Turecko strana 4 z 5

Generální tajemník OSN António Guterres vyzval země, které pozastavily financování úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), aby zaručily pokračování jeho činnosti. Je podle něj životně důležitá pro dva miliony civilistů v Pásmu Gazy. Ujistil, že zaměstnanci UNRWA podezřelí ze zapojení do teroristického útoku ze 7. října 2023 jsou hnáni k odpovědnosti. Znepokojení kvůli přerušení toku peněz od dárců vyjádřily Turecko a některé arabské země.

Americká administrativa schválila prodej stíhaček F-16 Turecku. Jde o obchod za 23 miliard dolarů (525 miliard korun). Napsala to agentura AP, podle níž tak Spojené státy reagují na to, že Turecko v týdnu po dlouhém váhání schválilo přistoupení Švédska k NATO. Spojené státy také plánují prodat až čtyřicet stíhaček F-35 Řecku a zemi dále darují další obranné vybavení.

Česko má podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) stále zájem o vyslání svého astronauta do vesmíru, musí to ale znamenat přínos pro českou ekonomiku. Šéf resortu to uvedl po jednání v americké NASA a návštěvě texaské společnosti Axiom Space, která o víkendu vynesla do kosmu prvního tureckého astronauta. Firma dále usiluje o českou účast, přestože její nabídku Praha loni odmítla.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) předběžným opatřením nařídil Izraeli, aby přijal veškeré kroky pro zabránění genocidy a aby zlepšil humanitární situaci v Gaze. Jde o první rozhodnutí v případu stížnosti, v níž Jihoafrická republika viní Izrael z genocidy v Pásmu Gazy. JAR žádala, aby soud v prvním kroku rovněž nařídil Izraeli zastavit válečné operace v Pásmu Gazy, ale to se nestalo. ICJ zatím nerozhoduje o tom, zda Izrael genocidu páchá, či ne.

Turecko oficiálně schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Poslední krok v ratifikaci ve čtvrtek udělal turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, když podepsal příslušný dokument, který toto úterý schválil turecký parlament. Dokončení procesu ratifikace v Turecku vzápětí přivítal švédský premiér Ulf Kristersson. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do Aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Turecký parlament po více než čtyřhodinové debatě schválil vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Přístupový dokument nyní dostane k podpisu turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara blokovala vstup severské země do vojenského paktu přes rok. Švédský premiér Ulf Kristersson uvedl, že Švédsko je nyní plnému členství v NATO o krok blíž. Pro rozšíření Severoatlantické aliance chybí ještě souhlas Maďarska.

Pákistán v noci na čtvrtek zaútočil na cíle v Íránu, exploze bylo slyšet na jihovýchodě této blízkovýchodní země. Informují o tom agentury AFP a Reuters, podle nichž při úderech zahynulo nejméně devět lidí, včetně čtyř dětí a tří žen. Íránská státní média v úterý večer informovala o tom, že Teherán podnikl vzdušné údery na území Pákistánu. Islámábád to tvrdě kritizoval a varoval před vážnými následky.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) v Haagu začal ve čtvrtek projednávat žádost Jihoafrické republiky (JAR) o zahájení řízení se státem Izrael, který se podle ní v palestinském Pásmu Gazy dopouští genocidy. Africká země žádá soud, aby předběžným opatřením zastavil vojenské operace židovského státu v Gaze. Své argumenty ve čtvrtek přednesli zástupci Jihoafrické republiky, v pátek si soud vyslechne argumenty Izraele, jehož ministerstvo zahraničí označilo jednání za jeden z největších projevů pokrytectví v historii, doplněný řadou nepravdivých a nepodložených tvrzení. Izrael obvinění z genocidy odmítá a tvrdí, že jeho operace v Gaze je aktem sebeobrany.

Nejméně třináct lidí zranily dvě ruské střely, které v noci na čtvrtek zasáhly třípatrový hotel v Charkově. Oznámila to tamní prokuratura a záchranné složky. Mezi raněnými jsou také dva zahraniční novináři, turecká občanka a Gruzínec, kteří pracovali pro turecké médium. Jeho název prokuratura neupřesnila.

