici z celého světa gratulují republikánovi Donaldu Trumpovi, který podle projekcí zvítězil v amerických prezidentských volbách. Evropští státníci mluví o další spolupráci s Washingtonem, zaznívají ale i výzvy k tomu, aby starý kontinent začal usilovně pracovat na své obraně. Čína apeluje na vzájemný respekt, Kreml přislíbil možnost dialogu a Kyjev doufá, že Trumpova politika „síly“ přispěje k míru.

Čínský prezident Si Ťin-pching po schůzce se slovenským premiérem Robertem Ficem (Smer) oznámil, že vzájemné vztahy povyšuje na strategické partnerství. Podle čínských médií spolu jednali o hospodářské spolupráci. Slovenská opozice v souvislosti s Ficovou cestou do Číny dala najevo obavy, aby se slovenská ekonomika a bezpečnost nedostaly do područí země s komunistickým režimem.