Po patnácti stoletích existence je slavný svatostánek Hagia Sofia stojící v Turecku v problémech. Přestože stavba prochází rekonstrukcí, nemusí to stačit na to, aby přežila další silné otřesy, které Istanbul podle vědců čekají.
Odborníci bijí na poplach, tvrdí turecký archeologický žurnál Anatolian Archeology. Podle něj je jedna z nejslavnějších staveb světa v ohrožení.
Hagii Sofii nechal postavit byzantský císař Justinián v šestém století našeho letopočtu; majestátní katedrála s výraznou centrální kupolí se stala rychle symbolem celého města. Bohatě zdobená stavba přežila všechny dramatické změny, jimiž metropole na Zlatém rohu za stovky let prošla – nikoliv ale nedotčená.
Když Byzantská říše padla v patnáctém století do rukou osmanských Turků, nechal sultán Mehmed II. přestavět kostel na mešitu – v této podobě existuje dodnes. Ale možná už dlouho nebude: podle výše uvedeného žurnálu se totiž doslova otřásá v základech.
List oslovil historika İlbera Ortaylıho, který varoval, že z hlediska stavebnictví se už tento symbol kulturního průsečíku mezi Východem a Západem nedá považovat za bezpečný. „Země pod je dutá. Jsou v ní tunely, dutiny a potřebuje rozsáhlou rekonstrukci. Od doby, kdy Mimar Sinan v 16. století chrám zpevnil, nebylo po stavební stránce provedeno nic významného. Pokud to bude pokračovat, podlaha se může propadnout. Všichni bychom pak nesli obrovskou odpovědnost,“ tvrdí expert.
Podle Ortaylı by se měly zastavit i náboženské obřady v mešitě. „Pokud se chcete modlit, jděte do Süleymaniye nebo do Modré mešity. Hagia Sofia není stavebně bezpečná pro jakékoli využití – náboženské ani turistické,“ tvrdí historik.
Mimar Sinan byl turecký architekt, nejvýznamnější architekt Osmanské říše, který navrhoval klíčové stavby, zejména mešity, za tří sultánů – Sulejmana I., Selima II. a Murada III.
Založil také významnou architektonickou školu, jeho žáci navrhli Mešitu sultána Ahmeda, Stari most v Mostaru či Tádž Mahal.
Tato kritika působí v současném Turecku kontroverzně. Hagia Sofia se totiž stala od začátku dvacátého století muzeem, přičemž v mešitu se zpět proměnila až v červenci 2020, a to na základě dekretu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Tehdy to vyvolalo odpor některých křesťanů, znepokojení vyjádřil i papež František.
Hlasy volající po renovaci
Už letos na jaře vyjádřil své přesvědčení, že by si stavba zasloužila rozsáhlou renovaci, tamní průvodce Abdullah Yilmaz v rozhovoru pro francouzský zpravodajský web France24. „I když renovace samozřejmě trochu narušuje atmosféru vzhledu zvenčí a lešení ubírá památce na estetice... Renovace je nutná,“ míní. Na jaře, v dubnu, pak rekonstrukce opravdu začala, návštěvníci i věřící ale stále mohou dovnitř.
Hlavním důvodem k obavám jsou zemětřesení, jež Istanbul často zasahují. Naposledy město postihly opravdu ničivé otřesy půdy před 26 lety, se silnou seismickou aktivitou se ale muselo potýkat i letos na jaře. Stejně jako mnoho dalších budov v šestnáctimilionovém městě, které leží jen několik kilometrů od aktivní seismické zlomové linie, ani Hagia Sofia nesplňuje stavební normy pro případ zemětřesení.
A v minulosti už ji otřesy opravdu poškodily. Její kopule se zřítila při zemětřesení v roce 558 a budova byla poškozena i při dalších otřesech, které město od té doby zasáhly. Hlavním cílem obnovy by tedy mělo být „posílení budovy proti příštímu velkému zemětřesení“, aby starobylá stavba „přežila událost s co nejmenšími škodami“, uvedl pro France24 Ahmet Gulec, člen vědeckého výboru, který na tento projekt dohlíží.
Podle architekta Hasana Firata Dikera, který se na rekonstrukci podílí, odborníci zatím kopuli zkoumají, aby zjistili, jak ji nejlépe zpevnit a obnovit. Interiér je sice prozatím bez lešení, ale plánuje se, že uvnitř budou muset být vztyčené čtyři obrovské pilíře, které budou podpírat plošinu, z níž budou experti malby a mozaiky v kopuli restaurovat.
Důraz na unikátnost stavby
Archeolog a odborník na kulturní dědictví Nezih Başgelen pro Anatolian Archeology uvedl, že k mešitě by se mělo přistupovat jako ke starému pacientovi. Jedná se podle něj o umělecké a kulturní dílo „singulariter in mundo“ – tedy jediné svého druhu na světě.
Başgelen zdůrazňuje, že klíčové by mělo být ochránit mozaiku – a to přesto, že nejde o umění islámu, ale o mistrovské dílo středověkého křesťanského umění. „Celá budova – uvnitř i zvenčí – by měla být pod nepřetržitým dohledem. Rozhodnutí o stavbě by měla být transparentní a otevřená veřejné i mezinárodní kontrole,“ nabádá vědec.