Úroveň kolísavé stomatologické péče na britských ostrovech je svým způsobem proslulá po dlouhá desetiletí. I v současnosti miliony Britů marně čekají na kvalitní a dostupné zubní ošetření. Devadesát procent ordinací Státní zdravotnické služby nepřijímá nové pacienty. Soukromé kliniky si pak účtují horentní sumy. Někteří pacienti proto vyrážejí za stomatologickým ošetřením do zahraničí.

Sousedství Řecka a Turecka provázejí dekády sporů kolem mnoha témat. Po vyhrocených svárech posledních let ale nyní nastává změna. Svědčí o tom i aktuální návštěva tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v Aténách.

Polostátní energetická skupina ČEZ dokončila prodej svého padesátiprocentního podílu v turecké společnosti Akcez Enerji tureckému investorovi Torunlar Group. Transakci už schválil tamní antimonopolní úřad i energetický regulátor. Pod Akcez patří tři dceřiné společnosti, které se věnují distribuci elektřiny, prodeji energií a energetickým službám. V pátek o tom informovala skupina ČEZ. Finanční podmínky prodeje nezveřejnila. ČEZ v Turecku vlastní ještě společnost Akenerji Elektrik Üretim.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan řeší kvůli nynější blízkovýchodní válce dilema. Doma se potřebuje prezentovat jako ochránce Palestinců, aby upokojil islamistické kruhy, současně ale musí udržet strategické obchodní a obranné vztahy s Izraelem. Erdogan se na začátku konfliktu marně pokoušel získat roli hlavního mediátora, Washington dal nicméně přednost Kataru. Erdogan poté přitvrdil a označil Izrael za teroristický stát, čímž nastartoval další etapu ochlazování turecko-izraelských vztahů. Země se však vzájemně potřebují a po dekády udržovaly s přestávkami relativně vřelé vztahy. Podle expertů se proto i tato bouře nejspíš za čas přežene.

Turecká centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu o pět procentních bodů na čtyřicet procent. Měnový výbor tak pokračuje ve zpřísňování měnové politiky, aby snížil vysokou inflaci. Centrální banka to oznámila v tiskové zprávě. Turecko má nyní zdaleka nejvyšší úrokové sazby v Evropě.

Finsko uzavře čtyři hlavní přechody na hranicích s Ruskem, aby omezilo počty přicházejících žadatelů o azyl z třetích zemí. Opatření by mělo začít platit v noci na sobotu a trvat do 18. února. Podle agentury Reuters to oznámil finský premiér Petteri Orpo. Také do Estonska podle tamních úřadů přicházejí z Ruska migranti bez dokladů. Norská ministryně spravedlnosti Emilie Engerová Mehlová řekla, že pokud to bude nutné, je její země připravena hranici narychlo také uzavřít.

Evropa musí pomáhat Ukrajině ke skutečnému vítězství, jinak může být čínský prezident Si Ťin-pching povzbuzen k útoku na Tchaj-wan. To může vést ke třetí světové válce. Evropa nesmí v ničem Číně ustupovat, řekl v pořadu Události, komentáře britský historik, politolog a spisovatel Timothy Garton Ash.

Izraelské jednotky provádí „precizní a cílený“ zásah proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás v areálu největší nemocnice v Pásmu Gazy, oznámily Izraelské obranné síly (IDF) v prohlášení na sociální síti X. Operace se podle nich týká části nemocnice Šífa a zakládá se na nespecifikovaných informacích zpravodajců a „operační nutnosti“. Operaci izraelské armády v nemocnici odsoudil úřad OSN či Jordánsko. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při středečním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu.

Britsko-indický spisovatel Salman Rushdie v New Yorku obdržel cenu Disturbing the Peace (narušování klidu). Rushdie ocenění převzal osobně, jeho přítomnost byla ale do poslední chvíle utajena. Cenu každoročně uděluje newyorská Nadace Knihovny Václava Havla spisovateli či spisovatelce, kteří „čelili nespravedlivé perzekuci pro své přesvědčení“ a sdílejí Havlovo odhodlání zasazovat se za lidská práva.

