Kulturní dědictví

Ruské útoky proti Ukrajině od února 2022 poškodily podle UNESCO na tři sta čtyřicet památek. Zničení velké části kulturního dědictví povzbudilo zvýšený zájem Ukrajinců o vlastní kulturu, píše se dokonce o ukrajinském kulturním boomu.

Stát a Správa železnic (SŽ) budou pokračovat v přípravě nové vrchní konstrukce železničního mostu na Výtoni. Zároveň budou ve spolupráci s Prahou hledat místo, kde by mohla původní konstrukce dále sloužit jako most, řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Uvedl, že stát projekt nového mostu, který vzešel z architektonické soutěže, podrobí mezinárodně uznávanému posouzení vlivu na kulturní dědictví. V plánu jsou i jednání s mezinárodní organizací UNESCO. Nynější konstrukce výtoňského mostu by se mohla přesunout do Modřan.

Česká republika má od nynějška další zápis na seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO, uspěla s nominací ruční výroby skla, na které se podílelo dalších pět evropských zemí. Návrh schválil mezivládní výbor organizace na svém zasedání v Botswaně. Česko má nyní na seznamu UNESCO dohromady devět tradic, zvyků a řemeslných technik. Jako první byl před osmnácti lety zapsán slovácký tanec verbuňk, naposledy loni vorařství.

Rok války Ruska proti Ukrajině způsobil kulturnímu dědictví napadené země škody za 2,6 miliardy dolarů (asi 56 miliard korun). Ruská redakce BBC vyčíslení uvedla s odvoláním na údaje zveřejněné u příležitosti návštěvy generální ředitelky UNESCO Audrey Azoulayové v Kyjevě. Setkala se s prezidentem Volodomyrem Zelenským, aby projednali možné zařazení města Černihiv na seznam světového dědictví.

Ještě před samotným rozdělením federace se na světový seznam kulturního dědictví UNESCO dostaly památky z Československa. Připravované rozdělení státu vyvolávalo pochybnosti týkající se legislativní ochrany a péče o navrhované památky, ale i přesto padlo rozhodnutí, že se součástí kulturního dědictví stane historické centrum Telče, Českého Krumlova a Prahy.Vraťte se každý den na chvíli o 30 let zpět a podívejte se, jaké okamžiky přinesl rok 1992.

Ruští okupanti podle informací ukrajinských úřadů poškodili nebo zcela zničili více než šest set ukrajinských kulturních památek a dalších cenností. Ministerstvo kultury proto založilo web, kde o nich lidé sbírají důkazy a zároveň nahlašují válečné zločiny. V rozhovoru pro ČT s Vitalijí Tokarčukovou to uvedl šéf resortu Oleksandr Tkačenko.

Sněmovna schválila zákon o národních sankcích vůči zahraničním společnostem a cizincům, kteří by se dopustili závažného protiprávního jednání. Přijala také novelu autorského zákona. Vydavatelé a mediální domy tak asi získají silnější pozici vůči internetovým platformám při sjednávání licenčních poplatků za využívání článků. Také živnostníci by dle poslanců neměli platit autorské poplatky za puštěnou hudbu v prodejnách. Do Senátu sněmovna poslala i vládní novelu ohledně informační povinnosti o spotřebě tepla či předpis ohledně podpory nízkoemisních vozidel ve veřejné dopravě. Návrh na zřízení Digitální a informační agentury míří do třetího čtení.

Ukrajinské úřady a instituce, které mají na starosti kulturní dědictví, upozorňují, že ruští vojáci cíleně ničí památky a významné budovy. Česko nabídlo pomoc s ochranou významných staveb i děl. Ministerstvo kultury má plán i pro případ, že by se v ohrožení ocitly české památky.

Ukrajinští kunsthistorici i kulturní svět se obávají o památky na Ukrajině. Země podle německé komise UNESCO vede seznam více než tří tisíc památek. Jako kulturní dědictví je jich v UNESCO zapsáno sedm, mezi nimi i katedrála svaté Sofie a komplex Kyjevskopečerská lávra v Kyjevě. Zničení památek ruskými útoky pro zemi neznamená „jen“ případnou nezměrnou kulturní ztrátu. Nese i symbolický význam.

Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) vyzval Arménii a Ázerbájdžán, aby nevyostřovaly svůj spor. Tribunál zároveň nařídil Baku, aby ochránilo válečné zajatce z loňského konfliktu o Náhorní Karabach, zabránilo podněcování k rasové nenávisti vůči Arménům a nedopustilo vandalismus a znesvěcování arménského kulturního dědictví. Jerevanu hlavní soud OSN přikázal, aby nedovolil rasovou diskriminaci etnických Ázerbájdžánců na arménském území. Obě země se letos obrátily na ICJ a navzájem se obvinily z rasové diskriminace a etnických čistek.

Ruční výroba vánočních ozdob z foukaných skleněných perel je od čtvrtka na reprezentativním seznamu nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Při on-line zasedání o tom rozhodl mezivládní výbor této instituce. O zápisu na seznam UNESCO informovalo ministerstvo kultury. Česko má tak na tomto seznamu už sedm položek.