Arménie se snaží začlenit sto tisíc běženců, kteří před šesti týdny uprchli z Náhorního Karabachu a nepočítají s tím, že by se v dohledné době mohli vrátit do svých domovů. Podle spolupracovníka ČT Tomáše Vlacha je nenávist mezi Armény a Ázerbájdžánci tak obrovská, že vedle sebe nemohou žít. Nejen mezi běženci v Arménii zároveň sílí odpor k Rusku, které podle uprchlíků Karabach zradilo. Jerevan se nyní snaží přiklonit k Západu, čelí ale překážkám, řekl ČT Vlach, který byl hostem pořadu Události, komentáře.

Arabské a islámské země ve společném prohlášení na svém mimořádném summitu v Rijádu vyzvaly k ukončení bojů v Pásmu Gazy a vpuštění humanitární pomoci do oblasti. Zároveň odsoudily „izraelskou agresi v Gaze“ a uvedly, že Izrael páchá v pásmu válečné zločiny. Muslimské státy proto mimo jiné požadují zastavení vývozu zbraní do Izraele, informovala agentura Reuters. Izrael provádí v Pásmu Gazy vojenskou operaci v reakci na krvavý útok teroristického hnutí Hamás ze začátku října. V Londýně mezitím podle BBC pochodovalo kolem 300 tisíc lidí, kteří požadují příměří v Pásmu Gazy. Agentura Reuters hovoří o stovce tisíc účastníků. Policie prý zatkla 82 lidí, kteří se proti demonstrujícím stavěli.

Katar dokázal přesvědčit Hamás, aby propustil první čtyři rukojmí, za což si vysloužil chválu od Izraele i Západu. Země Perského zálivu se dlouhodobě snaží budovat pověst nepostradatelného prostředníka v regionu. Podle expertů jde o bezpečnostní strategii, kdy ukazuje svou hodnotu jak spojencům v USA, tak i svým větším sousedům. Po útoku Hamásu na Izrael však čelí zvýšené kritice, protože hostí sídlo Hamásu a dalších teroristických skupin. Dauhá se hájí tím, že udržet dialog se všemi hráči je klíčové a hodlá pokračovat v tom, co považuje za správné. Problematickým se stalo i vysílání katarské al-Džazíry, kvůli údajné předpojatosti ji nyní Izrael zvažuje v zemi zakázat.

Vojenské jednotky židovského státu postoupily do centra města Gaza. Podle agentury Reuters to prohlásil izraelský ministr obrany Joav Galant s tím, že vůdce Hamásu Jahjá Sinvár je nyní izolovaný ve svém bunkru. Dodal, že po skončení probíhajícího konfliktu nebude v Pásmu Gazy vládnout ani Izrael, ani Hamás. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v televizním projevu řekl, že město Gaza je obklíčeno a armáda jeho země operuje uvnitř města.

Policie v severoněmeckém Hamburku zadržela ozbrojeného muže, který od sobotního večera na tamním letišti držel jako rukojmí čtyřleté dítě. Vozidlem prorazil bránu a dvakrát vystřelil do vzduchu, s dítětem pak zůstával pod letadlem v autě na ranveji a dožadoval se odletu do Turecka. V pozadí případu jsou zřejmě spory rodičů dívky o opatrovnictví. Dítě je podle policie po zásahu v pořádku. Letiště bylo kvůli incidentu uzavřené, jeho provoz byl již obnoven.

České úřady vyšetřují čím dál více kauz, které se týkají vývozu i dovozu sankcionovaného zboží přes třetí země. Často přes Turecko nebo postsovětské státy. Mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej uvedl, že jeho útvar vede trestní stíhání ve dvou případech ohledně porušování mezinárodních sankcí. Celní správa se přitom v rámci obdobného porušení norem zabývá asi čtyřiceti případy.